Jan Lipavský

Dvě třetiny členských států NATO se zavázaly poskytnout zbraně Ukrajině prostřednictvím iniciativy PURL, uvedl šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte. Norsko dá dalších pět set milionů eur (dvanáct miliard korun), Německo přispěje dalšími dvěma sty miliony eur (4,8 miliardy korun), uvedli ministři zahraničí obou zemí Espen Barth Eide a Johann Wadephul před jednáním v Bruselu. Celkem podle Rutteho spojenci a partneři přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard korun).

Generální tajemník NATO Mark Rutte očekává v příštích dnech nové příspěvky od spojenců do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu. Rutte uvítal úsilí Spojených států o ukončení války na Ukrajině. Jak uvedl, je přesvědčen, že toto úsilí nakonec obnoví mír v Evropě.

Motoristé budou trvat na nominaci svého čestného prezidenta Filipa Turka do vlády, je nejviditelnější osobností strany, řekl televizi Nova předseda Motoristů Petr Macinka. Prezident Petr Pavel má k Turkovi jakožto členu vlády výhrady, což zopakoval i ve středu na schůzce pravděpodobnému budoucímu premiérovi Andreji Babišovi (ANO).

Poslanecká sněmovna nakonec vyšle v delegaci do Parlamentního shromáždění NATO své zástupce na Transatlantické fórum. Sněmovní organizační výbor přitom ve středu hlasy povolební většiny ANO, SPD a Motoristů cestu dvoučlenné delegace zamítl. Předseda dolní parlamentní komory Tomio Okamura (SPD) řekl, že cesta je nyní vyvážená, protože místo původně navrhovaných dvou zástupců sněmovní opozice v ní bude jeden poslanec nové vládní koalice a jeden představitel opozice.

Místopředseda sněmovního bezpečnostního výboru Radek Koten (SPD) naznačil, že Filip Turek (za Motoristy) je mezi kandidáty na post ministra. „Motoristé celou dobu na nominaci trvali. Já to beru jako stabilní postoj a uvidíme, jak se k tomu postaví pan prezident (Petr Pavel),“ přiblížil Koten. Ministr zahraničí v demisi a poslanec Jan Lipavský (nestr. za ODS) reagoval, že se Česko z jeho pohledu „posune z jasného principiálního postoje, který hájí bezpečnost České republiky“. Upozornil také na absentující zmínku o Rusku v programovém prohlášení možné vlády. Debatou v Událostech, komentářích provázela Barbora Kroužková.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý řekl, že je připraven se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem projednat citlivé body amerického návrhu k ukončení rusko-ukrajinské války. Tohoto jednání by se podle Zelenského měli účastnit i Evropané. Trump prohlásil, že zbývá už jen několik bodů, na nichž není shoda. Analytici upozorňují, že Moskvě nestačí nejen v Ženevě revidovaná, ale ani původní, silně proruská verze plánu, a že trvá na naprostém zničení Ukrajiny jako státu.

Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě přijal polskou hlavu státu Karola Nawrockého. Hovořili o ruské agresi proti Ukrajině i spolupráci v Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO). Podle Pavla oba prezidenti sdílí pohled na Rusko jako na nejzásadnější hrozbu pro bezpečnost Evropy. Nawrocki dorazil do Česka na svou první návštěvu po nástupu do funkce, prezidenta na cestě doprovází manželka Marta.

Americký prezident Donald Trump připustil, že jeho současný plán na ukončení války na Ukrajině není jeho poslední nabídkou, informuje agentura Reuters. Šéf Bílého domu se takto vyjádřil poté, co Ukrajina a evropští spojenci USA dali najevo, že americký plán může být základem pro další jednání, ale je na něm třeba ještě dál pracovat.

Máme cestu, jak dosáhnout míru na Ukrajině, řekl americký prezident Donald Trump k americko-ruskému plánu, který by mohl vést k zastavení bojů v ruské válce na Ukrajině. Podle Trumpa si ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj návrh bude muset nechat líbit. Zelenskyj prohlásil, že nezradí zájmy své země. USA podle zdrojů Reuters Kyjevu pohrozily, že zastaví dodávky zbraní a sdílení zpravodajských informací, pokud nepřijme návrh na ukončení války.

Ruští aktivisté napadli v neděli v Petrohradu polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se dvanáctým rokem brání ruské agresi, uvedl server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.

Unijní ministři zahraničí schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko, které na jednání zastupoval odcházející šéf diplomacie Jan Lipavský (za ODS).

Předseda Motoristů Petr Macinka na Pražském hradě jednal s prezidentem Petrem Pavlem. Tématem rozhovoru podle šéfa Motoristů byli i kandidáti na ministry vznikající vlády. Oba muži diskutovali také o programovém prohlášení vznikajícího kabinetu. Bližší detaily k výsledkům jednání Macinka sdělit nechtěl. Neřekl ani, zda platí dřívější prohlášení Motoristů, že trvají na tom, že součástí příští vlády musí být Filip Turek (za Motoristy).

Český ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS) zkritizoval nový americko-ruský plán. Podle Lipavského jde opět o princip o Ukrajině bez Ukrajiny. Aby plán uspěl, musí ho podpořit Ukrajina i Evropa, prohlásila pak šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podle médií návrh počítá se zeštíhlením ukrajinské armády a územními ústupky.

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski označil sabotáž na železnici za akt státního terorismu a slíbil odpověď, která nebude jen diplomatická. Šéf polské obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz následně oznámil, že armáda nasadí deset tisíc vojáků, aby pomohli ochránit bezpečnost kritické infrastruktury. Polské úřady také uvedly, že zadržely několik lidí podezřelých z napomáhání sabotérům, kterými byla dle prokuratury dvojice Ukrajinců, která údajně uprchla do Běloruska.

Po celém Česku si lidé připomínali sametovou revoluci, která ukončila čtyři dekády komunistické diktatury a přivedla zemi k demokracii. Před 36 lety ji odstartovalo brutální potlačení pietního průvodu k uctění památky Jana Opletala, zavražděného nacisty v roce 1939. Na zaplněné Národní třídě v Praze zazpíval v 17:11 píseň Modlitba pro Martu, jeden ze symbolů revoluce, herec a zpěvák Jan Cina. Zněla i v dalších městech. Řada organizací připravila pietní akce, debaty, přednášky, průvody či koncerty.

V návrhu rozpočtu na příští rok může chybět až čtrnáct miliard na sociální výdaje, připustil pro ČT ministr práce a sociálních věcí v demisi Marian Jurečka (KDU–ČSL). Ujistil však, že na důchody nebo dávky stát peníze prostě najít musí. Odmítl také kritiku hnutí ANO, že v resortu může scházet skoro 32 miliard korun. Pravděpodobná budoucí vládní koalice tvrdí, že v rozpočtu chybí celkem desítky miliard korun.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura si přeje, aby atmosféra v Poslanecké sněmovně byla lepší než v uplynulém volebním období. Po středečním zvolení předsedou dolní komory řekl, že k tomu sám chce ze své nové role přispět. Ocenil podporu 107 poslanců v tajné volbě, ve které porazil Jana Bartoška (KDU-ČSL) s 81 hlasy.

Prezident Petr Pavel přivítal v pražském Obecním domě svůj slovenský protějšek Petera Pellegriniho. Česká hlava státu po setkání uvedla, že „občané očekávají, že vztahy mezi Českem a Slovenskem budou co nejlepší“. Úlohou politiků je dle něj vytvářet k tomu co nejlepší podmínky. Slovenský prezident měl na programu ještě jednání s předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem, který od nedávných sněmovních voleb skládá vládu s hnutím SPD a Motoristy.

Vyjednávací týmy ANO, SPD a Motoristů budou od pondělí do pátku jednat o jednotlivých kapitolách programového prohlášení připravované vlády. Předseda ANO Andrej Babiš se účastnit nebude, protože si bere dovolenou, oznámil na Facebooku. Rozhovory tak za ANO povedou místopředsedové hnutí Karel Havlíček a Alena Schillerová. Debatu v pondělí začnou o resortech financí, průmyslu a obrany.

Více než polovina spojeneckých zemí oznámila, že se chce zapojit do iniciativy označované jako PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, za které platí země Severoatlantické aliance. Po jednání ministrů obrany aliančních zemí to prohlásil generální tajemník NATO Mark Rutte. Ministři debatovali nejen o další podpoře Kyjeva, ale i o navýšení výdajů na obranu či nedávných ruských narušeních evropského vzdušného prostoru.

Je to falešná chiméra, že V4 (země visegrádské čtyřky, Maďarsko, Slovensko, Polsko a Česko) může nyní v Evropě něco dokázat a Andrej Babiš (ANO) to velice záhy zjistí, řekl v Interview ČT24 ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr. za ODS). Reagoval tak na snahu hnutí ANO posílit roli V4 a zlepšit vzájemné vztahy. V pořadu moderovaném Danielem Takáčem to Lipavský zdůvodnil i tím, že Slovensko a Maďarsko nepatří nyní k zemím, jež jsou v Evropě pozitivně vnímané.

Na mezinárodní konferenci Forum 2000, která se koná v Praze, v pondělí vystoupil se svým projevem český prezident Petr Pavel. Hovořil o bezpečnostní hrozbě představované Ruskem. To chce podle Pavla Evropu krok za krokem zničit. „Rusko představuje zásadní hrozbu evropské svobodě, bezpečnosti a demokracii,“ domnívá se prezident. Kromě něho se akce účastní třeba také bývalá gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová.

Proces vzniku vlády není možné uspěchat, zdůraznil prezident Petr Pavel po schůzce s šéfem ANO Andrejem Babišem. Pavel zopakoval, že za zásadní považuje ukotvení Česka v NATO a Evropské unii, zachování institucí demokratického státu či nezávislost médií veřejné služby. Babiš věří, že se podaří mít do pátku rozdělená ministerstva. Předeslal, že víceméně už existuje dohoda o sněmovních výborech. Šéf ANO také ve čtvrtek hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Pokud bude hnutí ANO ve vládě, přímo z rozpočtu nebude dávat peníze Ukrajině na zbraně. Na tiskové konferenci to řekl předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Česko pomáhá přes Evropskou unii, zbrojovky můžou bez problémů vyvážet, uvedl.