Kamala Harrisová

Dosluhující americký prezident Joe Biden přivítal ve středu odpoledne našeho času nově zvolenou hlavu státu Donalda Trumpa v Bílém domě, kam se Trump v lednu vrátí po čtyřleté pauze poté, co vyhrál nedávné volby. V úvodu setkání v Oválné pracovně si oba politici potřásli rukou a zavázali se k hladkému předání moci. Schůzka trvala necelé dvě hodiny, mimo jiné se bavili o dění na Ukrajině a Blízkém východě.

Nově zvolený americký prezident Donald Trump v úterý informoval, že jeho poradcem pro národní bezpečnost se stane člen Sněmovny reprezentantů za stát Florida Michael (Mike) Waltz, bývalý příslušník speciálních sil, známých jako zelené barety.

Po amerických prezidentských volbách začíná složité dvouměsíční předávání moci, kdy bude současný demokratický prezident Joe Biden předávat administrativu republikánovi Donaldu Trumpovi. Ten si již vybral členku svého štábu nebo velvyslankyni při OSN. Spekuluje se však, že Trumpovo okolí chce k prověřování minulosti jmenovaných osob využívat soukromé firmy a obejít tak FBI – a po nástupu do funkce jim okamžitě umožnit přístup k utajovaným informacím.

Deník The Washington Post s odvoláním na několik osob obeznámených s věcí v neděli napsal, že nově zvolený americký prezident Donald Trump ve čtvrtek telefonoval s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Podle jednoho ze zdrojů Trump doporučil Putinovi, aby neeskaloval svou válku proti Ukrajině, a připomenul mu rozsah americké vojenské přítomnosti v Evropě. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov však v pondělí takové informace popřel.

Skoro každý druhý obyvatel Česka je podle bleskového průzkumu agentury STEM/MARK pro Českou televizi nespokojený s tím, jak dopadly americké prezidentské volby. Vítězství Donalda Trumpa pozitivně hodnotí pětatřicet procent respondentů. U lidí dotázaných v Česku tak převažuje podíl těch, kdo by hlasovali pro Kamalu Harrisovou, kterých je 48 procent. Donalda Trumpa by volil zhruba každý třetí oslovený.

Za neúspěch Demokratické strany v úterních volbách je zodpovědný nynější americký prezident Joe Biden, naznačila někdejší šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. V rozhovoru s listem The New York Times (NYT) kritizovala pozdní rozhodnutí hlavy státu odstoupit z volebního klání i jeho rychlou podporu viceprezidentky Kamaly Harrisové, která se stala demokratickou kandidátkou do prezidentského hlasování.

Sčítaní výsledků amerických voleb postupně pokračuje, a zatímco o novém prezidentovi a většině v Senátu je už jasno, to, kdo ovládne dolní komoru amerického Kongresu, mohou úřady vyhlásit až za několik dní, napsala agentura AP. Zatím mají demokraté ve Sněmovně reprezentantů jistých 197 křesel, zatímco konkurenční republikáni dosáhli 210 postů. K zisku nadpoloviční většiny je třeba 218 křesel.

Interview ČT24 vyzpovídalo netradičně postupně dva hosty – Čechy s americkým občanstvím, kteří v prezidentských volbách v USA volili každý jinak. Zatímco jazzový kytarista Rudy Linka prý nezná nikoho, kdo by vítal vítězství republikána Donalda Trumpa, publicista a komentátor Jefim Fištejn naopak pozoruje po porážce demokratky Kamaly Harrisové „úlevu ze všech stran“.

Pro nově zvoleného šéfa Bílého domu hlasovala i část mladých mužů, kteří tradičně volí demokraty, upozornil server Axios s odkazem na exit polly. Republikánu Donaldu Trumpovi se tak podařilo zvrátit trend, který byl ve Spojených státech patrný po generace. Mladí Američané často fungují jako pomyslný jazýček na vahách. Experti v souvislosti s volbami dále poukazují na to, že Trump odlákal demokratům i část zástupců menšin.

Americký prezident Joe Biden ujistil Donalda Trumpa, který se po čtyřech letech vrátí do Bílého domu, o poklidném a spořádaném předání moci. Trump se stal vítězem letošních prezidentských voleb. „Přijímáme volbu, kterou země učinila. Nemůžete milovat svou zemi, jen když zvítězíte,“ prohlásil Biden.

Evropa a potažmo Česká republika se po vítězství republikána Donalda Trumpa v bitvě o Bílý dům musí připravit na řadu změn, prohlásili v pořadu Události, komentáře zástupci sedmi sněmovních stran. Především se dá čekat, že kvůli Trumpově zaměření na vnitropolitické otázky se Evropa začne více starat o sebe, zaznělo v debatě.

Musíme přijmout výsledky těchto prezidentských voleb, prohlásila před svými příznivci neúspěšná kandidátka na prezidentku USA Kamala Harrisová. Současná viceprezidentka uznala svou porážku a příštímu šéfovi Bílého domu, republikánovi Donaldu Trumpovi, slíbila spolupráci při předávání moci. Zároveň prohlásila, že bude nadále bojovat za ideály, které prosazovala – ať už to je demokracie, vláda práva, nebo rovný přístup ke spravedlnosti.

Akcie na evropských i amerických trzích zahájily středeční obchodování silným růstem. Evropské akcie nakonec den uzavřely s mírnou ztrátou, ty americké růst udržely a hlavní indexy tak den zakončily na rekordu. V závěru obchodování oslabila i pražská burza. Investoři i trh reagovali na průběžné výsledky prezidentských voleb v USA.

Republikán Donald Trump se po čtyřech letech vrátí do Bílého domu. Podle projekcí hlavních amerických televizních stanic překonal hranici potřebných 270 volitelů a porazil demokratku Kamalu Harrisovou. Ta už v telefonátu s Trumpem uznala svou porážku a pogratulovala exprezidentovi k vítězství.

Donald Trump bude 47. prezidentem USA. Očekávanému úspěchu odpovídala i atmosféra v jeho volebním štábu. Hned na začátku volební noci jí výrazně napomohlo Trumpovo jasné a nečekaně výrazné vítězství na Floridě, kde se „hlavní stan“ republikánského kandidáta nacházel. Optimismus zpočátku panoval i ve volebním štábu demokratické kandidátky Kamaly Harrisové. S rostoucí pravděpodobností porážky se tam ale nálada zhoršovala.

Politolog Jiří Pehe považuje za klíčový důvod prohry Kamaly Harrisové příliš pozdní rozhodnutí prezidenta Joea Bidena odstoupit z prezidentské kandidatury. Spolu s analytikem AMO Jiřím Boháčkem se shodují, že volby byly ovlivněny především ekonomickými tématy, která zasáhla i rozhodování voličů menšinových skupin.

Jako „opravdového přítele“ označil Donalda Trumpa po jeho vítězství v amerických prezidentských volbách izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Obě země podle něj mohou znovu navázat silnou alianci. K triumfu pogratulovali republikánskému politikovi i další blízkovýchodní lídři – katarský emír, prezidenti Egypta a Spojených arabských emirátů či korunní princ Saúdské Arábie.

Donald Trump nejspíš podruhé zamíří do Bílého domu. V kampani sliboval především tvrdou imigrační politiku včetně masového vyhošťování přistěhovalců bez dokumentů. Pokračovat chce v daňových škrtech, deregulaci, ochranářské obchodní politice a dosazování federálních soudců s konzervativními názory. Vládnutí mu pravděpodobně usnadní republikánská kontrola nad oběma komorami Kongresu, byť v Senátu mohou demokraté řadu jeho návrhů blokovat.

Noc na středu jasný výsledek amerických prezidentských voleb nepřinesla. Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump podle agentury AP získal k 5:30 středoevropského času 230 hlasů volitelů. Demokratka Kamala Harrisová si zajistila 187 volitelů. Oba kandidáti vyhrávali ve státech, kde se jejich vítězství předpokládalo. Až nad ránem AP vyhlásila vítěze prvního z klíčových států – Severní Karolínu získal Trump.

Bývalému předsedovi vlády Mirkovi Topolánkovi nezáleží na tom, co kandidáti na prezidenta USA říkali v předvolební kampani. V Událostech, komentářích uvedl, že mu záleží spíše na výsledku voleb z pohledu Evropy. Podle předsedy výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI Jana Švejnara je demokratická kandidátka Kamala Harrisová předvídatelnější než její republikánský soupeř Donald Trump. S tím souhlasí i bývalý velvyslanec v Rusku a USA Petr Kolář, podle kterého se nemožností předvídat výsledek ukazuje, že „Amerika prožívá svojí svobodu“.

„Chystáme se na obě varianty“, řekl v úterním Interview ČT24 ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) o probíhajících prezidentských volbách ve Spojených státech amerických. Zároveň nechtěl komentovat, zda by pro Česko bylo lepší zvolení Donalda Trumpa nebo Kamaly Harrisové. Česko je ale podle něj připraveno spolupracovat s oběma potenciálními administrativami. „Nakonec to budou občané USA, kteří rozhodnou. A my se jako česká diplomacie a Evropa musíme podle toho zařídit,“ konstatoval. Ministr v rozhovoru mluvil také o NATO nebo o předvídatelnosti Donalda Trumpa.

Ve všech padesáti amerických státech se hlasuje o tom, kdo bude novým prezidentem. Voliči rozhodují, zda zemi poprvé povede žena, nebo zda se po čtyřech letech do Bílého domu vrátí Donald Trump. Jeho souboj s viceprezidentkou Kamalou Harrisovou je podle průzkumů mimořádně těsný a vítěz pravděpodobně opět nebude známý rychle po konci hlasování. Američané rozhodují také o rozložení sil v Kongresu či o státních otázkách. FBI zároveň informovala, že na některých místech hlasování provázejí výhrůžky bombovými útoky.

„Je to rozhodně výjimečná kampaň a výjimečné období,“ popsal v úterý ve vysílání ČT24 volby v USA amerikanista Jan Hornát, vedoucí katedry severoamerických studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK). Preference demokratické kandidátky na prezidentku Kamaly Harrisové začaly podle něj po počátečním náskoku stagnovat a následně se vyrovnaly těm, které má republikánský kandidát Donald Trump. S tím souhlasí socioložka z Akademie věd Paulína Tabery, podle které se nynější průzkumy pohybují v rozmezí statistické chyby.

Třikrát v posledních čtyřech prezidentských volbách trefili ve slavné pekárně Lochel na okraji Filadelfie skutečného vítěze. A to jen na základě prodeje koláčků se jmény kandidátů. Nyní se zatím koláčků s Donaldem Trumpem prodalo přes 40 tisíc, těch s Kamalou Harrisovou přes tři tisíce, uvedla majitelka pekárny Kathleen Lochelová. Harrisová čerpá podporu v Pensylvánii hlavně z měst a předměstí, Trump naopak boduje na venkově. Samotný stát může hrát ve volbách klíčovou roli.