V sobotu ráno zemřel spisovatel, dramatik a bývalý disident Ivan Klíma. Bylo mu 94 let. O úmrtí spisovatele informoval jeho syn Michal Klíma. Klíma napsal přes dvacet knih a jeho dílo bylo přeloženo do třiceti jazyků. Ústředním motivem jeho knih jsou vztahy mezi muži a ženami, k nejznámějším dílům patří mimo jiné Milenci na jednu noc, povídkový soubor Má veselá jitra či novela Láska a smetí. Klíma uspěl v 60. letech, za normalizace se stejně jako mnoho dalších autorů, kteří vystoupili proti tehdejšímu režimu, ocitl na indexu. Svobodně publikovat mohl opět až po listopadu 1989.
„Můj otec spisovatel Ivan Klíma zemřel po dlouhé nemoci dnes brzy ráno doma obklopen rodinou,“ uvedl v sobotu ráno syn Michal Klíma.
Vedle Milana Kundery a Bohumila Hrabala bývá Ivan Klíma ve světě řazen k nejznámějším českým autorům. „Literatura má vyprávět příběh, a tím být přitažlivá pro čtenáře,“ řekl jednou milovník díla Karla Čapka, o kterém napsal několik knih. „Píšu hlavně proto, že mě to baví, ale zároveň myslím na to, že by to taky mělo bavit ještě někoho jiného,“ tvrdil tento vášnivý houbař a sběratel starých tisků a map.
Klíma byl také nositel mnoha ocenění. Mimo jiné Ceny Egona Hostovského, Ceny Franze Kafky, medaile Za zásluhy či ocenění Magnesia Litera.
Klíma prošel koncentračním táborem Terezín
Ivan Klíma se narodil 14. září 1931 v Praze jako Ivan Kauders a židovský původ výrazně ovlivnil jeho dospívání, tři a půl roku strávil v koncentračním táboře v Terezíně. Smrti se podařilo uniknout i jeho matce s bratrem, válku přežil také Klímův otec, elektrotechnický inženýr.
„Klímu, který byl autorem více než čtyřiceti knih a také disidentem, učitelem a (literárním) kritikem hluboce ovlivnila zkušenost z prvních let života: uvěznění nacisty v táboře Terezín, když byl chlapcem,“ připomněl deník The New York Times (NYT). Podle listu český spisovatel patřil ve východní Evropě „k nejvnímavějším pozorovatelům podmínek, ve kterých žili lidé v autoritářském režimu“.
Po válce Klíma dokončil středoškolská studia a v roce 1956 absolvoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze obor čeština a literární věda. To už byl tři roky členem komunistické strany.
Začínal jako redaktor v časopise Květy, později působil do začátku normalizace v Literárních novinách, Literárních listech nebo Listech. Od začátku 60. let také začal publikovat, už jeho prózy Bezvadný den, Hodina ticha nebo Milenci na jednu noc si získaly oblibu u čtenářů. Angažoval se i veřejně, na IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů v roce 1967 Klíma spolu s některými dalšími kolegy odmítl kontrolu KSČ nad kulturou a kritizoval i existenci cenzury, za což si vysloužil vyloučení ze strany.
Česká televize připomene život a dílo Ivana Klímy následujícími pořady:
sobota 4. 10.:
20:05 ČT1 – Ivan Klíma očima Olgy Sommerové
21:35 ČT1 – Ivan Klíma – portrét spisovatele a dramatika
neděle 5. 10.:
13:55 ČT2 – Na plovárně s Ivanem Klímou – Rozhovor Marka Ebena se světoznámým spisovatelem a dramatikem z roku 2000.
22:05 ČT1 – Pokoj pro dva – Jeden večer a společné štěstí v hotelovém pokoji.
V roce 1969 ještě stihl odjet do Spojených států, kde na Michiganské univerzitě v Ann Arboru jako hostující profesor přednášel českou literaturu. Po svém návratu v roce 1970 byl Klíma vyloučen z různých organizací (definitivně také z komunistické strany, kam jej za pražského jara 1968 formálně vzali zpátky), nesměl publikovat a jeho díla musela zmizet z knihoven. Za normalizace pracoval Klíma jako zeměměřič, sanitář, metař či poslíček.
„Na rozdíl od spisovatelů disidentů, kteří se rozhodli opustit zemi nebo byli vyhnáni, jako Milan Kundera, Josef Škvorecký a Pavel Kohout, Klíma se vrátil do Prahy v roce 1970 po povoleném studijním roce ve Spojených státech,“ uvádí NYT.
Vydávat mohl jen v samizdatu či v exilu
Nepřestával psát, ačkoli vydávat mohl jen v samizdatu nebo za hranicemi. V povídkách a románech ze 70. a 80. let se Ivan Klíma často věnoval tématu životního osudu spisovatele, který je mocí vyvržen na okraj společnosti, a proti bezpráví staví mravní sílu opřenou o důstojnost člověka. Z tohoto období pochází například Soudce z milosti, povídkové soubory Má veselá jitra, Moje první lásky či novela Láska a smetí. V knihkupectvích se jeho dílo mohlo opět objevit až po sametové revoluci.
Po listopadu napsal Ostrov mrtvých králů, Poslední stupeň důvěrnosti nebo životopisnou knihu o Karlu Čapkovi Velký věk chce mít též velké mordy. V letech 2009 a 2010 zaujal dvoudílnými vzpomínkami Moje šílené století. Napsal i několik divadelních a rozhlasových her a knih pro děti, námět pro loutkový film Jiřího Trnky Kybernetická babička nebo předlohy pro některé části kresleného Krtečka. V letech 1990 až 1993 byl předsedou českého centra mezinárodního PEN-klubu.
„Po pádu komunistů v roce 1989 Klíma zachytil životy těch, kteří poslušně sloužili diktatuře, aby se pak ocitli ztraceni a bezradní uprostřed nově nabyté svobody v nově demokratické zemi,“ píše NYT. K prosazení Klímova díla v zahraničí pomohl podle deníku americký spisovatel Philip Roth, který měl velký zájem o země a literaturu ve Střední Evropě. Roth označoval Klímu kvůli jeho účesu, který připomínal členy skupiny The Beatles, za „výrazně více intelektuálně rozvinutého Ringo Starra“.
S manželkou Helenou, která za války také zažila nacistickou perzekuci kvůli částečně židovskému původu, se oženil v roce 1958. Měli syna Michala – novináře, mediálního manažera, od března 2022 do února 2023 vládního zmocněnce pro oblast médií a nyní předsedu správní rady Nadačního fondu obětem holocaustu – a dceru Hanu.
Na Klímu vzpomínají odborníci či diplomaté
Na spisovatele a dramatika na sociálních sítích vzpomínají lidé z branže, zástupci kulturních institucí, akademici, diplomaté i politici.
„Ivan Klíma patřil k těm, kteří se nebáli mluvit pravdu, i když to znamenalo ztrátu pohodlí nebo svobody. Svým dílem i postojem pomáhal udržovat plamen svobody, lidskosti a důstojnosti – hodnot, na nichž stojí i odkaz Václava Havla. Byl spisovatelem, který dokázal přesahovat literaturu a stát se svědomím společnosti," uvedl ředitel Knihovny Václava Havla Tomáš Sedláček.
Podle literárního historika z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd Jiřího Trávníčka patří Klíma mezi nejvýraznější osobnosti české literatury od 60. let do současnosti a zároveň je jedním z nejvíce známých českých prozaiků v zahraničí.
Dodal, že Klíma představuje typický osud středoevropského intelektuála druhé poloviny 20. století, který nejprve částečně podlehl komunistickým iluzím, aby později zaujal místo na opačné straně. „Ve svých dílech dokázal spojit osobní (autobiografické) prožitky s dějinnými traumaty, to vše na pozadí obecně lidských problémů,“ řekl Trávníček.
„Odešel Ivan Klíma, pro mě i generaci mých rodičů jeden z nejvýraznějších českých autorů. Na svých životních zkušenostech dokázal brilantně ukázat celému světu komplikovaný úděl naší země. Čest jeho památce. Upřímnou soustrast jeho rodině a blízkým,“ napsal ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS).
„Čekat znamená těšit se. Dokud se máš na koho těšit, život má smysl,“ připomnělo výrok Klímy ministerstvo kultury a vyjádřilo soustrast blízkým.
Soustrast rodině vyjádřil také velvyslanec Izraele v Česku Amir Weissbrod. „Jeho odkaz zůstane živý a inspirovat bude i další generace,“ napsal o Klímovi.
„Měl jsem ho velice rád. Pamatuju na ten úžas, když se mi do ruky dostaly Moje první lásky vydané u Škvoreckého. Ta jemnost i hořký humor, způsob vyprávění,“ uvedl režisér Břetislav Rychlík.
„Ivan Klíma svým životním příběhem a perzekucí od nacistů i komunistů zůstane živým svědkem a mementem naší novodobé historie. Nechť na to nezapomínáme,“ napsal předseda lidovců a ministr zemědělství Marek Výborný.
Spisovatelovu památku na sociálních sítích připomněl také například Památník Terezín, Ústav pro studium totalitních režimů či historik Petr Blažek. Nakladatelství Academia uvedlo, že s lítostí sdílí zprávu o Klímově úmrtí. „Naším hostem byl naposledy před čtyřmi roky u příležitosti souborného vydání díla Moje šílené století. Vzpomínáme s vděčností a úctou,“ dodalo nakladatelství.
