Peking

Americký prezident Donald Trump v pondělním telefonickém hovoru požádal japonskou premiérku Sanae Takaičiovou, aby „neprovokovala Čínu v otázce svrchovanosti Tchaj-wanu“. Usiloval také o zmírnění jejích slov ze začátku listopadu. S odvoláním na středeční informaci deníku The Wall Street Journal (WSJ) to napsala agentura Kjódó. Takaičiová řekla, že Japonsko by v případě napadení Tchaj-wanu mohlo tomuto ostrovu přijít na pomoc.

Tchaj-wan chce pro příští roky rozšířit stávající obranný rozpočet o 40 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 833 miliard korun). Podle agentury AFP to oznámil tchajwanský prezident Laj Čching-te, podle kterého je to snaha ochránit ostrov před možnou čínskou invazí. Čína mezitím podle agentury Reuters varovala, že rozdrtí „jakékoli snahy o zahraniční vměšování“. Peking považuje demokratický Tchaj-wan za svou „vzbouřenou provincii“.

Americké ministerstvo obchodu schválilo vývoz pokročilých čipů pro umělou inteligenci (AI) dvěma společnostem v Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech. Oznámení přišlo po úterním setkání saúdskoarabského korunního prince Muhammada bin Salmána s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem v Bílém domě, informuje agentura Reuters.

Diplomatická krize mezi Čínou a Japonskem se prohlubuje. Vyvolalo ji vyjádření japonské premiérky Sanae Takaičiové k Tchaj-wanu. Útok na ostrov by podle ní znamenal hrozbu pro přežití Japonska a mohl by vyvolat vojenskou reakci. Peking kvůli tomu premiérku obviňuje z oživování militaristických démonů a proti asijské zemi přijímá řadu trestných opatření, do sporných vod vyslal své lodě, nešetří výhrůžkami, ruší lety a zakázal také japonské filmy. Tokio se nyní snaží krizi urovnat, své občany v zemi však vyzývá k tomu, aby více dbali na bezpečnost.

Čína si předvolala japonského velvyslance a její ambasador v Tokiu v pátek vydal ostrý protest. Peking stupňuje tlak na novou japonskou vládu – nelíbí se mu její bezpečnostní politika artikulovaná první premiérkou země v historii. Sanae Takaičiová, které se přezdívá japonská Železná lady, prohlásila, že v případě napadení Tchaj-wanu by se Japonsko ocitlo v situaci ohrožující jeho vlastní existenci. A proto by muselo vojensky zasáhnout.

Čínské ministerstvo zahraničí v pátek vyjádřilo rozhořčení nad rozhodnutím Spojených států prodat Tchaj-wanu díly pro stíhačky. Čína podle svého ministerstva zahraničí učiní vše nezbytné k obraně své suverenity, územní celistvosti a bezpečnosti, napsala agentura Reuters. Peking považuje Tchaj-wan za součást svého území a v minulosti pohrozil, že se s ostrovem spojí i silou. Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek oznámilo, že díly prodá za 330 milionů dolarů (přes 6,8 miliardy korun).

Austrálie reaguje na množící se případy kybernetických útoků – tamní zpravodajské služby z nich otevřeně obvinily Čínu. Jejich ředitel uvedl, že špionáž, která se zaměřila na telekomunikační i energetické sítě, vodohospodářství a dopravu, Canberru stála v přepočtu přes 170 miliard korun. Peking veškerou zodpovědnost odmítá.

Čína zrušila omezení vývozu gallia, germania, antimonu a supertvrdých materiálů do Spojených států. Jedná se o důležité materiály pro výrobu polovodičů. Opatření platí od neděle do 27. listopadu 2026, píší tiskové agentury s odvoláním na čínské ministerstvo obchodu.

Spojené státy možná pracují s Ruskem a Čínou na plánu na omezení jaderného arzenálu, podle agentury Reuters to bez dalších podrobností prohlásil americký prezident Donald Trump. Minulý týden šéf Bílého domu přitom vzbudil rozruch oznámením, že nařídil ministerstvu obrany, aby obnovilo jaderné zkoušky tak, jak to podle něj činí ostatní jaderné mocnosti.

Americký prezident Donald Trump a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching v noci na čtvrtek SEČ jednali v jihokorejském Pusanu. Po necelých dvou hodinách oba lídři místo konání schůzky opustili, aniž by vydali prohlášení. Trump dle Reuters později na palubě svého prezidentského speciálu Air Force One označil schůzku za „úžasnou“. Sdělil, že byly urovnány všechny otázky kolem vzácných zemin a cla na čínské zboží se sníží na 47 procent z 57. Uvedl také, že USA budou s Čínou spolupracovat na řešení ruské války proti Ukrajině. O Tchaj-wanu nemluvili.

Mezi čínskými křesťany narůstají obavy z tvrdých vládních represí. Čínské úřady totiž před dvěma týdny zadržely na tři desítky příslušníků podzemní protestantské církve – a to navzdory ústavou deklarované náboženské svobodě. Sionská církev vznikla v roce 2007. Od té doby čelila tlaku ze strany státu několikrát, přesto dokázala získat asi deset tisíc členů.

Evropská politická Strana evropských socialistů (PES) v pátek vyloučila ze svých řad stranu Smer slovenského premiéra Roberta Fica, potvrdil zdroj z řad evropských socialistů. Stalo se tak na kongresu Strany evropských socialistů, který se v těchto dnech koná v Amsterdamu. Socialisté už v roce 2023 pozastavili členství Smeru a jeho současného koaličního partnera, strany Hlas. Představitelé Smeru v reakci uvedli, že strana je konečně svobodná a že má nabídku od skupiny Patrioti pro Evropu.

Čínští celníci zabavili v provincii Šan-tung na východě země šedesát tisíc map, které podle nich chybně označovaly Tchaj-wan. Podle serveru BBC News Peking neupřesnil konkrétní nesrovnalosti. Čína považuje ostrov za svou vzbouřenou provincii.

Čína vylepšuje prostředky pro možný překvapivý útok, tvrdí v novém dokumentu tchajwanské ministerstvo obrany. Peking podle něj nasadil „kybernetickou armádu“ a snaží se podkopat důvěru v demokratickou vládu. Asijská velmoc používá vůči Tchaj-wanu strategii hybridní „války bez obětí“ a snaží se ho ovládnout bez zahájení totální invaze, napsal web Geopolitical Monitor. Peking oficiálně tvrdí, že chce mírové znovusjednocení.

Peking zpřísnil kontroly vývozu v odvětví kovů vzácných zemin. Čínské ministerstvo obchodu oznámilo omezení exportu technologií souvisejících s těmito strategickými prvky. Podle BBC Peking zablokuje vývoz zahraničním výrobcům zbraní a některým firmám zabývajícím se polovodiči. Regulace exportu zvyšují napětí mezi Čínou a Západem.

Čína provozuje nejrozsáhlejší digitální sledovací aparát na světě. Peking tvrdí, že jej využívá ke zvýšení bezpečnosti, podle kritiků ale i k porušování lidských práv. Nová zjištění ukazují, že významnou roli při vzniku systému hrály americké technologické firmy.

Rusko chce nové uspořádání vztahu mezi mocnostmi, shrnul politiku Kremlu bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Někdejší šéf české diplomacie a poradce prezidenta Tomáš Petříček se domnívá, že Kreml chce mít ve zmíněném novém řádu mnohem větší slovo. O problematice diskutovali v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem.

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, podle kterého plán prodeje amerických operací sociální sítě TikTok americkým a světovým investorům splní bezpečnostní požadavky zákona z roku 2024. Hodnota nové americké společnosti bude přibližně 14 miliard dolarů (přes 292 miliard korun), informovala agentura Reuters.

Do sítě protikorupční kampaně v Číně padly další politické špičky – bývalý šéf komise pro regulaci cenných papírů a vlivný diplomat s kontakty na Západě. Protikorupční tažení prezidenta Si Ťin-pchinga trvá už přes deset let a zasahuje civilní i armádní elity. V době napjatých geopolitických vztahů a obchodní války se čínská komunistická strana připravuje na velké říjnové zasedání.

Mohutné sociální nepokoje, které vedly minulý týden k pádu nepálské vlády, sledovala s obavami Čína. Komunistická velmoc v posledních letech k nelibosti Indie prohlubuje vztahy se zeměmi jižní Asie. Nestabilní Nepál teď ale ohrožuje strategický čínský projekt Pásu a stezky.

Británie zavedla nové sankce cílené na ruskou energetiku a armádu ve snaze omezit možnosti Moskvy pokračovat v agresi proti Ukrajině. Postihy jsou namířeny proti sedmdesáti lodím takzvané ruské stínové flotily a třiceti firmám a lidem podporujícím ruskou armádu, uvedlo britské ministerstvo zahraničí. Jeho šéfka Yvette Cooperová se v Kyjevě sejde s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, informoval úřad. Čína proti britskému postupu protestovala.

Rusko upevňuje své obchodní i vojenské vazby na africké státy. S vedením Nigeru v létě podepsalo dohodu, která by mohla kromě školení expertů a podílu na těžbě uranu znamenat i výstavbu vůbec první jaderné elektrárny v západní Africe. Jde o součást širšího úsilí Moskvy omezit vliv Západu v regionu.

Čínský prezident Si Ťin-pching v Pekingu v úterý jednal s ruským vládcem Vladimirem Putinem, informují tiskové agentury. Šéf Kremlu, jehož zemi se Západ snaží odříznout od zdrojů příjmů kvůli plnohodnotné invazi na Ukrajinu, krátce před setkáním uvedl, že usiluje o vyrovnané a oboustranně přínosné vztahy. S Putinem se v Pekingu později sešel také slovenský premiér Robert Fico (Smer). Státníci se v Číně zúčastní středečních oslav k výročí konce druhé světové války.

Čínský vládce Si Ťin-pching odvolal v posledních letech skoro pětinu generálů včetně dvou ministrů obrany, které sám jmenoval. Post je většinou stálo vyšetřování v rámci prezidentova masivního tažení proti korupci. Podle expertů za změnami stojí i snaha o upevnění moci, a to v době spekulací o sílící kritice ve vedení Komunistické strany Číny. Rozsáhlými čistkami reagovali v minulosti na krizová období už diktátoři Josif Stalin či Mao Ce-tung.