Při ruských útocích na Ukrajinu v noci opakovaně narušily polský vzdušný prostor drony. Polsko zatím po nočním incidentu nalezlo trosky šestnácti ruských dronů, uvedla ve středu večer mluvčí ministerstva vnitra Karolina Galecká. Většinu bezpilotních strojů objevili vojáci, policisté a příslušníci dalších bezpečnostních institucí na východě země, dva drony ale dopadly jen několik desítek kilometrů od Varšavy.
Sestřelení dronů nad Polskem
- Středa 10. září 2025
- 15:01
Přenos minutu po minutě k sestřelení ruských dronů nad Polskem skončil. Vývoj událostí můžete nadále sledovat napříč webem, aplikací a vysíláním ČT24.
- 14:19
Je třeba vyšetřit, zda při narušení vzdušného prostoru Polska šlo o úmysl nebo náhodu, je to vážný incident, uvedl slovenský premiér Robert Fico (Smer).
- 14:15
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že při svém vzdušném útoku na Ukrajinu neplánovalo zasáhnout žádné cíle v Polsku. S Varšavou je prý připravené jednat.
Nálezy trosek dronů Polsko hlásí v Lublinském vojvodství, které hraničí s Ukrajinou i Běloruskem, v Lodžském, ve Varmijsko-Mazurském vojvodství, v Mazovském vojvodství, které obklopuje Varšavu, a nově také ve Svatokřížském vojvodství na jihovýchodě země.
Konkrétně v Lublinském vojvodství mluvčí zmínila obce Wyryki, kde byl poškozen rodinný dům, Czosnówka, Cześniki, Krzywowierzba-Kolonia, Wielki Lan, Wohyń, Zablocie-Kolonia a Wyhalew, v níž se našly rovněž trosky střely protivzdušné obrany. V Lodžském vojvodství hlásí ministerstvo vnitra nálezy v obci Mniszków u Lodže, která se nachází asi tři sta kilometrů od ukrajinských hranic, a ve Varmijsko-Mazurském vojvodství v obci Oleśno, která leží na severu Polska nedaleko Gdaňsku.
Večer pak Galecká oznámila dalších šest lokalit s troskami dronů, kterými jsou Nowe Miasto nad Pilicou a Korytnica v Mazovském vojvodství, Sobótka, Czyžów a Smyków ve Svatokřížském vojvodství a Bychawka Trzecia v Lublinském vojvodství.
Narušení v čase od 23:30 do 06:45
Polský premiér Donald Tusk uvedl, že v noci na středu polská armáda zaznamenala celkem devatenáct případů narušení vzdušného prostoru 38milionové země a že několik dronů polští vojáci, jimž s ochranou země pomáhali spojenci z NATO, sestřelili. Uvedl, že se jednalo o ruské bezpilotní letouny. O situaci informoval generálního tajemníka NATO Marka Rutteho. Operační velitelství armády uvedlo, že nařídilo proti bezpilotním prostředkům použít zbraně a část z nich byla sestřelena.
První narušení vzdušného prostoru armáda podle Tuska, kterého citoval server listu Gazeta Wyborcza, zaznamenala v úterý ve 23:30 a poslední ve středu v 06:45. Později doplnil, že velká část dronů podle něj přiletěla z Běloruska.
Armáda uvedla, že v souvislosti s ruskými útoky na Ukrajinu v noci na středu nastalo „bezprecedentní“ narušení polského vzdušného prostoru. „Je to akt agrese, který představoval skutečné ohrožení bezpečnosti našich občanů,“ uvedlo operační velitelství polské armády.
Polsko je podle Tuska nyní nejblíže k ozbrojenému konfliktu od druhé světové války, ale v tuto chvíli není důvod tvrdit, že země je ve válečném stavu. Zdůraznil, že Varšava potřebuje větší podporu od spojenců a více než pouhá vyjádření solidarity.
Posílení své protivzdušné obrany aktuálně Polsko podle Tuska konzultuje se spojenci a požádalo proto o aktivaci článku čtyři Severoatlantické smlouvy, který stanoví, že „smluvní strany budou společně konzultovat vždy, když podle názoru kterékoli z nich bude ohrožena územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost kterékoli smluvní strany“.
Nabídky pomoci s posílením protivzdušné obrany
„Během dnešních rozhovorů jsem obdržel nejen vyjádření solidarity s Polskem, ale především také návrhy konkrétní podpory protivzdušné obrany naší země,“ uvedl ve středu večer Tusk. Polsku nabídly pomoc s posílením protivzdušné obrany Francie, Německo, Británie, Itálie, Nizozemsko, Ukrajina a Severoatlantická aliance jako taková, napsal na síti X.
Polský prezident Karol Nawrocki označil průniky ruských dronů nad polské území a jejich sestřelení za bezprecedentní okamžik v historii země i Severoatlantické aliance. Večer o záležitosti hovořil s šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem.
„Před chvilkou jsem si telefonoval s prezidentem USA Donaldem Trumpem ohledně opakovaného narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony, které se stalo o uplynulé noci,“ napsala hlava polského státu. Nawrocki poznamenal, že tento hovor byl jedním ze série jednání, která se spojenci vede. „Dnešní (středeční) rozhovory potvrdily spojeneckou jednotu,“ dodal.
Polský vicepremiér Krzysztof Gawkowski prohlásil, že průnik dronů byl ruskou plánovanou akcí a že Polsko nyní čelí dezinformační akci ze strany Moskvy a Minsku.
Podle zdroje agentury Reuters v NATO kvůli likvidaci dronů zasahovalo polské a spojenecké letectvo. Bylo to poprvé, co spojenecké síly zasahovaly při narušení vzdušného prostoru členské země.
Do akce se vedle polských stíhaček F-16 zapojily nizozemské F-35, italské průzkumné letadlo AWACS a alianční tankovací letoun MRTT, uvedl zdroj Reuters v Alianci s tím, že svými radary zachytil drony protivzdušný systém Patriot, který však proti nim nezasahoval.
Varšava si předvolala ruského chargé d'affaires Andreje Ordaše, který tvrdí, že Polsko nepředložilo důkazy o ruském původu dronů sestřelených nad svým územím a že Moskva si eskalaci s Varšavou nepřeje. Tvrdí také, že drony, které narušily polský vzdušný prostor, přiletěly z Ukrajiny.
Polské úřady prozatím neupřesnily, jaké drony zemi zasáhly. Média včetně BBC ale na základě dostupných fotografií uvedly, že mezi bezpilotními stroji byl i typ Gerbera. Ten Rusko při útocích na Ukrajinu používá jako návnadu s cílem zmást protivzdušnou obranu. Gerberu média popisují jako levnější verzi dronů íránského původu Šáhed, které Rusové vyrábějí pod názvem Geraň.
Ruské ministerstvo obrany pak tvrdí, že při svém vzdušném útoku na Ukrajinu z noci na středu neplánovalo zasáhnout žádné cíle v Polsku. Dodalo, že s Varšavou je připravené na toto téma jednat.
Rusko v minulosti opakovaně obvinilo Ukrajinu ze svých vlastních útoků. V roce 2022 také do poslední chvíle popíralo, že chystá plnohodnotnou pozemní invazi do sousední země. Podobně v roce 2014 popíralo, že by jeho vojáci obsadili Krym. Kreml to přiznal až se zpožděním.
Trosky dronů nalezli i u Varšavy
Již dříve v noci na středu polská armáda uvedla, že nechala proti některým bezpilotním prostředkům použít zbraně. „Část dronů, které vnikly do našeho vzdušného prostoru, byla sestřelena,“ uvedlo velitelství. Před osmou hodinou ranní podle Reuters armáda sdělila, že operace byla ukončena.
Polská média přinesla rozhovor se seniorským párem Tomaszem a Alicjou Wesolowskými z obce Wyryki, jejichž dům jeden z dronů vážně poškodil. Řekli, že měli velké štěstí, neboť brzy ráno byli v přízemí v době, kdy dron zničil střechu a poničil ložnici. „Zapnul jsem televizi a všechny zprávy informovaly o masivním průniku dronů. Po chvilce jsem uslyšel zvuk přelétajícího letounu, něco náhle zaburácelo a ze stropu v obývacím pokoji spadl lustr,“ řekl Wesolowski.
Trosky dalšího dronu byly nalezeny nedaleko hřbitova ve vesnici Cześniki ve stejném regionu, informovala regionální prokuratura. Na místě nebyli žádní zranění. Poškozený bezpilotní letoun našla policie i ve vesnici Czosnówka v tomtéž vojvodství. „Je to malý objekt, nedošlo k požáru, nehrozí žádné nebezpečí,“ přiblížil mluvčí hasičské služby televizi TVN24.
V Lublinském vojvodství hlásí dopad trosek i obce Krzywowierzba-Kolonia, Wohyń a Wyhalew, v níž se našly rovněž trosky střely protivzdušné obrany. V Lodžském vojvodství byl nález hlášen v obci Mniszków u Lodže, která se nachází zhruba 350 kilometrů cesty autem od ukrajinských hranic.
Ve Varmijsko-Mazurském vojvodství pak trosky dopadly v obci Oleśno, která leží na severu Polska nedaleko Gdaňsku.
Armáda vyzvala obyvatele, aby se v případě nálezu zbytků dronů k troskám nepřibližovali, nepřenášeli je a nedotýkali se jich.
Varšavské letiště neodbavovalo lety
Podle agentury Reuters, která cituje záznamy amerického Federálního úřadu pro letectví (FAA), byl v noci přerušen civilní provoz na čtyřech polských letištích „kvůli neplánované vojenské aktivitě s cílem zaručit státní bezpečnost“. Kvůli zásahům armády totiž byla uzavřena část polského vzdušného prostoru.
Omezení se týkalo i varšavského letiště Fryderyka Chopina, které na svých stránkách informovalo, že neodbavuje lety. Během dne je podle letiště nutné počítat se zpožděními letů. Podle televize TVN24 je zatím zavřené letiště v Lublinu.
Ukrajinské letectvo krátce po půlnoci SELČ podle agentury Reuters vydalo oznámení, že ruské drony vletěly do polského vzdušného prostoru. Varovalo také před tím, že by ruské bezpilotní prostředky mohly zasáhnout město Zamość na východě země. Později však příspěvek smazalo.
Během úterního večera ukrajinské letectvo také uvedlo, že dronovému útoku z Ruska čelí hlavní město Kyjev. Varování před údery ze vzduchu během noci bylo vyhlášeno i na území Lvovské a Volyňské oblasti, které sousedí s Polskem.
Bělorusko, které je spojencem Ruska, tvrdí, že sestřelilo část dronů, které v noci na středu narušily jeho vzdušný prostor. Uvedl to náčelník generálního štábu běloruské armády Pavel Muravejka. Armáda podle něj na útok upozornila Polsko i Litvu. Muravejka neuvedl, čí drony běloruská protivzdušná obrana sestřelila. Označil je za „zbloudilé“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Kyjev je připraven poskytnout Varšavě údaje o útoku. Je podle něj stále více náznaků, že Moskva vyslala bezpilotní prostředky na Polsko záměrně. Partnerům také nabídl pomoc se zřízením systému výstrahy pro případ, že by se podobné incidenty opakovaly. Uvedl, že dronový incident v Polsku znamená, že Evropa musí vytvořit společnou protivzdušnou obranu. „Musíme pracovat na společném systému protivzdušné obrany a vytvořit nad Evropou účinný štít.“
Merzův předchůdce v kancléřském křesle Olaf Scholz v projevu na Karlově univerzitě v Praze v srpnu 2022 navrhl vybudovat nad Evropou společný protivzdušný a protiraketový štít. K projektu Sky Shield se postupně připojily středoevropské země a státy na severu, východě a jihovýchodě Evropy včetně Česka či Polska. Součástí této iniciativy je i Británie.
Inspektor německých pozemních sil Alfons Mais, který je nejvýše postaveným důstojníkem armády, jedné ze složek Bundeswehru, podle agentury DPA označil obranu proti dronům za jednu z největších slabin Německa. Vyzval proto k co největšímu úsilí zaměřenému na vybudování takové ochrany.
