Kamala Harrisová

Odstoupení Joea Bidena z boje o znovuzvolení přineslo obrat ve schopnosti Demokratické strany vybírat peníze na kampaň. Její hlavní zprostředkovatel příspěvků oznámil, že neděle je v tomto směru nejúspěšnějším dnem aktuálního volebního cyklu. Americká média mezitím informují, že peníze vybrané dříve na Bidenovu kampaň jsou již pod kontrolou viceprezidentky a pravděpodobné nové kandidátky demokratů do Bílého domu Kamaly Harrisové.

Přední zástupci Demokratické strany už podpořili kandidaturu americké viceprezidentky Kamaly Harrisové a její nominaci před srpnovým stranickým sjezdem. Jsou mezi nimi například guvernér Kalifornie Gavin Newsom, ministr dopravy Pete Buttigieg či exprezident Bill Clinton a jeho manželka, bývalá ministryně zahraničí Hillary Clintonová. Reagovali tak na nedělní oznámení prezidenta Joea Bidena, že se rozhodl přestat usilovat o další funkční období. Harrisová má také již pod kontrolou peníze vybrané dříve na Bidenovu kampaň.

Volební štáb amerického exprezidenta Donalda Trumpa se týdny připravoval na možnost, že úřadující prezident Joe Biden z listopadových voleb odstoupí. A když se tak v neděli stalo, okamžitě zahájil útoky na viceprezidentku Kamalu Harrisovou, která je nyní nejpravděpodobnějším prezidentským kandidátem Demokratické strany. Za republikánem Trumpem politička v průzkumech preferencí mírně zaostává, podobně jako Biden.

Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump se domnívá, že americká viceprezidentka Kamala Harrisová by byla v listopadových prezidentských volbách v USA snazší soupeř než prezident Joe Biden, který se kandidatury vzdal. Bývalý prezident Trump to řekl v rozhovoru s televizí CNN. Bidena označil za nejhoršího prezidenta v historii Spojených států.

Americký prezident Joe Biden odstupuje z kandidatury za znovuzvolení prezidentem Spojených států. Chce se nyní soustředit na své povinnosti po zbytek funkčního období. Biden to uvedl v prohlášení na sociální síti X. Zároveň vyjádřil podporu viceprezidentce Kamale Harrisové, aby se stala kandidátkou Demokratické strany pro nadcházející volby. Harrisová v reakci na to uvedla, že bude o nominaci Demokratické strany usilovat a chce udělat vše pro to, aby republikánského kandidáta Donalda Trumpa porazila.

Americká viceprezidentka Kamala Harrisová oznámila, že bude usilovat o prezidentskou nominaci Demokratické strany pro listopadové volby a udělá vše, co bude v jejích silách, aby porazila kandidáta republikánů Donalda Trumpa. Nominaci ale jistou nemá, podporu ji musí vyjádřit strana. Kamala Harrisová je první ženou a také první političkou tmavé pleti, která se jako viceprezidentka dostala do Bílého domu.

Republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trump se na mítinku v Grand Rapids v Michiganu, kde poprvé vystoupil společně s republikánským kandidátem na viceprezidenta J. D. Vancem, vrátil k útočné rétorice a posmíval se demokratům i prezidentovi Joeu Bidenovi, napsala agentura DPA. Šlo o první předvolební mítink po atentátu, z kterého Trump vyvázl se zraněným uchem.

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) v pátečních Událostech, komentářích zhodnotil výsledky summitu Severoatlantické aliance pozitivně, myslí si, že Ukrajina dostala adekvátní pomoc. „Marně jsem při sledování summitu hledal slovo mír,“ namítl poslanec Jiří Kobza (SPD). Politici promluvili také o kampani v amerických prezidentských volbách. „Peníze by mohly být klíčovým faktorem, jestli Biden odstoupí,“ myslí si amerikanista Jiří Pondělíček, který byl dalším hostem této části debaty.

Ve Spojených státech je nyní jedním z hlavních témat pozice Joe Bidena v prezidentských volbách i jeho zdravotní stav. Úřadující hlava státu si po červnové přímé debatě s republikánským konkurentem Donaldem Trumpem v průzkumech pohoršila. Obavy v řadách Demokratické strany sílí a objevují se názory, že by si Biden měl ještě rozmyslet svou kandidaturu. Za jakých okolností by mohl být jako kandidát nahrazen a koho americká média tipují jako případnou alternativu?

Severoatlantická aliance je klíčová pro zajištění bezpečnosti Spojených států a USA nikdy nenechají Ukrajinu napospas Rusku. Během ostře sledované tiskové konference po skončení summitu NATO to prohlásil americký prezident Joe Biden. Uvedl rovněž, že válka v Pásmu Gazy by měla okamžitě skončit a Izrael poté nesmí Gazu okupovat. Biden také na závěr summitu čelil řadě dotazů týkajících se jeho kondice a schopnosti vést hlavní západní mocnost v příštích letech.

Pro amerického prezidenta může být tento týden rozhodující. Přesně čtrnáct dní po nepovedené debatě s Donaldem Trumpem Joe Biden stále bojuje o své politické přežití. Detailně jeho vystupování teď sledují na summitu NATO nejen domácí, ale i zahraniční média a politici. Včetně jeho spolustraníků. Část z nich je přesvědčená, že kvůli svému zdravotnímu stavu nedokáže porazit svého rivala Donalda Trumpa. Tématu se věnoval Horizont ČT24.

Několik amerických guvernérů za Demokratickou stranu, kteří se ve středu večer osobně setkali s prezidentem Joem Bidenem, vyjádřilo důvěru v jeho schopnost zastávat nejvyšší úřad v zemi a podpořilo jeho kandidaturu do listopadových voleb. Uvedli také, že s prezidentem upřímně a otevřeně hovořili o jeho slabém vystoupení v televizní debatě z minulého týdne. Informovaly o tom v noci na čtvrtek tiskové agentury.

Nejistý výkon Joea Bidena v předvolební debatě na CNN vyvolal diskuse o tom, že by strana měla do listopadových prezidentských voleb vyslat jiného zástupce, tvrdí americká média. Biden měl problémy se vyjadřovat a nedokázal zatlačit na svého oponenta Donalda Trumpa v tématech, kde má slabiny. Demokraté hovoří o zklamání, ale prezident se odstoupit nechystá.

Násilí páchané střelnými zbraněmi je ve Spojených státech nově definováno jako krize ohrožující veřejné zdraví. Rozhodl o tom nejvýše postavený armádní lékař, generál Vivek Murthy. Střelba je například v současnosti v Americe nejčastější příčinou úmrtí dětí a mladistvých.

Už dva roky neplatí ve Spojených státech ústavní právo na potrat. Tamní Nejvyšší soud svým rozhodnutím nechal regulaci na rozhodnutí jednotlivých federálních států. Právě toto téma rezonuje v předvolební kampani prezidentských voleb, které USA čekají na podzim. Někteří členové Republikánské strany žádají další omezení. V americkém Senátu tento měsíc nepodpořili také zákon zaručující přístup k antikoncepci.

Zástupci desítek států míří do Švýcarska, kde se o víkendu koná mírový summit pořádaný Ukrajinou. Podle Kyjeva je cílem zformulovat společnou vyjednávací pozici k ukončení války, která bude poté předložena Rusku. Moskva, jež pozvánku nedostala, se snaží význam akce zlehčovat. Na summit nepošle zástupce ani Čína. Obě mocnosti se podle Ukrajiny snaží odradit další země od účasti. Právě ta bude pro Kyjev klíčová, stejně jako jednotná podpora ukrajinského mírového plánu. Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií FSV Univerzity Karlovy míní, že summit je v první řadě „diplomatickou ofenzivou“ Ukrajiny.

O šestitýdenním příměří v Pásmu Gazy se v neděli jedná v Káhiře. Na místo dorazila delegace teroristického hnutí Hamás, naopak zástupci židovského státu podle listu The Times of Israel (ToI) do egyptské metropole nedorazili. Podle médií totiž teroristé nezaslali do Jeruzaléma seznam žijících rukojmích a požadavky na výměnu. Na místě jsou podle agentury AFP také prostředníci – zástupci Spojených států, Kataru a hostitelského Egypta.

Spojené státy se hlásí k závazku NATO, kdy útok na jednoho člena je útokem na všechny, řekla při úvodním dni Mnichovské bezpečnostní konference americká viceprezidentka Kamala Harrisová. Bavorský premiér Markus Söder (CSU) zase prohlásil, že Německo musí výrazně navýšit investice na obranu, a to na tři procenta HDP ročně, a ne na dvě procenta, jak zní dohoda států NATO. Chce také, aby Německo dodalo Ukrajině střely s plochou dráhou letu Taurus, o které Kyjev žádá a které spolková vláda kancléře Olafa Scholze (SPD) odmítá poskytnout. Česko zastupuje na konferenci prezident Petr Pavel.

Američtí demokraté se drží hesla o tom, že vítězný tým se nemění. Prezident Joe Biden má cestu k nominaci volnou, seriózní rival se mu ve straně nepostavil. V minulých volbách zastavil Donalda Trumpa, což bude s největší pravděpodobností jeho úkolem i nyní. Vyvstávají ale otázky kolem jeho věku, nemluvě o nízké popularitě mezi Američany.

Od začátku současné blízkovýchodní války uběhly dva měsíce. Zahájilo ji 7. října ráno palestinské teroristické hnutí Hamás a další skupiny nečekaným útokem na Izrael. Odpovědí byly letecké údery na Pásmo Gazy a koncem října i pozemní invaze s cílem zničit Hamás. Jaká budoucnost čeká Gazu a Izrael, je zatím nejasné.

Izraelská armáda tvrdí, že otevřela humanitární koridor v Pásmu Gazy, který má umožnit evakuaci civilistů ze severu oblasti na jih. Oznámila také rozdělení enklávy na dvě poloviny. Oblast čelila v noci silnému ostřelování. OSN vyzývá ke klidu zbraní; v regionu už prý zemřely desítky jejích pracovníků. Na Blízký východ připlula americká jaderná ponorka třídy Ohio, oznámilo velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ, Perský záliv a severní Afriku (CENTCOM). Spojené státy se tak snaží odstrašit další regionální hráče jako libanonský Hizballáh a Írán od zapojení do války.

Od teroristických útoků z 11. září uběhlo dvacet dva let. Šéf Bílého domu Joe Biden při ceremonii na vojenské základně na Aljašce vyzval národ, aby nepodléhal politice rozdělování a sjednotil se. Pietního aktu u památníku v centru New Yorku se zúčastnila americká viceprezidentka Kamala Harrisová, starosta města a řada dalších politiků. Při útocích na budovy světového obchodního centra a Pentagon zemřelo přes tři tisíce lidí. Spáchala je skupina islamistických teroristů ze skupiny al-Káida pod vedením Usámy bin Ládina.

Guvernér Floridy a jeden z uchazečů o republikánskou nominaci na prezidentského kandidáta Ron DeSantis čelí ostré kritice vlády i části republikánů za to, jak jeho stát upravil školní osnovy. Nově se totiž má ve výuce vyzdvihovat to, že si otroci v rámci nucených prací osvojili řadu dovedností a řemesel.

Napříč Spojenými státy v sobotu pořádali shromáždění lidé na obou stranách debaty o potratech při příležitosti prvního výročí verdiktu nejvyššího soudu, který umožnil americkým zákonodárcům znovu interrupce zakazovat. Zastánci i odpůrci práva na potrat se sešli v centru Washingtonu, informovala agentura Reuters. Americký prezident Joe Biden prohlásil, že Republikánská strana chce potraty zakázat v celých USA, republikánští politici se ovšem k takovémuto postupu v poslední době staví poměrně vlažně.