Jan Lipavský strana 2 z 5

Americký prezident Donald Trump v návaznosti na čtvrteční jednání mezi Washingtonem a Moskvou v pátek uvedl, že existuje velmi dobrá šance, že válka mezi Ruskem a Ukrajinou skončí. Zvláštní vyslanec amerického prezidenta pro Ukrajinu Keith Kellogg byl ale vyloučen z mírových rozhovorů poté, co Kreml prohlásil, že si jeho přítomnost nepřeje, uvádí NBC News s odkazem na americké a ruské činitele. Šéf Kremlu Vladimir Putin si myslí, že Kellogg je příliš nakloněný Kyjevu, sdělil jeden ze zdrojů.

Nevyhlášená válka po celé Evropě se nevede konvenčními zbraněmi, ale pomocí sabotáží i dezinformací. Podezřelá je Moskva a motiv je zřejmý – destabilizace západních demokracií. Mezinárodní projekt řady novinářů z veřejnoprávních stanic sdružených v Evropské vysílací unii EBU prověřoval celkem osm desítek podezřelých incidentů a u většiny z nich investigativci popsali ruské angažmá. Na vyšetřování se podílela i Česká televize.

Americký prezident Donald Trump ve středu informoval, že delegace z USA je na cestě do Ruska. „Dostali jsme pozitivní zprávy týkající se příměří na Ukrajině,“ doplnil s tím, že „zbraně dneška jsou neskutečně silné, tvrdě pracujeme na ukončení toho celého.“ Kreml už dříve vzkázal, že chce znát detaily návrhu na třicetidenní příměří v rusko-ukrajinské válce, na kterém se dohodly Kyjev a Washington při jednání v Džiddě, než se k němu vyjádří.

Ukrajina přijímá americký návrh na třicetidenní plné příměří v bojích s Ruskem, uvedl v úterý prezident Volodymyr Zelenskyj na Telegramu. Reagoval na výsledky úterního jednání americké a ukrajinské delegace v saúdské Džiddě. Americký prezident Donald Trump doufá, že příměří mezi Ukrajinci a Rusy nastane v příštích dnech. Ještě tento týden chce hovořit s ruským vládcem Vladimirem Putinem.

Tajné schůzky agentů ruské vojenské rozvědky i organizování akcí proti jiným státům Evropské unie. To jsou věci, které se měly podle českých tajných služeb odehrávat v areálu ruské pravoslavné církve v Karlových Varech. Kvůli jejím aktivitám se na ni zaměřily bezpečnostní složky. Souvislosti a podrobnosti případu zjišťovaly pro Reportéry ČT Jana Neumannová a Adéla Paclíková.

„Je nesmírně důležité, abychom si sedli k jednomu stolu. Jakmile se jedná o bezpečnost, tak si myslím, že mají jít všechny šarvátky stranou,“ uvedla v Interview ČT24 předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) v souvislosti s chystanou čtvrteční schůzkou k bezpečnosti a růstu nákladů na obranu. Tu svolal premiér Petr Fiala (ODS) i se zástupci opozice. V pořadu hovořila i o nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny a o situaci po svém rozhodnutí znovu nekandidovat.

Na Pražském hradě se v pondělí mimořádně setkali nejvyšší ústavní činitelé k diskusi o zahraniční politice. Podle prezidenta Petra Pavla je preferencí Česka nadále fungovat v těsném spojenectví se Spojenými státy. „Na druhou stranu, měli bychom být připraveni na scénář, kdy v tom zůstaneme sami, ať už jako Evropa, nebo jako část Evropy,“ dodala hlava státu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) Česko posiluje jednota ústavních činitelů v pohledu na mezinárodní situaci.

Ukázalo se, že nemůžeme spoléhat na Ameriku, že bude garantem evropské bezpečnosti, a ani to nedává zcela smysl, prohlásil v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Za prioritu považuje investice do posílení vojenského zpravodajství nebo do protivzdušné obrany. Ke kandidatuře bývalého člena Pirátů Jana Lipavského za ODS v letošních sněmovních volbách Hřib řekl, že to považuje za „logický předstupeň“ před sloučením ODS a TOP 09.

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.) bude ve sněmovních volbách 2025 kandidovat za ODS na pražské kandidátce koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09). Ve sněmovně to ve středu oznámil spolu s premiérem Petrem Fialou (ODS). Podle Fialy nebudou volby jen o boji mezi levicí a pravicí, ale také o hodnotové orientaci země a její bezpečnosti.

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit vojenskou pomoc Ruskem napadené Ukrajině ukazuje naléhavost změny dosavadní evropské politiky, uvedl na síti X premiér Petr Fiala (ODS). Evropa podle něj musí přejít od slov k činům. Politici vládní koalice a Piráti mluví o ústupku agresorovi a opuštění spojence. ANO volá po dialogu, SPD po míru.

Podporu Ukrajině dali najevo francouzský prezident Emmanuel Macron, předseda polské vlády Donald Tusk i český prezident Petr Pavel. Učinili tak krátce poté, co schůzka prezidentů USA a Ukrajiny Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského skončila v Bílém domě předčasně po veřejné roztržce před novináři. Trumpovo chování zkritizovali vicepremiér Vít Rakušan (STAN) či šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Izraelská armáda převzala těla dalších čtyř rukojmí, která předtím palestinské teroristické hnutí Hamás předalo zástupcům Červeného kříže v Pásmu Gazy. Všechna těla už byla identifikována. Do Ramalláhu na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu mezitím dorazil konvoj s desítkami palestinských vězňů, které Jeruzalém v rámci dohody propustil. Jde o poslední výměnu v rámci první fáze příměří.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) při středečním jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem podpořil Izrael v jeho boji s terorismem. Netanjahu poděkoval české vládě za veškerou podporu, uvedl na síti X Lipavský, který bude v Izraeli do čtvrtka. Ministr v Izraeli také slavnostně uvedl kontaktní ambasádu NATO, jejíž roli velvyslanectví Česka nedávno převzalo.

Jako příklad zasahování do vnitřních záležitostí Slovenska jmenoval šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár vyjádření české ministryně obrany Jany Černochové (ODS) k zákonu o slovenské televizi. Bylo podle něj za čárou, řekl v Praze. Černochová v reakci Blanára požádala, ať sdělí, kde výrok pronesla, nebo ať se omluví. Slovenský ministr později podle serveru deníku Blesk svůj výrok korigoval a Černochové se omluvil.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) hovořil v Praze se svým slovenským protějškem Jurajem Blanárem (Smer). Lipavský po setkání uvedl, že je zdrženlivý v debatách o vysílání vojáků na Ukrajinu, když není známé potenciální mírové uspořádání či garance jednotlivých aktérů. Blanár uvedl, že v brzké době bude uzavřena dohoda o poskytování vzájemné rychlé zdravotní příhraniční pomoci, Slovensko už má podobnou s Rakouskem.

Řešení konfliktu na Ukrajině se možná nebude moci hledat na půdě EU, ale na jiném evropském půdorysu. V Interview ČT24 to uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Jednota Evropské unie, co se týče diplomatické izolace Moskvy, byla podle něj v poslední době nabořena. Aby měla šanci zúčastnit se jednání o míru, bude Evropa muset dělat konkrétní kroky, včetně zvýšení výdajů na obranu, míní Lipavský.

Německý kancléř Olaf Scholz po schůzce lídrů evropských zemí v Paříži řekl, že nyní považuje za velmi nevhodné jednat o vyslání vojáků na Ukrajinu. Ruskem napadenou zemi je ale podle něj nutné dál podporovat. Účastníci jednání se podle polského premiéra Donalda Tuska shodli, že Evropa musí zvýšit své vojenské schopnosti i výdaje na obranu.

Třetí měsíc drží Senegal ve vazbě manažera Ilju Mazánka. Firma Transcon měla v západoafrické zemi zrekonstruovat pět letišť. Podle místních úřadů ale způsobila škody asi za dvě a půl miliardy korun. Případem se zaobírají právníci, diplomaté i politici. V týdnu se přidá ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Pro Reportéry ČT natáčel Dalibor Bártek.

Evropa musí být součástí jednání o míru na Ukrajině, musí si ale předtím sama definovat společnou pozici, kterou zkoordinuje s Ukrajinou a USA, uvedl na Mnichovské bezpečnostní konferenci český prezident Petr Pavel. Berlín podle německého kancléře Olafa Scholze nepodpoří mírové podmínky, které by byly Kyjevu nadiktované. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že nastal čas na vytvoření evropské armády.

Mnichovská třídenní bezpečnostní konference, která začala v pátek, by mohla přinést odpovědi na některé otázky spojené s vývojem konfliktů na Ukrajině či na Blízkém východě. Konferenci oficiálně zahájil německý prezident Frank-Walter Steinmeier, hovořil i americký viceprezident JD Vance nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko zastupuje prezident Petr Pavel a ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).

Lídři NATO nikdy Ukrajině neslíbili, že se stane členem Severoatlantické aliance, jestliže uzavře mírovou dohodu s Ruskem, řekl ve čtvrtek šéf Aliance Mark Rutte. Ruského vůdce Vladimira Putina označil za nepředvídatelného, ale pro jednání o míru nezbytného. Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval členské státy NATO, aby zvýšily výdaje na obranu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nepřijme žádnou dohodu, kterou by uzavřely Moskva a Washington bez Kyjeva.

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení pětadvacetiprocentního cla na dovoz oceli a hliníku do USA, a to bez výjimek. Později však připustil, že zváží výjimku pro Austrálii. Opatření podle americké administrativy podpoří produkci oceli a hliníku v USA. Pozorovatelé však varují, že se zvyšuje riziko širšího obchodního konfliktu. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropská unie neponechá tento americký krok bez odpovědi, mělo by se o ní jednat ve středu.

Zveřejnění rusofobních výroků bylo plánovanou provokací bez ohledu na to, kdo byl autorem, reagovalo ruské velvyslanectví na pondělní předvolání velvyslance Alexandra Zmejevského do Černínského paláce. Nechal ho předvolat ministr zahraničí Jan Lipavský na protest proti výrokům na adresu senátorky Miroslavy Němcové (ODS).

Se sexuálním zneužíváním uvnitř církve se čeští katolíci snaží vypořádat roky. Ti, koho kněží zneužili, ale tvrdí, že se to církvi nedaří. I proto se obávají, co přinese smlouva s Vatikánem, kterou se za Česko rozhodla uzavřít vláda Petra Fialy (ODS). Táží se, zda smlouva nepomůže prohloubit mlčení, které znají z vlastní zkušenosti, a jestli se vyšetřování podezřelého chování nebude „zametat pod koberec“. Pro Reportéry ČT natáčeli Zuzana Černá a Václav Crhonek.