Kniha o mediální češtině luští oříšek, jaké exemplární příklady jsou na vině

Lingvistka Lucie Jílková v knize Jak moc nás to posunulo? nabízí odpověď, jak jsou na tom s čistotou češtiny média. A nezní příliš lichotivě.

Podtitul Současná mediální čeština mluví za vše, pro jistotu jej nakladatel doplnil na obálce upřesněním: „Texty shromážděné v této knize (...) nabízejí neotřelý a tematicky pestrý pohled na jazyk našich současných médií, na komunikáty mluvené i psané.“ Původně vycházely v rubrice Jazykový koutek čtvrtletníku Syndikátu novinářů Mediažurnál.

Prohřešky, které neunikly bedlivému oku Lucie Jílkové, se neomezují jen na média – setkáme se s nimi i v běžné komunikaci. Upozornění na ně ale nemá být školometským poučováním.

V kapitole Křížení a metafory autorka poukazuje na časté křížení vazeb. Typickým příkladem kontaminace (křížení) může být věta: „Přihlíželi jsme na Vaše řešení“, v níž došlo ke křížení vazeb „přihlížet k něčemu“ a „pohlížet na něco“. Jílková se pozastavuje i nad tím, zda lze „rozluštit oříšek“ nebo „nasekat bariéry“.

Zajímavý je postřeh o přelévání vazeb ze slovenštiny, kdy spojení „na čele“ (třeba peletonu), „nad ránem“ či „být na vině“ jsou vlastně slovakismy a správně česky by měla znít: „být v čele“, „k ránu“ nebo „zrána“ a „být vinen“.

Problémy s přechylováním či zeměpisnými názvy

Autorka přiznává, že přechylování, jež má v češtině několikasetletou tradici, je citlivým bodem, protože „najít řešení pro (ne)skloňování všech typů nepřechýlených příjmení v češtině zkrátka není jednoduché“.

Problémy dělají také zeměpisné názvy, tradiční zmatek bývá s Velkou Británií, přesněji se Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska, jak zní oficiální označení, kdy si mluvčí i autoři pletou jednotlivé země, respektive je zaměňují, takže například Jonathan Swift není anglický, ale správně irský spisovatel.

Jílková probírá i pleonasmus, tedy „hromadění slov se stejným významem“. A uvádí například věty, v nichž se vyskytuje spojení „potom následně“, „majoritní většina“, „vedle sebe koexistují“ či „exemplární příklad“.

V knize dojde rovněž na texty českých koled, leckdy v různých, dnes již možná různě srozumitelných nářečích, zároveň – a nejen v tomto příspěvku, ale v podstatě v celém svazku – autorka nenápadně nabízí poučení o různých reáliích či záludnostech.

V souvislosti s výslovností se Jílková mimo jiné pozastavuje na zjednodušováním souhláskových skupin. Uvádí televizního hlasatele, který vynechal souhlásku a znělo to takto: dluopisy, vyplya, absoloval, samořejmě, zruba, inforace, kopetenční, supňovat, semovně... A poukazuje na to, že existují mluvčí, kteří se bez výslovnosti hlásky h, jež je „výslovnostně náročná, téměř zcela obejdou“. Výsledkem jsou výrazy vyslovované jako: vjezda, krasneo, obslua.

Hrubneme?

V kapitole Jak se vyhnout odpovědi? Jílková radí: „Účinnou vyhýbací strategií, jednou z responzí, je chytání za slovo.“ Uvádí „odklánějící“ odpovědi některých politiků, včetně bývalých premiérů a prezidentů Miloše Zemana (ČSSD) a Václava Klause (ODS). Ovšem mistrem v odbíhání je podle autorky současný premiér Andrej Babiš (ANO).

Na politické špičky dojde i v kapitole věnované vulgarismům. V ní Jílková probírá třeba rozhlasový pořad Hovory z Lán, konkrétně epizodu z roku 2014, věnovanou ruské dívčí punkové skupině Pussy Riot, jejíž název se – tehdy už prezident – Miloš Zeman pokusil přeložit do češtiny. Užívání takových slov považuje autorka ve veřejném prostoru a z úst vrcholných politiků za nepřijatelné.

Spisovná versus nespisovná čeština

Nepřekvapivě výživnou je kapitola Spisovná, nespisovná a epická čeština v reklamě. Jílková zmiňuje leckdy nepoučené přebírání anglických slov a práci s obecnou češtinou (Jsme bojovníci za kvalitní trhaný vepřový pastrami v top kvalitě, to vše v naší signature soft bulce nebo v briošce) či se zastavuje u adjektiva epický, jež bývá v reklamě používáno značně svévolně a nesprávně.

Všímá si také, že v publicistických pořadech často moderátoři užívají češtinu spisovnou, když čtou text, ale nespisovnou, když mluví s hosty. „Ukazuje se, že mluvit přirozeně spisovně je pro mnoho mluvčích nesnadné, ne-li nemožné,“ podotýká. Ubývání mediálních textů bez jakéhokoliv nespisovného prvku si vysvětluje snahou učinit takové sdělení přitažlivějším.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kniha o mediální češtině luští oříšek, jaké exemplární příklady jsou na vině

Lingvistka Lucie Jílková v knize Jak moc nás to posunulo? nabízí odpověď, jak jsou na tom s čistotou češtiny média. A nezní příliš lichotivě.
před 2 hhodinami

VideoTemný příběh groteskním způsobem, Národní divadlo uvedlo Ibsenovu Hedu Gablerovou

Hrdinka dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová bojuje s nudou a konvencemi ve stejnojmenné činohře Národního divadla v Praze. Divadlo uvedlo hru norského dramatika, ve kterém maďarský režisér Viktor Bodó obsadil do hlavní role Pavlu Beretovou. Gablerové se rozpadá představa o úspěšném životě v přepychu před očima. Probouzejí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterými je připravena zúčtovat se světem kolem sebe. Ibsen v Hedě představuje lidské nedokonalosti a slabosti. Všichni čekají na to velké, co v životě přijde, ale žijí v nedokonalostech a marnostech. Nic vlastně pořádně nefunguje. „Tato hra bude vždycky aktuální, protože člověk se nikdy nezmění,“ vysvětluje Bodó. Heda Gablerová patří mezi velké ženské a náročné role. Před Beretovou se jí zhostily v devadesátých letech Ivana Chýlková a o dvě dekády později Lucie Trmíková. „Ibsen psal svoje hry s krutým pohledem na svoje postavy. Krutost a tragičnost těch postav vyvolává humor. Je to kruté, ale legrační,“ řekla Beretová.
před 14 hhodinami

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
před 18 hhodinami

VideoVýstava v pražském DOX nabízí díla Warhola, Maleviče či Le Corbusiera

Díla Andyho Warhola, Kazimira Maleviče, Le Corbusiera a řady dalších autorů představuje pražské Centrum současného umění DOX. Nová výstava nese název Hit by News a zabývá se vztahem umění a tištěných médií. Výstavu tvoří téměř čtyři stovky uměleckých děl, které se řadí k takzvanému „press artu“. Ten pracuje s novinami, časopisy, ale i reklamou. Vystavená díla ukazují, že média ovlivnila řadu významných umělců. Press art je ale k médiím z podstaty kritický. Některé autory zajímal mediální svět celebrit, senzací či tragédií, jiní se vymezovali proti propagandě nebo poukazovali na moc, s jakou může tisk utvářet veřejné mínění.
včera v 06:29

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by mohla začít letos. Zavřené je už dekádu

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by podle primátora Jiřího Korce (ANO) měla začít ještě letos. Město na konci loňského roku získalo stavební povolení. Opravy za zhruba šest set milionů korun má z velké části pokrýt dotace. Kino je zavřené deset let – od března 2016 – kvůli havarijnímu stavu budovy.
5. 3. 2026

Evropa, historie a literatura jako hlas svobody budou tématy Světa knihy

Mezi hosty, kteří se v květnu v Praze zúčastní 31. ročníku Světa knihy, budou irský romanopisec Paul Murray, rakouský autor Daniel Glattauer nebo palestinský spisovatel a právník Rádža Šiháda. Přijede také skupina ukrajinských básnířek. Letošním mottem Světa knihy se stal citát Milana Kundery: Boj člověka proti moci je bojem paměti proti zapomínání. Hlavními tématy jsou Evropa, historie a literatura jako hlas svobody, informovala za pořadatele Pavla Umlaufová. Svět knihy se uskuteční od 14. do 17. května na pražském Výstavišti.
5. 3. 2026

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
4. 3. 2026
Načítání...