Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.

Soutěž krásy s problematickými účastníky se konala v Maskatu, hlavním městě Sultanátu Omán. Podobné akce se ale pořádají i v dalších monarchiích Perského zálivu. Základním smyslem je udržet význam velbloudů, kteří měli odjakživa důležitou roli v beduínské tradici, a to bez ohledu na modernizaci společnosti.

Velbloudí krásu hodnotí porotci podle všemožných kritérií. Důležité jsou tvar a velikost krku, hrbu a pysků. Hledí se tak na tvar hlavy, vzhled srsti nebo držení těla. Splnění nároků se snaží někteří majitelé napomoci kosmetickými úpravami.

Botox, silikon, hormony

V případě ománské soutěže kontroly odhalily použití kyseliny hyaluronové ke zvětšení pysků a silikonu pro hrb či aplikaci botoxu, aby rysy posuzovaného velblouda působily jemněji. Zaznamenány bylo také užití hormonů stimulujících růst svalů, popisuje agentura Kazinform.

Nejde o ojedinělý případ. Opakovaně byli kvůli nedovolenému zkrášlováni vyloučeni velbloudi z klání v Saúdské Arábii, kde se velbloud považuje za symbol země. K častějším odhalením podvodů napomáhají speciální a čím dál modernější technologie.

Chovatel velbloudů oslavuje své vítězství na festivalu al Dhafra, každoroční oslavě tradic a kultury beduínů ze Spojených arabských emirátů (2024)
Zdroj: Reuters/Amr Alfiky

V roce 2021 neprošly přes porotce čtyři desítky velbloudů. Chovatelé jim zvětšili pysky a nozdry či uvolnili obličejové rysy zvířat vycpávkami. BBC informuje, že se používaly také gumové pásky, aby se zamezilo průtoku krve, což by vedlo k žádoucímu zvětšení některých částí těla.

„Zvířatům ručně vytahují každý den pysky, aby jim je prodloužili,“ popsal listu The National další metody jeden z chovatelů o tři roky dříve, kdy regule kvůli úpravám nesplnilo dvanáct zvířat.

Tamní soutěž je součástí Festivalu krále Abdalazíze, patřícímu k největším slavnostem svého druhu v Perském zálivu. Motivací jsou výhry přesahující 66 milionů dolarů (asi 1,3 miliardy korun). Do soutěže se přitom zapojují vlastníci zvířat i z Francie, Ruska či Spojených států. Z dostihových koní se mnozí přeorientovali na lukrativnější „koráby pouště“.

Prestižní zvíře, které má pas

Nejen na saúdských velbloudích festivalech se velbloudi prodávají za ceny dosahující až statisíců dolarů za kus. Velbloudi byli v regionu po staletí důležitým prostředkem pro cestování a dopravu a trh s nimi tam stále vzkvétá, neboť jejich vlastnictví dává majitelům určitý společenský status a prestiž.

Magazín Forbes podotýká, že soutěže krásy nejsou trhy s hospodářskými zvířaty, ale velkolepými přehlídkami, na nichž představuje špičkový velbloud investicí s rodokmenem coby součást mnohamilionového byznysu.

Ve Spojených arabských emirátech se velké obchody pojí s reprodukčním klonováním velbloudů, kdy se používá metoda přenosu buněčného jádra z tělní buňky do bezjaderného vajíčka. První úspěšný pokus se podařil v roce 2009 a v roce 2023 agentura Reuters informovala, že ceněných zvířat se takto replikuje několik desítek ročně.

Velbloudi v centru zabývajícím se výzkumem a vývojem nových klonovacích technik pro reprodukci těchto zvířat, Dubaj (2023)
Zdroj: Reuters/Rula Rouhana

Soutěže krásy jsou jedním z důvodů, protože klonováním lze řízeně dosahovat požadovaných estetických kvalit zvířete. Nebo mu třeba přidat na rychlosti pro závody, další oblíbenou zábavu poháněnou s velkými penězi.

Začátkem února Saúdská Arábie oznámila, že začne vydávat cestovní pasy pro všechny velbloudy, kteří v království žijí. Předloni dosahoval jejich počet podle odhadů vlády přibližně k 2,2 milionu. Pomocí tohoto kroku chtějí úřady vytvořit spolehlivou databázi, která umožní lépe spravovat stáda ceněných zvířat.

Ochránci zvířat varují před týráním

Informace o diskvalifikaci z ománské soutěže se rychle rozšířila i mimo Omán a otevřela debatu o tom, kam až jsou majitelé kvůli vítězství ochotni zajít. Organizátoři zdůrazňují, že estetické zákroky u velbloudů jsou nepřípustné, protože úpravy by podkopaly standardy chovu a proměnily přehlídku kulturního dědictví v pouhou umělou show, uvádí list The Time of India.

Komentující na sociálních sítích vylepšená zvířata s nadsázkou označila za „velbloudí Kardashianovy“ s odkazem na rodinný klan amerických celebrit, známých mimo jiné i různými estetickými zákroky.

Méně zábavně už zní varování veterinářů, že kosmetické a další zásahy do vzhledu představují pro velbloudy zdravotní rizika a zbytečné utrpení. Kromě bolesti způsobené samotným vpichem a zákrokem hrozí infekce, chronický zánět či poškození tkáně a hormonální problémy. Organizace PETA bojující za práva zvířat mluví o týrání a samotnou soutěž považuje za krutou „frašku“. Přispívá k dalšímu vykořisťování velbloudů využívaných komerčně pro zábavu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Rusko se vrací na prestižní bienále. Nikdy jsme neodešli, vzkazuje kritikům

Benátské bienále je příležitostí vidět na jednom místě současné výtvarné umění z desítek zemí. Rusko mezi nimi od začátku plnohodnotné agrese vůči Ukrajině v roce 2022 chybělo. Letos se ale má vrátit. Pořadatelé hájí otevřenost akce, nicméně snáší se na ně kritika od ostatních účastníků, včetně Česka, a Evropská komise hrozí odebráním peněz. V ruském pavilonu na bienále mnozí vidí snahu Ruska o kulturní rehabilitaci putinovského režimu.
před 19 mminutami

Asi jsme našli kostru d'Artagnana, oznámili francouzští archeologové

Kostra nalezená při opravách kostela v Maastrichtu může patřit slavnému francouzskému mušketýrovi d'Artagnanovi, informovala agentura AFP s odkazem na místní média. Šlechtic, který se stal předobrazem pro titulní postavu románu Tři mušketýři spisovatele Alexandra Dumase staršího, zemřel v nizozemském městě před více než 350 lety.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Cenu literární kritiky získali Borkovec za prózu a Kauer za poezii

Cenu literární kritiky za rok 2025 získali Petr Borkovec za prózu Nějaká Cécile a jiné a Aleš Kauer za básnickou sbírku Lebka hoří neonovým snem. Pro vítězné knihy hlasovala dvacetičlenná kolegia literárních kritiků pro prózu a poezii na základě nominací vybraných odbornými porotami. Ocenění vyhlásili v pražském Centru současného umění DOX.
před 14 hhodinami

Hra Ochranný reflex odráží v Ostravě téma sexuálního násilí

Dvacet let hluboko ukrývané tajemství odhaluje nová inscenace v Divadle Petra Bezruče v Ostravě. V české premiéře divadelníci nastudovali hru Ochranný reflex. Irská dramatička Deirdre Kinahanová v ní zpracovala téma sexuálního násilí.
24. 3. 2026

Začíná rekonstrukce Nové scény. Národní divadlo tak napravuje kompromis

Národní divadlo zahajuje generální rekonstrukci Nové scény. Za 1,8 miliardy bez DPH má především brutalistní budovu z počátku osmdesátých let lépe přizpůsobit divadelnímu provozu. Plášť ze čtyř tisíc skleněných „obrazovek“, kvůli nimž bývá stavba vyzdvihována i haněna, zůstane, projde ale renovací. Stejně jako architektonicky cenný interiér.
24. 3. 2026Aktualizováno24. 3. 2026

Jan Svěrák sbalil pět švestek a natočil komedii

Režisér Jan Svěrák dokončuje nový film. Jmenuje se Pět švestek a vypráví o partě přátel, která se rozhodne vzít život ještě jednou do vlastních rukou a vyplout na moře. Zahráli si je Lenka Termerová, Oldřich Kaiser, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Premiéra Pěti švestek je naplánován na květen.
24. 3. 2026

VideoVečerníček O Pejskovi a kočičce míří na prestižní festival v Annecy

Tvůrci večerníčku České televize O Pejskovi a kočičce se v červnu zúčastní festivalu ve francouzském Annecy. Prestižní přehlídka novou verzi původního seriálu z padesátých let vybrala do soutěže televizních projektů. Sedm epizod režisérky Barbory Dlouhé podle knihy Josefa Čapka mělo premiéru loni na podzim na Déčku. Obě hlavní postavy namluvil Marek Eben a nově je doprovodila jazzová hudba Jakuba Šafra.
23. 3. 2026

Chceme-li změnit realitu v Unii, musíme upozorňovat na negativa, říká režisér Made in EU

Stefan Komandarev patří mezi výrazné bulharské filmaře. Jeho díla ocenil festival v Talinnu, před třemi lety získal hlavní cenu v Karlových Varech a jeho nejnovější film měl světovou premiéru v Benátkách. Právě novinku Made in EU teď promítají i česká kina. Snímek měl premiéru na festivalu lidskoprávní kinematografie Jeden svět. Režisér, scenárista a producent ho na přehlídce uvedl osobně.
23. 3. 2026
Načítání...