Sídlo Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) už skoro čtyři roky připomíná dům duchů. Budova v centru Prahy je zabalena do bílé látky, která zakrývá odhalenou kostru. Je to důsledek nepodařené rekonstrukce, do které se pustilo současné vedení. Ministerstvo financí odhalilo v projektu na přestavbu chyby a další peníze do něj poslat nechce. Pro pořad Reportéři ČT natáčela Jana Neumannová.
Budova Ústavu pro studium totalitních režimů je torzem již čtvrtým rokem. Nikdo přitom neví, co bude dál. Ze státního rozpočtu se do budovy investovalo již zhruba šedesát milionů korun.
„Pro mě je to velmi smutný pohled, protože vím, co za tím je práce,“ uvedl poslanec a bývalý ředitel ÚSTR Pavel Žáček (ODS) s tím, že tak velká budova k instituci patřila, byla podle něj baštou vyrovnávání se s totalitní minulostí.
Ekonomka poukázala na chybný projekt, byla propuštěna
Před třemi lety vysílali Reportéři ČT reportáž o nepovedené rekonstrukci sídla Ústavu. Vedení odvolalo z funkce ekonomku, která odmítla za rekonstrukci převzít odpovědnost. „Jakmile jsem si prostudovala všechny materiály, zjistila jsem, že stavět se má podle projektové dokumentace z roku 2004. Bylo mi jasné, že projektová dokumentace z roku 2004 nemůže pojmout novou legislativu, normy a podobně,“ sdělila tehdy. Své jméno si nepřála zveřejnit, bála se, že by měla problém najít novou práci.
Když stavebníci budovu svlékli z pláště, zjistili, že nosná konstrukce by neunesla nové moderní opláštění. Bylo tedy potřeba vypracovat úplně nový projekt. „Zjednodušeně řečeno se začal realizovat projekt, o kterém se záhy ukázalo, že ho tak, jak byl naplánován, realizovat nejde,“ shrnul v roce 2018 náměstek ředitele ÚSTR Ondřej Matějka.
Podle hlavní ekonomky bylo možné projekt naplánovat jinak. Poukazovala i na možné předražení některých prací. Vedení ji ale nevyslyšelo. Ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra uvedl, že nebyl s ekonomkou dlouhodobě spokojený a že její odvolání nebylo jen kvůli rekonstrukci.
Ministerstvo potvrdilo, že ekonomka měla pravdu
Dnes dává bývalé ekonomce za pravdu ministerstvo financí řízené Alenou Schillerovou (ANO). V Ústavu udělalo hloubkovou kontrolu a zjistilo řadu pochybení. „Ústav nesprávně vyhodnotil informace o nevyhovujícím stavu budovy z hlediska statické a požární bezpečnosti. V důsledku toho vzniká podezření na porušení rozpočtové kázně (…) v celkové částce minimálně 54 821 588 korun,“ uvedlo ministerstvo.
Podle některých jde ale o věc názorů. „Kontrola má právo na svůj názor, my máme svůj názor. Teď to prověřuje zas někdo další, takže uvidíme, jak to – v tuto chvíli tříleté – prověřování dopadne,“ myslí si Ondřej Matějka.
O tom, jak se rekonstrukce povedla, výmluvně vypovídá samotná budova. „Ústav provedl úhradu nákladů na likvidaci konstrukcí obsahujících azbest. Tyto náklady nebyly průkazně podloženy,“ napsalo například ministerstvo v protokolu o kontrole.
„S tím také nesouhlasíme. Podle nás jsme schopni doložit všechny proúčtované částky, pro nás za ně ručí technický dozor investora, který podepsal kolik a čeho bylo provedeno,“ kontruje Matějka.
Dnešní předseda rady ÚSTR Eduard Stehlík podal trestní oznámení, policie ho ale odložila. Dnes už zdaleka tak razantní není. „V současné době, pokud jde o kontrolu ministerstva financí, jsme byli informováni vedením Ústavu, že pochybení bylo zjištěno,“ sdělil. Podle Stehlíka je nutné počkat na závěr, který udělá finanční úřad. Tomu ministerstvo financí své poznatky předalo.
Vedení ÚSTR pochybení odmítá
Vedení Ústavu pochybení nadále odmítá. „Za své selhání to nepovažuji, protože stav budovy není jenom výslednicí toho, co jsme dělali my, je to výslednice více věcí, především charakteru té budovy, která je z poloviny sedmdesátých let. Její nosná konstrukce je ocelová, původně plánovaná pro nízkopodlažní budovy, tedy jaksi experimentálně použitá pro výškovou budovu. Zároveň kvalita stavebnictví z té doby není velká,“ hodnotí Matějka.
Na Ústav dohlíží sedmičlenná rada, kterou volí Senát. K závěrům kontroly ministerstva financí je zatím opatrná. „Kontrol chodí spousty. Když najdou nějaká pochybení, tak se proti tomu můžete odvolat, přijde arbitr a ten to posuzuje. Je to zcela standardní postup a toho bych se držel,“ uvádí místopředseda rady Junek.
Budova v rozkladu komplikuje rozvoj svého okolí
Sídlo ÚSTR stojí na pražském Žižkově. Dříve se ulice jmenovala Havelkova podle představitele Rudých odborů Václava Havelky. Podařilo se ji však přejmenovat na Siwiecovu podle polského vlastence Ryszarda Siwiece, který se v roce 1968 upálil na protest proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa.
Podle starosty Prahy 3 Jiřího Ptáčka (TOP 09) se lidé ptají, jak je možné, že budova dospěla do takového stavu. Problémem je i to, že se komplikuje rozvoj celého území. Jde o místo v centru Prahy, jen pár minut od Václavského náměstí.
ÚSTR chce dalších 300 milionů
Co bude s budovou dál, není jasné. Ústav požaduje dalších tři sta milionů korun, má nový plán na kompletní rekonstrukci „Budova je v tomto stavu, protože se nenaplnil předpoklad, že ministerstvo financí dá peníze. Původní dohoda byla, že připravíme nový projekt. To jsme udělali, už jsme více než rok a půl připraveni stavět, ale ministerstvo za současného vedení nechce rekonstrukci financovat,“ uvádí Matějka.
Ministerstvo financí považuje další třísetmilionovou investici za nehospodárnou. Starosta Ptáček prý ministryni Schillerovou kontaktoval, vizi ohledně budovy ale nezískal. Stejně tak není jasné, co bude se současným vedením Ústavu, které dokázalo z vlastní budovy udělat dům hrůzy.
Mluví se o tom, že by na místo ředitele mělo být vypsáno výběrové řízení. „To záleží na rozhodnutí rady, je to rozhodnutí kolektivního orgánu. Je otázka, jestli vůbec k něčemu takovému dojde. Je otázka, jestli o tom vůbec uvažujeme. To je neveřejná informace,“ řekl k tomu Stehlík.
Podle místopředsedy rady Junka k žádnému pochybení nedošlo. „Někteří kolegové jsou přesvědčeni, že tak se to občas v životě stává, že nikdo za nic nemůže,“ uzavřel člen rady Jiří Liška.
