Mike Johnson

„O ničem nevím,“ řekl americký prezident Donald Trump k pondělní zprávě, že se vrcholní představitelé národní bezpečnosti „podělili“ s šéfredaktorem časopisu The Atlantic Jeffreym Goldbergem o citlivé vojenské plány k chystaným úderům na jemenské povstalce. Šéfové tajných služeb, kteří byli součástí skupiny, tvrdí, že američtí činitelé v chatu utajované informace nesdíleli. Z řad demokratů se ozývá kritika a volání po vyšetřování. Negativně věc vnímají ale i někteří republikáni.

Američanům se vrátila hrdost a americký sen je nezastavitelný, řekl v projevu k oběma komorám Kongresu šéf Bílého domu Donald Trump. Úvod proslovu narušili demokraté pískáním, jeden z kongresmanů byl pak vyveden ze sálu. Trump slíbil zachránit ekonomiku před inflací, daňové úlevy či boj s ilegální imigrací. Zmínil také, že obdržel dopis od ukrajinského lídra Volodymyra Zelenského, v němž vyjádřil ochotu jednat. Ukrajinská média s odvoláním na tamní činitele ovšem poznamenala, že Trump citoval Zelenského internetové vyjádření, nikoliv dopis.

Mnozí republikánští senátoři ještě před nástupem amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu nesouhlasili s možným omilostněním a zmírněním trestů pro patnáct set útočníků na Kapitol, kde 6. ledna 2021 zemřelo několik lidí. Poté, co Trump po své inauguraci obviněné skutečně omilostnil, ale řada republikánů otočila a proti rozhodnutí se zpravidla nijak nevymezuje. Někteří se ho dokonce snaží obhájit.

Republikán Mike Johnson v pátek obhájil funkci předsedy americké Sněmovny reprezentantů po nezvykle dlouhém hlasování, při němž nejdříve nezískal dostatečnou podporu. Nakonec však uspěl poté, co dva jeho straničtí kolegové změnili svůj hlas. Vyhnul se tak výraznějším komplikacím na úvod nového funkčního období sněmovny. Americká média nicméně podotýkají, že jej v nejbližších týdnech a měsících čekají další velké výzvy.

Nominant zvoleného prezidenta Donalda Trumpa na post ministra spravedlnosti Matt Gaetz se vzdal křesla ve Sněmovně reprezentantů. Vyhne se tak vyšetřování v etickém výboru dolní komory Kongresu. Gaetze stejně jako další Trumpovy kandidáty bude muset schválit Senát. Výběr vyvolal pozdvižení mezi republikány i demokraty.

Sčítaní výsledků amerických voleb postupně pokračuje, a zatímco o novém prezidentovi a většině v Senátu je už jasno, to, kdo ovládne dolní komoru amerického Kongresu, mohou úřady vyhlásit až za několik dní, napsala agentura AP. Zatím mají demokraté ve Sněmovně reprezentantů jistých 197 křesel, zatímco konkurenční republikáni dosáhli 210 postů. K zisku nadpoloviční většiny je třeba 218 křesel.

Republikán Donald Trump se po čtyřech letech vrátí do Bílého domu. Podle projekcí hlavních amerických televizních stanic překonal hranici potřebných 270 volitelů a porazil demokratku Kamalu Harrisovou. Ta už v telefonátu s Trumpem uznala svou porážku a pogratulovala exprezidentovi k vítězství.

Americkým tajným službám podle televize CNN unikly informace o plánech Izraele na odvetný úder proti Íránu kvůli útokům z 1. října. Zdroje této stanice únik hodnotí jako velmi znepokojivý. Jednou z uniklých informací je to, že Izrael vlastní jaderné zbraně, což v minulosti nikdy nepřiznal. Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson pro CNN uvedl, že USA již neoprávněné zveřejnění dvou přísně tajných dokumentů vyšetřují.

Šéf palestinské teroristické organizace Hamás Jahjá Sinvár je mrtev, v Pásmu Gazy ho zabili izraelští vojáci. Jeho smrtí však válka v Pásmu Gazy nekončí, řekl v projevu ve čtvrtek večer izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Podle něj je další prioritou přivést domů rukojmí, která drží Hamás od útoku na Izrael z loňského 7. října. Prezident země Jicchak Herzog armádu a bezpečnostní složky za zabití Sinvára pochválil. Podle amerického prezidenta Joea Bidena není Hamás po smrti svého vůdce schopen loňský útok opakovat a otevřela se šance na mír v Pásmu Gazy bez Hamásu u moci.

Republikánský předseda Sněmovny reprezentantů USA Mike Johnson požaduje, aby ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj „okamžitě vyhodil“ velvyslankyni Kyjeva v USA. Zdůvodňuje to okolnostmi Zelenského nedělní návštěvy v pensylvánské muniční továrně za přítomnosti demokratických politiků, která byla podle něj „vměšováním do amerických voleb“. Ukrajina se k výzvě nevyjádřila. Za podobných okolností, které kritizuje Johnson u Zelenského, se přitom se zahraničními politiky setkává republikánský kandidát na prezidenta Donald Trump.

Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump se domnívá, že americká viceprezidentka Kamala Harrisová by byla v listopadových prezidentských volbách v USA snazší soupeř než prezident Joe Biden, který se kandidatury vzdal. Bývalý prezident Trump to řekl v rozhovoru s televizí CNN. Bidena označil za nejhoršího prezidenta v historii Spojených států.

Kandidaturu amerického exprezidenta Donalda Trumpa pro listopadové volby podpořili během druhého dne nominačního sjezdu Republikánské strany i jeho někdejší hlavní rivalové z primárek. Bývalá guvernérka Jižní Karolíny Nikki Haleyová vyzvala své příznivce, aby pro něj hlasovali v zájmu země, guvernér Floridy Ron DeSantis se v projevu opřel do současného demokratického šéfa Bílého domu Joea Bidena a tvrdil, že je na úřad příliš starý. Biden po předchozím zmírnění rétoriky po víkendovém atentátu na Trumpa naopak opět přitvrdil. Generální inspektor amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti zahájil vyšetřování postupu tajné služby při zajišťování Trumpovy bezpečnosti v době atentátu.

Bývalý americký prezident Donald Trump ve čtvrtek poprvé od vpádu svých stoupenců do sídla Kongresu 6. ledna 2021 navštívil washingtonskou parlamentní čtvrť Capitol Hill. Setkal se tam s republikánskými zákonodárci, informovala agentura AP.

Americký prezident Joe Biden oznámil opatření, které by zakázalo udílet azyl žadatelům přicházejícím z Mexika, když vláda považuje jižní hranici USA za „přetíženou“. Podle zdrojů agentury AP by mělo omezení začít platit okamžitě, neboť hranice pro jeho spuštění je nižší, než aktuální počty migrantů zachytávaných na hranici. Americký tisk hovoří o významném až „drastickém“ zpřísnění imigrační politiky, které bude téměř jistě soudně napadeno.

Bývalý americký prezident Donald Trump uvedl v neděli ve vysílání stanice Fox News, že by přijal případný trest domácího vězení či pobytu za mřížemi. Dodal ale, že veřejnost by to nejspíš nepochopila a mohlo by se to stát zlomovým okamžikem. O tom, co by mohlo poté nastat, už Trump nehovořil, napsala agentura Reuters.

Americký exprezident Donald Trump, jehož porota jako první bývalou hlavu státu ve čtvrtek uznala vinným z trestného činu, se co nejdříve odvolá proti rozsudku stanovujícímu výši trestu. Stanici CNN to řekl jeho advokát Todd Blanche, který stejně jako Trump označil proces za neférový. Výši trestu oznámí soudce 11. července.

Izrael podle amerického prezidenta Joea Bidena použil bomby dodávané Spojenými státy k útokům, při nichž v Pásmu Gazy umírali palestinští civilisté. Biden to řekl ve středu (ve čtvrtek brzy ráno středoevropského času) v rozhovoru pro stanici CNN. Izraelský velvyslanec v OSN Gilad Erdan označil prezidentovo prohlášení za zklamání, premiér Benjamin Netanjahu na nejnovější krok USA zatím oficiálně nereagoval. Mluvčí Bílého domu John Kirby později uvedl, že rozsáhlý útok na Rafah podle USA nepovede k porážce Hamásu. Zdůraznil, že Washington ale sdílí s Izraelem cíl porazit palestinské teroristy.

Spojené státy odložily plánovanou dodávku munice Izraeli a kvůli jeho operacím v Rafahu na jihu Pásma Gazy nyní přehodnocují bezprostřední vojenskou podporu židovského státu. Uvedl to americký ministr obrany Lloyd Austin, čímž potvrdil zprávy amerických médií z uplynulých dní. Podle tisku je to od začátku války v Gaze první známý případ, kdy Američané kvůli nesouhlasu s počínáním izraelské vlády sáhli na dodávky zbraní. S krokem americké vlády nesouhlasí republikáni.

Nesouhlasným pokřikováním přivítali studenti newyorské Kolumbijské univerzity předsedu Sněmovny reprezentantů USA, republikána Mikea Johnsona. Navštívil instituci, která se v posledních dnech stala dějištěm masivního protestu proti izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy.

Pro schválení balíku pomoci pro Ukrajinu v americké sněmovně byla důležitá změna postoje republikánského kandidáta na prezidenta Donalda Trumpa, míní experti na americkou politiku. Pozici republikánského předsedy sněmovny Mikea Johnsona, který kvůli připuštění návrhu k hlasování čelí kritice části zákonodárců své strany, podle nich v ohrožení není.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil vděk americké Sněmovně reprezentantů, která schválila pomoc napadené zemi. Rozhodnutí podle něj udrží chod dějin na správné cestě. Pomoc vítá i NATO a čeští politici.

Zákonodárci v dolní komoře amerického Kongresu schválili dlouho očekávaný balík pomoci Ukrajině. V oddělených hlasováních kývli také na pomoc Izraeli a Tchaj-wanu a dalším zemím v Indo-Pacifiku. Předlohy ještě musí schválit Senát a podepsat prezident Joe Biden.

V sobotu večer místního času se ve Washingtonu sejdou členové Sněmovny reprezentantů, aby hlasovali o balíku zahraniční pomoci, který kromě peněz pro Izrael nebo Tchaj-wan zahrnuje i dlouho očekávanou miliardovou pomoc pro Ukrajinu. Republikánský šéf sněmovny s předložením balíku měsíce otálel, po důrazných varováních ze strany zpravodajských služeb ale otočil a své spolustraníky, kteří nejsou nakloněni Kyjevu, varuje, že situace je vážná a pokud Ukrajina prohraje, v nebezpečí se ocitne celá Evropa. Hlasování ve Sněmovně reprezentantů bude v noci ze soboty na neděli sledovat i ČT24.

Český prezident Petr Pavel apeloval v pořadu Christiane Amanpourové stanice CNN na Spojené státy, aby schválily podporu pro Ukrajinu. Obrana země je podle Pavla důležitá pro celý svět. Kyjev čeká už půl roku na klíčový vojenský a ekonomický balík v hodnotě 61 miliard dolarů. Američtí zákonodárci by o něm mohli hlasovat o víkendu. Návrh v Kongresu měsíce blokují kritici z řad republikánů. Situace na frontě se mezitím rychle obrací v neprospěch ukrajinských sil. Kyjevu chybí zbraně, munice i vojáci.