Křišťálové srdce je cena Václava Bendy, kterou Ústav pro studium totalitních režimů tento týden udělil za boj proti komunistické diktatuře třeba Václavu Havlovi a Petru Pithartovi. Jedním z oceněných je i historik, spisovatel, publicista a spoluorganizátor Palachova týdne Petr Placák, podle kterého jsou velkým problémem současnosti sociální sítě, které využívají různé „zločinné režimy“. „Především tedy fašistický režim v Kremlu. Myslím si, že ten sociální sítě hodně využívá k tomu, aby západní společnost rozbil,“ řekl ve středečních Událostech, komentářích.
Placák za minulého režimu patřil mezi představitele českého undergroundu. Součástí protirežimní opozice podle něho tehdy byli lidé z různých ideových proudů, kteří se kvůli řadě věcí přeli a hádali. „Ale měli jsme společnou věc. Byly určité hodnoty, které jsme všichni vyznávali, a to nás spojovalo,“ zdůraznil.
Lidé v dnešní době podle Placáka často reflektují pouze vnějškovost totalitního režimu, jako jsou například popravy. „Už méně ale, myslím, vnímáme způsob myšlení, skrze který režim fungoval a který tady bohužel cítím do dneška,“ dodal.
Totalitu Placák bere jako systém, který se snaží, aby se lidé vzdali sami sebe a stali se jeho součástí. „Prostě strojová součást mašiny, která nerozhoduje o svém vlastním osudu, o tom, co si má myslet, jak se má chovat a tak dále. To je myslím hlavní stránka totality, o které všechny zločinné režimy sní,“ vysvětlil svůj úhel pohledu.
Sám sebe považuje Placák za monarchistu. Původně prý šlo o romantickou představu, avšak postupem času dospěl k tomu, že je to i jeho politické přesvědčení. „Myslím, že svobodu společnosti a jednotlivce nejlépe zaručuje systém, jehož instituce mají různou legitimitu a vzájemně se vyvažují,“ řekl s tím, že problémem demokracie je fakt, že její instituce jsou mnohdy voleny například pouze na čtyři roky, na základě čehož nepřemýšlí v delším časovém horizontu. „Dědičný král demokratickou společnost vede z minulosti přes přítomnost do budoucnosti,“ uzavřel.
