CIA strana 2 z 3

Policie v Německu ve středu zatkla spolupracovníka Spolkové zpravodajské služby (BND) kvůli podezření, že poskytoval informace Rusku. Mohl se tím dopustit vlastizrady. Informuje o tom agentura DPA s odvoláním na německé nejvyšší státní zastupitelství. Podle agentury Reuters je podezřelým Němec Carsten L., jehož pracoviště i byt prohledala policie.

Švýcarská televize SRF objasnila další detaily špionáže vrcholných představitelů mezinárodního fotbalového svazu FIFA. Tu si údajně objednal Katar kvůli mistrovství světa ve fotbale, které letos pořádá. Země si na to měla najmout firmu, pro kterou pracují bývalí agenti CIA. Podle televize agenti napadli e-mailové účty, počítače a telefony nejmocnějších fotbalových funkcionářů. Tamní emír to označil za kampaň proti své zemi. Některá evropská města a sportovní bary plánují mistrovství bojkotovat.

Bývalý americký prezident Donald Trump nechce, aby dokumenty zabavené v jeho sídle prověřovala FBI. Místo toho požádal soudce, aby jmenoval „nezávislého vyšetřovatele“, který by na analýzu materiálů z Mar-a-Lago dohlížel.

Předtím, než americký prezident Joe Biden vydal rozkaz k zabití Ajmána Zavahrího, chtěl do podrobností porozumět tomu, kde se lídr teroristické sítě al-Káida skrývá. Útok amerického bezpilotního letounu, který Zavahrího zabil na jeho balkoně v centru Kábulu, byl výsledkem několikaměsíčního přísně tajného plánování ze strany Bidena a úzkého okruhu jeho vysoce postavených poradců, napsala stanice CNN.

Při americké protiteroristické operaci v Afghánistánu byl v neděli pomocí bezpilotního letounu zabit lídr teroristické skupiny al-Káida Ajmán Zavahrí. Potvrdil to americký prezident Joe Biden krátce poté, co americká média s odkazem na nejmenované zdroje informovala, že Zavahrí zemřel při operaci Ústřední zpravodajské služby (CIA). Zavahrí se stal novým šéfem al-Káidy v červnu 2011 poté, co americké síly zabily v květnu téhož roku tehdejšího vůdce skupiny Usámu bin Ládina.

Soudní porota v New Yorku ve středu uznala vinným někdejšího zaměstnance americké Ústřední zpravodajské služby (CIA), který byl obžalován ze zavinění největšího úniku tajných dokumentů v dějinách rozvědky. Joshua Schulte byl souzen za obvinění, že citlivé informace o praktikách americké kybernetické špionáže zpřístupnil serveru WikiLeaks, který je následně publikoval. Vinu 33letý muž odmítá.

Rusům se invaze na Ukrajinu dál nebude dařit a ruský prezident Vladimir Putin nebude schopen naplnit své cíle, předpověděl v pořadu Hyde Park Civilizace bývalý agent CIA Rolf Mowatt-Larssen.

Ruská armáda vypálila v sobotu odpoledne několik raket na Oděskou oblast na jihu Ukrajiny. Podle úřadů způsobila střela materiální škody, nehlásí ale žádné oběti. V zemi pokračuje ruská invaze, velení ukrajinské armády tvrdí, že dosáhlo úspěchů na jihu, Moskva naopak oznámila, že v noci zasáhla vojenské cíle na Ukrajině a zničila vojenskou pomoc ze Západu. Ukrajinská armáda oznámila, že u Hadího ostrova v Černém moři potopila ruskou výsadkovou loď. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil návrat na linie, které platily před 24. únorem, za „přijatelné minimum“ pro svou zemi. Řekl to v rozhovoru pro londýnský think tank Chatham House a pro BBC.

Na jihu Ukrajiny sílí bojová aktivita, tvrdí oblastní velení ukrajinské armády. Podobné je to i na východě – na Donbasu a u Charkova. Rusko pokračuje i v raketových útocích hlouběji ve vnitrozemí. V sobotu nad ránem byly slyšet exploze v Kyjevě, kde podle starosty zahynul při raketovém útoku člověk, ale i ve Lvově v západní části země. Podle federace vyčistily ruské a proruské jednotky městskou oblast Mariupolu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že situace v přístavním městě je extrémně vážná.

Ukrajina během středy evakuovala 48 tisíc ohrožených civilistů. Moskva přiznala účast branců při invazi na Ukrajinu, někteří padli do zajetí. Rusko má plnou kontrolu nad Záporožskou jadernou elektrárnou. Bez proudu se ocitla dle ukrajinských úřadů černobylská elektrárna. Mezinárodní agentura pro atomovou energii však oznámila, že ztratila spojení se zařízením sledujícím bezpečnost v obou elektrárnách. Ruský nálet zasáhl v Mariupolu dětskou nemocnici –⁠ je to válečný zločin, shodli se premiér Petr Fiala a ministr zahraničí Jan Lipavský. Britské ministerstvo obrany tvrdí, že ruská armáda potvrdila použití termobarických (vakuových) bomb.

Vysoce postavení čínští představitelé požádali na začátku února ruské činitele, aby Moskva nespouštěla invazi na Ukrajinu před koncem zimních olympijských her v Pekingu. Uvedl to deník The New York Times (NYT) s odvoláním na americké a evropské činitele, kteří se odvolávali na zprávu západní tajné služby.

Soudkyně v New Yorku zprostila viny dva muže odsouzené za vraždu aktivisty za práva černochů a občanská práva Malcolma X v roce 1965. Očištění třiaosmdesátiletého Muhammada Azize a Khalila Islama, který už nežije, iniciovala manhattanská prokuratura v návaznosti na nová zjištění o případu. Soudní verdikt přichází po dekádách pochybností o tom, kdo za smrtí Malcolma X stál, napsala agentura AP.

Levicový kabinet nového peruánského prezidenta Pedra Castilla dostal důvěru Sněmovny. Ze 130 poslanců hlasovalo pro kabinet 73 zákonodárců. Před samotným hlasováním ale prezident, který se ujal úřadu na konci července, vyměnil některé členy exekutivy.

Před 45 lety dostal v normalizačním Československu rozsudek smrti v nepřítomnosti uprchlý agent Státní bezpečnosti Josef Frolík. Před americkým Senátem podrobně popsal, jak vypadaly praktiky StB v zahraničí. Západním rozvědkám prozradil přinejmenším desítky jmen příslušníků komunistického bezpečnostního aparátu.

Před desetiletím oznámil tehdejší prezident USA Barack Obama, že speciální jednotky zabily nejhledanějšího teroristu světa Usámu bin Ládina. Strůjce útoků z 11. září 2001 a vůdce al-Káidy dopadly v Pákistánu, kde se skrýval v luxusní rezidenci. S jeho smrtí ale islamistický terorismus ze světa nezmizel. Destabilizovaný Irák poskytl podhoubí pro následovníky – samozvaný Islámský stát (IS).

Pravidelné celodenní vysílání Rádia Svobodná Evropa (RFE) v češtině odstartovalo z mnichovského studia 1. května roku 1951. Pro socialistický režim se stalo nepřítelem, pro Čechoslováky bylo v době totality jedním z mála objektivních zdrojů informací, které kvůli komunistickým rušičkám provázelo charakteristické praskání a pískání.

17. dubna 1946 z tehdejšího francouzského mandátu v Sýrii po skoro třiceti letech odešel poslední francouzský voják. Syřané po táhlých sporech mohli konečně oficiálně vyhlásit svůj nezávislý stát. Počátky ale nebyly vůbec růžové. Střety mezi etniky a náboženstvími, stejně jako výrazné ekonomické rozdíly a politická nestabilita, navždy zanechaly skvrnu v syrské společnosti.

Rusko vyhostí deset amerických diplomatů a zváží další odvetné kroky vůči Washingtonu, oznámil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Americkému velvyslanci zároveň doporučil, aby se „vrátil domů ke konzultacím“. Moskva podle šéfa ruské diplomacie vyhostí i pět diplomatů z Polska v odpovědi na podobný krok Varšavy.

Jurij Gagarin se jako první člověk podíval do vesmíru a stal se legendou. Zvládl totiž extrémní podmínky letu a dokázal tak, že lidé mohou v kosmu přežít. Jeho život paradoxně ukončil rutinní let v letadle MiG-15UTI nedaleko Moskvy. Při něm se nejspíš vyhnul meteorologické sondě a prudký manévr ve špatném počasí nezvádl. Spolu s ním zahynul na palubě letadla i instuktor Vladimir Serjogin. K havárii nejspíš přispěla chyba meteorologů při předpovědi a také nedbalost řízení letového provozu. Tragická smrt se stala živnou půdou pro rozličné konspirační teorie, podle kterých Gagarina odstranilo vedení Sovětského svazu či americké tajné služby.

Ve zdech detenčních center v Guantánamu umírali lidé, mezinárodní právo i americké hodnoty. Ohýbání pravidel a mučení neobviněných vězňů ve jménu války proti terorismu odstartovalo na americké vojenské základně na Kubě před takřka dvaceti lety. S krvavým a temným dědictvím se musí vypořádávat už čtvrtý americký prezident. Joe Biden osm let sledoval snahy Baracka Obamy o zavření takzvaného Gitma i jejich selhání. Nyní má šanci ohavnou kapitolu vojenské základny uzavřít sám.

Akce íránských studentů, kteří na přelomu 70. a 80. let v Teheránu 444 dní zadržovali rukojmí z amerického velvyslanectví, aby tak podpořili islámskou revoluci, vedla k přerušení diplomatických vztahů mezi USA a novým islámským režimem ajatolláha Chomejního. Všech 52 rukojmí bylo nakonec 20. ledna 1981 propuštěno, dopady krize jsou však na vzájemných vztazích obou zemí patrné dodnes.

Nastupující prezident Spojených států Joe Biden nominoval jako šéfa Ústřední zpravodajské služby (CIA) dlouholetého diplomata Williama Burnse. Podle agentury Reuters to v pondělí oznámil Bidenův tým. Burnse musí do nové funkce potvrdit Senát, kde demokraté získali díky nedávným volbám ve státu Georgia většinu.

Americký soudce nařídil Íránu zaplatit rodině někdejšího agenta Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Roberta Levinsona 1,45 miliardy dolarů (33 miliard korun). Levinson byl podle amerických úřadů v Íránu unesen a jeho rodina je přesvědčená, že je nyní po smrti. Naposledy byl viděn na íránském ostrově Kíš v roce 2007. Teherán na rozhodnutí soudu nereagoval.

„Jako součást našeho pokračujícího boje proti komunistickému útlaku oznamuji, že ministerstvo financí zakáže americkým cestovatelům pobývat v nemovitostech vlastněných kubánskou vládou,“ řekl Trump v Bílém domě. Odstartoval tím zavedení nových sankcí vůči Kubě. USA dále omezí dovoz doutníků a lihovin z karibské země.