TÉMA

Petr Blažek

Zemřel zpěvák a herec Josef Laufer, bylo mu 84 let

V sobotu večer zemřel po dlouhé nemoci zpěvák a herec Josef Laufer. Interpretovi hitu Sbohem, lásko, já jedu dál bylo 84 let. Informaci webu Blesk.cz o zpěvákovu úmrtí potvrdil producent Oldřich Lichtenberg, kterému ji sdělila zpěvákova dcera Ester. Poslední čtyři roky strávil Laufer v nemocnici v umělém spánku po operaci srdeční chlopně.
21. 4. 2024Aktualizováno21. 4. 2024, 19:08|

„Slyšte můj křik.“ Před 55 lety se na protest proti okupaci Československa upálil Polák Siwiec

S výkřikem „Protestuji!“ se 8. září 1968 zapálil na dožínkových slavnostech na varšavském Stadionu desetiletí polský účetní a právník Ryszard Siwiec, který tak před zraky tisíců lidí protestoval proti okupaci Československa armádami Varšavské smlouvy. Někdejší bojovník protinacistické Zemské armády Siwiec, jenž po válce odmítl nastoupit jako učitel dějepisu, protože se nechtěl podílet na komunistické indoktrinaci dětí, o čtyři dny později zemřel. Bylo mu 59 let.
8. 9. 2023Aktualizováno8. 9. 2023, 17:28|

Zvažuji, že bych se kandidatury vzdal, řekl Fremr

Kandidát na ústavního soudce Robert Fremr zvažuje, že by se kandidatury vzdal. Počká ale na výsledky prověrky, kterou si kvůli jeho profesní minulosti vyžádal prezident Petr Pavel. Fremr to řekl ve čvrtečním Interview ČT24. Podle něj také existuje možnost rezignace i v případě, kdy by ho hlava státu po prověření okolností stále chtěla jmenovat. Nechce totiž ohrozit respekt k Ústavnímu soudu.
10. 8. 2023Aktualizováno10. 8. 2023, 22:52|

Fremrova přítomnost na Ústavním soudu je nevhodná, napsali senátoři Pavlovi

Přítomnost místopředsedy pražského vrchního soudu Roberta Fremra na Ústavním soudu je nevhodná, napsali v osobním dopisu prezidentu Petru Pavlovi senátoři Marek Hilšer z klubu Starostů a Hana Kordová Marvanová z klubu ODS a TOP 09. Uvedli, že Fremr podle historických záznamů odsoudil mezi lety 1983 a 1985 více než sto lidí za emigraci, což si oba senátoři vykládají jako účast na politické kauze. Napsal to server Echo24. Fremr by neměl být jmenován, dodal Hilšer na sociální síti.
6. 8. 2023|

ÚSTR ovládá vypjatý antikomunismus, míní Zídek. Není to ideologický spor, oponuje Blažek

Nové vedení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) prosazuje speciální politiku paměti, za kterou je vypjatý antikomunismus, míní historik ústavu Petr Zídek. Podle jeho kolegy Petra Blažka není současný spor o fungování instituce, o kterém oba diskutovali v Událostech, komentářích, ideologický. Část pracovníků ÚSTR kritizuje nového ředitele, mluví o šikaně či cenzuře. Vedení úřadu kritiku odmítlo jako nepravdivou.
18. 3. 2023|

Josef Mašín ví, jaké byly jeho motivy, říká historik Blažek. Žádné potvrzení prý nepotřebuje

Čtyřem členům odbojové skupiny bratří Mašínů vydalo ministerstvo obrany osvědčení pro účastníky odboje a odporu proti komunismu. Podle jednoho z iniciátorů žádosti historika z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Petra Blažka tak byli tito lidé oficiálně uznáni jako účastníci třetího odboje. Certifikát dostali in memoriam Ctirad Mašín, Milan Paumer, Václav Švéda a Zbyněk Janata. Ocenění zatím nemá pátý člen skupiny Josef Mašín. Blažek o tématu hovořil v Událostech, komentářích.
2. 7. 2022|

Zesnulí členové skupiny bratří Mašínů získali osvědčení účastníků protikomunistického odboje

Osvědčení pro účastníky protikomunistického odboje získali Ctirad Mašín, Milan Paumer, Václav Švéda a Zbyněk Janata – členové skupiny, která se v 50. letech postavila nastupujícímu režimu se zbraněmi v ruce. Oznámil to ředitel odboru pro válečné veterány ministerstva obrany Pavel Kugler. Osvědčení mají pouze zesnulí členové skupiny bratří Mašínů, nikoli tedy žijící Josef Mašín.
30. 6. 2022|

Lidé v Praze si připomněli První máj, nechyběly akce na podporu Ukrajiny ani majáles

Politici i občané si při několika akcích v Praze připomněli 1. máj, svátek práce i lásky. Na Střeleckém ostrově se dopoledne při této příležitosti sešli komunisté, své pikniky tam uspořádali i anarchisté a mladí příznivci ČSSD a Strany zelených. Studenti slavili v majálesovém průvodu, který prošel centrem Prahy. Nechyběla ale ani akce připomínající dění na Ukrajině, která čelí ruské invazi. Spolek Pražský Majdan za tímto účelem otevřel na Staroměstském náměstí osvětový stánek.
1. 5. 2022|

Podpis Anticharty s úsměvem i zděšením. Před 45 lety někteří umělci stvrdili souhlas s normalizací

Zděšené tváře, údiv, ale i rezignace - tak vypadaly výrazy herců, kteří se přesně před 45 lety sešli v Národním divadle. Na příkaz komunistické strany se zde 28. ledna 1977 konala snad nejviditelnější normalizační propagandistická akce té doby - podepisování takzvané Anticharty. Provolání, které mělo odsoudit Chartu 77 požadující dodržování lidských práv, tehdy podepsaly stovky umělců, kteří tak zároveň stvrdili svůj souhlas s normalizací. Někteří tvrdili, že to pro ně byla jediná cesta, pokud chtěli dál veřejně působit. Až na výjimky málokdo svůj podpis pod Antichartou veřejně odvolal. Originální podpisové archy se navíc nezachovaly.
28. 1. 2022|

Někam jsem to ukryl, pamatoval si Havel pouze o reportáži z vězení. Vyšla až nyní

Knižně vychází reportáž Václava Havla o jeho prvním uvěznění po vydání Charty 77. Ztracený rukopis, doplněný o další eseje, vydává Knihovna Václava Havla v publikaci Někam jsem to ukryl. Někdejší disident v textech popisuje vyšetřování, ale i pozdější pocit viny po slibu, že utlumí své politické aktivity výměnou za propuštění.
15. 11. 2021|

Účast soudce Čapka na oslavě v Teplicích by měl nejdříve řešit magistrát, rozhodl kárný senát

Údajnou účastí teplického soudce Miroslava Čapka na oslavě podnikatele Petra Bendy, která se konala v době nouzového stavu, by se měl nejprve zabývat v přestupkovém řízení teplický magistrát. Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) přerušil řízení o návrhu předsedy okresního soudu Jana Tichého na odvolání Čapka z funkce.
11. 11. 2021Aktualizováno11. 11. 2021, 14:18|

Z budovy ÚSTR je torzo. Projekt rekontrukce měl chyby, potvrdilo ministerstvo. Další peníze dát nechce

Sídlo Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) už skoro čtyři roky připomíná dům duchů. Budova v centru Prahy je zabalena do bílé látky, která zakrývá odhalenou kostru. Je to důsledek nepodařené rekonstrukce, do které se pustilo současné vedení. Ministerstvo financí odhalilo v projektu na přestavbu chyby a další peníze do něj poslat nechce. Pro pořad Reportéři ČT natáčela Jana Neumannová.
3. 11. 2021|

Magistrát odložil řízení s jedenácti lidmi kvůli Bendově oslavě v Teplicích. Tři účastníci dostali pokutu

Po třičtvrtě roce od nelegální narozeninové oslavy podnikatele Petra Bendy v jeho hotelu Prince de Ligne v Teplicích odložil teplický magistrát řízení s 11 lidmi, třem udělil pokutu a v pěti případech věc zatím neukončil. Dva lidé pokutu zaplatili, uvedl mluvčí radnice Robin Röhrich. Lednová oslava se konala v době, kdy byly hotely kvůli šíření covidu uzavřeny a hromadné akce omezeny. Všech 18 účastníků večírku bylo proto v podezření, že porušili vládní opatření proti šíření koronaviru.
20. 9. 2021|

Soudce Čapka čeká kárné řízení, kvůli účasti na oslavě Petra Bendy

Lednová oslava narozenin podnikatele Petra Bendy bude mít dohru i u Nejvyššího správního soudu. Předseda okresní instance v Teplicích totiž podá kárnou žalobu na svého podřízeného Miroslava Čapka. Podle svých slov má dost důkazů o jeho účasti na akci, která odporovala protiepidemickým regulím. Sám Čapek už dřív v ČT popřel, že by v hotelu byl.
12. 4. 2021|

Vědci na pražské Letné objevili pozůstatky ubytoven dělníků. Stavěli Stalinův pomník

Archeologové v pražských Letenských sadech odhalili zbytky ubytoven pro dělníky, kteří v padesátých letech pracovali na stavbě monumentálního Stalinova pomníku. Svojí strohou architekturou se budovy podobají barákům v pracovních táborech. Jedna z hypotéz archeologů proto pracuje s možností, že v centru Prahy stavěli Stalinův pomník i politicky perzekvovaní příslušníci Pomocných technických praporů.
24. 3. 2021|

Večírek v teplickém hotelu má zřejmě další důsledek, končí ředitel věznice Blažek

Kvůli účasti na nelegální oslavě v teplickém hotelu podnikatele Petra Bendy končí ve funkci ředitele teplické věznice Petr Blažek, informoval server Seznam Zprávy. Blažek čelí podezření ze spáchání přestupku. Odejít ze své pozice má na konci března.
16. 3. 2021|
Reportéři ČT

Odpůrci komunistického režimu čelili každodenní šikaně i hrozbě návratu do vězení. Odškodnění ale vázne

Každodenní šikana, ústrky a neustálá hrozba návratu do vězení – tak vypadal takzvaný ochranný dohled, který komunistická justice využívala proti svým politickým a ideovým odpůrcům. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková před rokem slíbila, že se zasadí o jejich odškodnění, k tomu ale dodnes nedošlo. Pro Reportéry ČT natáčeli Klára Filipová a Karel Vrána.
23. 2. 2021|

Policie odložila trestní oznámení Válkové kvůli článku o spolupráci s prokurátorem Urválkem

Policie odložila trestní oznámení, které podala vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) kvůli článku o její někdejší spolupráci s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem. Podle kriminalistů se podezření z trestného činu pomluvy nepotvrdilo, řekl České televizi mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. Válková tvrdí, že se nepodílela na šikaně disidentů, jak se píše v článku uveřejněném loni v lednu na serveru Info.cz. Po kauze se Válková před rokem vzdala kandidatury na veřejného ochránce práv.
9. 2. 2021|

Tajné sklady jaderných zbraní v Československu hledali Reportéři ČT

Před třiceti lety byl v tehdejším Československu v plném proudu odsun sovětských vojsk. Společně s okupačními vojáky tehdy zmizely i jaderné hlavice. Sověti je v tuzemsku rozmístili na základě přísně tajné úmluvy z prosince 1965. Nukleární zbraně se nacházely ve třech skladech, zachoval se jen jeden v Míšově na Plzeňsku. Pro Reportéry ČT natáčel Karel Vrána.
26. 1. 2021|

Srp neuspěl s žalobou na písničkáře Hutku za výroky o udavačství

Soud zamítl žalobu bývalého předsedy Jazzové sekce Karla Srpa na písničkáře Jaroslava Hutku. Srp se domáhal omluvy za zpěvákovy výroky, že na Hutku donášel komunistické Státní bezpečnosti (StB). Rozhodnutí není pravomocné, Srp s ním nesouhlasí a vadí mu, že ho soud k věci nevyslechl. Hutka své výroky uvedl poté, co chtěl prezident Miloš Zeman prosadit Srpa do etické komise, která oceňuje účastníky protikomunistického odboje.
21. 1. 2021Aktualizováno21. 1. 2021, 12:17|

Za vraždu páru kvůli vile soud uložil výjimečný trest 23 let vězení

Za dvojnásobnou vraždu motivovanou nepoctivým získáním vily v pražské Bubenči uložil soud Tomášovi Fialovi výjimečný trest 23 let vězení. Jeho přítel Jiří Nehyba si má odpykat pět let za pokus o podvod a má také zaplatit pět milionů korun jako peněžitý trest. Verdikt není pravomocný, oba mladíci vinu odmítají. Těla zavražděného páru nalezla policie ve vodní nádrži Švihov po několika měsících pátrání.
8. 1. 2021Aktualizováno8. 1. 2021, 15:00|

Do demonstrantů najížděli auty a pouštěli na ně psy. Zákroky komunistů u Lennonovy zdi byly brutální

Letos uplynulo 40 let od úmrtí hudebníka Johna Lennona. A v polovině prosince to bude také 40 let od chvíle, kdy na pražské Kampě vznikl jeho symbolický hrob – takzvaná Lennonova zeď. Ta se pak stala nejen prostorem pro každoroční pietní shromáždění, ale postupně i místem protestů a střetů s Veřejnou bezpečností. Někteří pamětníci vzpomínají, že tyto brutální zásahy u Lennonovy zdi pro ně byly jedny z nejhorších před rokem 1989.
16. 12. 2020|

Před 30 lety se vrátily ostatky Jana Palacha na Olšanské hřbitovy. Původní hrob zničili komunisté

V rámci svátku zemřelých si lidé připomínají také odkaz Jana Palacha. Minulou neděli uplynulo přesně 30 let od navrácení jeho ostatků na Olšanské hřbitovy. Původní hrob zničili komunisté – vadilo jim, že se stal poutním místem. Obnovený byl až po sametové revoluci.
1. 11. 2020|
Newsroom ČT24

Rudé právo byly noviny se světovým formátem a obrovským nákladem, které ale ve skutečnosti tolik lidí nečetlo

Úterý 21. září 1920 byl den, kdy poprvé vyšlo Rudé právo. Noviny úzce spjaté s komunistickou stranou začaly vycházet o rok dřív, než oficiálně vznikla Komunistická strana Československa. Už ve dvacátých letech měly dvacetitisícový náklad, před druhou světovou válkou 40 tisíc a za normalizace dva miliony. Tyto noviny jsou dodnes symbolem propagandistické novinařiny. Přesto z nich po revoluci vznikl politicky nezávislý deník Právo. To nejzajímavější ze stoleté historie Rudého práva zjišťovala redakce pořadu Newsroom ČT24.
20. 9. 2020|