Peking strana 4 z 5

Náhlé zrušení přísných proticovidových restrikcí mohlo v Číně jen za dva měsíce způsobit asi 1,9 milionu úmrtí, naznačuje studie zveřejněná v odborném časopise JAMA Network Open. Uvedené číslo je odhadem takzvané přebytečné úmrtnosti, tedy počtu úmrtí nad hranicí průměru za předchozí roky. Čínské úřady přibližně měsíc po uvolnění opatření hlásily jen asi šedesát tisíc smrtelných případů covidu-19.

Tchaj-wan v sobotu zaznamenal desítky případů narušení své zóny protivzdušné obrany čínskými letadly, jež se účastní čínských manévrů v okolí ostrova. Oznámilo to podle agentury AFP tchajwanské ministerstvo obrany. Cvičení se podle něj kromě letadel účastní rovněž osm lodí.

„Dialog mezi ruským a čínským resortem obrany je intenzivní,“ uvedl v Moskvě čínský ministr obrany Li Šang-fu. Po několika dnech v Rusku se pak přesunul na návštěvu Běloruska. Peking je nyní jedním z nejvýznamnějších spojenců Moskvy, která kvůli invazi na Ukrajinu čelí západním sankcím.

Plodnost čínských žen klesá ještě rychleji, než se očekávalo. Nové údaje ukazují, že tato asijská velmoc se v dalších letech bude nutně potýkat s velkým poklesem populace – pokud se něco dramaticky nezmění.

Čína tvrdě odsoudila nynější návštěvu tchajwanského viceprezidenta Williama Laie ve Spojených státech a slíbila tvrdou odpověď. Peking Laie označil za „potížistu“. Jeho návštěvu ve Spojených státech vnímá jako další pokus Tchaj-wanu o získání nezávislosti. Čína ostrov, který funguje od roku 1949 de facto nezávisle, považuje za součást svého území. Podle tchajwanských úřadů Lai New Yorkem jen projíždí na své cestě na inauguraci paraguayského prezidenta Santiaga Peni, napsaly agentury AFP a Reuters. Čína v poslední době stále častěji narušuje tchajwanský prostor. Podle expertů možná chystá blokádu.

Vojenská rovnováha mezi Čínou a Tchaj-wanem se rychle vychyluje ve prospěch Pekingu, varovala japonská vláda. Čína usilovně zbrojí a v poslední době stále častěji narušuje tchajwanský prostor. Napětí ještě vzrostlo poté, co navštívil Spojené státy hlavní favorit na tchajwanského prezidenta Lai Ching-te. Do Tchaj-peje zase dorazil bývalý japonský premiér Taro Aso jako nejvýše postavený host z této země za posledních padesát let. Podle expertů se Čína připravuje na blokádu Tchaj-wanu.

Účast Číny na jednání o mírovém plánu Kyjeva v Džiddě byla zásadní, míní náměstek ministra zahraničí Jan Marian (nestr. za STAN). V pořadu Interview ČT24 potvrdil, že všechny zúčastněné státy souhlasily se zachováním územní celistvosti Ukrajiny. Poukázal i na změnu přístupu Západu ke střední Evropě, k níž došlo po začátku plnohodnotné ruské invaze, tamní státy mají nyní větší pochopení, míní Marian.

Čínský úřad pro dohled nad internetem stanovil předpisy, které mají omezit dobu, již děti tráví na svých chytrých telefonech. Má to snížit jejich problémy se závislostí na mobilních technologiích. Analytici to považují za silný úder firmám, jako jsou Tencent a ByteDance, tedy společnostem provozujícím sociální média a online hry.

Čínská společnost prochází největší změnou za posledních dvacet let. Zatímco dřív politika nařizovala lidem, aby se z venkova stěhovali do městských aglomerací a zemědělskou půdu měnili v lesy, teď je to naopak. Úřady zabírají pozemky, kácejí stromy a mění je v pole. Cílem Pekingu je zvýšit potravinovou bezpečnost kvůli geopolitickému napětí a válce na Ukrajině.

Tajfun Doksuri způsobil v Pekingu v posledních dnech nejvydatnější deště za posledních 140 let, kdy se tento údaj ve městě měří. Při záplavách ve městě a okolí zemřelo nejméně dvacet lidí a dalších nejméně 27 se pohřešuje, uvedly úřady. Na japonskou prefekturu Okinawa udeřil tajfun Khanun. Bez proudu kvůli tomu byla ve středu ráno zhruba třetina tamních domácností a zhruba sedm set tisíc lidí dostalo výzvu k evakuaci. V souvislosti s tajfunem zemřel jeden člověk.

Nejméně dvacet obětí si vyžádaly přívalové deště a následné záplavy v Číně, další desítky lidí se stále pohřešují. Informovala o tom státní média. V pondělí hlásily úřady dvě oběti v nejpostiženějším obvodu Men-tchou-kou západně od čínské metropole Pekingu. Víc než sto tisíc lidí vyhnal živel z domovů.

Česko dostalo pozvání na summit v Saúdské Arábii, kde budou na začátku srpna jednat zástupci západních a rozvojových zemí o Ukrajině. Kdo za Českou republiku na setkání pojede, se nyní řeší. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake.

Americké úřady pátrají po záškodnickém programu, takzvaném malwaru, o kterém se domnívají, že ho do amerických systémů nainstalovali čínští hackeři. Napsal o tom v sobotu deník The New York Times. Američtí představitelé se obávají, že by takový program mohl vyvolat problémy ve správě energetických a telekomunikačních sítí či v dodávkách americkým vojenským základnám doma a v zahraničí. Peking by mohl program využít například při ozbrojeném konfliktu s Tchaj-wanem.

Západ hledá spojence mezi ostrovními státy v Tichomoří. Tento týden oblast kromě amerických ministrů navštívil i francouzský prezident. Postoj dlouho přehlížených a nerozvinutých zemí zásadně ovlivňuje bezpečnost v oblasti, kde získává převahu Čína.

Hongkongský soud zamítl žádost tamní vlády o zákaz protestní písně, která se stala neoficiální hymnou hongkongského prodemokratického hnutí. Soudce podle BBC uvedl, že zákaz by mohl mít „hrozivé účinky“ na svobodu slova. Pročínské autority zaujaly v posledních letech vůči demonstrantům v Hongkongu tvrdší postoj.

Čína pomáhá Rusku obcházet západní sankce a pravděpodobně mu dodává techniku s vojenským využitím, uvádí čerstvě odtajněné hodnocení amerických zpravodajců. Celní záznamy podle nich svědčí mimo jiné o dodávkách součástek do bojových letounů, informovala agentura Reuters.

Severní Korea předvedla ruskému ministrovi obrany Sergeji Šojguovi tradiční vojenskou přehlídku, včetně zakázaných raket a dronů, které imitují americké bezpilotní stroje. Ministr se spolu s čínskou delegací účastní v Pchjongjangu oslav sedmdesáti let od uzavření příměří, které zastavilo korejskou válku. Milník si připomínají i v demokratické jižní části poloostrova.

Do funkce čínského ministra zahraničí se po necelých sedmi měsících vrací Wang I. Informovala o tom agentura Nová Čína. Wang stál v čele úřadu od roku 2013 do loňského prosince, kdy jej nahradil Čchin Kang. Důvod nové výměny Peking nesdělil, sedmapadesátiletý Čchin se ale už měsíc neobjevil na veřejnosti. Čchin byl hlavním zastáncem dosavadní stále agresivnější zahraniční politiky Číny.

Cenzoři v Číně cílí na technologie pro sdílení souborů mezi cizími lidmi. Chtějí tím především bránit rychlému šíření informací z nepokojů, jako byly loňské protesty proti covidovým uzávěrám. V zemi funguje jeden z vůbec nejdůkladnějších kontrolních a sledovacích systémů. Přezdívá se mu Velká zeď čínského internetu.

Americký prezident Joe Biden si cení svého vztahu se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem a zasazuje se o stabilitu vztahů obou zemí, vzkázal v Pekingu americký zmocněnec pro klimatické otázky John Kerry. Jeho návštěva Číny navazuje na cesty šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena a ministryně financí USA Janet Yellenové v posledních týdnech, které mají podle americké diplomacie přispět ke zlepšení vzájemných vztahů.

Německá vláda schválila strategii vůči Číně. Podle kancléře Olafa Scholze dokument reaguje na měnící se a stále důraznější politiku Pekingu při prosazování čínských zájmů. Berlín mimo jiné poukazuje na sílící ohrožení kybernetické bezpečnosti a nabádá k obezřetnosti vůči čínským investicím. Čínské velvyslanectví v Berlíně uvedlo v reakci, že Peking je pro Německo partner, nikoliv rival. Zároveň chce, aby Berlín vnímal rozvoj Číny „racionálně, komplexně a objektivně“.

Letošní červen byl celosvětově nejteplejší v historii měření, oznámila podle agentury AFP agentura Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus. Celosvětová průměrná teplota činila 16,51 stupně Celsia, a byla tak o zhruba půl stupně Celsia nad průměrem z let 1991 až 2020. Prohlášení o rekordně horkém červnu podporují i čerstvá data amerických vědců.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) v úterý souhlasila s plánem Japonska vypouštět do oceánu radioaktivní vodu z jaderné elektrárny Fukušima, kterou v roce 2011 poničilo zemětřesení a tsunami. Informovala o tom agentura Reuters, podle které proti plánu protestují někteří místní obyvatelé či Peking.

Americký prezident Joe Biden označil čínského vůdce Si Ťin-pchinga za diktátora. Podle agentury Reuters to prohlásil na úterním setkání s přispěvateli na kampaň v Kalifornii. Ještě v pondělí přitom tvrdil, že vzájemné vztahy jsou na správné cestě. Peking považuje Bidenova slova za provokaci a vážné narušení politické důstojnosti Číny.