Peking dá tajným službám větší pravomoci včetně možnosti prověřovat data a dokumenty. Díky rozšíření protišpionážního zákona země získá nové nástroje, které ji mají připravit na možnou konfrontaci se Západem. Legislativa vystavuje riziku všechny zahraniční podniky a jejich zaměstnance, kteří v Číně působí. První úprava zákona od roku 2014 začne platit 1. července.
V Číně se šíří atmosféra nedůvěry a podezřívavosti vůči cizincům. Podmínky pro podnikání jsou složité a protišpionážní zákon je ještě zhoršuje.
Podle legislativy všechny dokumenty, údaje a předměty související s národní bezpečností podléhají stejné ochraně jako státní tajemství, ovšem už je přesně nedefinuje, takže lidé nevědí, kde je hranice, a nemají to ani jak zjistit. I z běžné obchodní činnosti, jako je sběr informací o trhu, se tak může stát zločin.
Desítky zadržených
Čínský prezident Si Ťin-pching se od nástupu k moci v roce 2012 zaměřil na národní bezpečnost a minulý měsíc na výročním zasedání parlamentu zdůraznil, že „bezpečnost je základem rozvoje“. Policie v posledních letech zadržela desítky Číňanů a cizinců kvůli podezření ze špionáže, nedávno například japonského manažera firmy vyrábějící léky Astellas Pharma.
Protišpionážní zákon teď riziko vězení ještě zvyšuje, jelikož bezpečnost získává větší pravomoci a může prohledávat osobní telefony a firemní počítače. Zákon také rozšiřuje definici špionáže, aby zahrnovala i kybernetické útoky proti státním orgánům nebo kritické informační infrastruktuře. Případy špionáže jsou obvykle projednávány v utajení vzhledem k jejich spojitosti s národní bezpečností.
