Peking strana 4 z 5

Severní Korea předvedla ruskému ministrovi obrany Sergeji Šojguovi tradiční vojenskou přehlídku, včetně zakázaných raket a dronů, které imitují americké bezpilotní stroje. Ministr se spolu s čínskou delegací účastní v Pchjongjangu oslav sedmdesáti let od uzavření příměří, které zastavilo korejskou válku. Milník si připomínají i v demokratické jižní části poloostrova.

Do funkce čínského ministra zahraničí se po necelých sedmi měsících vrací Wang I. Informovala o tom agentura Nová Čína. Wang stál v čele úřadu od roku 2013 do loňského prosince, kdy jej nahradil Čchin Kang. Důvod nové výměny Peking nesdělil, sedmapadesátiletý Čchin se ale už měsíc neobjevil na veřejnosti. Čchin byl hlavním zastáncem dosavadní stále agresivnější zahraniční politiky Číny.

Cenzoři v Číně cílí na technologie pro sdílení souborů mezi cizími lidmi. Chtějí tím především bránit rychlému šíření informací z nepokojů, jako byly loňské protesty proti covidovým uzávěrám. V zemi funguje jeden z vůbec nejdůkladnějších kontrolních a sledovacích systémů. Přezdívá se mu Velká zeď čínského internetu.

Americký prezident Joe Biden si cení svého vztahu se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem a zasazuje se o stabilitu vztahů obou zemí, vzkázal v Pekingu americký zmocněnec pro klimatické otázky John Kerry. Jeho návštěva Číny navazuje na cesty šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena a ministryně financí USA Janet Yellenové v posledních týdnech, které mají podle americké diplomacie přispět ke zlepšení vzájemných vztahů.

Německá vláda schválila strategii vůči Číně. Podle kancléře Olafa Scholze dokument reaguje na měnící se a stále důraznější politiku Pekingu při prosazování čínských zájmů. Berlín mimo jiné poukazuje na sílící ohrožení kybernetické bezpečnosti a nabádá k obezřetnosti vůči čínským investicím. Čínské velvyslanectví v Berlíně uvedlo v reakci, že Peking je pro Německo partner, nikoliv rival. Zároveň chce, aby Berlín vnímal rozvoj Číny „racionálně, komplexně a objektivně“.

Letošní červen byl celosvětově nejteplejší v historii měření, oznámila podle agentury AFP agentura Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus. Celosvětová průměrná teplota činila 16,51 stupně Celsia, a byla tak o zhruba půl stupně Celsia nad průměrem z let 1991 až 2020. Prohlášení o rekordně horkém červnu podporují i čerstvá data amerických vědců.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) v úterý souhlasila s plánem Japonska vypouštět do oceánu radioaktivní vodu z jaderné elektrárny Fukušima, kterou v roce 2011 poničilo zemětřesení a tsunami. Informovala o tom agentura Reuters, podle které proti plánu protestují někteří místní obyvatelé či Peking.

Americký prezident Joe Biden označil čínského vůdce Si Ťin-pchinga za diktátora. Podle agentury Reuters to prohlásil na úterním setkání s přispěvateli na kampaň v Kalifornii. Ještě v pondělí přitom tvrdil, že vzájemné vztahy jsou na správné cestě. Peking považuje Bidenova slova za provokaci a vážné narušení politické důstojnosti Číny.

Německý kancléř Olaf Scholz vyzval čínského premiéra Li Čchianga, aby Peking více využil svého vlivu na Rusko k zastavení agrese proti Ukrajině. Stejnou výzvu adresoval Liovi a Pekingu již v pondělí německý prezident Frank-Walter Steinemer. Ve vzájemných hospodářských vztazích s Čínou chce Německo podle Scholze rovnováhu.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken se v pondělí setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Jedná se o signál, že se otevírají komunikační kanály mezi Washingtonem a Pekingem, míní zahraniční zpravodajka ČT Barbora Šámalová. Státníci diskutovali o Tchaj-wanu nebo o čínské roli v rusko-ukrajinské válce.

V čínském hlavním městě Pekingu v pátek teplota vystoupala na 39,4 stupně Celsia, což je pro polovinu června rekordní hodnota. Vlny veder nejsou v červnu v Číně ničím neobvyklým, zpravidla ale postihují suchý západ a jih země. Nyní se s horkem potýká také sever. Horka nutí k většímu využívání klimatizace, což zatěžuje elektrickou síť.

Čína uzavřela strategické partnerství s Palestinskou autonomií. Její předseda Mahmúd Abbás při návštěvě Pekingu ocenil slib čínské vlády v regionu investovat. Podle agentury AP si chce Peking tímto krokem zajistit ekonomický a politický vliv na Blízkém východě, kde soupeří se Spojenými státy. Čína usiluje o energetické zdroje a přístup na trhy, kam by mohla exportovat své vojenské a civilní zboží.

Čína se podle prezidenta Petra Pavla chová na mezinárodním poli jinak než Rusko, sleduje ale podobné cíle. Řekl to na pražské konferenci nevládní organizace Evropské hodnoty, které se účastnil také tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu. Pavel apeloval na jednotu mezi západními zeměmi. Podpora demokratického světa Tchaj-wanu je podle něj naprosto nezbytná.

Vazby mezi Moskvou a Novým Dillí dlouhodobě dobře fungují, Indie od Ruska kupuje ropu a zbraně a jako předsedající země skupiny G20 se stále nevymezila proti ruskému vpádu na Ukrajinu. Jenže Kreml v důsledku válečné izolace navazuje užší spojenectví také s Čínou, která je největším obchodním partnerem Putinova režimu – a současně indickým regionálním rivalem. A Nové Dillí toto utužované rusko-čínské spojenectví dráždí i zneklidňuje.

Tchaj-wan nasadil stíhačky, lodě a pozemní raketové systémy poté, co desítka čínských letadel překročila takzvanou středovou linii Tchajwanského průlivu. Ministerstvo obrany ostrovního státu, který Peking považuje za svou vzbouřeneckou provincii, uvedlo, že čtyři čínská plavidla v oblasti vykonávala bojové hlídky.

Hongkongské úřady intenzivně tlačí na vězněné prodemokratické aktivisty. Lidé mladší 21 let zatčení za účast na protestech v roce 2019 podstupují ve vězení takzvaný deradikalizační program, který má potlačit jejich politické přesvědčení a přimět je k přiznání k extremismu. Podle úřadů už nucenou převýchovou mělo projít bezmála 900 mladých lidí. Zpravodajka ČT Barbora Šámalová hovořila nejen o tomto tématu s představitelem hongkongské opozice Nathanem Lawem. Ten je aktuálně v britském exilu.

Čína se dohodla s Kubou na vybudování své špionážní stanice na ostrově, tvrdí deník The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na zdroje z americké administrativy. Stanice by mohla posloužit k odposlechu a sledování elektronické komunikace ve Spojených státech. Kubánská vláda by měla podle listu od Pekingu dostat za možnost vybudování špionážní základny několik miliard dolarů. Čínské velvyslanectví ve Washingtonu uvedlo, že o ničem neví, a tudíž se ani nemůže vyjádřit. Podle Bílého domu nejsou informace deníku přesné. Kubánská diplomacie článek označila za nepravdivý a nepodložený.

Hongkongská policie zadržela v sobotu večer osm lidí v blízkosti Victoria Parku, kde se v minulosti konaly připomínky masakru na pekingském náměstí Tchien-an-men (Nebeského klidu). Během neděle pak byli zadrženi další aktivisté, včetně některých známých osobností prodemokratické opozice. V Hongkongu, který spadá pod čínskou správu, byla také v souvislosti s výročím potlačení pekingských prodemokratických demonstrací z roku 1989 posílena bezpečnostní opatření. Hongkong v minulosti pietní akce povoloval, v posledních letech ale místní úřady připomínkové akce potlačují, napsala agentura Reuters.

Čínský ministr obrany Li Šang-fu v neděli odsoudil vytváření vojenských aliancí „podobných NATO“ v oblasti Asie a Tichomoří. Li ve svém vyjádření na asijském bezpečnostním fóru v Singapuru narážel na Spojené státy, které posilují obrannou spolupráci se zeměmi regionu v reakci na rozpínavost Pekingu, uvedla agentura AFP. Americký šéf obrany Lloyd Austin naopak varoval Čínu před nezodpovědným chováním.

Ostřílený politik a diplomat Henry Kissinger, jeden z nejvlivnějších zastánců reálpolitiky na světě, v sobotu 27. května slaví sté narozeniny. Slavný republikán s německými kořeny dokázal uvolnit napětí mezi Sovětským svazem a USA v době studené války a jeho kyvadlová diplomacie sblížila Peking s Washingtonem. Poradce pěti amerických prezidentů a nositel Nobelovy ceny za mír má ale i své kritiky, kteří upozorňují na to, že se v zájmu dosažení svých cílů nebál paktovat s diktátory. Rozruch vzbudily také Kissingerovy poznámky týkající se ruské agrese na Ukrajině.

U východomaďarského Debrecínu začíná stavba obří továrny na baterie pro elektromobily. Je to čínská investice za víc než sedm miliard eur. Maďarsko doufá, že se díky ní stane globálním producentem lithium-iontových baterií v době, kdy svět přechází na elektromobily, aby omezil emise skleníkových plynů. Projekt má ale řadu odpůrců.

Vztahy Moskvy a Pekingu jsou na bezprecedentní úrovni, oznámil ruský premiér Michajl Mišustin, který přijel s početnou podnikatelskou delegací do Číny. Pro Moskvu je spolupráce s Pekingem v době její agrese na Ukrajině zásadní, jelikož kvůli západním sankcím je teď čínský trh hlavním odběratelem ruské nafty a plynu. Opačným směrem zase proudí spotřební zboží nebo auta. Peking ale současně využívá situace, kdy Rusko oslabuje izolace ze strany Západu, a snaží se rozšířit svůj vliv ve světě.

Podle agentury Bloomberg by měla během června vrcholit v Číně další velmi silná vlna covidu. Zdrojem je vysoce postavený zdravotnický poradce vlády, podle nějž má být na konci června asi 65 milionů nakažených týdně. Stát na to reaguje novou iniciativou v očkování.

Do Číny přicestovala početná delegace z Ruska vedená tamním premiérem Michailem Mišustinem. Výpravy se účastní i řada podnikatelů včetně těch, kteří jsou kvůli agresi Moskvy vůči Ukrajině na západních sankčních seznamech. Mišustin v úvodu cesty navštívil obchodní fórum, na programu má i schůzku s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.