Čínský prezident Si Ťin-pching po schůzce se slovenským premiérem Robertem Ficem (Smer) oznámil, že vzájemné vztahy povyšuje na strategické partnerství. Podle čínských médií spolu jednali o hospodářské spolupráci. Slovenská opozice v souvislosti s Ficovou cestou do Číny dala najevo obavy, aby se slovenská ekonomika a bezpečnost nedostaly do područí země s komunistickým režimem.
Fico v Pekingu chválil čínské vnímání ruské války
Podle agentury Nová Čína jednal Si s Ficem o spolupráci v energetice, dopravě, logistice nebo výstavbě infrastruktury.
Slovenského premiéra během nynější cesty čeká také jednání s jeho čínským protějškem Li Čchiangem. Doprovází ho zástupci asi sedmdesáti firem, nevzal s sebou však žádné novináře. Cesta Fica po Číně potrvá do 5. listopadu a navštíví během ní také Šanghaj, kde se zúčastní zahájení dovozního veletrhu China International Import Expo (CIIE).
Fico s čínským prezidentem hovořil i o Ukrajině
Šéf pražské pobočky Středoevropského institutu pro asijská studia (CEIAS) Filip Šebok na sociální síti X napsal, že Si s Ficem jednal také o situaci na Ukrajině, která se třetím rokem brání ruské invazi. Fico projevil zájem o to, aby se Slovensko připojilo ke skupině zemí nazývané Přátelé míru, aby společně s Čínou přispělo k politickému řešení konfliktu.
Jde o iniciativu Číny a Brazílie, ke které se připojilo například Turecko, Mexiko, Saúdská Arábie nebo Keňa. Iniciativa počítá s obnovením přímých rozhovorů mezi Kyjevem a Moskvou bez podmínky, aby se Rusové stáhli ze současných pozic na východě Ukrajiny. Server Ukrajinska pravda před časem napsal, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj brazilsko-čínský plán označil za destruktivní.
O konfliktu na Ukrajině podle tiskového prohlášení slovenského úřadu vlády Fico mluvil také se svým čínským protějškem Li Čchiangem. Čína situaci podle slovenského premiéra „vnímá velmi dobře, protože mluví o tom, jak můžeme čekat konec konfliktu a mírová jednání, když na Ukrajinu přicházejí další a další zbraně, další a další peníze, které tuto válku jen podporují“. Současná slovenská vláda po svém nástupu k moci ukončila zbrojní pomoc Kyjevu, nezrušila však komerční dodávky zbraní, humanitární pomoc ani vývoz elektřiny na Ukrajinu.
Čína umožní slovenským občanům návštěvu na patnáct dnů bez víz a Slovensko se zavázalo, že je připravené zavést přímé letecké spojení mezi Bratislavou a Pekingem, doplnil slovenský úřad vlády další výstupy z Ficových jednání.
Člen branného a bezpečnostního výboru slovenského parlamentu Juraj Krúpa z opoziční strany Sloboda a Solidarita (SaS) Fica v souvislosti s jeho cestou vyzval, „aby se vyhnul jakýmkoliv riskantním manévrům, které by Slovensko mohly přinést do drápů závislosti na Číně“.
Fico prosazuje zesilování spolupráce s Pekingem
Slovenský premiér před cestou opozici vzkázal, že její obavy ohledně možného vzniku závislosti Slovenska na Číně jsou neopodstatněné. Čína je podle něho zemí, kterou je třeba respektovat a na níž by mohl záviset mír na Ukrajině. Podle šéfa slovenské vlády jde o nejdůležitější cestu, jakou letos podnikne. Naposledy Čínu navštívil v roce 2007.
Fico je spojencem maďarského premiéra Viktora Orbána a stejně jako on kritizuje politiku EU související s ruskou invazí na Ukrajinu, vyslovuje se proti sankcím uvaleným na Rusko a prosazuje zesilování spolupráce s Čínou, píše agentura Reuters. Slovensko, jehož ekonomika ve velké míře závisí na automobilovém průmyslu, je jednou ze zemí EU, které nesouhlasí se zavedením cla na čínské elektromobily. Fico během nynější cesty navštíví výrobní závod společnosti Gotion.
Vloni Bratislava podepsala se slovensko-čínskou firmou Gotion InoBat Batteries (GIB), ve které má zastoupení také Gotion, memorandum o výstavbě továrny na výrobu baterií do elektromobilů. Továrna by měla být postavena na jihu Slovenska. Proti investici vystoupila místní občanská iniciativa a také někteří slovenští politici.
Švédská společnost Volvo Cars, kterou většinově vlastní čínský Geely Holding, na východě Slovenska staví továrnu, která má ročně vyrábět až čtvrt milionu elektromobilů.
V Česku v minulosti silnou orientaci na Čínu prosazoval bývalý prezident Miloš Zeman, hodnota čínských investic ale byla nakonec výrazně nižší, než někdejší prezident předesílal.
