Kdo získá Sněmovnu reprezentantů, nemusí být jasné několik dní

Sčítaní výsledků amerických voleb postupně pokračuje, a zatímco o novém prezidentovi a většině v Senátu je už jasno, to, kdo ovládne dolní komoru amerického Kongresu, mohou úřady vyhlásit až za několik dní, napsala agentura AP. Zatím mají demokraté ve Sněmovně reprezentantů jistých 197 křesel, zatímco konkurenční republikáni dosáhli 210 postů. K zisku nadpoloviční většiny je třeba 218 křesel.

Nadále se rozhoduje o 28 křeslech ve Sněmovně reprezentantů, kde dosud měli většinu republikáni. I nyní mají nakročeno k jejímu získání. „Republikáni směřují k jednotné vládě v Bílém domě, Senátu i Sněmovně reprezentantů,“ řekl republikánský předseda sněmovny Mike Johnson.

Agentura AP informuje o tom, že rozhodnout mohou hlavně výsledky z Arizony, Oregonu, Kalifornie nebo Iowy.

V případě Sněmovny reprezentantů voliči každé dva roky vybírají všech 435 zákonodárců. Většinu v podobě 220 mandátů dosud drželi republikáni.

I přesto, že by se republikánům znovu podařilo ovládnout i Sněmovnu reprezentantů, nemusí být pro vítěze prezidentských voleb Donalda Trumpa prosazování jeho agendy snadné – ne všichni jeho straníci s ní totiž souhlasí. Senát má také možnost takzvaného filibusteru neboli obstrukční řeči, jejíž cílem je prodloužit jednání a oddálení, či dokonce zabránění hlasování o daném zákonu nebo jiné sporné otázce. Nedá se ale očekávat, že by se Trumpově agendě do cesty stavěl Nejvyšší soud, jelikož v něm mají konzervativní soudci převahu šesti ku třem.

Republikáni získali Senát

Jisté je už to, že republikáni získali s nejméně 53 křesly Senát. Předchozí informace hovořily o 52 mandátech, ve čtvrtek večer mezi republikánské kongresmany přibyl podle AP David McCormick, který porazil dlouholetého demokratického zákonodárce Boba Caseyho. Většinu v horní komoře Kongresu budou mít poprvé po čtyřech letech, dosud měli 49 senátorů.

Kdo republikánskou většinu v Senátu povede, je nadále otevřené. Vůdce republikánů v Senátu Mitch McConnell, který je zároveň nejdéle sloužícím senátorem za Kentucky, letos oznámil, že z vedoucí funkce odstoupí.

Nadále pokračuje sčítání hlasů v prezidentských volbách ve státech Arizona a Nevada, které mají dohromady 17 volitelů. V obou však vede Trump.

Volební účast

Americká média sledovala i účast lidí u prezidentských voleb, již po zahájení hlasování v předtermínech hovořila o mimořádném zapojení voličů. Podle listu The Washingotn Post nakonec dosáhla 65 procent z přibližně 240 milionů oprávněných voličů.

V roce 2020 se volební účast vyšplhala ještě o jeden procentní bod výše, což znamenalo maximum za posledních sto let. Tehdy využilo možnost hlasovat bezmála 158,5 milionu lidí.

„Náš poslední odhad účasti v prezidentských volbách je 157,5 milionu, což by v absolutním počtu skoro vyrovnalo rok 2020, ovšem jako podíl oprávněných voličů je to o vlásek méně, vzhledem k nárůstu populace,“ uvedl ve čtvrtek hlavní volební analytik deníku The New York Times Nate Cohn. Doplnil, že sečteno bylo druhý den po volbách skoro 143 milionů hlasů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Z disidentky agentkou Moskvy. Sudlianková v Česku řídila ruské dezinformace

Nově sankcionovaná běloruská novinářka Natalia Sudlianková byla v Česku dlouho vnímána jako disidentka, jeden ze zlomů ale přišel v době nelegální anexe ukrajinského Krymu Ruskem. Podle Bezpečnostní informační služby (BIS) v tuzemsku řadu let skrytě a vědomě pracovala pro ruskou vojenskou zpravodajskou službu GRU. V Česku žije s rodinou, která tu může zůstat.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Dopad amerických cel probírali Topolánek a Kolář

O dopadu cel, která zavádí americký prezident Donald Trump vůči obchodním partnerům Spojených států, diskutovali v pořadu Události, komentáře bývalý předseda Rady Evropské unie a expremiér Mirek Topolánek a poradce prezidenta a bývalý velvyslanec v Rusku a v USA Petr Kolář. Probrali také strategii a taktiku Trumpa i evropské vyjednávání se Spojenými státy.
před 3 hhodinami

Akciové burzy druhým dnem zažily jízdu z kopce

Evropské akciové burzy prožily i v pátek prudký pokles. Investoři tak reagovali na dopad nových amerických cel, která prezident Donald Trump oznámil ve středu večer. Panevropský index Stoxx 600 uzavřel se ztrátou 5,1 procenta. Britský FTSE 100 i německý DAX odepsaly necelých pět procent, francouzský CAC pak přes čtyři procenta. Propad zažily trhy i ve čtvrtek. Ve výrazném minusu zakončily týden též americké akcie. Situaci vyostřila i páteční razantní odpověď Číny.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Cla jsou mimořádně radikální, odpověď bude adekvátní, řekl Šefčovič

Nová cla oznámená prezidentem USA Donaldem Trumpem jsou mimořádné radikální a pozice EU a Washingtonu zůstávají přes intenzivní kontakty velmi rozdílné. V rozhovoru se zpravodajem ČT Petrem Obrovským to uvedl eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič. Evropská unie podle něj chystá „bezprecedentní“ odpověď.
před 3 hhodinami

Turci usilují o klíčovou základnu v Sýrii, Izrael udeřil

Turecko chce převzít leteckou základnu Tijas v Sýrii a rozmístit tam systémy protivzdušné obrany a drony. S odkazem na své zdroje to píše The Middle East Eye (MEE) a další média. Ankara jedná s Damaškem i o vojenském centru pro výcvik syrských vojáků. Izrael mluví o „tureckém protektorátu“ a základny bombarduje. Damašek má útoky za porušení suverenity.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Velitelé britské a francouzské armády jednali se Zelenským

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pátek v Kyjevě setkal s veliteli britské a francouzské armády, aby s nimi projednal plány na případné rozmístění kontingentu zahraničních vojáků na Ukrajině v rámci možné budoucí dohody o příměří.
před 4 hhodinami

Rusové udeřili na elektrárnu v Chersonu. Porušili dohodu, řekl Zelenskyj

Rusko v pátek zaútočilo bezpilotním letounem na tepelnou elektrárnu v ukrajinském městě Cherson, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters. Obvinil proto Moskvu z porušení moratoria na útoky proti civilní energetické infrastruktuře, které bylo zprostředkováno Spojenými státy. Ruské síly útočily během pátku rovněž v Kryvém Rihu, kde zabily nejméně čtrnáct lidí, z toho šest dětí, a v Charkově, kde zemřelo pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Putin bude muset brzy říci, zda to s mírem myslí vážně, prohlásil Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek po jednání ministrů zahraničí států NATO prohlásil, že ruský vládce Vladimir Putin bude muset velmi brzy říci, zda to s mírem na Ukrajině myslí vážně. Pokud ne, USA odpoví, zdůraznil Rubio. Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho je nyní „míč na ruské straně hřiště“. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) řekl, že k ruskému jednání o příměří je maximálně skeptický.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...