Kyjev strana 2 z 5

Další evropské země připravují úpravy zákonů o zásazích proti bezpilotním letounům. Mění je tak, aby armády mohly sestřelit neznámé drony nad kritickou infrastrukturou. Po Německu ke kroku přistoupí i Velká Británie – zatím se to bude týkat vojenských základen. Později by ale vojáci mohli zasahovat třeba i na letištích.

Ukrajina v budoucnu od Švédska koupí 100 až 150 bojových letounů JAS-39 Gripen. Po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským to oznámil premiér Švédska Ulf Kristersson, informují agentury Reuters a AFP. Podotýkají však, že jde zatím jen o předběžnou dohodou. Zelenskyj před novináři uvedl, že cílem Kyjeva je získat první gripeny už příští rok.

Návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se základem pro jednání s Moskvou staly současné frontové linie na Ukrajině, je dobrý kompromis, řekl podle agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při návštěvě Norska. Zároveň vyjádřil pochyby o tom, že ruský vládce Vladimir Putin na něco takového přistoupí.

Ruské drony ve středu zasáhly mateřskou školu v Charkově, uvedl starosta města Ihor Terechov. Všech 48 dětí podle něj přežilo v jednoduchém úkrytu. Jeden člověk ovšem při útoku v Charkově zemřel. Prezident země Volodymyr Zelenskyj dříve informoval o šesti obětech ruských nočních útoků, které mířily na Kyjev i další města. Rusové útočili brzy poté, co ukrajinská armáda informovala o zásahu ruského chemického závodu v Brjanské oblasti. Exploze se ozvaly také v továrně na munici v Mordvinsku a rafinerii v Dagestánu.

Německý historik žijící v USA Jürgen Matthäus s pomocí umělé inteligence zřejmě zjistil jméno nacistického vraha z jedné z nejznámějších fotografií zachycujících zvěrstva holocaustu. Vrahem byl podle něj velmi pravděpodobně nacistický válečný zločinec Jakobus Onnen, jehož identita se se snímkem shodovala na 99 procent, jak uvedla německá stanice Deutsche Welle (DW).

Ruský vládce Vladimir Putin během posledního hovoru s prezidentem USA Donaldem Trumpem naznačil, že je ochoten vzdát se částí ukrajinské Záporožské a Chersonské oblasti, které ruské síly částečně okupují, výměnou za celou Doněckou oblast. Píše to deník The Washington Post (WP) s odkazem na dva vysoce postavené americké činitele. Podle informací deníku Financial Times (FT) Trump v pátek vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k přijetí ruských podmínek. Putin údajně pohrozil „zničením“ Ukrajiny, pokud podmínky nesplní.

Šéf Kremlu Vladimir Putin během srpnového setkání na Aljašce poučoval prezidenta Donalda Trumpa o ruských středověkých a raně novověkých vůdcích, čímž šéfa Bílého domu zaskočil. Píše to deník Financial Times (FT) s odkazem na své zdroje. Trump ze summitu podle listu málem odešel poté, co Putin odmítl dohodu o příměří a požadoval, aby Ukrajina postoupila další území. Od té doby americká podpora Kyjeva sílí, podotýká FT.

Americký prezident Donald Trump prý možná řekne ruskému vládci Vladimiru Putinovi, že pokud válka neskončí, mohl by bránící se Ukrajině poskytnout naváděné střely Tomahawk s plochou drahou letu. Jeho prohlášení cituje agentura Reuters. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve v neděli zmínil telefonický hovor s Trumpem – a to podruhé za dva dny. Kreml vyjádřil „vážné znepokojení“ nad zprávami, že Zelenskyj s Trumpem hovořil právě o možném poskytnutí střel Tomahawk.

Ruské drony v noci na sobotu zaútočily na auta opravárenské čety energetické společnosti v Černihivské oblasti. Dva lidé přišli o život, tři další utrpěli zranění, informovaly úřady v tomto regionu na severu Ukrajiny. V ruském Volgogradu při dronovém útoku dle gubernátora regionu utrpěl zranění jeden člověk. Ukrajinské drony zasáhly rafinérii v Ufě vzdálené 1400 kilometrů od Ukrajiny, uvádí nejmenované zdroje z ukrajinské tajné služby SBU.

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo ruskému vzdušnému útoku, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na vzdušné síly a starostu metropole Vitalije Klyčka. Invazní jednotky podle něj zaútočily na kritickou infrastrukturu města a jeho část se ocitla bez proudu. Úřady informují o nejméně devíti zraněných. Kvůli útoku začalo hořet v sedmnáctipatrové budově v Kyjevě. Rusko udeřilo také na Záporožskou oblast.

Vládní politici na Slovensku vyjádřili radost z vítězství hnutí ANO expremiéra Andreje Babiše ve sněmovních volbách. Očekávají upevnění vztahů mezi Českem a Slovenskem, které poznamenalo loňské rozhodnutí dosluhující vlády Petra Fialy (ODS) přerušit s Bratislavou mezivládní konzultace. Maďarský premiér Viktor Orbán označil vítězství ANO jako velký krok pro Česko a dobrou zprávu pro Evropu.

Rusko modernizovalo své rakety tak, aby se při úderech na ukrajinské cíle dokázaly vyhnout americkým systémům protivzdušné obrany Patriot, píše list Financial Times (FT) s odkazem na ukrajinské i západní činitele.

Ukrajinské letectvo oznámilo, že zničilo ruský stíhací bombardér Su-34, který útočil klouzavými bombami na Záporoží. Kyjev zveřejnil video z operace speciální jednotky, jež zničila při středečním náletu několik ruských transportních letadel a radarů na okupovaném Krymu. Moskva v noci opět udeřila na sousední zemi pomocí dronů.

Polsko a Ukrajina vytvoří společnou operační skupinu pro bezpilotní systémy, v níž budou Ukrajinci školit své polské protějšky v boji proti dronům. Vyplývá to z prohlášení polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze a jeho ukrajinského protějšku Denyse Šmyhala. Ukrajina se už jedenáctým rokem brání ruské vojenské agresi, obě strany v boji hojně využívají právě bezpilotní letouny. Do Polska minulý týden pronikly dvě desítky ruských dronů.

První část amerického vojenského vybavení, za které platí spojenecké země Severoatlantické aliance, už míří na Ukrajinu, napsala ve středu agentura Reuters, která se odvolává na představitele NATO na Ukrajině Patricka Turnera. Spojenci v prvních dodávkách kupují od USA rakety Patriot k protivzdušné obraně, stejně jako střely do raketometů HIMARS, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Od začátku otevřené ruské invaze na Ukrajinu pokrývají konflikt zpravodajové České televize. „Musíte se připravit na to, co vás čeká, je to stále taková neznámá,“ popsala zkušenosti z reportování z válečného prostředí zahraniční reportérka ČT Ilona Zasidkovyčová. Její kolegyně Barbora Maxová a Darja Stomatová se shodují v tom, že pohyb ve válečné frontě je náročný i nebezpečný. Debatou v 90' ČT24 provázel Jakub Musil.

Zdroj z ukrajinské armády podle agentury AFP tvrdí, že se Kyjev přihlásil ke dvěma útokům na železniční síť na západě Ruska. V Leningradské oblasti v neděli vykolejily dva vlaky, jeden strojvedoucí zemřel. V sobotu explodovalo výbušné zařízení na kolejích v Orlovské oblasti, což si vyžádalo tři oběti na životech. Tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečném konfliktu bezprostředně nezávisle ověřit.

Pohyb ruských dronů nad Polskem je naprosto bezprecedentní krok, zhodnotil místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). Vyzval k tvrdé reakci ze strany NATO – pokud se nic nestane, vyloží si to prý Moskva jako slabost. Člen sněmovního výboru pro obranu Radovan Vích (SPD) připustil závažnost incidentu, pro vojenskou pomoc Polsku, pokud by o ni požádalo, by ruku nezvedl. Debatou v Událostech, komentářích provázela Jana Peroutková.

Při ruských útocích na Ukrajinu v noci opakovaně narušily polský vzdušný prostor drony. Polsko zatím po nočním incidentu nalezlo trosky šestnácti ruských dronů, uvedla ve středu večer mluvčí ministerstva vnitra Karolina Galecká. Většinu bezpilotních strojů objevili vojáci, policisté a příslušníci dalších bezpečnostních institucí na východě země, dva drony ale dopadly jen několik desítek kilometrů od Varšavy.

Nezávislí novináři z Nové gazety v Moskvě se už několik měsíců snaží o výměnu vězňů mezi Ruskem a Ukrajinou. Redakce navrhuje, aby se na Ukrajině dostali na svobodu přívrženci Vladimira Putina a takzvaného ruského světa a z ruských věznic mají být propuštěni odpůrci války. „Každý člověk je pro mě mnohem důležitější než osud celé planety,“ uvedl v rozhovoru pro ČT novinář a laureát Nobelovy ceny za mír Dmitrij Muratov s tím, že počet lidí, kteří jsou ve vězení za svoje antiválečné postoje po začátku takzvané speciální vojenské operace na Ukrajině, jak Rusko oficiálně svou válečnou agresi nazývá, je zhruba tisíc nebo tisíc sto. Celkem je podle něj politických vězňů nyní více než za Sovětského svazu. Dodal, že podle průzkumů je polovina lidí v Rusku pro zastavení bojů. „V parlamentu ale není nikdo, kdo by tyto názory prosazoval,“ míní.

Rusové v noci na neděli provedli další masivní útoky na ukrajinská města. Kromě raket použili rekordní počet dronů, přes osm set. V Kyjevě svými údery zabili několik lidí včetně malého dítěte a další dvě desítky včetně těhotné ženy zranili. V důsledku úderu utrpěla škody i hlavní vládní budova. Cílem ruských útoků se stala také města Kryvyj Rih, Kremenčuk, Záporoží či Oděsa. Ukrajina zasáhla ruský ropovod Družba v Brjanské oblasti na západě země.

Až válka skončí, ukrajinská armáda bude nejsilnější armádou v Evropě, takže je chceme mít na své straně, řekl v pořadu 90' ČT24 bývalý vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě Philip M. Breedlove. Reagoval tak na otázku moderátorky Nikoly Reindlové, co by z vojenského pohledu přineslo členství Kyjeva v NATO.

Překonat bažinu je téměř nemožné pro jakoukoliv těžkou techniku. A procházet jimi mají problém i lidé bez speciálního vybavení. Právě toho teď chtějí využít země, které hraničí s Ruskem.

Počet obětí rozsáhlého čtvrtečního ruského útoku na Kyjev stoupl v pátek večer na 25, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf vojenské správy Tymur Tkačenko ráno hovořil o 23 obětech. Zraněných je podle starosty města Vitalije Klyčka kolem 63. Nové noční útoky dronů v pátek hlásilo například Dnipro, kde jsou dva mrtví a tři zranění. Ukrajinské letectvo informovalo, že Moskva ze čtvrtka na pátek na Ukrajinu vyslala 68 dronů, z nichž se 46 podařilo sestřelit.