Zemřel spisovatel, dramatik a bývalý disident Ivan Klíma

Nahrávám video

V sobotu ráno zemřel spisovatel, dramatik a bývalý disident Ivan Klíma. Bylo mu 94 let. O úmrtí spisovatele informoval jeho syn Michal Klíma. Klíma napsal přes dvacet knih a jeho dílo bylo přeloženo do třiceti jazyků. Ústředním motivem jeho knih jsou vztahy mezi muži a ženami, k nejznámějším dílům patří mimo jiné Milenci na jednu noc, povídkový soubor Má veselá jitra či novela Láska a smetí. Klíma uspěl v 60. letech, za normalizace se stejně jako mnoho dalších autorů, kteří vystoupili proti tehdejšímu režimu, ocitl na indexu. Svobodně publikovat mohl opět až po listopadu 1989.

„Můj otec spisovatel Ivan Klíma zemřel po dlouhé nemoci dnes brzy ráno doma obklopen rodinou,“ uvedl v sobotu ráno syn Michal Klíma.

Vedle Milana Kundery a Bohumila Hrabala bývá Ivan Klíma ve světě řazen k nejznámějším českým autorům. „Literatura má vyprávět příběh, a tím být přitažlivá pro čtenáře,“ řekl jednou milovník díla Karla Čapka, o kterém napsal několik knih. „Píšu hlavně proto, že mě to baví, ale zároveň myslím na to, že by to taky mělo bavit ještě někoho jiného,“ tvrdil tento vášnivý houbař a sběratel starých tisků a map.

Klíma byl také nositel mnoha ocenění. Mimo jiné Ceny Egona Hostovského, Ceny Franze Kafky, medaile Za zásluhy či ocenění Magnesia Litera.

Klíma prošel koncentračním táborem Terezín

Ivan Klíma se narodil 14. září 1931 v Praze jako Ivan Kauders a židovský původ výrazně ovlivnil jeho dospívání, tři a půl roku strávil v koncentračním táboře v Terezíně. Smrti se podařilo uniknout i jeho matce s bratrem, válku přežil také Klímův otec, elektrotechnický inženýr.

„Klímu, který byl autorem více než čtyřiceti knih a také disidentem, učitelem a (literárním) kritikem hluboce ovlivnila zkušenost z prvních let života: uvěznění nacisty v táboře Terezín, když byl chlapcem,“ připomněl deník The New York Times (NYT). Podle listu český spisovatel patřil ve východní Evropě „k nejvnímavějším pozorovatelům podmínek, ve kterých žili lidé v autoritářském režimu“.

Po válce Klíma dokončil středoškolská studia a v roce 1956 absolvoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze obor čeština a literární věda. To už byl tři roky členem komunistické strany.

Začínal jako redaktor v časopise Květy, později působil do začátku normalizace v Literárních novinách, Literárních listech nebo Listech. Od začátku 60. let také začal publikovat, už jeho prózy Bezvadný den, Hodina ticha nebo Milenci na jednu noc si získaly oblibu u čtenářů. Angažoval se i veřejně, na IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů v roce 1967 Klíma spolu s některými dalšími kolegy odmítl kontrolu KSČ nad kulturou a kritizoval i existenci cenzury, za což si vysloužil vyloučení ze strany.

Česká televize připomene život a dílo Ivana Klímy následujícími pořady:

sobota 4. 10.:

20:05 ČT1 – Ivan Klíma očima Olgy Sommerové

21:35 ČT1 – Ivan Klíma – portrét spisovatele a dramatika

neděle 5. 10.:

13:55 ČT2 – Na plovárně s Ivanem Klímou – Rozhovor Marka Ebena se světoznámým spisovatelem a dramatikem z roku 2000.

22:05 ČT1 – Pokoj pro dva – Jeden večer a společné štěstí v hotelovém pokoji.

V roce 1969 ještě stihl odjet do Spojených států, kde na Michiganské univerzitě v Ann Arboru jako hostující profesor přednášel českou literaturu. Po svém návratu v roce 1970 byl Klíma vyloučen z různých organizací (definitivně také z komunistické strany, kam jej za pražského jara 1968 formálně vzali zpátky), nesměl publikovat a jeho díla musela zmizet z knihoven. Za normalizace pracoval Klíma jako zeměměřič, sanitář, metař či poslíček.

„Na rozdíl od spisovatelů disidentů, kteří se rozhodli opustit zemi nebo byli vyhnáni, jako Milan Kundera, Josef Škvorecký a Pavel Kohout, Klíma se vrátil do Prahy v roce 1970 po povoleném studijním roce ve Spojených státech,“ uvádí NYT.

Vydávat mohl jen v samizdatu či v exilu

Nepřestával psát, ačkoli vydávat mohl jen v samizdatu nebo za hranicemi. V povídkách a románech ze 70. a 80. let se Ivan Klíma často věnoval tématu životního osudu spisovatele, který je mocí vyvržen na okraj společnosti, a proti bezpráví staví mravní sílu opřenou o důstojnost člověka. Z tohoto období pochází například Soudce z milosti, povídkové soubory Má veselá jitra, Moje první lásky či novela Láska a smetí. V knihkupectvích se jeho dílo mohlo opět objevit až po sametové revoluci.

Po listopadu napsal Ostrov mrtvých králů, Poslední stupeň důvěrnosti nebo životopisnou knihu o Karlu Čapkovi Velký věk chce mít též velké mordy. V letech 2009 a 2010 zaujal dvoudílnými vzpomínkami Moje šílené století. Napsal i několik divadelních a rozhlasových her a knih pro děti, námět pro loutkový film Jiřího Trnky Kybernetická babička nebo předlohy pro některé části kresleného Krtečka. V letech 1990 až 1993 byl předsedou českého centra mezinárodního PEN-klubu.

„Po pádu komunistů v roce 1989 Klíma zachytil životy těch, kteří poslušně sloužili diktatuře, aby se pak ocitli ztraceni a bezradní uprostřed nově nabyté svobody v nově demokratické zemi,“ píše NYT. K prosazení Klímova díla v zahraničí pomohl podle deníku americký spisovatel Philip Roth, který měl velký zájem o země a literaturu ve Střední Evropě. Roth označoval Klímu kvůli jeho účesu, který připomínal členy skupiny The Beatles, za „výrazně více intelektuálně rozvinutého Ringo Starra“.

S manželkou Helenou, která za války také zažila nacistickou perzekuci kvůli částečně židovskému původu, se oženil v roce 1958. Měli syna Michala – novináře, mediálního manažera, od března 2022 do února 2023 vládního zmocněnce pro oblast médií a nyní předsedu správní rady Nadačního fondu obětem holocaustu – a dceru Hanu.

Na Klímu vzpomínají odborníci či diplomaté

Na spisovatele a dramatika na sociálních sítích vzpomínají lidé z branže, zástupci kulturních institucí, akademici, diplomaté i politici.

„Ivan Klíma patřil k těm, kteří se nebáli mluvit pravdu, i když to znamenalo ztrátu pohodlí nebo svobody. Svým dílem i postojem pomáhal udržovat plamen svobody, lidskosti a důstojnosti – hodnot, na nichž stojí i odkaz Václava Havla. Byl spisovatelem, který dokázal přesahovat literaturu a stát se svědomím společnosti," uvedl ředitel Knihovny Václava Havla Tomáš Sedláček.

Podle literárního historika z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd Jiřího Trávníčka patří Klíma mezi nejvýraznější osobnosti české literatury od 60. let do současnosti a zároveň je jedním z nejvíce známých českých prozaiků v zahraničí.

Dodal, že Klíma představuje typický osud středoevropského intelektuála druhé poloviny 20. století, který nejprve částečně podlehl komunistickým iluzím, aby později zaujal místo na opačné straně. „Ve svých dílech dokázal spojit osobní (autobiografické) prožitky s dějinnými traumaty, to vše na pozadí obecně lidských problémů,“ řekl Trávníček.

„Odešel Ivan Klíma, pro mě i generaci mých rodičů jeden z nejvýraznějších českých autorů. Na svých životních zkušenostech dokázal brilantně ukázat celému světu komplikovaný úděl naší země. Čest jeho památce. Upřímnou soustrast jeho rodině a blízkým,“ napsal ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS).

„Čekat znamená těšit se. Dokud se máš na koho těšit, život má smysl,“ připomnělo výrok Klímy ministerstvo kultury a vyjádřilo soustrast blízkým.

Soustrast rodině vyjádřil také velvyslanec Izraele v Česku Amir Weissbrod. „Jeho odkaz zůstane živý a inspirovat bude i další generace,“ napsal o Klímovi.

„Měl jsem ho velice rád. Pamatuju na ten úžas, když se mi do ruky dostaly Moje první lásky vydané u Škvoreckého. Ta jemnost i hořký humor, způsob vyprávění,“ uvedl režisér Břetislav Rychlík.

„Ivan Klíma svým životním příběhem a perzekucí od nacistů i komunistů zůstane živým svědkem a mementem naší novodobé historie. Nechť na to nezapomínáme,“ napsal předseda lidovců a ministr zemědělství Marek Výborný.

Spisovatelovu památku na sociálních sítích připomněl také například Památník Terezín, Ústav pro studium totalitních režimů či historik Petr Blažek. Nakladatelství Academia uvedlo, že s lítostí sdílí zprávu o Klímově úmrtí. „Naším hostem byl naposledy před čtyřmi roky u příležitosti souborného vydání díla Moje šílené století. Vzpomínáme s vděčností a úctou,“ dodalo nakladatelství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko si připomnělo výročí 17. listopadu

Na pražské Národní třídě lidé zapálili svíčky a připomněli si události 17. listopadu. Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva se ale slavil po celém Česku. Centrem oslav 37. výročí sametové revoluce je tradičně právě Národní třída, kde proběhl celodenní program Korzo Národní v rámci Festivalu svobody. Výročí si tam přišla připomenout i řada politiků. Vzpomínalo se však nejen na pád komunistického režimu v roce 1989, ale také na perzekuci studentů během nacistické okupace v roce 1939.
05:00Aktualizovánopřed 16 mminutami

Video17. listopad je spíš soukromý svátek, jako společnost jsme něco ztratili, míní pamětník

Ještě jako student Matfyzu byl Martin Klíma před 37 lety u akce, která se stala prvním kamínkem historické laviny. „Dnes nebudeme jen pietně vzpomínat, jde nám o přítomnost!“ pronesl tehdy na shromáždění a jeho výzvu si demonstranti vzali za svou. Klíma si myslí, že konfrontace s bezpečnostními silami byla zbytečná a kontraproduktivní, protože plánovaná akce na Václavském náměstí by nejspíš po chvíli skandování poklidně skončila. Dnes má úspěšný vývojář počítačových her 17. listopad i za promarněnou příležitost. Tím, že Češi vnímají svátek spíše jako soukromý či individuální, podle něj společnost ztratila věc, která mohla sjednocovat.
před 2 hhodinami

VideoZa členství ve Skautu lágry v Jáchymově. Pamětníci si připomněli 17. listopad

Totalitní režim zakusili skauti Jiří Lukšíček a Jindřich Valenta o něco více než ostatní. Komunistické orgány je na několik let zavřely v lágrech na Jáchymovsku. Byli členy v tehdy ilegálním skautském středisku Ostříž a účastnili se také protikomunistického odboje. Oba si během oslav 17. listopadu připomněli, co pro ně znamená svoboda. Na pražskou Národní třídu došli oba v krojích, za které by za bývalého režimu hrozil postih. Oběma je nyní přes 90 let.
před 3 hhodinami

VideoZa zásah proti demonstrantům v listopadu 1989 padlo 15 rozsudků

Přesně před 37 lety násilně zakročilo proti studentům 600 policistů a příslušníků ministerstva vnitra na Národní třídě v Praze. Obvinění si později vyslechlo jen 28 z nich, justice jich nakonec potrestala 15, z toho tři vězením. Vojenská prokuratura skončila vyšetřování až po dvou letech – v listopadu roku 1991. První rozsudek, tedy 4,5 roku nepodmíněně za zbití těhotné studentky, přitom padl už v březnu roku 1990. Nelibost vzbudilo zastavení stíhání příslušníka StB Ludvíka Zifčáka, který měl na Národní třídě sehrát roli mrtvého studenta, nakonec byl odsouzen na rok a půl do vězení až v roce 1994. Vyšetřování většinou mířilo do ztracena. Jeden z prvních polistopadových požadavků veřejnosti na potrestání konkrétních viníků tak zůstal ve velké míře nenaplněný.
před 3 hhodinami

Srážka vlaků v Praze si vyžádala přes čtyřicet zraněných

Při ranní srážce vlaků u hlavního nádraží v Praze se zranilo 46 lidí, z toho čtyři těžce. Jsou mezi nimi i dva strojvedoucí. Vlaky se střetly čelně. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) řekl novinářům, že jeden z nich projel návěstidlo, které mu zakazovalo jízdu. Škoda přesáhne 16 milionů korun. Provoz u hlavního nádraží byl kolem 13:00 obnoven v plném rozsahu. Omezení na trati trvalo zhruba šest hodin.
07:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vláda nemůže nereagovat na názory občanů, řekl Pavel

Vláda by podle prezidenta Petra Pavla měla reflektovat názory občanů a případně podle toho také upravovat svůj program. Pavel to řekl ČT při oslavách 17. listopadu na Národní třídě v Praze v reakci na nedělní demonstraci na Letné. Podle hlavy státu tam zaznělo mnoho podnětů, které si zaslouží diskusi. Nepřítomnost premiéra Andreje Babiše (ANO) na připomínkových akcích k 17. listopadu označil za jeho rozhodnutí a upozornil, že účast není povinná. K samotnému výročí Pavel uvedl, že lidé by si neměli idealizovat minulost a věřit, že před rokem 1989 bylo lépe.
11:24Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Generál Šnajdárek od ledna povede sekci rozvoje sil ministerstva obrany, řekl Zůna

Brigádní generál Petr Šnajdárek nastoupí od ledna nadcházejícího roku do čela sekce rozvoje sil ministerstva obrany. Skončí ve funkci ředitele sekce komunikačních a informačních systémů, kde ho nahradí Jan Jelínek, sdělil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) při své návštěvě Izraele, kde je společně s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
15:32Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Řečníci při pietě u Hlávkovy koleje v Praze připomněli nutnost bránit demokracii

Význam veřejnoprávních médií a demonstrací na podporu České televizi a Českému rozhlasu vyzdvihli v úterý zástupci vysokých škol při pietním shromáždění k výročí 17. listopadu u Hlávkovy koleje v Praze. Akademici a studenti hovořili i o nutnosti bránit demokracii a svobodu kritického myšlení. Akce se tiše zúčastnili také předseda Poslanecké sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura, ministr školství Robert Plaga (za ANO), předseda ODS Martin Kupka nebo místopředseda Senátu Jiří Drahoš (za STAN).
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.