Vzdušný prostor strana 2 z 5

„Domnívám se, že je nejvyšší čas přejít od slov k činům,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou prorektorka Univerzity Karlovy a bývalá místopředsedkyně Evropské Komise Věra Jourová. Reagovala tak na kroky Ruska, jehož drony v posledních týdnech několikrát narušily vzdušný prostor členských zemí NATO. Naposledy se bezpilotní letouny objevily nad dánskými letišti, podle Kodaně nicméně zatím nejsou důkazy, které by incidenty spojovaly s Ruskem. Jourová se ovšem domnívá, že pravděpodobně jde o součást ruské hybridní války proti zemím Evropské unie. „Myslím si, že toto nemůže trvat nekonečně dlouho a pokud budou provokace pokračovat, tak bude třeba vojenskou techniku použít,“ prohlásila. NATO podle ní musí ukázat, že si umí ochránit svůj prostor. Jourová dále hovořila například o jednotnosti EU, roli OSN či o situaci ve Spojených státech amerických.

Rusko nese plnou zodpovědnost za nedávná narušení evropského vzdušného prostoru, uvedla Severoatlantická aliance. Podle NATO takové chování ohrožuje životy, vyostřuje situaci, a proto musí přestat. Velvyslanci členských zemí Aliance se setkali v Bruselu a společně s novým vrchním velitelem spojeneckých sil v Evropě (SACEUR) Alexusem Grynkewichem z USA řešili páteční narušení estonského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami. Estonsko požádalo spojence o konzultace podle čtvrtého článku smlouvy o Severoatlantické alianci.

Rada bezpečnosti OSN se na žádost Tallinu mimořádně zabývala pátečním narušením estonského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami. Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna před jednáním zopakoval, že Rusko dle něj a dalších států porušuje mezinárodní právo a vyzval ho, aby skoncovalo s „provokacemi“. Britská šéfka diplomacie Yvette Cooperová během schůze hovořila o risku ozbrojeného konfliktu s NATO. Spojené státy pak zopakovaly, že území členů Aliance hodlají chránit.

Nedávným narušením estonského vzdušného prostoru třemi ruskými stíhačkami se bude v pondělí na mimořádném zasedání zabývat Rada bezpečnosti OSN (RB OSN), uvedla v neděli podle agentury AFP estonská diplomacie, která o svolání orgánu požádala. V neděli také vzlétly stíhačky NATO ze základny v severním Německu k ruskému průzkumnému letounu nad Baltem.

Kvůli nedávnému narušení estonského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami se prezident Petr Pavel nechal slyšet, že „Rusko zkouší, kam až může zajít“. Pokud by k podobným provokacím mělo docházet i nadále, je dle něj nutné přijmout i vojenské opatření – včetně možného sestřelu. Podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) a Pavly Pivoňky Vaňkové (STAN) by šlo o adekvátní reakci. Aleš Juchelka (ANO) v Otázkách Václava Moravce zdůraznil důležitost členství Česka v NATO. Poslankyně SPD Lucie Šafránková by počkala na vyšetření toho, zda stíhačky nenarušily alianční prostor omylem.

Polsko v sobotu ráno vyslalo svá a spojenecká letadla, aby zajistila bezpečnost polského vzdušného prostoru poté, co Rusko zahájilo letecké útoky na západě Ukrajiny poblíž polských hranic. Při ruských útocích na Ukrajinu během noci z pátku na sobotu byli nejméně tři lidé zabiti, desítky dalších utrpěly zranění, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Server Ukrajinska pravda píše, že Ukrajina v noci zasáhla přečerpávací stanice ruského ropovodu Kujbyšev-Tichoreck ve Volgogradské a Samarské oblasti Ruska.

Páteční narušení estonského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami MiG-31 bylo záměrem, shodují se odborníci, kteří incident okomentovali pro ČT24. Jan Šír z Institutu mezinárodních studií ho označil za mimořádně závažný. Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký podotýká, že je nutné na provokace odpovídat rozhodněji. Zbyněk Dubský z Fakulty mezinárodních vztahů VŠE v Praze ovšem upozorňuje, že je potřeba brát v potaz různé eskalační scénáře, které by mohly při tvrdé odpovědi nastat.

Po nedávném průniku ruských dronů do Polska NATO řeší, jak se bude v budoucnu případným podobným hrozbám bránit. Východoevropské země navrhly vybudovat „zeď proti dronům“, která by sítí senzorů, kamer, rušiček i protidronových systémů permanentně chránila hranici s Ruskem. Zároveň by měla být efektivnější a levnější než zásahy stíhaček či tradičních systémů protivzdušné obrany. Experti upozorňují, že Aliance není na masové nasazení bezpilotních strojů připravena. Vybudování „zdi“ ale také čelí mnoha výzvám.

Do Polska dorazily tři české vrtulníky, které mají posílit ochranu vzdušného prostoru východní hranice této země. Na síti X to v podvečer oznámila armáda, podle které vrtulníky do finální destinace zamíří v příštích hodinách.

V případě, že by došlo k narušení českého vzdušného prostoru, startovaly by pohotovostní stíhačky JAS-39 Gripen z Čáslavi. Velitelem 21. základny taktického letectva v Čáslavi je brigádní generál Jaroslav Tomaňa, který je však v současné době v USA na studiích. Proto je nyní faktickým velitelem základny jeho zástupce, plukovník Milan Nykodym, který spolu s jejich piloty přiblížil fungování stíhaček JAS-39 v české armádě a v rámci NATO. Základnu v Čáslavi čeká v následujících šesti letech přestavba a modernizace kvůli pořízení strojů F-35. Stíhačky Gripen se kvůli tomu přesunou do Pardubic.

Generální tajemník NATO Mark Rutte oznámil v pátek v reakci na středeční narušení polského vzdušného prostoru vznik operace Eastern Sentry (Východní stráž), která posílí ochranu východního křídla Aliance. Do obranné operace bude prý zapojena řada prostředků od spojenců včetně Dánska, Francie, Velké Británie, Německa a dalších.

Polští představitelé odmítají tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle kterého proniknutí ruských dronů do polského vzdušného prostoru mohlo být omylem. Polsko a jeho spojenci poprvé od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu sestřelili nad polským územím cizí bezpilotní letouny.

Průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru mohl být omyl. Podle agentury Reuters to prohlásil americký prezident Donald Trump. Polsko, ale také například představitelé Německa, Ukrajiny či Evropské unie naopak předpokládají, že Rusko v noci na středu vyslalo bezpilotní stroje nad polské území záměrně. Ruské ministerstvo obrany průnik dronů do polského vzdušného prostoru nepopřelo, tvrdí ale, že „nešlo o úmysl, natož o útok“.

Rada bezpečnosti OSN bude v pátek na žádost Polska mimořádně zasedat kvůli narušení polského vzdušného prostoru. Podle Varšavy se jednalo o bezprecedentní průnik ruských strojů na území NATO, alianční síly několik dronů sestřelily. V důsledku toho Polsko podél hranic s Ukrajinou a Běloruskem omezilo letový provoz. K situaci se vyjádřil i polský vicepremiér a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz, který poděkoval spojencům. Zopakoval, že šlo o provokaci Moskvy, která si žádá odpovídající reakci.

Narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony podle expertů oslovených ČT24 může být testem obrany Polska, případně NATO, jakkoliv někteří z nich ještě čekají na výsledky vyšetřování celého incidentu. Způsob, jakým se alianční síly bránily dronům, je podle odborníků drahý a neefektivní, východní křídlo NATO ale prý nikdy nepůjde stoprocentně ochránit.

Při průniku ruských dronů do polského vzdušného prostoru mířilo pět z nich přímo k základně Severoatlantické aliance, přes kterou proudí západní vojenská technika na Ukrajinu, píše na svých internetových stránkách německý deník Die Welt. Odvolává se přitom na předběžné polské vyšetřování. Kvůli incidentu se ve středu vpodvečer konal interní bezpečnostní brífink Aliance.

„Není pochybnost o tom, že to byl ruský útok,“ zhodnotil ruské drony nad polským územím ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Zdůraznil však, že by se Česko v obdobném případě bylo schopno bránit – právě díky členství v NATO. Místopředseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) ovšem soudí, že se v hodnocení toho, zda o úmysl šlo, či nikoliv, musí ještě počkat. Debatu v Událostech, komentářích moderoval Daniel Takáč.

Při ruských útocích na Ukrajinu v noci opakovaně narušily polský vzdušný prostor drony. Polsko zatím po nočním incidentu nalezlo trosky šestnácti ruských dronů, uvedla ve středu večer mluvčí ministerstva vnitra Karolina Galecká. Většinu bezpilotních strojů objevili vojáci, policisté a příslušníci dalších bezpečnostních institucí na východě země, dva drony ale dopadly jen několik desítek kilometrů od Varšavy.

Z izraelského mezinárodního Ben Gurionova letiště by v pondělí měla odletět první letadla s cestujícími. Půjde o první repatriační lety od 13. června, kdy Izrael uzavřel vzdušný prostor kvůli válce s Íránem, informoval server The Times of Israel (ToI). Odlety s cestujícími byly dosud zakázané, minulý týden povolila izraelská vláda repatriační přílety s Izraelci uvázlými v cizině.

Pákistán krátce po jejím uzavření porušil dohodu o příměří, řekl v sobotu pozdě odpoledne agentuře AFP zdroj blízký indické vládě. Ve městě Šrínagar v indické části Kašmíru byly podle Reuters slyšet výbuchy. O porušování příměří a pokračování pohraničních šarvátek ale podle agentur hovoří také pákistánští představitelé. Americký prezident Donald Trump dříve odpoledne oznámil, že se Indie s Pákistánem dohodly na úplném a okamžitém klidu zbraní. Potvrdil to i pákistánský ministr zahraničí a následně i indická diplomacie. Napětí v regionu vyvolal útok na indické turisty v Kašmíru minulý měsíc.

Ve věku 105 let zemřel John Hemingway, považovaný za posledního dosud žijícího pilota britského Královského letectva (RAF), který se zúčastnil v roce 1940 bitvy o Británii. Je to konec jedné éry, okomentovala v úterý BBC Hemingwayův pondělní skon.

Přes devět desítek tuzemských vojenských pilotů se připravuje na misi na Islandu, kde bude od konce května do července pomáhat s obranou vzdušného prostoru. Ačkoliv tento ostrov patří k zakládajícím členům NATO, nemá vlastní armádu, jedinou jeho bezpečnostní složkou je pobřežní stráž. Na základně v Keflavíku na jihozápadě ostrova se tak nejčastěji střídají vojska ze Spojených států, Kanady a Norska. Do pravidelné rotace aliančních vojsk se Praha právě tam zapojí už počtvrté.

Západní ukrajinský vzdušný prostor a Kyjev by před ruskými řízenými střelami mohlo chránit na 120 evropských stíhaček, zní návrh vojenských expertů s názvem SkyShield. Upozornil na něj list The Guardian, podle kterého by tento postup nutně nevyvolal širší konflikt s Moskvou. Realizován by byl navíc odděleně od NATO.

Británie se distancovala od návrhu omezeného měsíčního příměří na Ukrajině, napsal list Financial Times, který ho označil za návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Deník Le Figaro po nedělním summitu v Londýně o Ukrajině a evropské bezpečnosti napsal, že příměří omezené na moře, vzdušný prostor a energetickou infrastrukturu předložil Macron společně s britským premiérem Keirem Starmerem. Jeho mluvčí podle Reuters řekl, že se debatuje o řadě možností a že k nim nebude dávat komentáře.