Není to hra, pochopil šéf americké Sněmovny reprezentantů a žádá miliardy na pomoc Ukrajině

V sobotu večer místního času se ve Washingtonu sejdou členové Sněmovny reprezentantů, aby hlasovali o balíku zahraniční pomoci, který kromě peněz pro Izrael nebo Tchaj-wan zahrnuje i dlouho očekávanou miliardovou pomoc pro Ukrajinu. Republikánský šéf sněmovny s předložením balíku měsíce otálel, po důrazných varováních ze strany zpravodajských služeb ale otočil a své spolustraníky, kteří nejsou nakloněni Kyjevu, varuje, že situace je vážná a pokud Ukrajina prohraje, v nebezpečí se ocitne celá Evropa. Hlasování ve Sněmovně reprezentantů bude v noci ze soboty na neděli sledovat i ČT24.

„S podporou, kterou by přinesla vojenská pomoc, a to jak z praktického, tak psychologického hlediska, budou Ukrajinci naprosto schopni udržet se celý letošní rok a zpochybnit Putinův arogantní názor, že čas je na jeho straně,“ řekl William Burns americkým zákonodárcům.

Pokud by však Kongres balík pomoci neschválil, „situace by byla mnohem zoufalejší,“ dodal šéf CIA podle webu Politico s tím, že by pak bylo mnohem reálnější, že Ukrajinci by na bojišti do konce roku ztratili natolik, že by se Rusko dostalo do pozice, kdy by si mohlo v podstatě diktovat podmínky politického urovnání.

Podpora Ukrajiny se nyní netýká už jen samotné války s Ruskem, zdůraznil naléhavost poskytnutí pomoci Burns.

Ředitel CIA William Burns
Zdroj: Reuters/Evelyn Hockstein

Jde zřejmě o nejvážnější varování vysokého představitele americké administrativy v době, kdy zní z Kyjeva obavy, že očekávaná ruská letní ofenziva a s ní související další přísuny okupačních vojsk do země už nemusí obránci, kteří se dlouhodobě potýkají jak s nedostatkem munice, tak i personálu, zvládnout.

Už ve středu předseda sboru náčelníků štábů generál Charles Brown zákonodárcům řekl, že „těžce vybojované úspěchy Ukrajiny mohou být bez naší podpory ztraceny“, a ministr obrany Lloyd Austin rovněž varoval, že pokud bude poskytnutí pomoci opět odloženo, spojenci se „budou ptát, zda jsme spolehlivými partnery“.

Není to hra, Putin by pokračoval v tažení Evropou, uvědomil si Johnson

Ředitel CIA přišel s takto výrazným varováním krátce poté, co republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson, který další pomoc pro Ukrajinu dlouho odmítal, představil svůj balíček zahraniční pomoci.

Sám Johnson přiznal, že právě varování zpravodajských služeb bylo hlavní pohnutkou, proč změnil názor. Přitom ještě jako řadový člen sněmovny dvakrát hlasoval proti poskytnutí bezpečnostní pomoci Ukrajině.

„Dělám to, co považuji za správnou věc. Myslím, že poskytnout Ukrajině vojenskou pomoc je v tuhle chvíli zásadní. Opravdu věřím informacím od zpravodajců a hlášením, které jsme dostali. Myslím, že (ruský prezident) Vladimir Putin by pokračoval v tažení Evropou, kdyby mu to bylo dovoleno,“ vysvětlil Johnson změnu svého stanoviska. „Tohle není hra,“ dodal na síti X.

Aby balík pomoci Sněmovnou reprezentantů prošel, bude to vyžadovat spolupráci republikánů a demokratů. Johnson proto ve snaze ulehčit návrhu cestu ke schválení, jej rozdělil na tři díly – hlasovat se má samostatně o podpoře Ukrajiny, Izraele a spojenců v jihovýchodní Asii. Jedna část počítá s přibližně 61 miliardami dolarů na vojenskou a ekonomickou pomoc Ukrajině a partnerům v regionu, návrh ohledně Izraele by uvolnil 26 miliard. V součtu s osmi miliardami v asijské části tak plán kopíruje balík už v únoru přijatý Senátem.

Ve snaze posílit podporu mezi svými stranickými kolegy k němu ale Johnson připojil čtvrtý návrh s několika položkami populárními mezi republikány. Zahrnuje například plán upravit ekonomickou pomoc Kyjevu do podoby odpustitelné půjčky nebo mechanismus, který by umožnil využít na podporu Ukrajiny zmrazená ruská aktiva, ale také opatření umožňující zákaz sociální sítě TikTok.

Ukrajina

Pro Ukrajinu a další země regionu v boji proti Rusku návrh vyčleňuje 61 miliard dolarů. Zhruba 23 miliard z této částky by bylo na doplnění zbraní a zásob a 11 miliard na americké vojenské akce v regionu. Za dalších 14 miliard dolarů by Ukrajina mohla nakoupit moderní zbraňové systémy a další obranné prvky.

Izrael

Balíček Sněmovny reprezentantů by měl poskytnout také 26,4 miliardy dolarů na pomoc Izraeli s tím, že tyto prostředky jsou určeny na podporu „jeho úsilí bránit se proti Íránu a jeho zástupcům a na úhradu vojenských operací USA v reakci na nedávné útoky“.

Z balíku by měly jít čtyři miliardy na systémy protiraketové obrany Železná kopule a Davidův prak, další více než miliarda by posílila obranný systém Železný paprsek, který likviduje rakety krátkého doletu a minometnou palbu.

Návrh dále poskytuje 4,4 miliardy dolarů na doplnění obranných prvků a služeb poskytovaných Izraeli a 3,5 miliardy na nákup moderních zbraňových systémů. Součástí je také více než devět miliard na humanitární pomoc.

Jihovýchodní Asie

Balíček Sněmovny reprezentantů zahrnuje 8,1 miliardy dolarů na boj proti čínským akcím v regionu jihovýchodní Asie. Zahrnuje 3,3 miliardy dolarů na rozvoj infrastruktury pro ponorky, dvě miliardy dolarů na financování zahraničních vojenských operací pro Tchaj-wan a další klíčové spojence v oblasti a 1,9 miliardy dolarů na doplnění obranných položek a služeb poskytovaných Tchaj-wanu a regionálním partnerům.

Možný zákaz TikToku

Jednou z klíčových součástí balíčku je návrh zákona, který by mohl vést k možnému celostátnímu zákazu populární aplikace s vazbami na Čínu. Republikáni ve Sněmovně reprezentantů doufají, že zařazením do balíčku donutí Senát k rychlému hlasování o opatření, které je podle zastánců nezbytné pro ochranu osobních údajů Američanů před čínskou vládou. Odpůrci, mezi něž patří TikTok i řada skupin občanské společnosti, tvrdí, že návrh zákona porušuje první dodatek ústavy.

Návrh zákona stanoví devítiměsíční lhůtu pro čínskou mateřskou společnost aplikace, ByteDance, k prodeji společnosti provozující sociální média. Pokud by tuto lhůtu nedodržela, TikTok by byl zakázán v amerických obchodech s aplikacemi.

Írán a Rusko

Čtvrtý pilíř se zaměřuje i na Írán a Rusko. Uvalil by sankce na přístavy a rafinerie, které přijímají a zpracovávají íránskou ropu, a na všechny, kdo se podílejí na činnostech, na něž se vztahuje raketové embargo OSN vůči Íránu, které vypršelo v loňském roce, nebo na dodávkách či prodeji íránských raket a dronů. Rovněž by dále omezil vývoz zboží a technologií původem z USA do Íránu.

Legislativa by také umožnila zabavení a převod zmrazených ruských aktiv držených v USA na Ukrajinu. Peníze by šly na nákup zbraní a rekonstrukci země.

  • Zdroj: CNN

Prvním krokem ke schválení balíku opatření bude procedurální hlasování s cílem umožnit projednávání všech čtyř návrhů na plénu. Při těchto hlasováních o „pravidlech“ daného jednání je zvykem, že si usnesení sama schvaluje strana, která je ve většině, tedy republikáni. Několik jich už ale ohlásilo, že v tomto případě budou proti. Johnson tak bude potřebovat i hlasy demokratů, píše list The New York Times.

Poté by se hlasovalo o jednotlivých dílech balíku, přičemž jak uvádí agentura AP, Johnsonův plán spoléhá na „vytvoření jedinečných hlasovacích bloků u každé otázky“. Nakonec by se schválené návrhy „znovu sešily dohromady“ a nový soubor by putoval do Senátu, který by tak neměl možnost jej upravovat.

Zatím není ovšem jasné, zda by se v případě souhlasu kongresmanů věcí senátoři okamžitě zabývali. Podle původního legislativního kalendáře mají totiž Kongresu o víkendu začít týdenní prázdniny.

Šéf americké Sněmovny reprezentantů Mike Johnson
Zdroj: Reuters/Shawn Thew

Bílý dům si Johnsona předcházel, píše Politico

Prezident Joe Biden už ujistil, že v případě přijetí návrhů by záležitost obratem podepsal. „Sněmovna tento týden musí tento balík schválit a Senát by ji měl rychle následovat,“ vyzval na sociální síti X.

Je to přitom už šest měsíců, co Biden navrhl původní balík spojující podporu Ukrajiny, Izraele nebo Tchaj-wanu. V upravené verzi s celkovými výdaji ve výši 95 miliard dolarů (přes 2,2 bilionu korun) jej v únoru schválil Senát, Johnson jej ale až dosud odmítal ve sněmovně předložit.

Aktuální Johsonovy kroky tak jsou podle Politica úspěchem taktiky Bílého domu, který se snažil si republikána získat a zároveň mu poskytnout prostor, aby věc vyřešil po svém. Vůdce republikánské většiny ve sněmovně čelil hrozbám vzpoury od nespokojených spolustraníků, pokud by Bidenův návrh k hlasování předložil.

„Uvědomuje si, že už to nemůže déle odkládat,“ řekl o Johnsonovi serveru Politico jeden z členů administrativy, který si nepřál být jmenován. „Pracujeme s ním už několik měsíců, abychom ho k tomu přiměli,“ dodal. Součástí přesvědčovací kampaně měly být četné schůzky se zpravodajci za zavřenými dveřmi, kde se Johnson a další republikáni nakloněni Ukrajině měli dozvědět, v jak vážné situaci Kyjev je.

„Myslím si, že učinil několik těžkých rozhodnutí a že tím ohrožuje své místo,“ prohlásil na adresu Johnsona demokratický kongresman Jim Himes. „Politicky s ním sice v ničem nesouhlasím, ale myslím, že je čestný a chová se jako vůdce,“ dodal.

Republikáni, kteří podporují Ukrajinu, většinou odmítají náznaky, že by Biden hrál nějakou rozhodující roli při předkládání návrhu zákona o pomoci Ukrajině. Dlouho také tvrdili, že prezident nevyužil dostatečně své možnosti, aby se zasadil o obranu Ukrajiny před ruskou agresí.

Posun už naznačil i Trump

Jistý posun vůči pomoci Ukrajině v posledních hodinách přišel i od Donalda Trumpa. Republikánský exprezident a kandidát do listopadových prezidentských voleb v příspěvku na sociální síti Truth Social napsal, že přežití Ukrajiny v současné válce proti Rusku je důležité jak pro Evropu, tak pro Spojené státy.

Trump přijetí balíku dosud otevřeně nepodpořil a ve většině svých předchozích příspěvků na Truth Social naopak kritizoval evropské spojence, kteří podle něj Kyjevu neposkytují dostatek prostředků. „Proč Evropa nemůže narovnat nebo dorovnat peníze poskytnuté USA, aby pomohla zoufalé zemi v nouzi?“ tázal se Trump. „Jak se všichni shodují, ukrajinské přežití a síla by měly být pro Evropu mnohem důležitější než pro nás, ale je to důležité i pro nás! Pohni sebou, Evropo,“ dodal exprezident.

Příspěvek se zdá být jedním z prvních uznání Trumpa, že přežití Ukrajiny, která se od února 2022 brání obnovené ruské agresi, je v bezpečnostním zájmu Spojených států, podotkla agentura Reuters. A jeho slova by mohla ovlivnit i republikány ve Sněmovně reprezentantů.

Jenom USA mohou teď Ukrajině rychle pomoci, píše ISW

Otálení Spojených států s další pomocí Ukrajině umožnilo Rusku přejít na bojišti od poziční války k novému manévrování, ukrajinští vojáci zároveň mají stále větší problémy udržet současné obranné linie. Tolik postrádanou protivzdušnou obranu a dělostřeleckou munici může nyní rychle poskytnout právě Washington, píše americký think tank Institut pro studium války (ISW).

Rusové prosazují svou převahu a pomalu, ale vytrvale postupují na několika úsecích fronty, dodává ISW. Od začátku roku se okupanti zmocnili více než 360 kilometrů čtverečních.

Američtí politici si podle institutu musí uvědomit realitu – že další odkládání vojenské pomoci povede k velkým ruským ziskům během tohoto roku a nakonec i k vítězství Moskvy v roce příštím. „Spojené státy tak dnes mají reálně jen dvě možnosti. Mohou rychle obnovit poskytování vojenské pomoci a nechat Ukrajinu stabilizovat frontové linie v blízkosti současných pozic, nebo mohou nechat Rusko porazit ukrajinskou armádu a táhnout až k hranicím NATO – od Černého moře až po střední Polsko. Jiná možnost neexistuje,“ píše ISW.

Cena za další pomoc Ukrajině je tak podle institutu mnohem nižší než dlouhodobá rizika a náklady spojené s možným úspěchem Ruska. Výrazně by totiž vzrostla šance, že v budoucnu napadne i pobaltské státy. „Na druhou stranu ukrajinský úspěch – a to i kdyby Ukrajina jen udržela současné frontové linie – by dělal potenciální útok na Pobaltí nebo Polsko pro Rusko mnohem obtížnější a riskantnější,“ uzavírá ISW.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 2 hhodinami

Trump jmenoval guvernéra Landryho zvláštním vyslancem pro Grónsko

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Šéf Bílého domu to v neděli večer uvedl na své síti Truth Social. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla.
před 3 hhodinami

Australský státní parlament jedná o zpřísnění pravidel pro držení zbraní

Parlament australského státu Nový Jižní Wales se znovu sešel k hlasování o návrzích zákonů, které by výrazně omezily vlastnictví střelných zbraní. Připravovaná legislativa počítá také se zákazem zobrazování symbolů teroru a zpřísněním pravidel pro protesty. Australský spolkový stát tak reaguje na nedávný útok na pláži Bondi v Sydney, který si vyžádal patnáct obětí.
před 6 hhodinami

Jednání ukrajinské delegace označil Witkoff za konstruktivní

Za produktivní a konstruktivní označil v neděli zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff rozhovory, které ukrajinská delegace v posledních třech dnech vedla na Floridě se zástupci Spojených států a Evropy. Američané v Miami jednali také se zástupci Kremlu, který rusko-ukrajinskou válku téměř před čtyřmi roky napadením sousední země odstartoval. Jako „produktivní“ zhodnotil Witkoff také rozhovory s ruskou stranou.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

USA zasahují proti tankeru směřujícímu do Venezuely

Spojené státy v neděli v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zasahují proti dalšímu tankeru, píší agentury Bloomberg a Reuters. První zprávy hovořily o nalodění amerických vojáků na palubu lodi, později agentura Reuters napsala, že ji americká pobřežní stráž pronásleduje. V sobotu se americké ozbrojené síly jednoho tankeru zmocnily, což venezuelská vláda odsoudila jako únos a pirátství.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Křesťané v Izraeli slaví advent po dvou letech války v klidnější atmosféře

Po dvou letech války prožívají i křesťané v Izraeli advent a vánoční svátky v poněkud klidnější atmosféře. V klášteře Latrun na pomezí židovského státu a Západního břehu se koledy zpívají arabsky. Arabové totiž tvoří většinu křesťanů v zemi. Nejrozšířenější světové náboženství je v Izraeli menšinovým. Kvůli populačnímu nárůstu židů a muslimů se podíl křesťanů dále snižuje.
před 11 hhodinami

V Nigérii se podařilo osvobodit 130 žáků unesených ozbrojenci

V Nigérii se podařilo osvobodit na 130 žáků, které v listopadu unesli ozbrojenci z katolické školy na východě této více než dvěstětřicetimilionové země, píše agentura AFP.
před 12 hhodinami

Minuta ticha i vlajky na půl žerdi. Austrálie uctila památku obětí střelby

Australané drželi den smutku a rozjímání, aby uctili památku patnácti obětí střelby proti židovské komunitě, která se stala před týdnem na pláži Bondi Beach v Sydney. Po celé zemi se v neděli držela minuta ticha, kdy se kvůli pietě zastavilo i televizní a rozhlasové vysílání. Na deset tisíc lidí se účastnilo pietní akce na místě tragédie, kam přijel i premiér Anthony Albanese, jehož dav vypískal. Země se zároveň chystá prověřit pravomoci policie, píše Reuters.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...