Jan Lipavský strana 2 z 5

Praha by mohla být podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) po sto letech opět místem pro působení běloruské exilové vlády. Uvedl to při pietním aktu, kdy spolu s vůdkyní běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou na Olšanských hřbitovech uctili památku dvou běloruských exilových prezidentů, kteří v české metropoli působili v první polovině minulého století po obsazení své země bolševickým Ruskem. Cichanouská posléze s ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti) slavnostně otevřela Kancelář demokratických sil Běloruska v Praze.

Ministři zahraničí zemí Visegrádské skupiny (V4), tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska, se na setkání v Praze shodli na tom, že ruská agrese na Ukrajině porušuje mezinárodní právo a ukrajinské území musí zůstat v mezinárodně uznaných hranicích. Slovensko a Maďarsko se ale nechtějí připojit k české muniční iniciativě pro Ukrajinu a představitelé těchto zemí zopakovali, že neposkytnou Kyjevu žádné zbraně. Skupina je do budoucna podle čtveřice ministrů důležitá pro spolupráci hlavně v oblastech, ve kterých se země shodují a mají podobné zájmy.

Za největší bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku označila ve středu sněmovna nynější ruský režim, jenž je podle ní teroristický. Českým zájmem je nezávislá, demokratická a svobodná Ukrajina pevně ukotvená v mezinárodních strukturách, uvedla dolní komora v usnesení, které na návrh koalice přijala na závěr mimořádné schůze k bezpečnostním hrozbám po zhruba devatenáctihodinovém jednání. Sněmovna také podpořila pokračování pomoci Ukrajině. Mimořádnou schůzi nechaly svolat koaliční strany v reakci na postupy i některé výroky předsedy opozičního ANO Andreje Babiše. Ten schůzi označil za „antibabišovskou“. Program řádné schůze, která měla následovat po mimořádném jednání, poslanci neschválili. Sněmovna se znovu sejde zřejmě 9. dubna.

Země Visegrádské skupiny se v některých tématech neshodnou, uskupení ale přesto má smysl, uvedli po jednání v Praze šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) a jeho polský protějšek Radoslaw Sikorski. Sešli se den před jednáním ministrů zahraničí všech zemí V4. Kromě situace ve Visegrádské skupině řešili také pomoc Ukrajině v odporu proti ruské agresi.

Mimořádná sněmovní schůze má podle předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka nastolit základní hodnotový směr dalších kroků vůči Ukrajině. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v úterních Událostech, komentářích souhlasil, že Česká republika potřebuje jednoznačnou pozici. Je potřeba přemýšlet, co nastane, když se věci nebudou dařit tak, jak si všichni představujeme, řekl k situaci v zemi bránící se ruské agresi místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO). Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) prohlásil, že kabinet „chce zajistit další financování pokračování zabíjení na Ukrajině“.

Poslanci se v úterý sešli na mimořádné schůzi svolané vládním táborem k bezpečnostním hrozbám. Poslanci ANO v úvodu na protest proti sérii přednostních vystoupení zástupců vládních stran opustili jednací sál. Na svých místech nechali cedule s nápisy kritizujícími vládu. Schůze je podle koalice reakcí na postupy i některé výroky předsedy opozičního ANO Andreje Babiše. Opozice podle premiéra Petra Fialy (ODS) podkopává kroky vlády k zajištění bezpečnosti Česka. Babiš si pro obhajobu své pozice vybral tiskovou konferenci ve sněmovním atriu. Odmítl, že nepodporoval v minulosti Ukrajinu či že by zpochybňoval prozápadní směřování Česka. Sněmovna kolem deváté večer přerušila schůzi a bude v ní pokračovat ve středu ráno.

Vládní strany diskutují o návrhu, který by umožnil v Česku zabavovat nemovitosti Ruské federace. Většina politiků včetně těch opozičních však prosazuje řešení na úrovni celé Evropské unie. Shoda v Bruselu na nové legislativě zatím není.

Šéf ANO Andrej Babiš veřejnost v podstatě tahá za nos – předstírá, že můžeme rozpustit armádu, přestat zbrojit, můžeme přestat podporovat Ukrajinu a že všechno bude v pořádku, řekla v Interview ČT24 místopředsedkyně sněmovního zahraničního výboru Barbora Urbanová (STAN). Politika podle ní pro bývalého předsedu vlády není střetem idejí, ale osobní záležitostí. Za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku považuje Babišovu rétoriku. Urbanová se v pořadu také vyjádřila k případu podmíněného trestu za znásilnění uloženého brněnským krajským soudem.

Na mimořádné schůzi ke krokům předsedy opozičního ANO Andreje Babiše se poslanci sejdou příští týden v úterý od 15:00. Jednání svolala z podnětu koaličních poslanců předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Návrh programu obsahuje jediný bod nazvaný „Bezpečnostní hrozby pro Českou republiku“.

Zástupci všech sněmovních stran jednali ve středu o koaliční předloze na zavedení možnosti korespondenčního hlasování pro Čechy žijící v zahraničí. Debata se týkala parametrů volby, jak je obsahuje novela, a chystaných pozměňovacích návrhů. Jednání budou pokračovat, řekli předsedové frakcí vládní TOP 09 Jan Jakob a opozičního hnutí ANO Alena Schillerová. Spornou novelou se nyní zabývají sněmovní výbory.

Lídři pěti koaličních stran se dohodli na svolání mimořádné schůze sněmovny ke krokům předsedy opozičního hnutí ANO Andreje Babiše. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) řekla, že podpisy potřebné pro svolání schůze by měli šéfové klubů dodat během středy. Poslanci by se pak měli sejít příští týden. To, že chce svolat mimořádné jednání dolní komory, v pondělí oznámil předseda Pirátů Ivan Bartoš poté, co Babišovou vlastní vinou unikla jeho e-mailová konverzace, podle níž chtěl od spolupracovníků citlivé informace o ministru zahraničí Janu Lipavském (Piráti). Jaké výroky v této kauze zazněly?

Den vstupu do NATO byl jedním z nejdůležitějších dnů českých moderních dějin a znamenal historický přelom pro naše bezpečí, řekl premiér Petr Fiala (ODS) na Pražském hradě na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost připomínající čtvrtstoletí od vstupu do Aliance. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) vyzval k podpoře Ukrajiny a jednotě Západu tak, aby letošní rok přinesl ze země napadené Ruskem dobré zprávy. I když Ukrajina není součástí NATO, je klíčovým spojencem a tím, kdo podstupuje nejtěžší boj proti ruské rozpínavosti a agresivitě, dodala ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Česko si v úterý připomíná 25 let od vstupu do Severoatlantické aliance. Nad středními Čechami a pak nad Prahou prolétla dopoledne při té příležitosti formace vojenských letounů české a také spojenecké německé armády. Výročí čtvrtstoletí v NATO připomněla také konference Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě. Vystoupili na ní nejvyšší čeští ústavní činitelé, odpoledne promluvil i bývalý americký prezident Bill Clinton. Česko se stalo členem NATO 12. března 1999.

Šéf opozičního ANO a expremiér Andrej Babiš (ANO) si o víkendu od svých spolupracovníků vyžádal citlivé informace o ministru zahraničí Janu Lipavském (Piráti), informovaly Novinky.cz s odkazem na e-mailovou konverzaci, kterou Babiš zaslal omylem jinému adresátovi. Bývalý ministerský předseda serveru řekl, že nesháněl žádné „kompro“, ale šlo o podklady z veřejných zdrojů kvůli tomu, aby mohl reagovat na Lipavského výroky. Později se na síti X omluvil za vulgární výraz, který na adresu šéfa české diplomacie použil, na svém postupu jinak nevidí nic špatného. Ministr v reakci sdělil, že ho obsah e-mailů znechutil.

Bývalý americký prezident Bill Clinton při pondělním setkání s premiérem Petrem Fialou (ODS) ocenil roli Česka při pomoci Ukrajině. Předseda vlády to řekl po jednání v Kramářově vile. Clintonovi poděkoval za pomoc se vstupem Česka do Severoatlantické aliance (NATO). Bývalý americký prezident je hlavním řečníkem na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost, která ve Španělském sále Pražského hradu v úterý připomene 25. výročí vstupu Česka do Severoatlantické aliance. V Praze je Clinton od sobotního večera.

Roztržka v česko-slovenských vztazích na vládní úrovni je důsledkem slov a činů vlády Roberta Fica, spolupráce zemí ale nekončí, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). „Štípanec“ byl namístě i podle europoslance ODS Alexandra Vondry, zatímco exministr zahraničí Lubomír Zaorálek (SOCDEM) přerušení mezivládních konzultací kritizuje a říká, že jde na ruku ruskému vládci Vladimiru Putinovi.

Tradice společných jednání vlád Česka a Slovenska nyní nebude pokračovat, oznámil ve středu tuzemský kabinet. Premiér Petr Fiala (ODS) rozhodnutí zdůvodnil rozdílnými postoji k tématům zahraniční politiky, zejména k ruské agresi na Ukrajině. Jedná se o vzácnou roztržku mezi oběma zeměmi, které od rozdělení pojí nadstandardní vztahy. Vyvolala tak reakci politiků a objevila se na stránkách médií.

Premiér Petr Fiala (ODS) po jednání vlády oznámil, že se česko-slovenské mezivládní konzultace v příštích týdnech či měsících neuskuteční, český kabinet to nepovažuje za vhodné. Podle Fialova vyjádření se země liší v názorech na klíčová zahraničně-politická témata, zejména příčiny ruské agrese na Ukrajině. Rozhodnutí podpořil například šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Slovenský premiér Robert Fico (SMER) tento krok zkritizoval a řekl, že ohrožuje hluboké česko-slovenské vztahy. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová uvedla, že se chce ze své pozice nadále snažit vztahy obou zemí upevňovat.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) zakončil návštěvu Japonska. Šéf tuzemské diplomacie vedle vzájemných vztahů mezi Prahou a Tokiem jednal s japonskými partnery také o bezpečnosti. Shodli se mimo jiné na tom, že konflikty jsou v současné době globální a vzájemně propojené, vyžadují proto užší spolupráci. V Japonsku má také v příštím roce vzniknout český pavilon.

Vláda letos přidá peníze na podporu životní pohody v chovech zvířat a příští rok podpoří dvěma miliardami korun zaměstnanost na venkově slevami na sociálním pojištění u zaměstnanců v zemědělství, oznámil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Podobné požadavky byly mezi pěti podmínkami Zemědělského svazu a Agrární komory pro to, aby nepřikročily k protestu 7. března v Praze. Rozhodnutí, zda budou demonstrovat, je na zemědělcích, dodal Výborný.

Po dvaceti letech navštívil český ministr zahraničí Austrálii. Šéf tuzemské diplomacie Jan Lipavský (Piráti) prohlásil, že globální význam celého indopacifického regionu roste a je nutné v něm hledat spojence, například v oblasti kybernetické bezpečnosti. V budoucnu by Česko od Austrálie mohlo pořídit také vojenský materiál, záleží to ale na dalším vyjednávání, řekl ministr v rozhovoru s australskou televizí ABC.

Premiér Petr Fiala (ODS) při příležitosti dvou let od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu označil ruský režim za zrůdný. Podle něj je v zájmu Česka, aby neuspěl. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) při příležitosti uctění památky padlých Ukrajinců uvedl, že podpora napadené země je nutná, i když není zadarmo. Žádná podpora by podle něj Česko stála mnohem víc.

Zástupci zemí Evropské unie odsouhlasili další balík sankcí proti Rusku, už třináctý v souvislosti s plnohodnotnou ruskou pozemní invazí na Ukrajinu. Opatření rozšiřuje sankční seznam o jména dvou stovek lidí, firem či institucí, které se podle unijní diplomacie nějakým způsobem podílejí na agresi proti Ukrajině. Sankce musí ještě formálně schválit členské státy, stane se tak písemnou procedurou v příštích dnech ideálně tak, aby balíček vstoupil v platnost u příležitosti druhého výročí zahájení plnohodnotné ruské války, které připadá na sobotu.

Julija Navalná, vdova po ruském opozičním politikovi Alexeji Navalném, obvinila z manželovy smrti ruského vůdce Vladimira Putina. Ve videovzkazu uvedla, že chce pokračovat v práci svého muže a bojovat za svobodné Rusko. Putin podle ní Navalného zabil, protože „ho nedokázal zlomit“, a přislíbila, že brzy společně s manželovými spolupracovníky promluví o konkrétní příčině, proč se ho šéf Kremlu rozhodl odstranit. Matce Navalného ruští představitelé údajně odepřeli přístup do márnice, kde je údajně uložené jeho tělo.