Peking

Severokorejská vláda se silně podílí na neudržitelném a nezákonném obchodu s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami, který zahrnuje i druhy chráněné vlastními zákony. Představuje tak hrozbu pro obnovu biologické rozmanitosti v regionu, uvádí nová studie vědců z Londýna.

Čína a Evropská unie okamžitě zahájí jednání ohledně cen elektrických vozidel, uvedl čínský ministr obchodu Wang Wen-tchao po rozhovoru vedeném prostřednictvím videa s eurokomisařem pro obchod Marošem Šefčovičem, napsala agentura Reuters s odvoláním na čínský resort. Peking si přeje prohloubit obchodní, investiční a průmyslovou spolupráci s EU, ujistil ministr. Ve čtvrtek začala také platit čínská odvetná cla ve výši 84 procent na dovoz z USA.

Počínaje středou začínají Spojené státy vybírat cla, která americký prezident Donald Trump označil za reciproční. Vztahují se na země, s nimiž mají USA podle Washingtonu vysoký obchodní deficit. Například u dovozu zboží z EU clo činí dvacet procent, u dovozu z Číny v souhrnu už 104 procenta. Země, na které se nevztahují tato individuální cla, platí až na výjimky základní desetiprocentní clo. Vlády některých zemí už daly najevo ochotu vyjednávat, ale slibují také odvetu.

Spojené státy uvalí na dovoz z Číny dodatečné clo ve výši padesáti procent, pokud Peking nezruší svá odvetná opatření vůči americkým clům, oznámil v pondělí odpoledne středoevropského času prezident USA Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Dodal, že Washington zároveň přeruší s Čínou rozhovory ohledně jí požadovaných setkání. Jednání s ostatními zeměmi, které v reakci na americká cla rovněž požádaly o schůzky, začnou podle něj okamžitě.

Čína od 10. dubna uvalí dodatečná cla ve výši 34 procent na veškerý dovoz z USA. S odvoláním na čínské ministerstvo financí o tom informují tiskové agentury. Jde o reakci na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ve středu oznámil novou sadu cel na dovoz z většiny zemí světa. Na dovoz z Číny bude platit čtyřiatřicetiprocentní poplatek, celkové clo na dovoz z Číny do USA se tím zvýší na 54 procent.

Čína se snaží přilákat zahraniční investice. Prezident Si Ťin-pching pozval do Pekingu představitele nejvýznamnějších světových firem včetně těch amerických. Atraktivitu druhé největší ekonomiky světa snižuje zpomalující hospodářství a geopolitické napětí.

Ve vztazích mezi Austrálií a Čínou znovu přituhuje. Canberra žádá Peking o vysvětlení původu dopisů, které dostali někteří obyvatelé Sydney a Adelaide z Hongkongu. Anonym v nich nabízí vysokou odměnu za informace o dvou prodemokratických aktivistech, kteří ve městech žijí. Čína se proti australskému postupu ostře ohradila.

Navzdory zpomalující ekonomice Čína plánuje na letošní rok růst hospodářství kolem pěti procent. Experti však varují, že dosažení tohoto cíle bude obtížné, zvlášť v době obchodní války se Spojenými státy. Čínský premiér Li Čchiang při zahájení každoroční schůze parlamentu také oznámil růst výdajů na armádu o 7,2 procenta.

Spojené státy zavedly cla ve výši 25 procent na dovoz z Kanady a Mexika a zároveň o deset procent zvýšily cla Číně. Podle Bílého domu minutu po půlnoci místního času (6:01 SEČ) vstoupil v platnost plán prezidenta Donalda Trumpa. Kanada reagovala, že od úterý zatíží 25 procenty dovoz z USA v hodnotě 155 miliard kanadských dolarů (téměř 2,6 bilionu korun). Čína v reakci zavede cla v rozmezí deseti až patnácti procent na některé produkty. Odvetná cla avizuje i Mexiko.

Zástupci Spojených států a Ruska se sešli na prvním osobním setkání od roku 2022. Jednání v saúdskoarabském Rijádu, které mělo mimo jiné posunout vyjednávání o příměří v ruské agresi na Ukrajině, ale podle diplomata a prezidentského poradce Michaela Žantovského není skutečným vyjednáváním o míru. Politický geograf Michael Romancov z Univerzity Karlovy podotknul, že je otázkou, „kdy se od slov dostaneme k činům“. Podle komentátora Českého rozhlasu Jana Fingerlanda nyní převládá skepse, že se Američané nechali Rusy v této fázi obehrát. Sinoložka Olga Lomová v 90' ČT24 také podotkla, že Moskva vydržela tlak Západu díky Číně.

První Hispánec ve funkci amerického ministra zahraničí Marco Rubio vyráží na svou první zahraniční cestu. Ta povede symbolicky hned do pětice zemí Střední Ameriky. S tamními lídry bude vyjednávat o prioritách administrativy prezidenta Donalda Trumpa – navracení migrantů či omezení čínského vlivu v Latinské Americe. Prvním cílem cesty je Panama, tamní strategický průplav by chtěl Trump získat zpět pod americkou kontrolu.

Čína s napětím vyhlíží další tahy prezidenta Donalda Trumpa po jeho návratu do Bílého domu. Druhá největší ekonomika světa prozatím Trumpovi nabízí hospodářskou spolupráci, namísto navyšování cel a hrozby obchodní války. Spojené státy a Čínu ale čeká nastavení nové rovnováhy v mnoha dalších rovinách – včetně bezpečnostní a politické.

Růst čínské ekonomiky v loňském roce zpomalil na pět procent z tempa 5,2 procenta o rok dříve, oznámil čínský statistický úřad. Výsledek ale splnil vládní cíl, zejména díky stimulačním opatřením. Někteří ekonomové ale o spolehlivosti čísel dlouhodobě pochybují, uvedla agentura AFP. Čína má po Spojených státech druhou největší ekonomiku světa.

Čína zvažuje, že by provoz sociální sítě TikTok v USA mohl převzít miliardář Elon Musk, informovala s odvoláním na své zdroje agentura Bloomberg. Podle ní by k tomu mohl Peking přistoupit, pokud by Nejvyšší soud USA neodložil platnost zákona zakazujícího činnost čínské sociální sítě. Musk zároveň bude členem nastupující prezidentské administrativy Donalda Trumpa a navazuje kontakty s evropskými stranami, které lze označit jako krajně pravicové. O jeho vlivu v pořadu 90′ ČT24 diskutovali programátor umělé inteligence Tomáš Mikolov z Českého vysokého učení technického v Praze a politolog Jiří Pehe z New York University.

Ani po deseti letech protikorupční kampaně se čínskému vůdci Si Ťin-pchingovi nepodařilo očistit armádu. V první fázi odstranil vlivné generály z konkurenčních frakcí a nahradil je svými chráněnci. Teď boj proti úplatkářství míří do vlastních řad. Jednou z posledních obětí disciplinárního útvaru je prezidentův dlouholetý spolupracovník, který měl na starosti dohled nad politickou loajalitou.

Silné zemětřesení, které postihlo Tibet v blízkosti nepálských hranic, si v Číně vyžádalo nejméně 120 mrtvých a dalších více než 190 zraněných, informuje agentura AP. Čínský prezident Si Ťin-pching nařídil rozsáhlé záchranné operace. Otřesy měly podle čínských úřadů sílu 6,8 stupně, podle americké geologické služby USGS to bylo 7,1.

S nadcházejícím návratem Donalda Trumpa do Bílého domu se Čína chystá na celní válku. Nejtřaskavějším ohniskem mezi dvěma největšími ekonomikami světa ale zůstává Tchaj-wan. Peking ho považuje za odpadlickou provincii a nevylučuje sjednocení silou. V úžině mezi ostrovem a pevninou pořádá stále častěji vojenská cvičení – včetně letošní první bojové hlídky.

Členské státy Evropské unie (EU) schválily patnáctý balík sankcí proti Rusku, které pokračuje v invazi na Ukrajině. Informovala o tom Rada EU. Balík obsahuje mimo jiné omezení mířící na 54 osob a třicet právnických subjektů, které se podílejí na ruské vojenské agresi. Opatření jsou například zaměřena proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské ropné produkty.

Čína ukončila velké manévry svého loďstva v okolí Tchaj-wanu, které byly největším cvičením za několik let. Podle agentury AFP to sdělily tchajwanské úřady, podle nichž Peking za poslední roky zvyšuje svou hrozbu pro bezpečnost ostrova i celé oblasti. Čína podle agentury Reuters uvedla, že je na jejím rozhodnutí, zda a jak velké manévry uspořádá, a že bude její armáda připravena k nasazení proti separatistickým silám.

Čína má obavy o sociální stabilitu. V zemi roste počet útoků, při kterých umírají desítky osob. Komunistické vedení nyní řeší, jak v lidech posílit pocit bezpečí. Rozpory má utlumit nová kampaň, která se zaměřuje na řešení konfliktů a prevenci rizik. Bezpečnost je vedle hospodářského růstu ve společnosti hlavním předpokladem stability, která je podle analytiků zásadní pro přežití režimu.

Nově zvolený americký prezident Donald Trump prohlásil, že první den ve funkci podepíše nařízení o zavedení cla ve výši dvaceti pěti procent na veškeré zboží z Mexika a Kanady a zavede také dodatečné desetiprocentní clo na čínské výrobky. Oznámily to tiskové agentury s odvoláním na Trumpovo vyjádření na sociální síti. Trump se ujme nejvyššího úřadu 20. ledna.

Čínský prezident Si Ťin-pching po schůzce se slovenským premiérem Robertem Ficem (Smer) oznámil, že vzájemné vztahy povyšuje na strategické partnerství. Podle čínských médií spolu jednali o hospodářské spolupráci. Slovenská opozice v souvislosti s Ficovou cestou do Číny dala najevo obavy, aby se slovenská ekonomika a bezpečnost nedostaly do područí země s komunistickým režimem.

Úřady v Kamerunu učinily přítrž všem spekulacím o zdravotním stavu jedenadevadesátiletého prezidenta Paula Biyy. Jakékoliv veřejné debaty na toto téma tamní ministr vnitra postavil mimo zákon s tím, že jde o otázku národní bezpečnosti. Spekulace o Biyově nemoci se v médiích vyrojily poté, co se dlouho neobjevoval na veřejnosti.

Dva velké konflikty současnosti, v jejichž středu jsou Ukrajina a Izrael, do značné míry definují také aktuální postavení Tchaj-wanu. Ostrovní země dlouhodobě čelí sílícím vojenským ambicím velkého souseda – Čínské lidové republiky. Relativně malý Tchaj-wan tak své mezinárodní postavení buduje na technologické vyzrálosti a silné ekonomice.