Kyjev strana 2 z 5

Americký ministr zahraničí Antony Blinken a jeho britský protějšek David Lammy při společné návštěvě Kyjeva potvrdili závazek pokračovat v podpoře Ukrajiny. Británie poskytne Ruskem napadené zemi dalších 600 milionů liber (17,8 miliardy korun). USA oznámily nový balík pomoci ve výši přes 700 milionů dolarů (15,9 miliard korun). Směřovat bude zejména do energetiky a humanitární oblasti. Podle agentury Reuters se bude ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj snažit Blinkena přesvědčit k povolení využívat americké střely k útokům v týlu ruského území.

Tři lidi zabilo a další tři zranilo ruské ostřelování města Kosťantynivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, oznámila tamní oblastní správa. Rusko kromě toho v noci na sobotu zaútočilo na Ukrajinu i drony, z nich většinu ukrajinské letectvo podle svého tvrzení sestřelilo. V Kyjevě trosky dopadly i nedaleko parlamentu. Zdroj z tajné služby SBU uvedl, že ukrajinský dron způsobil výbuch muničního skladu v ruské Voroněžské oblasti.

Ukrajina v noci na čtvrtek čelila rozsáhlému ruskému útoku bezpilotními letouny. Invazní armáda poslala na ukrajinské území celkem 78 dronů, ukrajinské úřady následně oznámily, že jich bylo šedesát sestřeleno. Podle ukrajinského letectva vypálilo Rusko také jednu balistickou raketu Iskander-M. O případných obětech zatím informace nejsou. Během úderů také podle ukrajinských médií dva drony vlétly do běloruského vzdušného prostoru, tamní protivzdušná obrana je zneškodnila.

Rusko v noci na středu opět útočilo drony i raketami na ukrajinská města. Okupanti napadli i západoukrajinský Lvov, kde zabili nejméně sedm lidí včetně dvou dětí. Dalších více než šedesát lidí zranili, informovaly tamní úřady. Poškozena byla mimo jiné více než padesátka domů v historickém centru. Město krátce po útoku navštívila předsedkyně české Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). V okupovaném Doněcku si naopak ukrajinské ostřelování vyžádalo nejméně tři mrtvé, uvedl Ruskem dosazený náčelník zmíněné oblasti Denis Pušilin. Informace nicméně nelze nezávisle ověřit.

Maďarské úřady začínají zavádět do praxe nový zákon, který se výrazně dotýká životů části ukrajinských uprchlíků. Legislativa, která vstoupila v platnost přesně před týdnem, zpřísňuje podmínky pro jejich přístup k hrazenému ubytování. Nyní jej mohou využít už jen ti z oblastí přímo postižených vojenskými operacemi, do nichž Maďarsko řadí 13 z celkem 24 ukrajinských oblastí, dále pak hlavní město Kyjev a Ruskem obsazený poloostrov Krym.

Moskva oznámila, že posílá další dělostřelectvo do ruské Kurské oblasti, kde pokračuje průnik ukrajinských jednotek. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj ho označil za preventivní tah, který má zabránit obsazení města Sumy. Právě Sumský region na Ukrajině nepřestává čelit silnému ostřelování, útoky tak dál vyhánějí tamní obyvatele z domovů v pohraničí. V oblasti natáčel štáb ČT se zpravodajem Janem Řápkem.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí tvrdí, že Bělorusko pod záminkou vojenského cvičení soustřeďuje na hranicích s Ukrajinou značný počet vojáků a techniky. Podle Kyjeva mají být na hranici i běloruské síly pro speciální operace. Ukrajina také varovala, že vojenská cvičení v pohraniční oblasti představují hrozbu pro globální bezpečnost kvůli blízkosti černobylské jaderné elektrárny.

K dialogu Ukrajiny s Ruskem o ukončení války vyzval indický premiér Naréndra Módí v Kyjevě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Páteční návštěva je první oficiální cestou indického premiéra do Kyjeva v moderních dějinách Ukrajiny, která v roce 1991 získala nezávislost na Sovětském svazu. V červenci šéf indické vlády navštívil Moskvu, kde se setkal s ruským vůdcem Vladimirem Putinem.

Na Ukrajinu přijíždí na historickou návštěvu indický premiér Naréndra Módí. V červenci se v den ruského útoku na kyjevskou dětskou nemocnici objímal v Moskvě s tamním vůdcem Vladimirem Putinem, za což si vysloužil ze strany Kyjeva kritiku. Indie s Ruskem úzce spolupracuje, dosud neodsoudila jeho agresi vůči sousední zemi a místo toho vyzývá k dialogu. Zároveň jí ale záleží na dobrých vztazích se Západem. Rovněž Ukrajina má o bližší spolupráci s Dillí zájem.

Ukrajinské síly operující v ruské Kurské oblasti tvrdí, že zničily druhý důležitý most. Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk o zničení informoval na platformě Telegram. Zveřejnil také video, které podle něj ukazuje přesný vzdušný úder na most. Podle ruské státní tiskové agentury RIA Novosti rozmístila Ukrajina na své straně hranice s Běloruskem více než 120 tisíc vojáků. Bělorusko vyslalo k celé své hranici s Ukrajinou vojenské formace, oznámil běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. Ukrajinská pohraniční stráž ale dle médií tvrdí, že žádné změny na hranici s Běloruskem nezaznamenala.

Z ruské Kurské oblasti jen v létě mířilo téměř dva tisíce útoků na ukrajinskou Sumskou oblast, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zasloužilo si to „spravedlivou odpověď“, poznamenal s odkazem na průnik ukrajinských sil hluboko do Kurské oblasti. Moskva tvrdí, že zastavila nepřítele třicet kilometrů od hranic a hrozí tvrdou odvetou. Podobná tvrzení však nelze nezávisle ověřit.

Na Ukrajinu dorazily první stíhací letouny F-16, které zemi bránící se už třetím rokem rozsáhlé ruské vojenské agresi přislíbili spojenci Kyjeva z řad zemí Severoatlantické aliance. Napsaly to agentury Bloomberg a AP s odvoláním na své zdroje obeznámené se záležitostí. Počet dodaných letounů není jasný, podle Bloombergu je spíše menší. Kyjev přijetí strojů zatím nepotvrdil.

Rusko v noci na středu podniklo jeden z nejrozsáhlejších dronových útoků na Ukrajinu od začátku války, uvedlo ukrajinské letectvo, podle kterého Rusko vyslalo 89 bezpilotních letounů. Všechny drony podle vojáků sestřelila protivzdušná obrana. Zatím nejsou hlášeny žádné škody ani oběti, tyto informace ale ukrajinské úřady upřesňují.

Budapešť a Bratislava narychlo hledají alternativní dodavatele „černého zlata“ poté, co Ukrajina zpřísnila sankce vůči ruskému Lukoilu a zakázala tranzit ropy přes své území. Podle expertů hrozí problémy zejména v Maďarsku, kde může v příštích týdnech dojít k rychlému růstu cen i blackoutům. Obě země se obrátily na Evropskou komisi, podle maďarské diplomacie má tři dny na to, aby konala, poté se Budapešť obrátí na soud. Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár tvrdí, že Kyjev porušil asociační dohodu mezi Ukrajinou a EU.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal v exkluzivním rozhovoru pro ČT poděkoval za českou muniční iniciativu, která podle něj zachraňuje stovky a tisíce ukrajinských životů. Podle něj i Evropa na různých úrovních čelí ruské agresi. „Měli bychom pochopit, že Rusové nemají v úmyslu se zastavit. Budou pokračovat a jediný jazyk, kterému rozumí, je jazyk síly,“ je přesvědčený.

Ukrajina, Pásmo Gazy, Súdán nebo Haiti. Současný svět sužuje několik válečných konfliktů, mnohdy při nich umírají i děti. Humanitární krize spojené s válkami monitoruje Dětský fond organizace Spojených národů (UNICEF). Jako jednu z „nejhorších humanitárních katastrof“ hodnotí Pavla Gomba, ředitelka tuzemské pobočky organizace, situaci v Palestině. V Událostech, komentářích upozornila na to, že v oblasti vlivem války Izraele s teroristy z Hamásu „není bezpečné místo“.

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž podal dovolání proti osvobození učitelky, která čelila obžalobě z popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině. Informoval o tom mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý. Kauzou se tak bude zabývat ještě Nejvyšší soud. Pražská češtinářka Martina Bednářová na svých výrocích trvá. Dozorový státní zástupce pro ni původně žádal podmíněný trest a pětiletý zákaz pedagogické, výchovné či jiné práce s dětmi.

Pondělní ruský útok na Kyjev poškodil také dětskou nemocnici Ochmatdyt. „Mezi lidmi je tu obrovská míra solidarity. Velké ukrajinské banky vybraly pro nemocnici za tři hodiny v přepočtu 50 milionů korun,“ okomentovala zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová. Ta se štábem mohla natáčet přímo v poničené nemocnici, mimo jiné i s evakuovanými pacienty a jejich rodiči. Pondělní útoky nepřežilo v Kyjevě přes třicet lidí, z toho dva právě v Ochmatdytu. Největší dětská nemocnice v zemi se v době útoku starala podle ředitele o přibližně 670 pacientů.

Mezi oběťmi pondělního ruského vzdušného úderu jsou v Kyjevě také čtyři děti, oznámila ukrajinská Státní služba pro mimořádné události (DSNS). Rusové tam podle městské správy zabili 33 lidí, zraněných je 120. Další mrtví jsou v Dněpropetrovské oblasti. Celkem pondělní ruské útoky zabily na Ukrajině čtyři desítky lidí a přes 170 zranily. Kreml trvá na tom, že ruské síly neútočí na civilní cíle. Monitorovací mise OSN ale uvedla, že dětskou nemocnici, která byla při útoku také poškozena, velmi pravděpodobně přímo zasáhla ruská raketa. Šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) nechal předvolat na ministerstvo ruského velvyslance, ve svém vyjádření označuje vrahy, kteří útočí na děti v nemocnici, za odpad.

Konec války na Ukrajině zajistí dialog, nikoli válčení, prohlásil indický premiér Naréndra Módí po jednání se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem v Moskvě. Ruský vládce zdůraznil, že obě země pojí zvláštní strategické partnerství. V pondělí večer srdečně přivítal Módího ve své rezidenci, což vyvolalo pobouření v Kyjevě a znepokojení ve Washingtonu, který naléhá na Dillí, aby důrazně odsoudilo invazi na Ukrajinu. Předseda vlády největší demokracie světa je na návštěvě Ruska poprvé za pět let. Podle svých slov chce „posílit přátelské vazby“ mezi oběma zeměmi.

Rozsáhlé ruské vzdušné útoky si v Kyjevě a Dněpropetrovské oblasti vyžádaly celkem 31 mrtvých a 125 zraněných, informovalo ukrajinské ministerstvo vnitra. Nejméně dvacet mrtvých hlásí Kyjev, podle jehož starosty Vitalije Klyčka šlo o jeden z nejhorších útoků na metropoli od začátku plnohodnotné invaze. Zásah utrpěla mimo jiné dětská nemocnice. V Kryvém Rihu v centrální části Ukrajiny pak útok zabil deset lidí a dalších 31 zranil. Další mrtvé hlásí i Pokrovsk na východě Ukrajiny, kde rakety zasáhly průmyslové zařízení. Ve všech ukrajinských oblastech byl dopoledne vyhlášen letecký poplach. Rusko tvrdí, že útočilo na zařízení vojenského průmyslu a letecké základny, nikoliv na civilní cíle.

Nový britský premiér Keir Starmer po prvním zasedání své vlády zdůraznil, že její prioritou je zajistit obranu a bezpečnost. Ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému slíbil, že Londýn bude nadále podporovat jeho zemi, která se už třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Zelenskyj uvedl, že státníci spolu jednali o přípravě stoleté dohody o partnerství mezi zeměmi.

Zástupci členských zemí Severoatlantické aliance se dohodli, že NATO příští rok poskytne Ukrajině vojenskou pomoc za 40 miliard eur (v přepočtu přes bilion korun). Nenašli však shodu na plánu poskytovat zemi napadené Ruskem i v dalších letech minimálně stejně vysokou pomoc, jakou navrhl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom informovaly agentury DPA a Reuters.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil jednání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Kyjevě za možný základ pro příští dohodu s Budapeští. Ochotu ji uzavřít vyjádřil i Orbán, který vybídl k příměří. Do Kyjeva se vydal den poté, co se jeho země chopila předsednictví v Radě EU. Maďarsko blokuje téměř veškerou vojenskou pomoc pro Ukrajinu, na které se shodly ostatní unijní státy. Orbán navštívil Kyjev naposledy v roce 2012, tedy ještě před nelegální anexí Krymu a vpádem ruských sil na východ Ukrajiny.