Miloš Zeman

Předseda Motoristů Petr Macinka (Motoristé) nevidí žádný důvod pro rezignaci na post ministra zahraničí. V Otázkách Václava Moravce tak reagoval na kritiku kvůli kauze textových zpráv pro prezidenta Petra Pavla. Hlavě státu se neplánuje ani omluvit, jak požaduje opozice. Pavel se zároveň podle Macinky situuje do role lídra opozice, nepovažuje proto za vhodné, aby Česko reprezentoval na summitu NATO.

Bylo pro mě šokující, s jakou lehkostí žongluje ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s pojmy muniční iniciativa nebo dodávka letounů L-159, řekl v Interview ČT24 poslanec a bývalý šéf diplomacie Jan Lipavský (za ODS). O letounech se ministr zmínil i v SMS zprávě, jejíž znění bylo určené prezidentu Petru Pavlovi. Podle Lipavského by pomoc Ukrajině, zemi napadené Ruskem, neměla být předmětem „politikaření“. Pořad moderovala Barbora Kroužková.

Předseda Motoristů Petr Macinka se vůči prezidentovi Petru Pavlovi vymezuje kvůli nejmenování Filipa Turka (za Motoristy) ministrem opakovaně. Na odpor hlavy státu naráželi vládní politici i v minulosti. Výhrady ke kandidátům na ministry měli prezidenti Václav Havel i Václav Klaus. Nejčastěji byl k nominacím kritický Miloš Zeman. V roce 2018 například vyčkával měsíce Miroslav Poche, který měl řídit resort zahraničí. Adept ČSSD se však nakonec funkce nedočkal. Podle šéfa Ústavního soudu Pavla Rychetského ústava nevnímá prezidenta jen jako jakousi celebritu, která podepisuje a nemá žádné rozhodovací pravomoci. Kde přesně je hranice kompetence prezidenta, by podle něj pomohl určit právě Ústavní soud. To by ale někdo musel podat kompetenční žalobu.

Čtveřice koaličních poslanců navrhuje nahradit služební zákon normou, která má umožnit zeštíhlování státní správy. Vláda složená z ANO, SPD a Motoristů se záměrem souhlasí a již ve čtvrtek se jím zřejmě bude na mimořádné schůzi zabývat Poslanecká sněmovna. Předloha stanovuje mimo jiné to, že zaměstnávání státních úředníků se má více podobat běžnému pracovnímu poměru a řídit se v zásadě zákoníkem práce. Proti změnám se nicméně bouří odbory a kritika zní i z opozice.

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.

Vláda ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO) získala důvěru sněmovny. K hlasování se poslanci dostali ve čtvrtek večer po rekordních 26 hodinách rozpravy. Babiš v ní řekl, že se nenechá sněmovnou vydat k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Před poslanci uvedl, že justici nezpochybňuje, najdou se podle něho ale soudci, kteří rozhodují politicky. Opozice v rozpravě kritizovala ekonomické plány kabinetu a varovala, že zahraniční politika nové vlády ohrozí bezpečnost země.

Všeobecná zdravotní pojišťovna rozhoduje o tom, kam potečou stamiliardy, a její šéf Zdeněk Kabátek bývá označován za mocnějšího než ministr zdravotnictví. Kriminalisté ale vyšetřují IT zakázky pojišťovny a obvinili i jejího zaměstnance. VZP figuruje také v kauze Dozimetr a Kabátek musel vysvětlovat kontakty s kontroverzními postavami. Staronový ministr Adam Vojtěch (za ANO) už před nástupem do funkce avizoval, že pojišťovnu čekají velké změny. Situaci ve VZP mapoval pro Reportéry ČT Ondřej Golis.

Prezident Petr Pavel v novoročním projevu uvedl, že bude dohlížet na to, aby nastupující vláda dodržovala sliby. Nepodléhejme líbivému populismu, vyzvala také hlava státu. Oživení důvěry ve společnosti podle něj musí začít u každého jednotlivce, nikoli v politice.

Ústavní soud (ÚS) vstupuje do roku 2026 s dvacítkou nevyřešených případů. Kauzy projednává celé plénum, které letos vydalo skoro padesát nálezů. Obstála třeba podoba úhradové vyhlášky či volební kandidátky, na kterých se objevují jména lidí z více stran, což kritici označovali za skryté koalice. Ústavní soudci naopak zasáhli do advokátních tarifů nebo třeba zrušili oddělené zápisy do škol pro ukrajinské děti.

Je to téměř osm let, kdy exprezident Miloš Zeman na Hradě jmenoval první, jednobarevný kabinet šéfa ANO Andreje Babiše. Ten nezískal důvěru, v lednu 2018 pro vládu zvedli ruku jen zástupci jeho hnutí. I druhý kabinet byl menšinový – někteří ministři si křesla udrželi, jiné vystřídali zástupci koaličního partnera, a to ČSSD (nyní SOCDEM). Ani s hlasy sociální demokracie neměla vláda zaručenou podporu, ve sněmovně nakonec prošla díky toleranci komunistů. Babiš za své vlády čelil nejen kritice opozice, ale také hnutí Milion chvilek pro demokracii. V době pandemie musel kabinet řešit, jak ochránit zdraví občanů. Na konci Babišova vládnutí navíc vyšlo najevo, že za výbuchem munice ve Vrběticích stojí ruské zpravodajské služby.

Situaci, kdy má republika dva premiéry, Ústava přímo neřeší. Hovoří ale o tom, že „prezident pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády“. Pověření se vztahuje k vládě jako celku a končí jmenováním a slibem nové vlády do rukou prezidenta, byť by třeba poté nezískala důvěru sněmovny. To je příklad současného kabinetu Petra Fialy (ODS), který podal demisi 6. listopadu. I po jmenování Babiše premiérem ale povládne Fialův kabinet, a to až do jmenování nové vlády.

Motoristé budou trvat na nominaci svého čestného prezidenta Filipa Turka do vlády, je nejviditelnější osobností strany, řekl televizi Nova předseda Motoristů Petr Macinka. Prezident Petr Pavel má k Turkovi jakožto členu vlády výhrady, což zopakoval i ve středu na schůzce pravděpodobnému budoucímu premiérovi Andreji Babišovi (ANO).

Prezident Petr Pavel nemá žádný prostor nejmenovat šéfa ANO Andreje Babiše premiérem, zmínil bývalý šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský v 90' ČT24 moderované Jakubem Musilem. Zároveň ale mluví o ostudě, když se předsedou vlády stane obžalovaný člověk. Podotkl také, že možnost odmítnout už jmenovanému premiérovi nějakého ministra je velmi malá.

V katedrále svatého Víta na Pražském hradě se lidé naposledy rozloučili s kardinálem Dominikem Dukou. Rakev se zesnulým kardinálem byla po církevních obřadech uložena do arcibiskupské hrobky. Posledního rozloučení se účastnil prezident Petr Pavel i jeho předchůdci Miloš Zeman a Václav Klaus. Přijely také církevní delegace ze sousedních zemí. Podle arcibiskupa Jana Graubnera byl Duka výraznou osobností a bojovníkem za pravdu a svobodu.

Členové Rady České televize považují fakt, že do diskusního pořadu Otázky Václava Moravce nebyl dlouhodobě zván předseda SPD Tomio Okamura, za možné narušení demokratické soutěže politických stran. Vyplývá to z usnesení, které radní schválili ve středu na jednání v Brně.

Bývalému prezidentovi Miloši Zemanovi v pražské Fakultní nemocnici v Motole odstranili kus tlustého střeva. Nález byl nezhoubný, řekl bývalý politik Blesku. Kvůli riziku krvácení zůstane ještě hospitalizovaný. Do nemocnice Zeman nastoupil v pondělí, operovaný byl ve středu.

Prezidentská kancelář v době, kdy byl prezidentem Miloš Zeman, nakládala nehospodárně s veřejnými prostředky a nepostupovala v souladu s právními předpisy. Ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) vyplývá, že kancelář a její příspěvkové organizace mimo jiné účelově dělily zakázky a chybovaly v účetnictví. Souhlas se zveřejněním tři roky starého dokumentu dali kriminalisté až letos v říjnu, kdy žalobci definitivně odložili případ hradních kauz kancléře Vratislava Mynáře, uvedl server iRozhlas.cz.

Politici na kardinála Dominika Duku vzpomínají jako na silnou osobnost s výraznými názory. Podle prezidenta Petra Pavla zanechal výraznou stopu v církvi i ve společnosti. Podobně vnímal Duku i premiér Petr Fiala (ODS). Předseda hnutí ANO Andrej Babiš ho označil za muže pevné víry, který po dlouhá léta spoluutvářel duchovní i společenský život. Bývalý prezident Miloš Zeman si pamatuje Duku jako laskavého a moudrého kněze.

Proces vzniku vlády není možné uspěchat, zdůraznil prezident Petr Pavel po schůzce s šéfem ANO Andrejem Babišem. Pavel zopakoval, že za zásadní považuje ukotvení Česka v NATO a Evropské unii, zachování institucí demokratického státu či nezávislost médií veřejné služby. Babiš věří, že se podaří mít do pátku rozdělená ministerstva. Předeslal, že víceméně už existuje dohoda o sněmovních výborech. Šéf ANO také ve čtvrtek hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Ve věku 64 let v pondělí zemřela dlouholetá předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová. „S hlubokou lítostí si vás dovolujeme informovat, že předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, paní Dana Drábová, v pondělí, 6. října 2025, následkem vážné nemoci zemřela,“ potvrdil přímo SÚJB, který vykonává správu a dozor v oblasti využívání jaderné energie.

Hnutí Stačilo! bude podle předsedkyně komunistů Kateřiny Konečné pokračovat navzdory nynějšímu neúspěchu ve sněmovních volbách. Na tiskové konferenci v Ostravě uvedla, že si přeje, aby levicové problémy našly ve všech dalších volbách své zastoupení. Poděkovala voličům i kandidátům. Tvrdí, že během kampaně hnutí čelilo brutálním útokům.

Čína přerušuje veškeré kontakty s českým prezidentem Petrem Pavlem, který podle Pekingu návštěvou dalajlamy 27. července poškodil svrchovanost a územní celistvost země. Podle čínského velvyslanectví v Praze to v úterý uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Lin Ťien. Podle Hradu na prezidentské úrovni mezi Českem a Čínou žádná přímá komunikace není, a krok Pekingu tak nijak nemění dosavadní nastavení.

Snaha nynějšího vedení SOCDEM o volební spolupráci s hnutím Stačilo!, ve kterém figurují komunisté, vede k odchodům některých známých tváří sociální demokracie. Stranu se rozhodl opustit třeba někdejší senátor a ministr Jiří Dienstbier, který snahu o spolupráci se Stačilo! označil za opakování zrady z února 1948. Ve straně skončí také poslední senátor za SOCDEM Petr Vícha, upozornily Seznam Zprávy. Odejít ze strany hodlá i pardubický hejtman Martin Netolický.

Rakovnický soud zastavil exekuci na bývalého prezidenta Miloše Zemana, píšou Seznam Zprávy. Návrh podal letos v únoru někdejší člen Zemanova poradního týmu z Úřadu vlády Zdeněk Šarapatka, protože mu Zeman včas nezaplatil soudem přiznané finanční odškodnění padesát tisíc korun.