CIA strana 2 z 3

Ukrajina během středy evakuovala 48 tisíc ohrožených civilistů. Moskva přiznala účast branců při invazi na Ukrajinu, někteří padli do zajetí. Rusko má plnou kontrolu nad Záporožskou jadernou elektrárnou. Bez proudu se ocitla dle ukrajinských úřadů černobylská elektrárna. Mezinárodní agentura pro atomovou energii však oznámila, že ztratila spojení se zařízením sledujícím bezpečnost v obou elektrárnách. Ruský nálet zasáhl v Mariupolu dětskou nemocnici –⁠ je to válečný zločin, shodli se premiér Petr Fiala a ministr zahraničí Jan Lipavský. Britské ministerstvo obrany tvrdí, že ruská armáda potvrdila použití termobarických (vakuových) bomb.

Vysoce postavení čínští představitelé požádali na začátku února ruské činitele, aby Moskva nespouštěla invazi na Ukrajinu před koncem zimních olympijských her v Pekingu. Uvedl to deník The New York Times (NYT) s odvoláním na americké a evropské činitele, kteří se odvolávali na zprávu západní tajné služby.

Soudkyně v New Yorku zprostila viny dva muže odsouzené za vraždu aktivisty za práva černochů a občanská práva Malcolma X v roce 1965. Očištění třiaosmdesátiletého Muhammada Azize a Khalila Islama, který už nežije, iniciovala manhattanská prokuratura v návaznosti na nová zjištění o případu. Soudní verdikt přichází po dekádách pochybností o tom, kdo za smrtí Malcolma X stál, napsala agentura AP.

Levicový kabinet nového peruánského prezidenta Pedra Castilla dostal důvěru Sněmovny. Ze 130 poslanců hlasovalo pro kabinet 73 zákonodárců. Před samotným hlasováním ale prezident, který se ujal úřadu na konci července, vyměnil některé členy exekutivy.

Před 45 lety dostal v normalizačním Československu rozsudek smrti v nepřítomnosti uprchlý agent Státní bezpečnosti Josef Frolík. Před americkým Senátem podrobně popsal, jak vypadaly praktiky StB v zahraničí. Západním rozvědkám prozradil přinejmenším desítky jmen příslušníků komunistického bezpečnostního aparátu.

Před desetiletím oznámil tehdejší prezident USA Barack Obama, že speciální jednotky zabily nejhledanějšího teroristu světa Usámu bin Ládina. Strůjce útoků z 11. září 2001 a vůdce al-Káidy dopadly v Pákistánu, kde se skrýval v luxusní rezidenci. S jeho smrtí ale islamistický terorismus ze světa nezmizel. Destabilizovaný Irák poskytl podhoubí pro následovníky – samozvaný Islámský stát (IS).

Pravidelné celodenní vysílání Rádia Svobodná Evropa (RFE) v češtině odstartovalo z mnichovského studia 1. května roku 1951. Pro socialistický režim se stalo nepřítelem, pro Čechoslováky bylo v době totality jedním z mála objektivních zdrojů informací, které kvůli komunistickým rušičkám provázelo charakteristické praskání a pískání.

17. dubna 1946 z tehdejšího francouzského mandátu v Sýrii po skoro třiceti letech odešel poslední francouzský voják. Syřané po táhlých sporech mohli konečně oficiálně vyhlásit svůj nezávislý stát. Počátky ale nebyly vůbec růžové. Střety mezi etniky a náboženstvími, stejně jako výrazné ekonomické rozdíly a politická nestabilita, navždy zanechaly skvrnu v syrské společnosti.

Rusko vyhostí deset amerických diplomatů a zváží další odvetné kroky vůči Washingtonu, oznámil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Americkému velvyslanci zároveň doporučil, aby se „vrátil domů ke konzultacím“. Moskva podle šéfa ruské diplomacie vyhostí i pět diplomatů z Polska v odpovědi na podobný krok Varšavy.

Jurij Gagarin se jako první člověk podíval do vesmíru a stal se legendou. Zvládl totiž extrémní podmínky letu a dokázal tak, že lidé mohou v kosmu přežít. Jeho život paradoxně ukončil rutinní let v letadle MiG-15UTI nedaleko Moskvy. Při něm se nejspíš vyhnul meteorologické sondě a prudký manévr ve špatném počasí nezvádl. Spolu s ním zahynul na palubě letadla i instuktor Vladimir Serjogin. K havárii nejspíš přispěla chyba meteorologů při předpovědi a také nedbalost řízení letového provozu. Tragická smrt se stala živnou půdou pro rozličné konspirační teorie, podle kterých Gagarina odstranilo vedení Sovětského svazu či americké tajné služby.

Ve zdech detenčních center v Guantánamu umírali lidé, mezinárodní právo i americké hodnoty. Ohýbání pravidel a mučení neobviněných vězňů ve jménu války proti terorismu odstartovalo na americké vojenské základně na Kubě před takřka dvaceti lety. S krvavým a temným dědictvím se musí vypořádávat už čtvrtý americký prezident. Joe Biden osm let sledoval snahy Baracka Obamy o zavření takzvaného Gitma i jejich selhání. Nyní má šanci ohavnou kapitolu vojenské základny uzavřít sám.

Akce íránských studentů, kteří na přelomu 70. a 80. let v Teheránu 444 dní zadržovali rukojmí z amerického velvyslanectví, aby tak podpořili islámskou revoluci, vedla k přerušení diplomatických vztahů mezi USA a novým islámským režimem ajatolláha Chomejního. Všech 52 rukojmí bylo nakonec 20. ledna 1981 propuštěno, dopady krize jsou však na vzájemných vztazích obou zemí patrné dodnes.

Nastupující prezident Spojených států Joe Biden nominoval jako šéfa Ústřední zpravodajské služby (CIA) dlouholetého diplomata Williama Burnse. Podle agentury Reuters to v pondělí oznámil Bidenův tým. Burnse musí do nové funkce potvrdit Senát, kde demokraté získali díky nedávným volbám ve státu Georgia většinu.

Americký soudce nařídil Íránu zaplatit rodině někdejšího agenta Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Roberta Levinsona 1,45 miliardy dolarů (33 miliard korun). Levinson byl podle amerických úřadů v Íránu unesen a jeho rodina je přesvědčená, že je nyní po smrti. Naposledy byl viděn na íránském ostrově Kíš v roce 2007. Teherán na rozhodnutí soudu nereagoval.

„Jako součást našeho pokračujícího boje proti komunistickému útlaku oznamuji, že ministerstvo financí zakáže americkým cestovatelům pobývat v nemovitostech vlastněných kubánskou vládou,“ řekl Trump v Bílém domě. Odstartoval tím zavedení nových sankcí vůči Kubě. USA dále omezí dovoz doutníků a lihovin z karibské země.

Dnes Rádio Svobodná Evropa vysílá do desítek zemí světa v celé řadě jazyků a má několik poboček v Evropě a na Blízkém východě. Přesně před sedmdesáti lety ale své vysílání zahájilo z nákladního vozu a z krátkovlnné vysílačky. Prolomilo tím železnou oponu a dalo lidem za ní možnost poslouchat ideologicky nezbarvené zpravodajství. V začátcích rádio ale čelilo i kritice kvůli svému napojení na CIA, americké úřady tudíž burcovaly občany, aby na chod stanice přispívali a finance tak proudily i od drobných dárců.

Americký prezident Donald Trump si do funkce šéfa tajných služeb (DNI) vybral současného velvyslance Spojených států v Německu Richarda Grenella. Šéf Bílého domu o tom informoval na Twitteru. Grenell ve funkci nahradí Josepha Maguira. Sám později sdělil, že Trump v nejbližší době jmenuje do funkce někoho nastálo a že to nebude on.

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) společně s německou Spolkovou zpravodajskou službou (BND) po dlouhá desetiletí odposlouchávaly tajnou komunikaci nejen rivalských zemí, ale také spřátelených států. Zjistily to německá televize ZDF, americký deník The Washington Post a švýcarská televize SRF, podle kterých Američané s Němci upravovali šifrovací stroje švýcarské společnosti Crypto, kterou tajně vlastnili.

Když 24. prosince 1979 napadly sovětské jednotky Afghánistán, měla Moskva za to, že půjde jen o několikatýdenní operaci. Konflikt, který se ale nakonec protáhl na devět let a značně finančně zatížil komunistické impérium, opět posílil napětí mezi Východem a Západem. Podle některých historiků patří invaze do Afghánistánu mezi největší strategické chyby Sovětského svazu. A je také jedním z hlavních důvodů, proč se Sovětský svaz začal na konci 80. let hroutit.

V amerických médiích kolují nepotvrzené informace o identitě pracovníka tajných služeb, který jako první upozornil na požadavek prezidenta Donalda Trumpa, aby mu ukrajinské vedení dodalo kompromitující informace na jeho politického soka Joea Bidena. Podle serveru RealClearPolitics má jít o třiatřicetiletého analytika Ústřední zpravodajské služby (CIA) Erica Ciaramellu, odborníka na Ukrajinu. Oficiálně tato informace potvrzena nebyla.

Tisíce Íránců v Teheránu vyšly do ulic, aby si připomněly čtyřicet let od chvíle, kdy stoupenci islámské revoluce obsadili americké ambasády. Poblíž bývalého velvyslanectví USA davy provolávaly „Smrt Americe“ a „Smrt Izraeli“. Nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí pak už o víkendu znovu zakázal íránským činitelům jednat se Spojenými státy. Írán v pondělí spustil 30 nových pokročilých odstředivek IR-6 v rámci dalšího kroku ve vypovídání mezinárodní jaderné dohody. USA zavedly proti Teheránu další sankce.

O kontroverzním telefonátu prezidenta Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským informoval nadřízené pracovník CIA, píše list The New York Times (NYT). Text nechal ve čtvrtek zveřejnit výbor Sněmovny reprezentantů pro kontrolu zpravodajských služeb. Demokraté tvrdí, že Trump na Zelenského tlačil kvůli vyšetřování syna Joea Bidena, a chystají se spustit proces, jenž by mohl vést k odvolání prezidenta.

Americká vláda a špionážní služba CIA zpochybnily informace médií ohledně vysokého kremelského úředníka, který měl deset let dodávat Američanům citlivé informace z okolí prezidenta Vladimira Putina. Zprávu o údajném špionovi Olegu Smolenkovovi přinesla v noci na úterý televize CNN. Podle ministra zahraničí Mikea Pompea jsou její informace „věcně chybné“. CIA a Bílý dům navíc odmítly informace médií, že byl špion stažen kvůli způsobu nakládání prezidenta Donalda Trumpa s tajnými informacemi.

Spojené státy před dvěma lety vyvezly z Ruska vysoce postaveného kremelského úředníka, který dodával do Washingtonu informace z nejbližšího okolí prezidenta Vladimira Putina. Oznámila to televize CNN s odvoláním na hodnověrné zdroje. Televize jméno údajného špiona neuvedla, podle ruských médií jde o Olega Smolenkova, spolupracovníka Putinova poradce pro zahraniční politiku Jurije Ušakova. Kreml Smolenkovovo působení v Kremlu potvrdil.