Ústav pro studium totalitních režimů

Více než patnáct let tým historiků a archivářů pracoval na obsáhlé publikaci o politických procesech v komunistickém Československu. Kniha přibližuje osudy dvou set třiceti dvou popravených. Mapuje i dalších 34 případů, které balancují na hranici mezi politickými a kriminálními delikty.

Před nuceným odjezdem za hranice bydlela Ivanka Lefeuvre v pražském bytě. Jeho okna směřují do ulice Korunní, tehdy Wilhelma Piecka. V bytě se scházeli členové Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Jedna ze schůzek byla pečlivě zaznamenaná. Přerušilo ji násilné vniknutí příslušníků bezpečnosti. To měla Lefeuvre deset dní před porodem.

Stát by mohl odškodnit lidi, které komunistický režim nutil k opuštění země nebo je šikanoval prostřednictvím takzvaného ochranného dohledu. Kabinet schválil dva zákony, podle nichž by se takto perzekvovaní lidé měli dočkat jednorázového odškodnění částkou sto tisíc korun. Odhady dopadů na rozpočet se pohybují v rozmezí 17 až 283 milionů korun. Ministři se naopak neshodli na potřebě jmenovat národního koordinátora pro euro.

Ani 35 let od pádu komunistického režimu není podrobně zmapováno, kolik přesně prošlo Komunistickou stranou Československa členů. Historik a ředitel Muzea paměti XX. století Petr Blažek číslo odhaduje na šest milionů lidí za celou dobu trvání strany. Za první republiky přitom masová nebyla, spíše naopak. To, že komunistický režim zažilo několik generací, přineslo závažnější dědictví než období okupace, uvedl Blažek v rámci vědecké konference na téma (Ne)vyrovnání se s komunistickou minulostí.

Za dobu služby či funkce v někdejším komunistickém režimu má snížený důchod 177 lidí. V průměru se prominentům předlistopadové éry částka krátila o 1473 korun. Naopak zvýšenou penzi vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) zatím 430 disidentkám a disidentům. Kvůli věznění, emigraci či nemožnosti pracovat měli nízký důchod, v průměru se jim dorovnal o 4400 korun, oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vláda připravuje další novely k odškodnění odpůrců bývalého režimu.

Dva navržené zákony, které předkládají ministerstva vnitra a spravedlnosti, slibují lidem perzekvovaným komunistickým režimem odškodnění ve výši sto tisíc korun. Peníze mají dostat dvě skupiny disidentů. První jsou ti s ochranným dohledem, kteří museli například hlásit pobyt mimo bydliště nebo trpět domovní prohlídky. Druhou skupinu tvoří lidé, které Státní bezpečnost (StB) nutila k emigraci.

Opomenutý, ale zajímavý dokument objevili badatelé v Archivu bezpečnostních složek (ABS). Popisuje přestřelku mezi příslušníky Státní bezpečnosti (StB). Došlo k ní koncem čtyřicátých let v Praze. Podle historiků je důkazem chaosu, který v tajné policii panoval nedlouho po komunistickém převratu.

Senátorem ve volebním obvodu Šumperk bude politolog Stanislav Balík (nezávislý), získal 54,25 procenta hlasů. Dosavadní senátor Miroslav Adámek (ANO) dostal 45,74 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 19,22 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 27,4 procenta. Balík je od roku 2019 děkanem Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity (MUNI).

Senát ve čtvrtek navrhl doplnit novelu, která mění sledování ochranných limitů pro doplatky částečně hrazených léků. Horní komora také schválila nová pravidla pro kulturní instituce či návrh zákona na podporu výroby čipů a navrhla také zmírnění podmínek pro případné slučování zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. K dalšímu plenárnímu jednání se senátoři zřejmě sejdou v druhém říjnovém týdnu, tedy až po zářijové volební obměně třetiny horní komory, ale ještě naposled v předvolebním složení.

Ústav pro studium totalitních režimů navrhuje odškodnit oběti akce Asanace částkou sto tisíc korun. Vypracovat možnosti kompenzace mu zadala vláda. Operace komunistické státní bezpečnosti poškozovala například signatáře Charty 77. Disidenti čelili psychickému i fyzickému nátlaku a byli nuceni k emigraci. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) mluví o symbolickém narovnání nenapravitelné křivdy.

Vláda chce rozšířit okruh osob, které jsou oprávněné podávat žádost o osvědčení příslušníka odboje proti komunismu. Tímto krokem by kabinet Petra Fialy (ODS) měl zajistit více peněz pro disidenty. Na programu středečního jednání byla také novela zákona o zaměstnanosti, která se soustřeďuje především na pravidla zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. Ministři dále řešili úpravu usnadňující přístup na český trh práce pro občany některých neunijních zemí. Podmínky uvolnili pro pracovníky z devíti států.

Eduard Genov, Alexandr Dimitrov a Valentin Radev – tři bulharští studenti, kteří protestovali proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Méně známý příběh odporu připomíná komiks Na nitkách. Knihu vytvořil Veselin Pramatarov, v českém překladu Davida Bernsteina ji vydal Ústav pro studium totalitních režimů.

Iniciativa Poslední adresa připomíná památku dvou mužů, kteří se postavili minulému režimu. Na domech v pražských Nuslích a na Hradčanech, ve kterých žili do svého zatčení státní bezpečností, visí nové pamětní desky.

Vydání sborníku dokumentů s názvem „Velký teror na Ukrajině 1937–1938: perzekuce české menšiny“ představuje způsob, jak zachovat archivy ohrožené ruským útokem na Ukrajinu, tvrdí autoři knihy, kterými jsou čtyři čeští a ukrajinští historici a archiváři. Kniha připomíná oběti sovětských represí z řad českých krajanů a československých občanů. Jeden z jejích autorů, historik Jan Dvořák, v Událostech, komentářích upřesnil, že zmapováno je zatím asi sedm set českých obětí Velkého teroru, skutečné číslo se ale může blížit tisícovce.

Během těchto měsíců jsou Nejvyšším soudem rehabilitovány desítky lidí, kteří byli v druhé polovině šedesátých let zavíráni do vězení kvůli nošení dlouhých vlasů. Perzekuce takzvaných mániček se odehrávala v době relativní kulturní svobody, pro niž se vžilo sousloví „zlatá šedesátá“. Omluvu demokratického státu za dávná příkoří, která mnohdy osudově proměnila jejich životy, přijímají dnešní osmdesátníci se zadostiučiněním, a to i po desetiletích. Pro Reportéry ČT téma zpracoval David Vondráček.

Disidenti Jiří Gruntorád a John Bok po více než týdnu ukončili hladovku, kterou drželi kvůli penzím disidentů. Podle Gruntoráda jim vláda vyšla vstříc. Jejich požadavku na odstoupení ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) však kabinet nevyhověl. V neděli dopoledne obdrželi disidenti písemně rozhodnutí vlády, kterým v sobotu odvolala své loňské usnesení, jímž se loni v lednu přihlásila k tradicím zápasu Charty 77 o lidská práva a demokracii.

Vláda vyhověla požadavku disidenta Jiřího Gruntoráda a odvolala v sobotu hlasováním na dálku své usnesení, kterým se loni v lednu přihlásila k tradicím zápasu Charty 77 o lidská práva a demokracii. Neznamená to ale, že by se kabinet odkazu vzdal, uvedl v tiskové zprávě Úřad vlády.

Češi a Češky se nevyrovnali s komunistickou minulostí, i když si to většina společnosti přeje, řekl v Interview ČT24 ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislav Kudrna. Klíčem je podle něj vzdělávání, a to zejména mladé generace. Vyjádřil se i k situaci kolem penzí disidentů, kvůli nimž držel protestní hladovku Jiří Gruntorád.

Někdejší disident Karel Soukup bude dostávat důchod stejně jako účastníci třetího odboje. Novinářům to v pondělí v Hradci Králové řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Soukup podstatnou část života strávil mimo Česko v nucené emigraci. Jurečka zopakoval, že je připraven pomoci řešit problém nízkých disidentských penzí, za který si vysloužil kritiku od signatáře Charty 77 Jiřího Gruntoráda. Chartista požaduje Jurečkovu demisi, na podporu svého požadavku drží hladovku. Gruntorád řekl, že na svých požadavcích trvá, protože neprotestuje jen kvůli Soukupovi. Za Jurečku se přimluvil například Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR).

Někdejší sídlo Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v Praze na Žižkově zůstává neobyvatelné kvůli nepovedené rekonstrukci, která vznikla za bývalého vedení. Finanční úřad pro hlavní město Prahu vyměřil instituci čtyři pokuty. Jejich zaplacení ale nebude možné ani letos, ani v roce 2024, míní náměstek ředitele ÚSTR Kamil Nedvědický. Pro Reportéry ČT o tom natáčeli redaktor Karel Vrána a kameraman Roman Šantúr.

Státní zástupci odmítli znovu otevřít takzvaný případ Olšanských hřbitovů, ve kterém místopředseda pražského vrchního soudu Robert Fremr odsoudil v osmdesátých letech na základě vyšetřování StB tři mladíky kvůli vandalismu a dalším trestným činům. O tom, že by byly výpovědi vynucené nebo došlo k mučení, policie důkazy nemá. Kauza byla jedním z důvodů, proč se Fremr vzdal nominace na Ústavní soud.

Archivy stále vydávají nové příběhy protinacistických i protikomunistických odbojářů. Většina z nich končila na popravištích. Stejně jako Vladislav Hadaš a jeho dva spolubojovníci. Od jejich oběšení teď uplynulo 70 let.

Češi jsou v posledních letech v oblasti práv a svobod nejdál od vzniku samostatného Československa před 105 lety. V Událostech, komentářích to řekl ústavní právník Marek Antoš. Jeho slova potvrdila i socioložka z Akademie věd Paulína Tabery, podle které si ale řada lidí pod pojmem svoboda slova představuje něco jiného. Ředitel odboru výzkumu a vzdělávání z Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Hlaváček potvrdil, že ve společnosti je z dějin samostatné republiky nejpozitivněji vnímán rok 1989.

Zuzana Marešová a Eva Erbenová jsou ženy, které přežily holocaust. Jedna před nacistickým lágrem ujela Wintonovým vlakem, druhá přežila Osvětim a pochod smrti. Za to, že o své zkušenosti s nacistickým režimem šíří osvětu, získaly ve čtvrtek ocenění. Pro pořad 168 hodin s nimi natáčela Eva Koryntová.