CIA chce vyzbrojit Kurdy, aby pomohli Íráncům k povstání, tvrdí CNN

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) pracuje na vyzbrojení kurdských sil s cílem vyvolat lidové povstání v Íránu, uvedla stanice CNN s odvoláním na zdroje obeznámené s plánem. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa podle těchto zdrojů vede rozhovory s íránskými kurdskými opozičními skupinami a s kurdskými lídry v Iráku o tom, že jim poskytne vojenskou pomoc. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zasáhly základny na území autonomní oblasti iráckého Kurdistánu.

Tisíce bojovníků íránských ozbrojených skupin působí podél irácko-íránské hranice, především v iráckém Kurdistánu. Několik těchto skupin od začátku války Spojených států a Izraele proti Íránu ve veřejných prohlášeních podle CNN naznačilo, že v Íránu plánují bezprostřední útok, a vyzvalo příslušníky íránské armády, aby dezertovali. Íránské revoluční gardy (IRGC) mezitím na kurdské skupiny podnikají údery. V úterý IRGC uvedly, že na Kurdy zaútočily desítkami dronů.

Trump v úterý hovořil s předsedou Demokratické strany íránského Kurdistánu (KDPI) Mustafou Hidžrím, uvedl podle CNN vysoce postavený představitel íránských Kurdů. Íránské kurdské opoziční síly se v nadcházejících dnech plánují zapojit do pozemní operace v západním Íránu, uvedl představitel. KDPI byla jednou ze skupin, na které při útocích cílily IRGC.

„Věříme, že teď máme velkou šanci,“ sdělil zdroj o načasování plánované akce. Uvedl, že milice očekávají podporu od Spojených států a Izraele.

Americký prezident rovněž v neděli telefonoval s iráckými kurdskými lídry o amerických útocích na Írán a o tom, jak by USA mohly s Kurdy spolupracovat v pokračujícím konfliktu, sdělili dva američtí představitelé a další zdroj webu Axios. Jakýkoliv pokus vyzbrojit íránské kurdské skupiny by vyžadoval podporu iráckých Kurdů, aby umožnili přepravu zbraní a využití iráckého Kurdistánu jako výchozí základny. Kurdistán zahrnuje oblasti Turecka, Íránu, Iráku a Sýrie.

On-line přenos

Útok na Írán

  • Čtvrtek 5. března 2026
  • 23:00

    Speciální on-line ke konfliktu na Blízkém východě pro tuto chvíli končí. Dění budeme nadále sledovat v krátkých zprávách Právě se děje. Děkujeme za pozornost.

  • 22:59

    Sýrie otevřela letecký koridor ze severního města Aleppo směrem k Středozemnímu moři, který mohou využívat zahraniční letecké společnosti i národní dopravce.

  • 22:48

    Americká Sněmovna reprezentantů nepodpořila rezoluci, která by prezidentu Donaldu Trumpovi bránila v pokračování úderů na Írán bez předchozího souhlasu Kongresu. Rezoluci už dříve zablokoval i Senát.

Kurdové mají podle představ USA zasévat chaos

Záměrem koordinace podle zdroje CNN obeznámeného s diskusemi je, aby se kurdské ozbrojené síly v Íránu střetly s íránskými bezpečnostními složkami a zaměstnaly je, čímž by neozbrojeným Íráncům ve velkých městech usnadnily vyjít do ulic, aniž by protesty čelily násilnému potlačení, jak tomu bylo v lednu.

Jiný americký činitel podle CNN řekl, že Kurdové by v regionu zasévali chaos a vyčerpali tak vojenské zdroje Teheránu.

Agentura Reuters, která má podobné informace jako CNN, uvedla, že CIA, Bílý dům, Pentagon ani Kurdská regionální rada na žádost o komentář nereagovaly.

Beze zbraní civilisté moc nepřevezmou, míní expert

Spojené státy se zjevně snaží nastartovat svržení íránského režimu Íránci tím, že vyzbrojí Kurdy, historického amerického spojence v regionu, míní Alex Plitsas, analytik CNN po národní bezpečnost a představitel Pentagonu za administrativy prezidenta Baracka Obamy. „Íránci jako celek jsou obecně neozbrojení, a pokud bezpečnostní složky nezkolabují, bude pro obyvatele těžké převzít kontrolu, aniž by je někdo ozbrojil,“ sdělil Plitsas CNN.

Jakákoliv americká podpora kurdských skupin, jejichž úkolem by bylo pomoci svrhnout vládu v Íránu, by podle zdrojů musela být rozsáhlá. Americké zpravodajské služby podle jednoho ze zdrojů opakovaně vyhodnotily, že íránští Kurdové nyní nemají dostatečný vliv ani zdroje k tomu, aby mohli podpořit úspěšné povstání. Kurdské opoziční skupiny rovněž nejsou jednotné a mají historii vzájemného napětí, odlišných ideologií a soupeřících cílů.

Izrael chce útoky na Írán dál vystupňovat

Izraelská armáda v posledních dnech útočí na íránská vojenská a policejní stanoviště podél hranice s Irákem, částečně s cílem připravit půdu pro možný přesun ozbrojených kurdských sil do severozápadního Íránu, uvedl jeden ze zdrojů. Izrael tyto údery v příštích dnech pravděpodobně zesílí, sdělil podle CNN izraelský zdroj.

Současná válka na Blízkém východě začala americkými a izraelskými údery na Írán v sobotu ráno. Napadená země krátce poté zahájila vojenskou odvetu a začala útočit raketami a drony na Izrael a na americké základny a další cíle v oblasti Perského zálivu. Při operaci Epic Fury (Epická zuřivost) byl zabit mimo jiné nejvyšší duchovní vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí.

Íránci zasáhli kurdské základny

Íránské revoluční gardy tvrdí, že ráno zasáhly na území autonomní oblasti iráckého Kurdistánu třemi balistickými střelami základny kurdských protirežimních ozbrojených skupin. Podle agentury AFP gardy jmenovaly pouze levicovou Stranu Komala íránského Kurdistánu. Zásah svého tábora třemi raketami ovšem ohlásila další exilová separatistická skupina Strana svobody Kurdistánu (PAK), podle které byl při útoku jeden člověk zabit. V úterý zasáhl dron základnu Demokratické strany íránského Kurdistánu (PDKI).

Irácké policejní zdroje podle agentury Reuters informovaly ve středu o tom, že letecký útok zabil jednoho z velitelů Islámského odboje v Iráku, což je zastřešující organizace proíránských ozbrojených skupin v Iráku.

V únoru pět exilových kurdských uskupení včetně PDKI a PAK oznámilo vytvoření politické koalice, jejímž cílem je svržení režimu v Teheránu a zajištění práva na sebeurčení. Přestože tato uskupení v minulosti vedla proti íránskému režimu ozbrojený boj, v posledních letech se spíše zaměřovala na politickou kampaň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael bude pokračovat v operacích v Libanonu navzdory příměří, řekl Kac

Izrael bude prozatím pokračovat v pozemních operacích v jižním Libanonu a obyvatelé, které přiměl opustit své domovy, se nebudou moci vrátit. Podle Reuters to ve čtvrtek uvedl izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Jeho komentář přichází krátce po oznámení obou zemí, že se na jednáních v USA dohodly na uplatnění příměří a zřízení několika bezpečnostních zón. Podmínkou klidu zbraní je zastavení palby ze strany teroristického hnutí Hizballáh a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od libanonské řeky Lítání.
02:31Aktualizovánopřed 13 mminutami

Po ruských útocích ukrajinské úřady informují o mrtvých a raněných

Dva lidé přišli o život při ruském ostřelování Chersonské oblasti, informoval náčelník regionální správy Oleksandr Prokudin. Za předchozí den kvůli ruské agresi zahynulo šest lidí a dalších 26 utrpělo zranění, dodal. Jednu oběť a čtyři zraněné si vyžádaly ruské útoky na Záporoží a okolí, oznámil náčelník správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Oba regiony se nacházejí na jihovýchodě Ukrajiny.
před 55 mminutami

AFP píše, že Izraelci zabili v Gaze nejméně osm lidí a 15 zranili

Agentura AFP napsala s odvoláním na úřady, že při izraelských náletech na město Gaza ve čtvrtek nad ránem zemřelo nejméně osm lidí a dalších nejméně 15 utrpělo zranění. Izrael v Pásmu Gazy provádí útoky téměř denně navzdory příměří uzavřenému na podzim.
před 59 mminutami

Mexičtí učitelé stávkují za lepší podmínky. Střetli se s policií

Mexiko se blíží fotbalovému mistrovství světa v atmosféře sociálního napětí. Už v pondělí se tisíce učitelů střetly s policií v centru hlavního města. Bezpečnostní složky použily slzný plyn a gumové projektily, aby demonstranty odrazily od hlavního náměstí Zócalo, kde má během šampionátu stát fanzóna. Odborářský svaz CNTE (Národní koordinační výbor pracovníků ve školství) vyhlásil časově neomezenou stávku, která ochromila výuku v deseti státech, a hrozí protesty i po zahájení turnaje 11. června. Vedle učitelů se chystají přijet do hlavního města také farmáři s traktory a řidiči kamionů – pokud vláda do startu MS nevyřeší jejich požadavky.
před 1 hhodinou

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 3 hhodinami

Státy EU daly dle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU, které dosud blokovalo Maďarsko, v létě 2024, tedy více než dva roky po začátku plnohodnotné ruské invaze do země.
před 8 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 9 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 10 hhodinami
Načítání...