Vzdušný prostor

Kvůli zlepšení ochrany východního křídla Severoatlantické aliance vyslalo Německo do Polska několik stíhaček Eurofighter a zhruba 150 vojáků. Podle agentury DPA o tom informovalo německé armádní letectvo. Krok už v polovině října oznámil ministr obrany Boris Pistorius. Reagoval tak na několik případů narušení vzdušného prostoru zemí NATO ruskými stíhačkami a drony.

Venezuelský autoritář Nicolás Maduro potvrdil, že si zhruba před dvěma týdny telefonoval s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Rozhovor označil za zdvořilý a srdečný, nastínil také možný začátek diplomatických jednání. Spojené státy v posledních týdnech stupňují na Venezuelu tlak, neboť tvrdí, že Caracas podporuje obchodování s drogami. Do oblasti vyslaly bojové lodě a letadla.

Americký prezident Donald Trump potvrdil, že hovořil s venezuelským autoritářem Nicolásem Madurem. Šéf Bílého domu nicméně neposkytnul podrobnosti o obsahu debaty obou lídrů.

Vzdušný prostor nad Venezuelou a kolem ní bude zcela uzavřen. Americký prezident Donald Trump takto v sobotu varoval aerolinky, drogové dealery či pašeráky lidí na své sociální síti Truth Social. Nic bližšího k tomu nedodal. Caracas Trumpův výrok odsoudil a označil ho za kolonialistickou hrozbu.

Rumunsko vyslalo stíhací letouny poté, co drony narušily vzdušný prostor země poblíž hranic s Ukrajinou. Rumunský ministr obrany Ionut Mosteanu to označil za ruskou provokaci. Moldavská policie zase evakuovala vesnici a její blízké okolí na severozápadě země poté, co tam dron narazil do jednoho z domů. Do Moldavska proniklo dohromady šest dronů.

Ukrajina během noci na úterý opět čelila rozsáhlému ruskému útoku podniknutému za pomoci bezpilotních letounů, střel s plochou dráhou letu a raket. V Kyjevě byly slyšet výbuchy, v obytných budovách o deseti a 22 podlažích vypukly požáry, píší média. V ukrajinské metropoli přišlo o život nejméně sedm lidí a další utrpěli zranění, informovaly ukrajinské úřady.

Tallinu pomáhají s bráněním vzdušného prostoru alianční spojenci. Nejčastěji kontrolují neohlášená ruská letadla. Do vzduchu musejí piloti kvůli poplachu v průměru čtyřikrát za měsíc. Estonská obrana ale čelí i dalším výzvám – stále častější jsou například kybernetické útoky ze strany Moskvy. Estonsko chce na obranu do roku 2029 utratit téměř pět a půl procenta hrubého domácího produktu.

Opakované porušování vzdušného prostoru zemí NATO ze strany Ruska by nemělo být donekonečna tolerováno, sdělil v úterý prezident Petr Pavel při diskusi se studenty středních škol Karlovarského kraje. Soudí, že je třeba adekvátní odpověď a Moskvě ukázat sílu. Český prezident a někdejší šéf vojenského výboru Severoatlantické aliance studentům také řekl, že v navrženém programu vznikající vlády mu chybí zmínky o bezpečnosti.

Polská letiště v Radomi a Lublinu obnovila letový provoz, uvedl Polský úřad pro řízení letového provozu (PANSA) v 9:26. Uzavření letišť úřad oznámil v 07:14 s tím, že se tak stalo kvůli aktivitám vojenského letectva. Tamní vzdušné síly společně se spojeneckými zahájily operace kvůli ruským útokům na zařízení na území Ukrajiny, uvedli podle agentury Reuters představitelé polské armády.

Litevský vzdušný prostor ve čtvrtek na 18 vteřin narušily dva ruské vojenské letouny, uvedla podle agentury Reuters litevská armáda. V reakci vzlétly španělské stroje Eurofighter Typhoon, které jsou v regionu nasazeny v rámci mise Severoatlantické aliance pro ochranu vzdušného prostoru Litvy, Lotyšska a Estonska NATO Baltic Air Police. Tito tři členové aliance bojová letadla nevlastní. Rusko podle Reuters přelet svých strojů nad Litvou popřelo.

Prezident USA Donald Trump by se měl setkat v Budapešti se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem, aby jednali o ukončení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. I když termín není zatím vůbec jasný, na místu setkání je shoda. Maďarsko zve Putina do své země mezinárodnímu zatykači navzdory, ruský vůdce musí navíc v případě přeletu nad státem Evropské unie požádat o výjimku. Tu už odmítlo udělit Polsko. V minulosti však už ruským představitelům státy EU v žádosti vyhověly.

Více než polovina spojeneckých zemí oznámila, že se chce zapojit do iniciativy označované jako PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, za které platí země Severoatlantické aliance. Po jednání ministrů obrany aliančních zemí to prohlásil generální tajemník NATO Mark Rutte. Ministři debatovali nejen o další podpoře Kyjeva, ale i o navýšení výdajů na obranu či nedávných ruských narušeních evropského vzdušného prostoru.

Na mezinárodní konferenci Forum 2000, která se koná v Praze, v pondělí vystoupil se svým projevem český prezident Petr Pavel. Hovořil o bezpečnostní hrozbě představované Ruskem. To chce podle Pavla Evropu krok za krokem zničit. „Rusko představuje zásadní hrozbu evropské svobodě, bezpečnosti a demokracii,“ domnívá se prezident. Kromě něho se akce účastní třeba také bývalá gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová.

Plukovník Jaroslav Daverný v pořadu Zóna ČT24 popsal, jak česká protivzdušná obrana přechází na modernější systémy – často i o několik generací oproti dřívějšímu vybavení. S tím jsou ale spojeny i požadavky na obsluhu. „Pro nás to znamená větší úsilí a lepší výběr personálu,“ uvedl v rozhovoru. Izraelský raketový systém SPYDER, který získá 25. protiletadlový pluk ve Strakonicích, například vyžaduje, aby jeho obsluha byla kvalifikovaná, uměla se pohybovat v IT prostředí a pracovat s pokročilými technologiemi.

Evropa musí reagovat na narušování evropského vzdušného prostoru a jasně pojmenovat odpovědné aktéry, Rusko chce zasévat rozkol, řekla ve středu šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová na plenárním zasedání Evropského parlamentu (EP). Evropa podle ní potřebuje cenově dostupný protidronový systém. Kromě narušování vzdušného prostoru Evropská unie čelí poškozování podmořských kabelů, kyberútokům na letiště a zlovolným kampaním ovlivňování voleb - je to hybridní válka, řekla von der Leyenová.

Kvůli hlášení o spatření dronu v blízkosti letiště v norském Oslu bylo letiště v ranních hodinách dočasně uzavřeno pro přílety. Provoz už byl obnoven, informovala agentura NTB.

Rusové zaútočili v noci na neděli na Ukrajinu stovkami dronů a desítkami raket, hlavní úder směřoval na západ země. Ve Lvovské oblasti zabil nálet čtyřčlennou rodinu, škody hlásí i Lvov, jehož část připravili Rusové o dodávky elektřiny. Vedení oblasti později dodalo, že šlo o největší ruský útok na region od začátku války. Nejméně jednu ženu zabil a dalších deset lidí zranil ruský útok na Záporoží na jihovýchodě země. Vzdušný poplach byl vyhlášen po celé Ukrajině.

Pět amerických stíhaček se ve čtvrtek přiblížilo k pobřeží Venezuely, oznámil podle tiskových agentur Reuters a AFP venezuelský ministr obrany Vladimir Padrino López a označil to za hrozbu ze strany Spojených států. Incident poté v noci na pátek SELČ odsoudilo tamní ministerstvo zahraničí, podle nějž šlo o nelegální průnik do oblasti pod vzdušnou kontrolou Venezuely, který ohrozil bezpečnost civilního a komerčního letectví v Karibiku.

Francouzští vojáci u pobřeží Bretaně vstoupili na palubu zabaveného tankeru, který je podle tamních úřadů součástí takzvané ruské stínové flotily. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na své reportéry. Zabavené plavidlo Paříž podezírá z podílu na ilegálních přeletech dronů nad dánskými civilními a vojenskými letišti z minulého týdne. Dva členové posádky byli vzati do vazby.

Rusko používá tankery k vysílání dronů do evropských zemí, tvrdí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se odvolává na informace od rozvědky. Západ by měl podle něj zostřit sankce na ruskou stínovou flotilu. Opakované narušování vzdušného prostoru zemí NATO také obnovilo debatu o uzavření nebe nad Ukrajinou, píše server Kyiv Independent.

Několik evropských států tento týden čelilo vniknutí neznámých dronů do jejich vzdušného prostoru a neustále se vyskytují další incidenty. Kdo za létáním s bezpilotními prostředky stojí, se dosud nepodařilo zjistit. Hrozbou s neznámým viníkem se zabývala Zóna ČT24, která dál rovněž představila misi NATO na obranu východního křídla, ukázala ukrajinský i ruský pohled na život pěšáků nebo navštívila tureckou minolovku v Černém moři.

Reakce EU na ruské provokace musí být rozhodná, vzkázali evropští lídři po páteční schůzce východních zemí NATO, Dánska a eurokomisaře pro obranu, kde se řešila hlavně takzvaná zeď protidronové obrany. Podle odborného asistenta z katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jana Ludvíka je NATO sice akceschopné, avšak ruské provokace se dle jeho názoru pohybují v „šedé zóně,“ a proto není zcela jasné, jak se s nimi vypořádat. Uvedl to v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou.

Česká armáda plánuje posílit protivzdušnou obranu, a to včetně opatření proti dronům. S tím souvisí i rozhodnutí kolegia ministryně obrany Jany Černochové (ODS) pořídit dva nové systémy elektronického boje a sledování dohromady za více než čtyři miliardy korun. To vše v době, kdy v posledních týdnech došlo hned k několika narušením vzdušného prostoru členských zemí NATO ze strany Ruska. Drony na místech, kam létat nemají, navíc stále častěji odhalují i české úřady.

Sedm unijních států bude v pátek řešit, jakým způsobem čelit hrozbě ruských dronových útoků. Jednání se zúčastní i Polsko, do jehož vzdušného prostoru Rusové před dvěma týdny pronikli. Stále přitom není jasné například to, co přesně poničilo budovu na východě země.