Komunistický režim

Události 17. listopadu 1989 si na Národní třídě v Praze připomínali pamětníci, studenti i rodiny s dětmi. Vpodvečer přítomní zhlédli film Svoboda nás spojuje a v 17:11 vyslechli píseň Modlitba pro Martu. Většina zúčastněných se shodla, že připomínat si události z roku 1989 chodí pravidelně. Na Národní třídu přišla během dne i řada politiků, například prezident Petr Pavel, premiér Petr Fiala (ODS) nebo šéf ANO Andrej Babiš. Program v metropoli večer vyvrcholil velkým koncertem na Václavském náměstí.

Ani 35 let od pádu komunistického režimu není podrobně zmapováno, kolik přesně prošlo Komunistickou stranou Československa členů. Historik a ředitel Muzea paměti XX. století Petr Blažek číslo odhaduje na šest milionů lidí za celou dobu trvání strany. Za první republiky přitom masová nebyla, spíše naopak. To, že komunistický režim zažilo několik generací, přineslo závažnější dědictví než období okupace, uvedl Blažek v rámci vědecké konference na téma (Ne)vyrovnání se s komunistickou minulostí.

Za dobu služby či funkce v někdejším komunistickém režimu má snížený důchod 177 lidí. V průměru se prominentům předlistopadové éry částka krátila o 1473 korun. Naopak zvýšenou penzi vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) zatím 430 disidentkám a disidentům. Kvůli věznění, emigraci či nemožnosti pracovat měli nízký důchod, v průměru se jim dorovnal o 4400 korun, oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vláda připravuje další novely k odškodnění odpůrců bývalého režimu.

Před 35 lety se komunistický režim snažil zastavit sílící vliv petice Několik vět. Na začátku srpna 1989 pod ní bylo 16 tisíc podpisů – skoro desetkrát víc, než pod Chartou 77. Oficiální média spustila propagandistickou ofenzivu – lidi toužící po svobodě označovala za teroristy a fašisty.

Před 75 lety vznikla mládežnická organizace pionýr, která měla v novém komunistickém režimu nahradit skauting. Právě ten byl silně svázaný s tradicí prvorepublikové demokracie. Čtyři prorežimní mládežnické organizace se pak na ustavující konferenci v pražském Radiopaláci rozhodly sjednotit v Československý svaz mládeže.

Když Petr Buben v roce 1983 odmítl nastoupit základní vojenskou službu, netušil, že to bude ovlivňovat jeho život až dodneška. Režim ho totiž za jeho postoj zavřel na psychiatrii, kde musel proti své vůli absolvovat „léčbu“ silnými psychofarmaky a elektrošoky. Šest let po revoluci se poprvé obrátil na úřady s žádostí o rehabilitaci. A teprve nedávno se konečně dočkal. Jeho případ vyvolává otázky nad tehdejším zneužíváním psychiatrie proti odpůrcům režimu. Dodnes jde o málo zmapovanou kapitolu totalitní éry. V pořadu Reportéři ČT se jí věnoval Karel Vrána.

Nejvyšší soud (NS) zrušil více než čtyřicet let starý verdikt nad hudebníkem a disidentem Karlem „Charliem“ Soukupem. Vyhověl ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS), jenž podal stížnost pro porušení zákona. Za údajné výtržnictví, které podle dobového rozsudku spočívalo ve zpěvu vulgárních písní v hospodě po svatbě, dostal Soukup v roce 1980 desetiměsíční trest vězení. Podle Blažkovy stížnosti však ve skutečnosti šlo o politickou perzekuci, což nyní potvrdil Nejvyšší soud. Ten zrušil také verdikt nad dalším odsouzeným Jindřichem Tomešem, který si tehdy vyslechl roční trest vězení. Oba muži mají šanci na odškodnění.

Když před 34 lety odstartoval zásah komunistických bezpečnostních složek proti studentům revoluci, nechyběl v Laterně magice Petr Pospíchal. Výjimečný byl tím, že byl nejmladším politickým vězněm normalizačního režimu. Přišli si pro něj do třídy na učiliště. Pak se podílel na organizaci činnosti disentu, ale jeho přátelé na něj také vzpomínají jako na nejvíce mláceného disidenta. O Petru Pospíchalovi točil pro Reportéry ČT David Vondráček.

Během 17. listopadu 1989 sehráli významnou roli příslušníci StB, kteří sledovali studentskou manifestaci a poté řešili zásah proti demonstrantům. Archiv bezpečnostních složek uchovává spisy, které ukazují, jakým způsobem StB v dekádách před sametovou revolucí sledovala oponenty režimu, často v civilním oblečení a škodovkách. Velké množství materiálů mapujících práci StB se již podařilo digitalizovat a jsou dostupné v rámci eBadatelny, řekl v pořadu Události, komentáře zástupce ředitele Archivu bezpečnostních složek Tomáš Bursík.

Soud rehabilitoval Josefa Janíčka. Člen skupiny The Plastic People of the Universe pobyl v roce 1976 půl roku ve vazebních věznicích. Nyní soud rozhodl, že byla vazba nezákonná. Janíčkův advokát označil verdikt za morální satisfakci.

S podmíněnými tresty odešli od odvolacího soudu všichni čtyři bývalí příslušníci Státní bezpečnosti obžalovaní z podílu na šikaně disidentů při akci Asanace. Jejich cílem bylo přinutit odpůrce komunistického režimu k odchodu do zahraničí. Verdikt je pravomocný. Odvolací soud v minulosti rozsudky nad čtveřicí zrušil a zastavil trestní stíhání, Nejvyšší soud ale případ znovu otevřel.

Nový předseda Ústavního soudu Josef Baxa odsoudil v 80. letech mladíka, který se pokusil odejít z Československa. Upozornil na to web Novinky.cz, který v archivu zjistil, že mu Baxa jako soudce plzeňského okresního soudu udělil podmínku. Šéf Ústavního soudu připustil, že se to mohlo stát, řekl však, že si nevzpomíná na detaily. Zároveň zdůraznil, že obvykle se pokusy o emigraci trestaly vězením. Zjištění přišlo krátce poté, co se kvůli mediálnímu tlaku ohledně předlistopadového působení v justici vzdal nominace na ústavního soudce Robert Fremr.

Vězeňská služba sestavila seznam 69 popravených a zemřelých politických vězňů, jejichž zpopelněné ostatky rozsypali dozorci v 60. letech minulého století na bývalém popravišti pankrácké věznice. Pozůstalé by ráda pozvala na ekumenický obřad na společném pohřebišti. Žádá je proto, aby se přihlásili. Na seznamu figuruje například i Záviš Kalandra, který byl popraven ve vykonstruovaném procesu s političkou Miladou Horákovou.

Městský soud v Praze musí znovu otevřít kauzu skupiny bývalých příslušníků komunistické Státní bezpečnosti (StB), kteří čelili obžalobě kvůli šikaně disidentů a nucení odpůrců totalitního režimu k emigraci. Městský soud v Praze jejich stíhání zastavil kvůli promlčení, avšak Nejvyšší soud vyhověl dovolání nejvyššího státního zástupce Igora Stříže. Nejvyšší soud rozhodl v červnu bez veřejného jednání, informoval o tom Střížův mluvčí Petr Malý.

Ministerstvo práce a sociálních věcí slibuje zvýšení penzí stovek disidentů a disidentek, kteří mají v důsledku někdejších perzekucí nízké příjmy. Úřad bude podle ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) spolupracovat s Ústavem pro studium totalitních režimů, který bude disidentům vydávat osvědčení, která pak zohlední sociální správa.

Zástupci Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze odhalili ve čtvrtek pamětní desku dlouholeté vězeňkyně komunistického režimu Růženy Vackové. Rodačka z Velkého Meziříčí byla druhou profesorkou v historii Univerzity Karlovy, v 50. letech byla odsouzena ve velkém politickém procesu a ve vězení strávila skoro 16 let. Deska je k vidění na hlavní budově fakulty. Je připomínkou toho, že máme odpovědnost svědčit o důležitosti poznávání a svobodné debaty, a to i za cenu obětí, řekla děkanka fakulty Eva Lehečková.

Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z neočekávaných zisků. V takzvaném daňovém balíčku ji schválila sněmovna. Dolní komora rovněž odsouhlasila zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH na dva miliony korun. Soubor daňových novinek musí ještě posoudit Senát.

Ministerstvo vnitra připravilo novelu lustračního zákona, která obnovuje povinnost lustračního oprávnění pro členy vlády i ministerské náměstky. Informoval o tom resortní šéf Vít Rakušan (STAN). Povinnost předkládat doklad o tom, že člověk nespolupracoval s komunistickým režimem, pro vrcholné představitele tuzemských ministerstev přestala platit před osmi lety za vlády ČSSD, lidovců a ANO.

Ve věku 98 let zemřel v úterý bývalý politický vězeň Jiří Světlík, oznámila organizace Post Bellum, kterou o úmrtí informovala Světlíkova rodina. Za komunistické totality Světlík strávil více než deset let za mřížemi kvůli zapojení do skupiny, která pomáhala vězňům v lágrech. V roce 2018 získal Cenu Paměti národa, kterou uděluje Post Bellum od roku 2010 pamětníkům zlomových momentů minulého století za statečné postoje.

Politici, pamětníci i řada občanů si v neděli v Praze připomněli oběti komunistického režimu. Pietní akce se konaly v Ďáblicích a na Vyšehradě. Den památky obětí komunistů připadá na 27. června. Tentýž den uplyne 72 let od justiční vraždy právničky a političky Milady Horákové, jíž byla věnována jedna z nedělních piet.

Ministerstvo práce a sociálních věcí pracuje na novele, která by snížila důchody exponentů komunistického režimu, uvedl v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Platit by mohla od ledna 2023. Týkat by se to mohlo pěti až sedmi tisíc osob. Ministr také uvedl, že v příštím týdnu by mělo být jasno, o kolik se lidem zvýší penze při červnové mimořádné valorizaci.

Ve Vietnamu byla v úterý odsouzena k devítiletému trestu vězení známá novinářka a disidentka Pham Doan Trang za protistátní činnost. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na její právníky a vietnamská státní média. Stejný soud ve středu na základě obdobného obvinění uložil dlouhé tresty také dvěma aktivistům za jejich facebookové příspěvky týkající se sporu o půdu mezi zemědělci a úřady, který si loni vyžádal čtyři oběti na životech.

Soud uznal čtveřici bývalých příslušníků komunistické Státní bezpečnosti (StB) vinnou z toho, že při takzvané akci Asanace šikanovala disidenty a nutila je k emigraci. Karlu Hájkovi a Rudolfu Peltanovi uložil dvouleté podmíněné tresty, u Zbyňka Dudka a Jiřího Šimáka upustil od potrestání. Oba dva už dříve dostali za týrání odpůrců režimu nepodmíněné tresty 3,5 roku vězení, což předsedkyně senátu Olga Kalašová označila za dostatečné. Verdikt není pravomocný, obžalovaní i státní zástupkyně si ponechali lhůtu na případná odvolání.

Slovensko sníží penze představitelům někdejšího komunistického režimu a pracovníkům některých jeho bezpečnostních složek. Ve středu o tom rozhodl parlament, který zákon o odebrání nezasloužených výhod schválil. Podle odhadů by se norma mohla vztahovat zhruba na pět tisíc lidí.