Petr Blažek

V sobotu ráno zemřel spisovatel, dramatik a bývalý disident Ivan Klíma. Bylo mu 94 let. O úmrtí spisovatele informoval jeho syn Michal Klíma. Klíma napsal přes dvacet knih a jeho dílo bylo přeloženo do třiceti jazyků. Ústředním motivem jeho knih jsou vztahy mezi muži a ženami, k nejznámějším dílům patří mimo jiné Milenci na jednu noc, povídkový soubor Má veselá jitra či novela Láska a smetí. Klíma uspěl v 60. letech, za normalizace se stejně jako mnoho dalších autorů, kteří vystoupili proti tehdejšímu režimu, ocitl na indexu. Svobodně publikovat mohl opět až po listopadu 1989.

Tři členové protikomunistického odboje – Karel Sabela, Miloslav Jebavý a Vilém Sok, byli před 76 lety zavražděni v pankrácké věznici a jejich těla bez vědomí rodin pohřbena do šachtového hrobu na pražském Ďáblickém hřbitově. Vláda nyní schválila jejich exhumaci, aby mohli být uloženi k důstojnému odpočinku.

Státní bezpečnost (StB) je známá zejména z období komunismu, kdy fungovala jako politická policie a zpravodajská složka, která se za použití mnohdy brutálních metod soustředila na identifikaci a vyšetřování „nepřátel“ tehdejšího režimu. Jako její oficiální vznik bývá nejčastěji uváděn 30. červen 1945, avšak realita je složitější. Podle historika Libora Svobody totiž StB vzniká až na podzim roku 1945. Historik Petr Blažek dodává, že byla budována postupnými kroky.

O kvalitách poezie Egona Bondyho není proč pochybovat, o to větší rozpaky se však vynořují nad jeho osobností, tedy nad mírou jeho angažmá ve službách StB. Kniha Zbyněk Fišer / Egon Bondy a Státní bezpečnost k tomu přináší mnoho důkazů, které značně otřásají obrazem Bondyho bojovníka, jaký o sobě vytvářel nejen on sám, ale i jeho obdivovatelé.

Zemřel někdejší místopředseda Senátu za ODS a bývalý starosta Jičína Jiří Liška. Bylo mu 75 let. Na sociální síti to uvedl historik Muzea paměti XX. století Petr Blažek a Ústav pro studium totalitních režimů, jehož vznik občanský demokrat Liška inicioval.

Ani 35 let od pádu komunistického režimu není podrobně zmapováno, kolik přesně prošlo Komunistickou stranou Československa členů. Historik a ředitel Muzea paměti XX. století Petr Blažek číslo odhaduje na šest milionů lidí za celou dobu trvání strany. Za první republiky přitom masová nebyla, spíše naopak. To, že komunistický režim zažilo několik generací, přineslo závažnější dědictví než období okupace, uvedl Blažek v rámci vědecké konference na téma (Ne)vyrovnání se s komunistickou minulostí.

Uzavření smíru slovenského ministerstva vnitra s Andrejem Babišem (ANO) ohledně jeho evidence jako agenta komunistické Státní bezpečnosti je podle českého historika a ředitele Muzea paměti XX. století v Praze Petra Blažka naprosto výjimečné. „Není to něco běžného,“ řekl v ČT24. „Máme dostatek důkazů k tomu, že Andrej Babiš jako tajný spolupracovník s krycím jménem Bureš spolupracoval s jednou částí Státní bezpečnosti,“ uvedl Blažek. Slovenské vnitro oznámilo, že Babiš byl jako agent totalitní rozvědky evidován neoprávněně.

V sobotu večer zemřel po dlouhé nemoci zpěvák a herec Josef Laufer. Interpretovi hitu Sbohem, lásko, já jedu dál bylo 84 let. Informaci webu Blesk.cz o zpěvákovu úmrtí potvrdil producent Oldřich Lichtenberg, kterému ji sdělila zpěvákova dcera Ester. Poslední čtyři roky strávil Laufer v nemocnici v umělém spánku po operaci srdeční chlopně.

S výkřikem „Protestuji!“ se 8. září 1968 zapálil na dožínkových slavnostech na varšavském Stadionu desetiletí polský účetní a právník Ryszard Siwiec, který tak před zraky tisíců lidí protestoval proti okupaci Československa armádami Varšavské smlouvy. Někdejší bojovník protinacistické Zemské armády Siwiec, jenž po válce odmítl nastoupit jako učitel dějepisu, protože se nechtěl podílet na komunistické indoktrinaci dětí, o čtyři dny později zemřel. Bylo mu 59 let.

Kandidát na ústavního soudce Robert Fremr zvažuje, že by se kandidatury vzdal. Počká ale na výsledky prověrky, kterou si kvůli jeho profesní minulosti vyžádal prezident Petr Pavel. Fremr to řekl ve čvrtečním Interview ČT24. Podle něj také existuje možnost rezignace i v případě, kdy by ho hlava státu po prověření okolností stále chtěla jmenovat. Nechce totiž ohrozit respekt k Ústavnímu soudu.

Přítomnost místopředsedy pražského vrchního soudu Roberta Fremra na Ústavním soudu je nevhodná, napsali v osobním dopisu prezidentu Petru Pavlovi senátoři Marek Hilšer z klubu Starostů a Hana Kordová Marvanová z klubu ODS a TOP 09. Uvedli, že Fremr podle historických záznamů odsoudil mezi lety 1983 a 1985 více než sto lidí za emigraci, což si oba senátoři vykládají jako účast na politické kauze. Napsal to server Echo24. Fremr by neměl být jmenován, dodal Hilšer na sociální síti.

Nové vedení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) prosazuje speciální politiku paměti, za kterou je vypjatý antikomunismus, míní historik ústavu Petr Zídek. Podle jeho kolegy Petra Blažka není současný spor o fungování instituce, o kterém oba diskutovali v Událostech, komentářích, ideologický. Část pracovníků ÚSTR kritizuje nového ředitele, mluví o šikaně či cenzuře. Vedení úřadu kritiku odmítlo jako nepravdivou.

Čtyřem členům odbojové skupiny bratří Mašínů vydalo ministerstvo obrany osvědčení pro účastníky odboje a odporu proti komunismu. Podle jednoho z iniciátorů žádosti historika z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Petra Blažka tak byli tito lidé oficiálně uznáni jako účastníci třetího odboje. Certifikát dostali in memoriam Ctirad Mašín, Milan Paumer, Václav Švéda a Zbyněk Janata. Ocenění zatím nemá pátý člen skupiny Josef Mašín. Blažek o tématu hovořil v Událostech, komentářích.

Osvědčení pro účastníky protikomunistického odboje získali Ctirad Mašín, Milan Paumer, Václav Švéda a Zbyněk Janata – členové skupiny, která se v 50. letech postavila nastupujícímu režimu se zbraněmi v ruce. Oznámil to ředitel odboru pro válečné veterány ministerstva obrany Pavel Kugler. Osvědčení mají pouze zesnulí členové skupiny bratří Mašínů, nikoli tedy žijící Josef Mašín.

Politici i občané si při několika akcích v Praze připomněli 1. máj, svátek práce i lásky. Na Střeleckém ostrově se dopoledne při této příležitosti sešli komunisté, své pikniky tam uspořádali i anarchisté a mladí příznivci ČSSD a Strany zelených. Studenti slavili v majálesovém průvodu, který prošel centrem Prahy. Nechyběla ale ani akce připomínající dění na Ukrajině, která čelí ruské invazi. Spolek Pražský Majdan za tímto účelem otevřel na Staroměstském náměstí osvětový stánek.

Zděšené tváře, údiv, ale i rezignace - tak vypadaly výrazy herců, kteří se přesně před 45 lety sešli v Národním divadle. Na příkaz komunistické strany se zde 28. ledna 1977 konala snad nejviditelnější normalizační propagandistická akce té doby - podepisování takzvané Anticharty. Provolání, které mělo odsoudit Chartu 77 požadující dodržování lidských práv, tehdy podepsaly stovky umělců, kteří tak zároveň stvrdili svůj souhlas s normalizací. Někteří tvrdili, že to pro ně byla jediná cesta, pokud chtěli dál veřejně působit. Až na výjimky málokdo svůj podpis pod Antichartou veřejně odvolal. Originální podpisové archy se navíc nezachovaly.

Knižně vychází reportáž Václava Havla o jeho prvním uvěznění po vydání Charty 77. Ztracený rukopis, doplněný o další eseje, vydává Knihovna Václava Havla v publikaci Někam jsem to ukryl. Někdejší disident v textech popisuje vyšetřování, ale i pozdější pocit viny po slibu, že utlumí své politické aktivity výměnou za propuštění.

Údajnou účastí teplického soudce Miroslava Čapka na oslavě podnikatele Petra Bendy, která se konala v době nouzového stavu, by se měl nejprve zabývat v přestupkovém řízení teplický magistrát. Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) přerušil řízení o návrhu předsedy okresního soudu Jana Tichého na odvolání Čapka z funkce.

Sídlo Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) už skoro čtyři roky připomíná dům duchů. Budova v centru Prahy je zabalena do bílé látky, která zakrývá odhalenou kostru. Je to důsledek nepodařené rekonstrukce, do které se pustilo současné vedení. Ministerstvo financí odhalilo v projektu na přestavbu chyby a další peníze do něj poslat nechce. Pro pořad Reportéři ČT natáčela Jana Neumannová.

Po třičtvrtě roce od nelegální narozeninové oslavy podnikatele Petra Bendy v jeho hotelu Prince de Ligne v Teplicích odložil teplický magistrát řízení s 11 lidmi, třem udělil pokutu a v pěti případech věc zatím neukončil. Dva lidé pokutu zaplatili, uvedl mluvčí radnice Robin Röhrich. Lednová oslava se konala v době, kdy byly hotely kvůli šíření covidu uzavřeny a hromadné akce omezeny. Všech 18 účastníků večírku bylo proto v podezření, že porušili vládní opatření proti šíření koronaviru.

Lednová oslava narozenin podnikatele Petra Bendy bude mít dohru i u Nejvyššího správního soudu. Předseda okresní instance v Teplicích totiž podá kárnou žalobu na svého podřízeného Miroslava Čapka. Podle svých slov má dost důkazů o jeho účasti na akci, která odporovala protiepidemickým regulím. Sám Čapek už dřív v ČT popřel, že by v hotelu byl.

Archeologové v pražských Letenských sadech odhalili zbytky ubytoven pro dělníky, kteří v padesátých letech pracovali na stavbě monumentálního Stalinova pomníku. Svojí strohou architekturou se budovy podobají barákům v pracovních táborech. Jedna z hypotéz archeologů proto pracuje s možností, že v centru Prahy stavěli Stalinův pomník i politicky perzekvovaní příslušníci Pomocných technických praporů.

Kvůli účasti na nelegální oslavě v teplickém hotelu podnikatele Petra Bendy končí ve funkci ředitele teplické věznice Petr Blažek, informoval server Seznam Zprávy. Blažek čelí podezření ze spáchání přestupku. Odejít ze své pozice má na konci března.

Každodenní šikana, ústrky a neustálá hrozba návratu do vězení – tak vypadal takzvaný ochranný dohled, který komunistická justice využívala proti svým politickým a ideovým odpůrcům. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková před rokem slíbila, že se zasadí o jejich odškodnění, k tomu ale dodnes nedošlo. Pro Reportéry ČT natáčeli Klára Filipová a Karel Vrána.