CIA

Americké úřady zatkly zahraničního pracovníka CIA a obvinily ho z vyzrazení tajných dokumentů, které podle soudních záznamů a osob obeznámených s případem ukazují izraelské přípravy na odvetný úder proti Íránu. V soudním spisu není uvedeno, o jaké dokumenty se jedná, ale data se zřejmě shodují s utajovanými spisy, které byly v polovině října zveřejněny na proíránském účtu na sociální síti Telegram.

Zvolený americký prezident Donald Trump vyhlásil řadu nominací na členy své budoucí administrativy včetně ministra obrany, jímž se má stát moderátor stanice Fox News a veterán Pete Hegseth, či nového ředitele Ústřední zpravodajské služby (CIA) Johna Ratcliffa. Oznámil také záměr vytvořit nové „ministerstvo pro efektivitu vlády“ (DOGE), které povedou miliardář a významný Trumpův podporovatel z kampaně Elon Musk spolu s neúspěšným uchazečem o republikánskou kandidaturu Vivekem Ramaswamym. Nominace musí ještě schválit Senát, kde však republikáni ve volbách tento měsíc získali většinu.

V katarské metropoli Dauhá začaly ve čtvrtek rozhovory, jejichž cílem je dosáhnout příměří v Gaze a dohody o propuštění rukojmí, řekl agentuře Reuters jeden z představitelů informovaných o tomto jednání. Z místa přicházejí rozporuplné zprávy o průběhu.

Výbuchy na plynovodech Nord Stream ze září 2022 byly výsledkem skromné ukrajinské tajné operace, napsal s odvoláním na řadu ukrajinských a západních představitelů list The Wall Street Journal (WSJ), podle kterého měla sabotážní počin na svědomí šestičlenná posádka malé jachty. List tvrdí, že plán původně schválil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, na popud americké CIA se později operaci snažil zastavit, ale neúspěšně. Kyjev ve čtvrtek odmítl, že by se na explozích podílel.

Vladimir Kara-Murza a Andrej Pivovarov, dva ruští aktivisté, propuštění v rámci výměny vězňů vyzvali při páteční tiskové konferenci v Německu svět, aby rozlišoval mezi ruským lidem a Vladimirem Putinem. Poděkovali také všem, kteří pomohli zajistit jejich čtvrteční propuštění. Ruský opoziční politik Ilja Jašin, který byl rovněž součástí výměny, však řekl, že jeho cílem je návrat do Ruska. Informovala o tom agentura Reuters.

Tři muži obvinění ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001 na Spojené státy, kteří jsou ve věznici Guantánamo na Kubě, souhlasili s přiznáním viny ze spiknutí a vraždy výměnou za maximálně doživotí namísto hrozícího trestu smrti. Píše to list The New York Times (NYT), podle něhož dohodu s údajným strůjcem útoku Chálidem Šajchem Muhammadem a jeho komplici Valídem Attašem a Mustafou Ahmadem Havsávím schválila vysoce postavená představitelka Pentagonu. Americké ministerstvo obrany předběžnou dohodu s trojicí potvrdilo, její konkrétní podmínky nesdělilo.

Bezpečnostní situace ve světě je mimořádně vážná, což se promítá v řadě oblastí i do dění v Česku, řekl ke třicátému výročí vzniku Bezpečnostní informační služby (BIS) její ředitel Michal Koudelka. Svět je podle něho ve varu a nebezpečně se pohybuje na hraně globálního střetu. BIS v této situaci bude i nadále dělat maximum, aby přispěla k ochraně Česka a jeho občanů, dodal.

V noci na sobotu pokračovaly izraelské údery na Rafah na jihu Pásma Gazy. V pátek přitom Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu nařídil Izraeli zastavit vojenskou ofenzivu v oblasti Rafahu, což Jeruzalém odmítl. Údery a boje izraelské armády s palestinským teroristickým hnutím Hamás podle agentury AFP neutichly ani na dalších místech, například v utečeneckém táboře Dajr Balah ve středu Pásma Gazy.

Izraelská armáda oznámila, že po ostřelování uzavírá hraniční přechod Kerem Šalom, určený pro humanitární pomoc z Izraele do Pásma Gazy. K raketovému útoku se přihlásilo palestinské teroristické hnutí Hamás, se kterým Izrael již sedm měsíců válčí. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na místní média. Agentura AFP s odvoláním na izraelskou armádu napsala, že při útoku zahynuli tři izraelští vojáci, dalších dvanáct je zraněných. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu zároveň v neděli ostře odsoudil požadavky Hamásu na ukončení války výměnou za propuštění rukojmí, protože by to palestinskou skupinu udrželo u moci a představovalo hrozbu pro Izrael, napsala Reuters.

V sobotu večer místního času se ve Washingtonu sejdou členové Sněmovny reprezentantů, aby hlasovali o balíku zahraniční pomoci, který kromě peněz pro Izrael nebo Tchaj-wan zahrnuje i dlouho očekávanou miliardovou pomoc pro Ukrajinu. Republikánský šéf sněmovny s předložením balíku měsíce otálel, po důrazných varováních ze strany zpravodajských služeb ale otočil a své spolustraníky, kteří nejsou nakloněni Kyjevu, varuje, že situace je vážná a pokud Ukrajina prohraje, v nebezpečí se ocitne celá Evropa. Hlasování ve Sněmovně reprezentantů bude v noci ze soboty na neděli sledovat i ČT24.

„Jsem mírně optimistický, pokud jde o schválení balíku pomoci Ukrajině a Izraeli, ale samozřejmě to bude záviset na amerických zákonodárcích,“ řekl po jednání v americkém Kongresu český premiér Petr Fiala (ODS), který je na dvoudenní návštěvě USA. V úterý večer středoevropského letního času (SELČ) se v Kapitolu setkal s politiky, mimo jiné například s republikánským předsedou Sněmovny reprezentantů Mikem Johnsonem. Schůzky zhodnotil jako otevřené a přátelské.

„Myslím si, že opravdu není přehnané říct, že dnes máme ve světě prestiž. A je to i díky tomu, jaké zastáváme hodnotové postoje a co děláme, o co se snažíme,“ řekl v exkluzivním rozhovoru pro ČT po setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem premiér Petr Fiala (ODS). Upozornil také na nutnost pomoci Ukrajině, která je prý i v českém zájmu. V rozhovoru s Martinem Řezníčkem řešil také téma spolupráce českých a amerických zpravodajských služeb.

Premiéra Petra Fialu (ODS) přijal americký prezident Joe Biden. Oba státníci se shodli na pokračování pomoci Ukrajině, která se brání ruské agresi. Šéf Bílého domu také ocenil českou muniční iniciativu. Tématem jednání byla i situace na Blízkém východě či ekonomické vztahy Česka a Spojených států. Během dne se předseda vlády setkal s ředitelem CIA Williamem Burnsem. Na programu má Fiala i jednání s krajany, v úterý pak bude rokovat v Kongresu s předsedou Sněmovny reprezentantů Mikem Johnsonem a s dalšími představiteli sněmovny i Senátu.

Schůzka českého premiéra Petra Fialy (ODS) a amerického prezidenta Joea Bidena v podstatě splnila očekávání, shodli se ve speciálním vysílání ČT24 komentátoři a diplomaté. Setkání podle nich ukazuje, že Američané považují Česko za důležitého partnera. Důležité může být úterní setkání Fialy s republikánským předsedou Sněmovny reprezentantů Mikem Johnsonem, na které má premiér možnost posunout dál schválení americké vojenské pomoci Ukrajině.

Americká podpora Ukrajiny může být důležitá nejen proto, aby se země byla schopná ubránit Rusku, píše ve svém sloupku pro Foreign Affairs ředitel CIA William Burns. Když západní mocnosti podpoří bránící se stát, mohou ukázat Číně, že jejich globální vliv nepolevuje. Burns apeluje také na uklidnění bojů v Pásmu Gazy.

Vyjednavači se podle listu The New York Times (NYT) blíží k dohodě, která by vedla k dvouměsíčnímu přerušení války v Pásmu Gazy výměnou za propuštění více než sta rukojmí, která stále zadržují palestinští teroristé. Dohoda, která by podle deníku výrazně změnila situaci v celé oblasti, by mohla být finalizována v příštích dvou týdnech.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu při neoficiální příležitosti kritizoval Katar za to, že nevyvíjí dostatečný tlak na palestinské teroristické hnutí Hamás při jednání o propuštění rukojmí. Dauhá uvedlo, že se cítí těmito výroky zděšeno.

Americká tajná služba v novém spotu apeluje na vlastenecké cítění svých „kolegů“ v Rusku. Ukazuje kontrast mezi hýřivým životem ruských politických elit a zoufalou situací na frontě a upozorňuje na korupci ve státní správě. Agenti se mají spojit se CIA a pomoci tak své zemi. Kreml upozornil, že organizace podobnou taktiku využívá opakovaně.

Atentát na ruskou proválečnou propagandistku Darju Duginovou provedli agenti z ukrajinské tajné služby SBU, tvrdí s odvoláním na nejmenované zdroje americký deník The Washington Post (WP). Výbuch automobilu, při němž Duginová zemřela, je podle listu jedna z řady akcí „stínové války“, kterou vede SBU proti Rusku. Ukrajinské služby mají podporu americké rozvědky CIA, s níž je pojí hluboké vazby, píše WP.

Americká tajná služba CIA zahájila novou kampaň. Napříč sociálními sítěmi vyzývá Rusy, aby poskytli informace o dění v zemi. Cílí nejen na skryté odpůrce režimu Vladimira Putina, ale také na lidi, kteří nesouhlasí s dobyvačnou válkou proti sousední Ukrajině. Kampaň přichází v době, kdy se v Rusku zvedá vlna udavačství vůči spoluobčanům, především kvůli výrokům o válce na Ukrajině a nesouhlasu s Kremlem.

Pentagon brání administrativě amerického prezidenta Joea Bidena sdílet s Mezinárodním trestním soudem (ICC) důkazy o ruských zločinech spáchaných na Ukrajině. Píše o tom list The New York Times (NYT) s odvoláním na současné i bývalé představitele amerického ministerstva obrany. Spojené státy projevovaly k Mezinárodnímu trestnímu soudu od jeho vzniku zdrženlivější postoj.

Takzvaný „havanský syndrom“ podle analýzy pěti amerických zpravodajských agentur „velmi pravděpodobně“ nezpůsobil útok zahraniční znepřátelené vlády ani zbraň či zařízení vysílající energetické paprsky. Vysvětlení zatím nepotvrzených zdravotních příznaků, kterými trpěli američtí diplomaté a vojenský personál v zahraničí, zůstává nejasné. O analýze amerických zpravodajců ve středu informoval list The Washington Post (WP).

Ruský vládce Vladimir Putin překonal krutostí ve válce proti Ukrajině všechny obavy, které měl Západ. V rozhovoru pro Českou televizi to řekl bývalý vedoucí operační důstojník CIA Rolf Mowatt-Larssen. Naopak Volodymyru Zelenskému se podle něj podařilo nevídaným způsobem spojit Ukrajince. Mowatt-Larssen býval ředitelem CIA pro Evropu a velkou část zpravodajské kariéry se věnoval Rusku. Osobně se zná s minulým i současným šéfem ruské FSB. Rozhovor s ním vedla v Událostech, komentářích Jana Peroutková.

Severní Korea odpálila podle Soulu další balistickou raketu, uvedla agentura Reuters. Poslední přitom odpálila předchozí den. Severní Korea prohlásila, že v sobotu otestovala mezikontinentální balistickou raketu Hwasong-15. Střela vystoupala do výšky 5768 kilometrů a doletěla do vzdálenosti 989 kilometrů, uvedla severokorejská tisková agentura KCNA. Údaje ze zkoušky ukazují, že tato zbraň by teoreticky byla schopná dosáhnout pevninské části Spojených států, pokud by letěla po standardní trajektorii, napsala agentura AP. USA nejprve s Jižní Koreou a následně i s Japonskem v neděli v reakci na sobotní odpálení rakety uskutečnily společné cvičení letectva.