Polští představitelé odmítají tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle kterého proniknutí ruských dronů do polského vzdušného prostoru mohlo být omylem. Polsko a jeho spojenci poprvé od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu sestřelili nad polským územím cizí bezpilotní letouny.
„Ne, to nemohl být omyl,“ prohlásil v pátek v televizi Polsat News náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk. „Sledujeme všechno, co se děje nad Ukrajinou, a závěry, k nimž na základě toho docházíme, jsou jednoznačné – při tak velkém útoku na Polsko nelze mluvit o omylu,“ sdělil dále.
„Také bychom si přáli, aby dronový útok na Polsko byl chyba. Ale nebyl. A my to víme,“ napsal polský premiér Donald Tusk.
Polsko, ale rovněž například představitelé Německa, Ukrajiny či Evropské unie předpokládají, že Rusko v noci na středu vyslalo bezpilotní stroje nad polské území záměrně. Například polský prezident Karol Nawrocki incident označil za ruskou provokaci s cílem vyzkoušet polské schopnosti a reakci za test mechanismu fungování v rámci NATO. Ruské ministerstvo obrany průnik dronů do polského vzdušného prostoru nepopřelo, tvrdí ale, že nešlo o úmysl, natož o útok.
„Doopravdy tady panuje jeden jediný narativ od všech polských politiků, ať už vládních, nebo opozičních, kteří říkají, že šlo o záměr a šlo nejspíše o nějaký ruský test, který měl vyzkoušet připravenost nejen polské armády a polského letectva, ale například i to, jaká bude reakce Evropské unie nebo Severoatlantické aliance,“ shrnul zpravodaj ČT v Polsku Jan Řápek.
„Ne, to nebyl omyl,“ napsal ve čtvrtek v noci na sociální síti X v reakci na Trumpovo vyjádření polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. V pátek ráno šéf polské diplomacie přijel na předem neohlášenou návštěvu do Kyjeva a ve videu na síti X připomněl, že v noci na středu, kdy nad Polsko přiletělo devatenáct dronů, které označil za ruské, nad Ukrajinu přiletělo čtyři sta dronů a čtyřicet raket. „To nebyly omyly,“ zdůraznil před budovou polské ambasády.
Náměstek ministra obrany Pawel Zalewski v Polském rozhlasu řekl, že jedním z témat jednání Sikorského na Ukrajině jsou zřejmě i možné dodávky protidronových systémů pro Polsko, které chce čerpat ze zkušeností Ukrajinců. Varšava chce do obrany své východní hranice zařadit jak prvky pro rozpoznání dronů, tak pro jejich zneškodnění, uvedl Zalewski.
Agentura Reuters ve čtvrtek bez dalších podrobností s odvoláním na člověka obeznámeného s věcí napsala, že zástupci polské armády navštíví Ukrajinu kvůli výcviku zaměřenému na sestřelování dronů.
Podle zástupce prezidentské kanceláře bylo dronů 21
Vedoucí zahraničního odboru polské prezidentské kanceláře Marcin Przydacz v pátek řekl, že dronů nad Polsko vletělo 21 a že některé z nich byly v polském vzdušném prostoru něco přes deset vteřin a pak se vracely. Připustil, že „mezi nimi třeba byly i takové, které přiletěly trochu náhodou“.
Deník Rzeczpospolita na svých internetových stránkách připomněl, že Trump ještě minulý týden v Bílém domě ujišťoval Nawrockého o skvělé spolupráci a blízkém spojenectví s Polskem. V souvislosti s jeho vyjádřením o možném omylu se server ptá, „co by museli Rusové udělat Polsku, aby se Trump jednoznačně postavil na stranu naší země“. Varuje, že současný šéf Bílého domu je loajální, ale více vůči Moskvě než vůči Varšavě.
V pátek večer SELČ se kvůli průniku dronů nad Polsko na žádost Varšavy mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. „Jde možná trochu o symbolické gesto. Polsko si přeje, aby opět zazněly argumenty a aby se opět do světa dostalo to, co se ve středu v noci stalo, aby to opět slyšely i další státy, nejen evropští spojenci. Byť se asi nepředpokládá, že by došlo k nějaké rezoluci právě proto, že Rusko by ji mohlo vetovat,“ vysvětlil Řápek.
„Já myslím, že Polsko velmi dobře pochopilo, že tento problém není čistě polský a není to ani problém čistě Severoatlantické aliance a Ruska. Je to problém, který má širší globální dosah,“ popsal český velvyslanec v Polsku Břetislav Dančák, proč chce Varšava situaci projednávat na úrovni OSN.
Podle Šedivého zatím není zřejmé, zda šlo o úmyslný ruský pokus
K tvrzení amerického prezidenta i reakci polských politiků se vyjádřil také bývalý náčelník Generálního štábu AČR a armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý, podle něhož je potřeba zmírnit terminologii a vyjadřování na toto téma. „Skutečně není zcela zřejmé, do jaké míry to byl pokus a test a do jaké míry to bylo selhání,“ míní.
Některé indicie podle Šedivého ovšem naznačují, že ze strany Ruska mohlo jít o úmysl. Na to by podle něho ukazovalo například to, že šlo o poměrně velké množství prostředků. „Kdyby se to stalo jen jako technické selhání, tak není možné, aby se tak velké množství bezpilotních letounů pohromadě pohybovalo jedním směrem a do jednoho prostoru,“ upřesnil.
Šedivý ovšem zároveň dodal, že existují i indicie, které naznačují, že mohlo dojít k selhání. „Dovedu si představit, že prezident Trump dostal mnohem komplexnější informace než řada evropských lídrů,“ uvedl a dodal, že by s některými prohlášeními počkal do doby, kdy budou provedeny veškeré analýzy, což bude ještě nějakou dobu trvat.
Šedivý se vyjádřil i ke stavu protivzdušné obrany na východním křídle NATO. „Já si myslím, že my jsme lépe připraveni proti raketám a nadzvukovým letadlům. Na to jsme se vždycky připravovali a na to máme prostředky,“ sdělil s tím, že je ale potřeba doplnit systémy proti pomalým bezpilotním prostředkům, které manévrují v malých výškách.
Evropa musí investovat do obrany proti dronům, míní šéf Rheinmetallu
Šéf německého obranného koncernu Rheinmetall Armin Papperger britskému ekonomickému deníku Financial Times (FT) řekl, že Evropa by kvůli hrozbě ruských dronů měla zvýšit investice do nízkonákladových protileteckých systémů.
„Pálit zbraní za dvě stě tisíc nebo pět set tisíc dolarů proti dronu za dvacet tisíc dolarů nemá absolutně žádný smysl,“ prohlásil šéf Rheinmetallu s tím, že cena bezpilotních letounů bude zřejmě nadále klesat. „Máme systém, který čelí dronům, a stojí pět tisíc dolarů. To z ekonomického hlediska dává velký smysl,“ dodal.
Rheinmetall je připraven dodat systémy do Polska, pokud získá příslušný kontrakt, sdělil Papperger. Po průniku ruských dronů do polského vzdušného prostoru se prý sešel s polskými představiteli, aby s nimi projednal, co Rheinmetall může „udělat okamžitě, abychom ochránili i něco na polské hranici“.
Společnost očekává, že systémy Skyranger bude na Ukrajinu dodávat od konce roku, dodal Papperger. Rheinmetall se stal klíčovým partnerem Ukrajiny od zahájení plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022. Patří také mezi společnosti, jež nejvíce těží z navýšení evropských výdajů na obranu, poznamenal FT.
Lipavský nechal předvolat ruského velvyslance
Průnik ruských dronů nad polské území se řeší i na diplomatické úrovni. Ruský velvyslanec v Česku Alexandr Zmejevskij obvinění ze středečního úmyslného narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony odmítá. Šéf české diplomacie Jan Lipavský (za ODS) si ve čtvrtek velvyslance nechal předvolat.
„Rozhodl jsem o předvolání ruského velvyslance. Ruské drony v Polsku jsou čistou provokací Kremlu. Česko stojí pevně za Polskem. Území Aliance budeme bránit,“ napsal ve čtvrtek Lipavský. Ruské diplomaty si předvolaly též Španělsko, Nizozemsko a Švédsko, Polsko tak u ruského chargé d'affaires učinilo už ve středu.
V pátek tento krok napodobily také Francie a Německo. „Ať už to bylo úmyslné, nebo ne, náhodné, nebo ne, je to velmi závažné. Je to naprosto nepřijatelné. To vše se přidává k nesčetným provokacím (ruského vládce) Vladimira Putina,“ řekl francouzské rozhlasové stanici France Inter odstupující francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot.
„Ruské drony ve vzdušném prostoru NATO představují nebezpečné a nepřijatelné jednání ze strany Putina. Proto byl dnes (v pátek) ruský velvyslanec předvolán na ministerstvo zahraničních věcí,“ uvedla německá diplomacie a dodala, že NATO pevně stojí za obranou spojeneckého území a společné bezpečnosti.
Ruská ambasáda obvinění odmítá
Ruská ambasáda v Česku sdělila, že na adresu Ruska od Lipavského náměstka Jana Mariana (STAN) zazněla obvinění z úmyslného narušení polského vzdušného prostoru. Podle velvyslanectví se neprokázalo, že drony patřily ruským ozbrojeným silám, a vyšetřování incidentu stále pokračuje. Podle Varšavy ovšem o ruské bezpilotní letouny šlo.
„Česká strana byla informována o připravenosti ministerstva obrany Ruské federace vést konzultace s ministerstvem obrany Polské republiky v souvislosti s incidentem,“ uvedlo dále ruské velvyslanectví.
Zmejevskij podle ambasády navrhl, aby se „čeští partneři zamysleli nad tím, kdo z tohoto incidentu, stejně jako z hysterie, která se kolem něj rozpoutá, má skutečně prospěch“. „Rozhodně to není Rusko,“ tvrdí velvyslanectví.
Zmejevského nechal Lipavský předvolat také v únoru kvůli výhrůžkám senátorce Miroslavě Němcové (ODS) od představitelů Ruska kvůli falešnému příspěvku na síti X, který obsahoval výzvu k opětovné blokádě Leningradu. Zmejevskij byl předvolán na ministerstvo také kvůli ruskému vzdušnému úderu na ukrajinská města nebo kybernetickým útokům na české instituce a kritickou infrastrukturu.
Polsku nabízejí pomoc země NATO
Některé země Severoatlantické aliance po incidentu nabídly Varšavě pomoc s posílením protivzdušné obrany. „Polsko je v situaci, kdy se dokáže účinně bránit do určité míry a potřebuje spolupráci s dalšími státy pro to, aby obrana byla intenzivnější a efektivnější,“ popsal Dančák.
Česko je připraveno poslat do Polska vrtulníkovou jednotku pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š, podle čtvrtečního vyjádření ministryně obrany Jany Černochové (ODS) by tak mohlo učinit do tří dnů.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) po Salcburském fóru v pátek prohlásil, že Česko je ochotné Polsku pomoci v rámci závazků v NATO a dobrých sousedských vztahů a již tak činí. „Já si myslím, že podpora nemůže být jenom slovní, ústní. (…) Reakce musí být rázná. A já jsem rád, že Česko a mnohé další země se k té rázné reakci připojily,“ doplnil.
