Ústav pro studium totalitních režimů

Prvním kandidátem Senátu na dětského ombudsmana byl zvolen soudce Martin Beneš, druhým se stala předsedkyně vládního výboru pro práva dítěte Eva Petrová, která porazila soudce Jaromíra Jirsu. Senát také znovu navrhl ústavní novelu, která má umožnit Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (NKÚ) prověřovat hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Na závěr schůze Senát také schválil zvýšení příspěvků senátorských klubů pro příští rok.

Zpěvačka Marta Kubišová převzala od zástupců ministerstva obrany a Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) osvědčení účastníka třetího odboje. Sama o něj nežádala, s jejím souhlasem tak učinil ÚSTR, který může o osvědčení žádat díky loňské změně zákona. Ústav zároveň připravil dokumenty dokládající sledování Kubišové StB. Zpěvačka nesměla veřejně vystupovat od února 1970, byla signatářkou Charty 77 a později i její mluvčí.

Soud rehabilitoval skupinu disidentů, kteří byli za komunismu vězněni v celách předběžného zadržení. Jsou mezi nimi například redaktor samizdatového časopisu Střední Evropa Luděk Bednář, evangelický kněz Miloš Rejchrt a hudebník Vlastimil Třešňák. Kromě rehabilitace soud přiznal i finanční odškodnění. Jeho výši ale advokát Lubomír Müller zastupující disidenty nepovažuje za přiměřenou. Dalšími případy se justice nadále zabývá.

V sobotu ráno zemřel spisovatel, dramatik a bývalý disident Ivan Klíma. Bylo mu 94 let. O úmrtí spisovatele informoval jeho syn Michal Klíma. Klíma napsal přes dvacet knih a jeho dílo bylo přeloženo do třiceti jazyků. Ústředním motivem jeho knih jsou vztahy mezi muži a ženami, k nejznámějším dílům patří mimo jiné Milenci na jednu noc, povídkový soubor Má veselá jitra či novela Láska a smetí. Klíma uspěl v 60. letech, za normalizace se stejně jako mnoho dalších autorů, kteří vystoupili proti tehdejšímu režimu, ocitl na indexu. Svobodně publikovat mohl opět až po listopadu 1989.

Československo patřilo v dobách komunistického režimu k zemím, které se nejvíce spoléhaly na těžký a chemický průmysl. Podepsalo se to na řekách, z nichž se staly zapáchající znečištěné stoky, jejichž stav vládu nezajímal.

České justici se nedaří trestat představitele komunistického režimu za usmrcení lidí, kteří se snažili překročit hranice. Pokračují ale soudy s bývalými příslušníky StB. Podmínku nyní dostal Ivan Kubla za to, že za totality šikanoval studenta – nechal ho vyloučit z univerzity a internovat v psychiatrické léčebně.

Azylová a migrační pravidla pravděpodobně čeká zpřísnění. Senát schválil novelu, jejímž cílem je podle předkladatelů z řad koaličních poslanců zlepšení přehledu o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a migrantů. Horní komora podpořila také koaliční návrh zákona, podle kterého zaměstnavatelé pravděpodobně budou muset od ledna příštího roku přispívat do spoření na stáří pracovníkům v části náročných profesí z takzvané třetí kategorie rizika. Senátoři odsouhlasili i jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které má nahradit až 25 současných formulářů.

Dosavadní trestní zákoník postrádal explicitní postih komunistického totalitního hnutí, proto byla potřeba novela, řekl v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Kamil Nedvědický. Podle ústavního právníka Aleše Gerlocha dosavadní úprava stačila. Ta schválená hovoří o založení, propagaci a podpoře nového hnutí, které směřuje k potlačení práv člověka, podotkl s tím, že neřeší historii.

Tři členové protikomunistického odboje – Karel Sabela, Miloslav Jebavý a Vilém Sok, byli před 76 lety zavražděni v pankrácké věznici a jejich těla bez vědomí rodin pohřbena do šachtového hrobu na pražském Ďáblickém hřbitově. Vláda nyní schválila jejich exhumaci, aby mohli být uloženi k důstojnému odpočinku.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) prodal bývalé sídlo Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) ve Siwiecově ulici na pražském Žižkově za 387 milionů korun. Prodejní cena v aukci přesáhla vyvolávací cenu o více než 300 milionů. ÚZSVM původně nabízel torzo budovy a dva pozemky za 79,12 milionu. Prodej je třetí nejúspěšnější za dobu fungování majetkového úřadu.

Záznamy ze soudní síně, filmy, rozhlasové audiozáznamy nebo stenozáznamy z politického procesu s Miladou Horákovou jsou nyní kompletně on-line a veřejně k dispozici díky projektu historiků s názvem Politické procesy. Zájemci mají možnost zjistit, jak tehdy působila dobová propaganda. Poprvé jsou kompletní dokumenty z procesu z několika archivů přístupné na jednom místě, uvedli zástupci Národního archivu.

Ve vynášení a vykonávání rozsudků smrti nad německými válečnými zločinci a jejich kolaboranty byla československá justice po konci druhé světové války ta nejpřísnější v Evropě, míní historik Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Jan Zumr. Vyšetřovatele mnohdy neobměkčilo ani poskytnutí informací o dosud neodhalených pachatelích. Československo bylo v trestání nacistických pachatelů aktivní i v době, kdy ve státech západní Evropy toto úsilí již ochabovalo.

Před osmdesáti lety Spojenci z východu i západu postupovali k Berlínu a osvobozovali nacistické vyhlazovací tábory. V místech, v nichž našli smrt lidé z řad židovské komunity, cizinců, politických odpůrců, válečných zajatců a dalších hitlerovskému režimu nepohodlných, naráželi na hrůzné výjevy. Jedním z největších táborů na území dnešního Německa byl ten v Buchenwaldu, který přežil třeba i Čech Karel Vrkoslav nebo další vězeň Karl Vögtel. Později osvobozené Dachau zase v kresbách zachytil vězeň Karel Frinta. Jeho osud nyní poprvé zpracoval a publikoval Ústav pro studium totalitních režimů.

Aplikace „I walk“, na jejímž vývoji se podílel Ústav pro studium totalitních režimů, propojuje konkrétní místa s historickými událostmi a autentickými vzpomínkami přeživších holocaustu. Nyní v ní uživatelé najdou téměř dvacet procházek napříč Českem, další budou přibývat. Aplikace je zdarma a do telefonu si ji může nainstalovat kdokoliv. Pracovat s ní mohou například i učitelé při výuce v terénu.

Nejdříve je komunisté oslavovali jako mistry světa, poté je poslali do uranových dolů. Před 75 lety začalo zatýkání jedenácti československých hokejových reprezentantů. Ve vykonstruovaném procesu byli odsouzeni za velezradu a špionáž.

Zemřel někdejší místopředseda Senátu za ODS a bývalý starosta Jičína Jiří Liška. Bylo mu 75 let. Na sociální síti to uvedl historik Muzea paměti XX. století Petr Blažek a Ústav pro studium totalitních režimů, jehož vznik občanský demokrat Liška inicioval.

Skupina institucí zabývající se historií usiluje o změnu v trestním zákoníku. Chtějí důslednější postihy za propagaci komunistického hnutí. Obrátili se proto na poslance a senátory.

Křišťálové srdce je cena Václava Bendy, kterou Ústav pro studium totalitních režimů tento týden udělil za boj proti komunistické diktatuře třeba Václavu Havlovi a Petru Pithartovi. Jedním z oceněných je i historik, spisovatel, publicista a spoluorganizátor Palachova týdne Petr Placák, podle kterého jsou velkým problémem současnosti sociální sítě, které využívají různé „zločinné režimy“. „Především tedy fašistický režim v Kremlu. Myslím si, že ten sociální sítě hodně využívá k tomu, aby západní společnost rozbil,“ řekl ve středečních Událostech, komentářích.

Ústav pro studium totalitních režimů v úterý udělil šestnácti osobnostem Cenu Václava Bendy za boj proti komunistické diktatuře. Letos ji dostala mimo jiné Božena Pištěláková, která byla odsouzená v 50. letech 20. století za velezradu. Na rodinném statku v Boršově pomáhala ukrývat odpůrce totalitního režimu. Letos v lednu oslavila sté narozeniny.

Fungování nacistické tajné policie v Protektorátu Čechy a Morava, její členy a jakou měli moc, shrnuje nová publikace s názvem Gestapo. Její spoluautor Jan Vajskebr z Ústavu pro studium totalitních režimů v Událostech, komentářích popsal, že se historici snažili zaměřit na velitelský sbor, který měl vliv na podobu tohoto bezpečnostního aparátu.

Více než patnáct let tým historiků a archivářů pracoval na obsáhlé publikaci o politických procesech v komunistickém Československu. Kniha přibližuje osudy dvou set třiceti dvou popravených. Mapuje i dalších 34 případů, které balancují na hranici mezi politickými a kriminálními delikty.

Před nuceným odjezdem za hranice bydlela Ivanka Lefeuvre v pražském bytě. Jeho okna směřují do ulice Korunní, tehdy Wilhelma Piecka. V bytě se scházeli členové Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Jedna ze schůzek byla pečlivě zaznamenaná. Přerušilo ji násilné vniknutí příslušníků bezpečnosti. To měla Lefeuvre deset dní před porodem.

Stát by mohl odškodnit lidi, které komunistický režim nutil k opuštění země nebo je šikanoval prostřednictvím takzvaného ochranného dohledu. Kabinet schválil dva zákony, podle nichž by se takto perzekvovaní lidé měli dočkat jednorázového odškodnění částkou sto tisíc korun. Odhady dopadů na rozpočet se pohybují v rozmezí 17 až 283 milionů korun. Ministři se naopak neshodli na potřebě jmenovat národního koordinátora pro euro.

Ani 35 let od pádu komunistického režimu není podrobně zmapováno, kolik přesně prošlo Komunistickou stranou Československa členů. Historik a ředitel Muzea paměti XX. století Petr Blažek číslo odhaduje na šest milionů lidí za celou dobu trvání strany. Za první republiky přitom masová nebyla, spíše naopak. To, že komunistický režim zažilo několik generací, přineslo závažnější dědictví než období okupace, uvedl Blažek v rámci vědecké konference na téma (Ne)vyrovnání se s komunistickou minulostí.