Jan Lipavský

Poslanci na čtvrteční schůzi v prvním čtení podpořili návrh zákona o účetnictví, který má kromě jiného zjednodušit podnikům a podnikatelům odpisy. Návrh předložila po volbách ještě bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Sněmovna podpořila také novelu, která má veřejnosti zpřístupnit víc údajů o dopravě. V úvodu schůze zákonodárci schválili pravidla, podle nichž budou poslanecké kluby dostávat ze sněmovního rozpočtu peníze na svůj provoz. Odpoledne v dolní komoře probíhaly ústní interpelace na členy vlády.

Koaliční poslanci připravují zákon pro registraci subjektů se zahraničními vazbami. Pracovní verze z konce února hrozí pokutami až patnáct milionů korun či do deseti procent z příjmů nebo obratu. Podle opozičních Pirátů jde o útok na neziskové organizace a kopii ruského zákona. Další opoziční strany volají po zastavení přípravy návrhu. Zástupci neziskových organizací míní, že by zákon vedl k omezení nevládního sektoru.

Mezi vládními politiky a předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) se strhnul spor o jeho cestu na paralympiádu do Itálie, ke které využil armádní speciál. Učinil tak v době, kdy tisíce Čechů uvázly v zemích Blízkého východu a armádní stroje jsou využívány k repatriačním letům. O sporu informoval server iDNES.cz.

Konflikt na Blízkém východě je podle bývalého ministra zahraničí a nynějšího poslance Jana Lipavského (za ODS) v horké fázi, jeho konec v tuto chvíli nevidí. „Když se křičí na diplomatických jednáních, je to špatný signál,“ podotkl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem k předválečným rozhovorům mezi USA a Íránem. Vládnoucí systém země nelze změnit „ze vzduchu“, připomněl. O změnu politického uspořádání v Íránu se podle něj snaží například Kurdové nebo syn šáha svrženého v sedmdesátých letech. „Osobně jsem spíše skeptický k tomu, že uvidíme rychlý pád režimu,“ hodnotí bývalý šéf diplomacie možný vývoj.

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).

Hosté Událostí, komentářů debatovali o mírových jednáních mezi Ukrajinou, Ruskem a USA. „Ukrajina hraje o všechno. Území je pro ně zásadní, ale na druhou stranu nevidím jiné řešení, než nabízí USA (územní ústupky). Odpověď se na bojišti nenajde,“ řekl šéf zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO). Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) vyjednávání také vítá, ale zdůrazňuje, že Západ musí zmobilizovat všechny své síly, protože to je podle něj to jediné, co na Moskvu platí. „Nedali jsme do boje proti Rusku dostatek zdrojů, aby se to podařilo ukončit,“ míní Lipavský. Oba se shodli, že by Evropa měla mít v těchto jednáních svého vyjednavače. Diskusi moderoval Lukáš Dolanský.

Pokračování české muniční iniciativy, která zajišťuje dělostřeleckou munici pro Ukrajinu napadenou Ruskem, podporuje 62 procent lidí v Česku, naopak proti je 35 procent, zjistila v lednovém průzkumu pro ČT agentura Kantar CZ. Premiér Andrej Babiš (ANO) a další představitelé nové vládní koalice původně plánovali iniciativu zrušit, nakonec do ní ale Česko pouze přestane přispívat penězi.

Ministerstvo zahraničí chce výrazně snížit výdaje na českou humanitární a rozvojovou pomoc v zahraničí. Celkový rozpočet čtyř základních programů má být zhruba poloviční –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ miliarda korun. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) jsou důvodem úspory. Opozice i nevládní organizace rozhodnutí kritizují. České fórum pro rozvojovou spolupráci mluví o drastickém omezení.

Poslanci ve středu večer hlasovali o vyslovení nedůvěry vládě ANO, SPD a Motoristů, kabinet snaze opozice odolal. V debatě během dne převažovaly opoziční výtky nejen k vyostření sporu mezi Motoristy a prezidentem Petrem Pavlem, ale také třeba k navrženému schodkovému rozpočtu. Opozice kritizovala, že během úterý na jednání chyběl přímo šéf Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka, ve středu odpoledne na schůzi dorazil poté, co mu počasí znemožnilo cestu do USA.

Bylo pro mě šokující, s jakou lehkostí žongluje ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s pojmy muniční iniciativa nebo dodávka letounů L-159, řekl v Interview ČT24 poslanec a bývalý šéf diplomacie Jan Lipavský (za ODS). O letounech se ministr zmínil i v SMS zprávě, jejíž znění bylo určené prezidentu Petru Pavlovi. Podle Lipavského by pomoc Ukrajině, zemi napadené Ruskem, neměla být předmětem „politikaření“. Pořad moderovala Barbora Kroužková.

Opozice ve středu ve sněmovně znovu žádala vysvětlení aféry kolem zpráv ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla, které hlava státu zveřejnila a pokládá je za pokus o vydírání. Stanovisko chtěla pětice opozičních stran po premiéru Andreji Babišovi (ANO). Ten vystoupil hned v úvodu schůze. Mimo jiné řekl, že nestojí o zákopovou válku mezi Strakovou akademií a Hradem. Opozice volá po Macinkově demisi, případně po jeho odvolání z kabinetu. Zároveň svolala schůzi o vyslovení nedůvěry vládě.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) podle serverů Deník N a Seznam Zprávy zavedl benevolentnější pravidla pro cestování ruských diplomatů v schengenském prostoru. Ruští diplomaté akreditovaní v jiné zemi EU musí cesty do Česka jen oznamovat, ministerstvo zahraničí je předem neschvaluje. Macinka ve středu řekl, že bylo třeba rychle vyřešit změnu pravidel a na ministerské úrovni mohl zavést jen oznamování cest, takzvanou notifikaci. Zpřísnění, dodatečnou autorizaci cest, musí podle něj schválit vláda.

Lídři opozičních stran reagují na oznámení prezidenta Petra Pavla o zprávách, které mu prostřednictvím jeho poradce Petra Koláře posílal ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Předseda ODS Martin Kupka označil Macinkovo jednání za mafiánské praktiky, předseda STAN Vít Rakušan chce využít všech možností, které opozice ve sněmovně má, aby jí premiér Andrej Babiš (ANO) a Macinka „vysvětlili vydírání prezidenta“. Babiš pozval prezidenta i ministra zahraničí na společné jednání. Macinkovy zprávy považuje za nešťastné, ne však za vydírání.

Bývalý ministr zahraničí, nestraník Jan Lipavský zvažuje podle předsedy občanských demokratů Martina Kupky vstup do strany. Nynější poslanec za ODS Lipavský bude viditelnou tváří poslaneckého klubu, sdělil Kupka v rozhovoru pro pořad Týden v politice.

Policie v sobotu zadržela čínského občana, který je podezřelý z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Byl obviněn z neoprávněné činnosti pro cizí moc, uvedly na síti X Bezpečnostní informační služba (BIS) a policie. Mluvčí policejního prezidia Jakub Vinčálek řekl, že jde o prvního stíhaného podle zmíněného paragrafu. Premiér Andrej Babiš (ANO) kvůli případu zpochybnil práci ministerstva zahraničních věcí (MZV) pod vedením bývalého ministra Jana Lipavského (za ODS).

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.

Prezident Petr Pavel nekonzultoval s vládou nabídku letounů pro Ukrajinu, reagoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Otázkách Václava Moravce na zprávu, že Pavel měl při návštěvě Kyjeva říct, že Česko může v krátké době dodat několik středních bojových letadel. Podle Macinky se zachoval „jako slon v porcelánu“. Prezident odmítl kritiku, podle něj ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což označil za příležitost pro českého výrobce. Šéf sněmovny Tomio Okamura (SPD) také podotknul, že prezidentovo vyjádření upravila ukrajinská média a později převzala ta česká.

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.

Vláda ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO) získala důvěru sněmovny. K hlasování se poslanci dostali ve čtvrtek večer po rekordních 26 hodinách rozpravy. Babiš v ní řekl, že se nenechá sněmovnou vydat k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Před poslanci uvedl, že justici nezpochybňuje, najdou se podle něho ale soudci, kteří rozhodují politicky. Opozice v rozpravě kritizovala ekonomické plány kabinetu a varovala, že zahraniční politika nové vlády ohrozí bezpečnost země.

Návštěvou Ukrajiny chtěla vláda vyslat signál, že je pro ni důležité se s ukrajinskou stranou bavit a navázat co nejrychleji kontakty, řekl v Kyjevě ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Na společné tiskové konferenci se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou podotkl, že je dobře, že bude pokračovat muniční inciativa. Řekl také, že Západ by měl být schopen poskytnout Ukrajině dostatečné bezpečnostní záruky na to, aby byly jistou alternativou k členství Ukrajiny v NATO. Poslanec za Motoristy Filip Turek, který se návštěvy rovněž účastnil, prohlásil, že za válku může mimo jiné zahraniční politika supervelmocí a úvahy o rozšiřování NATO.

Muniční iniciativu pro Ukrajinu Česká republika rušit nebude, bude ji koordinovat a nepůjdou do ní žádné peníze českých občanů, uvedl v úterý premiér Andrej Babiš (ANO) na sociální síti X po jednání lídrů zemí takzvané koalice ochotných. Napsal, že se tak rozhodl po dohodě s koaličními partnery. Před loňskými sněmovními volbami Babiš sliboval zrušení iniciativy.

„Jsme svědky vzniku nových globálních geopolitických pravidel a Česko na to musí reagovat. Nelze se na to pouze dívat a komentovat, ale musíme se k tomu jako země postavit,“ míní předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO). Místopředseda ústavně–právního výboru Karel Dvořák (STAN) se obává, že dochází ke změně světového řádu na imperiální uspořádání, kde neplatí mezinárodní právo. Bývalého ministra zahraničí a poslance Jana Lipavského (za ODS) zejména znervózňují výroky Trumpa ohledně Grónska a očekává silnou a jednotnou pozici EU, aby naopak pokračovala konstruktivní spolupráce s USA. Podle člena zahraničního výboru Jindřicha Rajchla (PRO, klub SPD) je důležité prosazovat střízlivou zahraniční politiku a zaměřit se na české národní zájmy, nikoliv kádrovat velmoci. Události, komentáře moderovala Tereza Řezníčková.