V Číně přibývají hromadné útoky. Pro Peking je bezpečnost klíčová

Čína má obavy o sociální stabilitu. V zemi roste počet útoků, při kterých umírají desítky osob. Komunistické vedení nyní řeší, jak v lidech posílit pocit bezpečí. Rozpory má utlumit nová kampaň, která se zaměřuje na řešení konfliktů a prevenci rizik. Bezpečnost je vedle hospodářského růstu ve společnosti hlavním předpokladem stability, která je podle analytiků zásadní pro přežití režimu.

Čínské úřady evidují během hromadných útoků desítky mrtvých za poslední měsíce. Takové útoky přitom nejsou v zemi novinkou, ovšem nárůst přitahuje pozornost jak úřadů, tak veřejnosti. Jen za listopad došlo ke třem takovým činům.

Zatím poslední hlásí jižní Čína, kde pětatřicetiletý muž najel do žáků základní školy a několik jich zranil. Krátce předtím na východě země ubodal jednadvacetiletý student 8 lidí a dalších 17 zranil. Motivem prý měl být neúspěch u zkoušek.

Nejhorší útok za posledních deset let však hlásí město Ču-chaj. Dvaašedesátiletý muž tam najel do davu před stadionem. Zemřelo 35 lidí, další desítky utrpěly zranění. Čínské úřady tvrdí, že jde o ojedinělé incidenty, které obvykle souvisejí s osobními motivy pachatelů, jako jsou například frustrace z rozvodu či ze ztráty zaměstnání.

Přístup ke střelným zbraním je v Číně omezený, takže pachatelé zabíjejí auty a noži – často děti, i v mateřských školách. Zatímco jinde se o incidentech mluví, cenzura v Číně projevy smutku reguluje.

Vláda v Pekingu čelí tlaku

Místo diskuse se čínské úřady omezují na oficiální prohlášení. „Čína je jednou z nejbezpečnějších zemí světa s nízkou kriminalitou,“ tvrdí mluvčí tamního ministerstva zahraničí Lin Ťi-en. Násilí a obavy o bezpečnost však vytvářejí další tlak na komunistické vedení. Kvůli zpomalující ekonomice nespokojenost veřejnosti roste.

„Mám pocit, že ve společnosti je víc násilí,“ říká Ču, obyvatelka města Wu-si. „Lidé na tom nejsou psychicky dobře. Nechtějí si zakládat rodiny, protože neuživí sami sebe, natož děti,“ podotýká. „Popravdě myslím, že v budoucnosti toho bude ještě víc,“ dodává návštěvník téhož města Süe-wen.

Výjimkou nejsou ani útoky na cizince. Pod vlivem sílícího nacionalismu v září pachatel ubodal desetiletého japonského chlapce, kterého vedla matka do školy v jižní Číně. V červnu jiný muž zranil nožem čtyři americké učitele v parku na severovýchodě země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 11 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...