Jan Lipavský

Minimální mzda se zřejmě zvýší do roku 2029 postupně na 47 procent průměrné mzdy. Nyní je na 41,1 procenta a od ledna vzrostla na 18 900 korun. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce nejspíš budou od příštího roku zachovány jen ve veřejném sektoru, v soukromé sféře budou zrušeny. Počítá s tím vládní novela zákoníku práce, kterou ve čtvrtek schválil Senát. Normu nyní dostane k podpisu prezident. Horní komora se poté neshodla na podpoře požadavku svého petičního výboru na rovné podmínky pro zemědělce.

Odborové svazy veřejného sektoru vyhlásily od středy stávkovou pohotovost, a to kvůli tomu, že zatím nemají s vládou dohodu na zvýšení platů pro letošek a příští rok. Požadují přidání do tarifů od září nejméně o deset procent pro všechny ve veřejné sféře, řekl šéf odborů státních orgánů a organizací Pavel Bednář. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) ČT řekl, že od září prosazuje desetiprocentní zvýšení platů pro zaměstnance v první platové tabulce. K připomínkám odeslal dvě varianty – první počítá s navýšením o sedm procent, druhá o zmiňovanou desetinu. Jeho plán ale nemá podporu celé koalice.

Americké velvyslanectví v Moskvě v úterý vyzvalo k propuštění rusko-americké novinářky Alsu Kurmaševové, která pracuje pro Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL). Ruský soud ji podle agentury AP v pátek odsoudil k šesti a půl roku vězení.

Maďarský styl politiky je prostě jiný, do určité míry kompatibilní s tím být členem Evropské unie a NATO, ale dost často narážíme, uvedl v pořadu Interview ČT24 český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). K maďarskému vyjednávání v rámci Unie řekl, že „v některých případech to lze nazvat vydíráním“. Zmínil také, že je velmi nespokojen s tím, že Budapešť celou řadu měsíců blokuje platbu na zbraně, které mají jít na Ukrajinu.

Srpnové jednání unijních ministrů zahraničí se uskuteční v Bruselu, nikoli v Budapešti. Rozhodnutí oznámil šéf unijní diplomacie Josep Borrell, reagoval tak na maďarský postoj k válce na Ukrajině. V maďarské metropoli se mělo na konci srpna uskutečnit neformální jednání ministrů zemí Evropské unie, označované jako Gymnich.

Ruský soud poslal na 6,5 roku do vězení rusko-americkou novinářku Alsu Kurmaševovou, která dříve žila v Česku. Uznal ji vinnou z šíření tvrzení, která ruské úřady nazývají „lživými informacemi o ruské armádě“. Informovala o tom agentura AP s odkazem na soudní záznamy i ruské úředníky. Šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) ujistil, že tuzemská diplomacie bude pokračovat v boji za propuštění novinářky a za spravedlnost pro další politické vězně.

Díky české muniční iniciativě bude během července a srpna dodáno na Ukrajinu sto tisíc kusů munice. V Bruselu to oznámil český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Do iniciativy se dosud zapojilo osmnáct zemí, patnáct z nich již splnilo své sliby a přispělo. Znamená to, že financí je dostatek na to, aby do konce roku mohlo být na Ukrajinu dodáno 500 tisíc kusů munice. Její celková hodnota jsou necelé dvě miliardy eur (asi 50,5 miliardy korun), doplnil vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Na pokračování iniciativy bude záležet, zda se znovu zapojí další země.

Odstoupení amerického prezidenta Joea Bidena z kandidatury na znovuzvolení prezidentem Spojených států je rozhodnutí státníka, jenž desítky let sloužil svojí zemi, napsal premiér Petr Fiala (ODS) na síti X. Jde podle něj o odpovědný a osobně jistě nelehký krok.

Sobotní střelba na mítinku republikánského prezidentského kandidáta Donalda Trumpa vyvolala mezi politiky zděšení a striktní odsouzení. Napříč názorovým spektrem se shodují, že politické násilí nesmí mít ve společnosti místo. Taky řada světových státníků střelbu na Trumpa odsoudila.

Otázkou není, zda Ukrajina vstoupí do NATO, ale kdy do něj vstoupí, prohlásil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Potvrdil také závazek členských států poskytnout Ukrajině „v příštím roce“ vojenskou pomoc ve výši 40 miliard eur (asi 1,01 bilionu korun).

Mezi oběťmi pondělního ruského vzdušného úderu jsou v Kyjevě také čtyři děti, oznámila ukrajinská Státní služba pro mimořádné události (DSNS). Rusové tam podle městské správy zabili 33 lidí, zraněných je 120. Další mrtví jsou v Dněpropetrovské oblasti. Celkem pondělní ruské útoky zabily na Ukrajině čtyři desítky lidí a přes 170 zranily. Kreml trvá na tom, že ruské síly neútočí na civilní cíle. Monitorovací mise OSN ale uvedla, že dětskou nemocnici, která byla při útoku také poškozena, velmi pravděpodobně přímo zasáhla ruská raketa. Šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) nechal předvolat na ministerstvo ruského velvyslance, ve svém vyjádření označuje vrahy, kteří útočí na děti v nemocnici, za odpad.

V pondělí se sešli na Pražském hradě k jednání o zahraniční politice nejvyšší ústavní činitelé. Připojila se k nim i ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a šéf diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Prezident Petr Pavel po schůzce prohlásil, že hlavním bodem byla koordinace před nadcházejícím summitem NATO. „Nemohli jsme opomenout ani válku na Ukrajině,“ doplnila hlava státu.

Rusko omezí přístup ze svého území k více než osmdesáti médiím z Evropské unie. Oznámilo to v úterý podle agentury TASS ministerstvo zahraničí v Moskvě. Podle něj jde o odvetné opatření, které vstupuje v platnost okamžitě. Mezi médii, jejichž obsah bude Rusko blokovat, je například Česká televize, německý magazín Der Spiegel, španělský El País, italská La Stampa, francouzský Le Monde, ale i servery s celounijní působností Politico a EUobserver. Šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) krok označil za skandální. Podle Spojených států se Rusko bojí pravdy.

Argentinský libertariánský prezident Javier Milei v pondělí navštívil Českou republiku, setkal se s premiérem Petrem Fialou (ODS), posléze pokračoval v jednání s prezidentem Petrem Pavlem. Milei nedávno oslavil půl roku v úřadu. Prostřednictvím radikálního úsporného programu se snaží kdysi bohatou zemi přivést zpátky na cestu růstu. Jeho vláda zrušila tisíce pracovních míst, omezila různé subvence a sociální programy. Prezidentova první opatření sice zlepšila hospodaření veřejného sektoru, inflaci a chudobu se ale řešit nedaří. Až polovina argentinské společnosti je navíc nespokojená. Mileiovy kroky tak nebrzdí jen nepříznivá pozice jeho strany v parlamentu, ale možná také strach ze společenských nepokojů.

Členské státy Evropské unie formálně schválily čtrnáctý balík sankcí proti Rusku, informovalo české zastoupení při Unii. Sankční seznam se rozrůstá o 116 fyzických i právnických osob, které se podle unijní diplomacie podílejí na ruské agresi proti Ukrajině, a rovněž o některé sektorové oblasti. Nové sankce mimo jiné obsahují zákaz překládky ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Sankce definitivně odsouhlasili na pondělním jednání v Lucemburku unijní ministři zahraničí. Rada EU také uvalila sankce na šest ruských občanů zapojených do kybernetických útoků.

Vzájemné vztahy mezi Českem a Slovenskem jsou nadstandardní a je třeba o ně dbát, vůle k tomu je na obou stranách, prohlásil v úterý český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Podle Lipavského česká vláda „v nějaký moment“ povede diskusi ohledně možného obnovení mezivládních konzultací se Slovenskem, které pozastavila letos v březnu kvůli rozdílným názorům obou zemí na klíčová témata zahraniční politiky. Ty se projevují hlavně ve vztahu k Ukrajině, která se již déle než dva roky brání ruské vojenské invazi. Lipavský jednal se svým slovenským protějškem Jurajem Blanárem (Smer), sešel se i s novým slovenským prezidentem Peterem Pellegrinim.

Cizinec podezřelý ze žhářského útoku v autobusových garážích pražského dopravního podniku z minulého týdne jednal sám a neměl v Česku žádné komplice. Ve sněmovně o tom informoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podezření ze zapojení ruských tajných služeb se ale podle premiéra Petra Fialy (ODS) prověřuje a jeho pravděpodobnost je vysoká. Soud poslal v pondělí šestadvacetiletého cizince do vazby. Zástupci opozičního ANO nebyli s informacemi od vládních představitelů spokojení. Podle předsedkyně klubu tohoto hnutí Aleny Schillerové podnítí svolání mimořádného jednání sněmovního bezpečnostního výboru.

Sněmovna v pátek po poledni rozhodla, že poslanci budou o zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí hlasovat příští pátek od 13 hodin. Pevný termín stanovila dolní komora na návrh vládního tábora. Opoziční návrhy na stanovení jiného pevného termínu pro zahájení hlasování o volbě poštou dolní komora zamítla. Předseda poslanců SPD Radim Fiala navrhoval 30. srpen 2025. Protože toto datum připadá na sobotu, Radek Vondráček (ANO) chtěl, aby se hlasovalo po 30. srpnu příštího roku.

Političtí představitelé se na Pražském evropském summitu zabývají otázkami pozice Evropské unie v měnícím se světě. Podle končící místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové bude upevnění této pozice spadat na novou Evropskou komisi. Politici také například varovali před dopady války na Ukrajině a různých dalších krizí na jednotu evropské společnosti.

Poslanci ve středu začali schvalovat sporné zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Vládní tábor nechal svolat ke koaliční novele mimořádnou schůzi, která zužuje možnosti opozičních obstrukcí v debatě o návrhu programu. Ani tak se však poslanci k hlasování nedostali, v závěru jednacího dne chtěly vystoupit v řádné diskusi čtyři desítky výhradně opozičních zástupců. V jednání budou pokračovat v pátek.

Prezident Petr Pavel s manželkou Evou přijali na Pražském hradě končící slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou s partnerem Jurajem Rizmanem. Pavel končící slovenské prezidentce poděkoval za vstřícnost a spolupráci. Dvoudenní cestou Čaputová krátce před skončením pětiletého mandátu završí rozlučkové zahraniční cesty.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na úvod dvoudenní mezinárodní konference o obnově ruskou válkou zničené Ukrajiny vyzval představitele států a průmyslu, aby pomohli a podpořili rekonstrukci země. Zdůraznil, že výhody pocítí všichni. Německý kancléř Olaf Scholz přislíbil, že jeho země pomůže obnovit Ukrajinu svobodnější a silnější; zároveň se obrátil na ostatní státy, aby pomohly co nejvíce posílit protivzdušnou obranu země před ruskými útoky. Na pomoc Ukrajině apelovala rovněž předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Spojenci by měli společně poskytovat Ukrajině nejméně 40 miliard eur ročně jako dosud a spravedlivě se podílet na zátěži, řekl po pátečním neformálním zasedání ministrů zahraničí zemí NATO generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Podpora by měla být pevnější a dlouhodobější, dodal. Myslí si také, že NATO by mělo hrát větší roli v koordinaci dodávek bezpečnostních systémů a výcviku na Ukrajině. Česko podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) záměr jasného finančního rámce pro Ukrajinu podporuje.

Severoatlantická aliance je schopná přizpůsobit se světu, který je nebezpečnější než kdy dříve, řekl na dvoudenním neformálním setkání ministrů zahraničí států NATO generální tajemník Jens Stoltenberg. Hlavním tématem pražského jednání je ruská válka na Ukrajině. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) při této příležitosti řekl, že Česko nemá problém s tím, když Ukrajina útočí na ruském území, pokud je to nutné.