Americký Kongres potvrdil návrat Trumpa do Bílého domu

Nahrávám video

Americký Kongres oficiálně potvrdil návrat Donalda Trumpa do Bílého domu. Společnému zasedání obou komor předsedala viceprezidentka Kamala Harrisová. Ve Washingtonu panují zvýšená bezpečnostní opatření – právě před čtyřmi lety se dav Trumpových stoupenců dostal do Kapitolu ve snaze překazit potvrzení volebního vítězství Joea Bidena.

Vzápětí po hlasování Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social uvedl, že jde o „významný okamžik v dějinách“ a „potvrzení obrovského volebního vítězství“.

Harrisová již před zasedáním na síti X avizovala, že splní svou ústavní povinnost a potvrdí výsledky voleb. „Tato povinnost je posvátným závazkem – budu ji plnit vedena láskou k vlasti, loajalitou k naší ústavě a neochvějnou vírou v americký lid,“ dodala.

Trump se vrací do úřadu poté, co vyhrál volby, které začaly kláním s Bidenem a skončily jeho vítězstvím nad viceprezidentkou Harrisovou. Ta tak předsedala certifikaci své vlastní prohry a plnila ústavní roli stejným způsobem, jakým to dělal Trumpův viceprezident Mike Pence poté, co 6. ledna 2021 utichlo násilí.

Obvykle rutinní záležitost – společné zasedání Kongresu 6. ledna každé čtyři roky je posledním krokem k opětovnému potvrzení prezidentských voleb. Schůzka je vyžadována ústavou a zahrnuje několik různých kroků.

Podle federálních zákonů se Kongres musí sejít 6. ledna, aby otevřel zapečetěné certifikáty z každého státu, které obsahují záznam jejich volebních hlasů. Hlasy se do síně přinášejí ve speciálních mahagonových krabicích, které se pro tuto příležitost používají.

Podle zpravodaje ČT v USA Bohumila Vostala proběhlo zasedání v poklidu. „Naprosto poklidné, ceremoniální předání moci. (..) Viceprezidentka Kamala Harrisová přišla, spočítaly se výsledky – vše trvalo třicet šest minut,“ shrnul atmosféru zpravodaj.

Trumpův bývalý viceprezident Mike Pence podle zpravodaje uvedl, že „chování Harrisové bylo obdivuhodné“. „Připomeňme si, že právě Miku Pencovi před čtyřmi lety dav vyhrožoval oběšením. Byla pro něj připravená šibenice a Donald Trump dlouhé hodiny odmítal vyzvat dav, aby útok zastavil, a svého viceprezidenta se nezastal,“ dodal Vostal.

Útok na Kapitol proces změnil

Při ceremoniálu zástupci obou komor předčítají výsledky nahlas, a provádějí tak oficiální sčítání. Viceprezident společně s předsedou Senátu řídí zasedání a vyhlašuje vítěze. V případě shodného počtu volitelů rozhoduje o prezidentovi Sněmovna reprezentantů, nicméně to se podle agentury AP nestalo od osmnáctého století a nestalo se to ani tentokrát, protože Trumpova volební výhra nad Harrisovou byla přesvědčivá – 312 ku 226.

Zasněžený Kapitol, 6. ledna 2025
Zdroj: Reuters/Marko Djurica

Kongres zpřísnil pravidla pro certifikaci po násilí v roce 2021 a Trumpových pokusech uzurpovat tento proces.

Zejména upravený zákon o počítání volitelů přijatý v roce 2022 jasněji definuje roli viceprezidenta poté, co Trump tlačil na Pence, aby se pokusil vznést námitku proti jeho porážce – což je akce, která by šla daleko za Penceovu ceremoniální roli. Pence Trumpa odmítl a nakonec uznal porážku.

Zpravodaj ČT v USA Vostal uvedl, že vůbec poprvé je certifikace výsledku prezidentských voleb označená za „bezpečnostní celonárodní událost“. „Starostka Washingtonu nařídila a požádala o to, aby všichni policisté v hlavním městě byli ve službě. K tomu posily čtyř tisíc dalších policistů z celých USA,“ popsal situaci zpravodaj s tím, že v pohotovosti je osm tisíc příslušníků národní gardy a asi pět set vojáků.

Trump podle Vostala o útočnících na Kapitol v kampani mluvil jako o „patriotech“. Trump také sliboval, že řadě z nich udělí milost. „Takže v posledních dnech a týdnech vyšetřovatelé říkají, že u tří set obžalovaných, se kterými se chtěli domluvit na tom, že když přiznají vinu za útok na Kapitol, dostanou nižší tresty, nyní vyčkávají na to, až 20. ledna převezme Trump moc,“ vysvětlil zpravodaj.

Nahrávám video

Vyšetřování útoku na Kapitol bylo podle Vostala největší vyšetřování v amerických dějinách.

Dosluhující prezident Biden podle Vostala v komentáři pro list Washington Post vyzval k tomu, aby nebyla přepisována historie a aby Američané nezapomněli na to, co se 6. ledna 2021 v Kapitolu stalo. „Označil to za jeden z nejtvrdších a nejtěžších dnů v celé americké historii,“ sdělil zpravodaj, podle kterého Biden vyzval ke každoročnímu připomínání tehdejších událostí.

Pátrání po některých útočnících pokračuje

Policie bezprostředně po incidentu před čtyřmi roky zadržela padesát osob. Z federálních trestných činů souvisejících s útokem na Kapitol bylo však v posledních čtyřech letech obviněno už asi šestnáct set lidí, tisíc z nich bylo usvědčeno a odsouzeno, píše server CBS News. Zhruba dvě třetiny výtržníků dostaly tresty odnětí svobody v rozmezí od několika dnů až po mnoho let.

Nejtvrdší verdikt, 22 let za mřížemi, si vyslechl v září 2023 bývalý lídr krajně pravicové skupiny Proud Boys (Hrdí hoši) Enrique Tarrio, usvědčený z rozvratného spiknutí, což je vzácně používané obvinění značící snahu svrhnout či zničit vládu Spojených států.

Soudce Timothy Kelly tehdy zdůraznil, že Tarrio sice nebyl fyzicky přítomen, ale i tak sehrál ve spiknutí ústřední roli, byl jeho konečným vůdcem. Tarrio před soudem svých činů litoval. „To, co se stalo 6. ledna, byla celostátní ostuda,“ uvedl.

Akce Trumpových příznivců ve Washingtonu
Zdroj: Shannon Stapleton/Reuters

Federální agenti pátrají v souvislosti s nepokoji i po čtyřech letech po několika osobách, takže se očekává, že zatýkání bude pokračovat. FBI nabízí odměnu až půl milionu dolarů (12,24 milionu korun) za informace spojené s pachateli, kteří umístili 5. ledna 2021 ve Washingtonu trubkové bomby.

Dále hledá Evana Neumanna a Adama Villarreala obžalované z napadení policie během útoku na Kapitol. Za údajnou účast na násilné akci v Kongresu chce stíhat rovněž uprchlého Paula Belosice či Jeffreyho Dalea Snydera, uvádí FBI na webu.

Nahrávám video

Podle amerikanisty Jiřího Pondělíčka je potvrzení výsledku prezidentských voleb formalita. Trumpovy soudní procesy jsou podle něj něčím, co si voliči vyhodnotili jako nedůležité. „Důležitější pro ně byly jiné otázky – především ekonomika,“ řekl amerikanista, podle kterého je možné, že Trumpovi soudní tahanice vadí. „Bude to nějaká skvrna na jeho odkazu, ale vzhledem k tomu, že se očekává, že rozsudek bude sice uznání viny, ale bude vlastně bezpodmínečně zahlazen, tak z praktického hlediska to žádný vliv nemá,“ vysvětlil Pondělíček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hegseth se při neohlášené návštěvě Izraele setkal s Netanjahuem, píše Axios

Americký ministr obrany Pete Hegseth se v pondělí při předem neohlášené návštěvě Izraele setkal s tamním premiérem Benjaminem Netanjahuem. S odvoláním na dva informované zdroje o tom napsal server Axios. Návštěva se uskutečnila osm dní před izraelskými parlamentními volbami a v době, kdy Spojené státy s Izraelem jednají o možném obnovení rozsáhlých vojenských operací proti Íránu.
před 27 mminutami

Při sesuvu v nelegálním zlatém dole v Kolumbii zemřelo čtrnáct lidí

Při závalu v nelegálním zlatém dole na jihozápadě Kolumbie zahynulo čtrnáct lidí a dalších sedm utrpělo zranění, uvedla agentura Reuters. Podle místních úřadů se pohřešuje dalších dvanáct až patnáct horníků, informovala stanice al-Džazíra. Neštěstí se stalo v odlehlé oblasti departementu Nariño, která je přístupná pouze lodí nebo malými letadly.
před 1 hhodinou

Ruský útok na Charkovskou oblast má šest obětí včetně dvou dětí

Ruský dronový útok na park v obci Nova Vodolaha v Charkovské oblasti zabil šest lidí, z toho dvě děti, uvedl šéf tamní správy Oleh Syněhubov. Ten dříve informoval o třech dětských obětech. Moskva se nevyjádřila. Agresor udeřil i v noci, v Kyjevě zemřel nejméně jeden člověk a dalších osm lidí bylo zraněno. Ruské rakety zasáhly mimo jiné zdravotnické a vzdělávací zařízení. Zahynula 21letá dívka, sdělil starosta Kyjeva Vitalij Klyčko. Mimo Kyjev útoky zabily ještě nejméně dva lidi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Putin navrhl Trumpovi americko-čínsko-ruský summit o Ukrajině, píše WSJ

Vládce Kremlu Vladimir Putin navrhl uspořádat příští měsíc summit s prezidentem USA Donaldem Trumpem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Jeho cílem by bylo vyjednat ukončení více než čtyři roky trvající ruské války proti Ukrajině za podmínek výhodných pro Moskvu, napsal americký list The Wall Street Journal (WSJ). Podle šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy by taková schůzka povzbudila Moskvu v tom, aby ve válce pokračovala. Ministr zahraničí USA Marco Rubio v pondělí Ukrajině a Rusku vzkázal, že by se měly soustředit na ukončení války.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Malijští vojáci s ruskými spojenci nahodile útočili drony a zabíjeli civilisty, uvádí HRW

Ozbrojené síly západoafrického státu Mali a jejich ruští spojenci se v posledních měsících při zesílené ofenzivě proti povstalcům uchýlili k nahodilým úderům bezpilotních letounů a dalšímu porušování lidských práv, což vedlo ke smrti desítek civilistů. Ve své pondělní zprávě to uvedla lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW), kterou citovala agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Paříž, Nice, Lille. Francouzská města či jejich části vyhlašují zákaz vycházení

Po víkendových nepokojích a násilnostech v řadě francouzských měst jejich úřady vyhlašují zákaz vycházení od večerních hodin do následujícího rána. Podle agentury Reuters se to týká Lille a okolních měst na severu země, dle AFP také centra Lyonu. Francouzská BFM TV zase informuje o zákazu vycházení pro celou veřejnost v Paříži na Place de la République a kolem Les Halles. Ke kroku dříve vyzval premiér Sebastien Lecornu. Ministr vnitra Laurent Nuňez podal kvůli událostem z víkendu demisi, prezident Emmanuel Macron ji však nepřijal.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rok od krádeže v Louvru. Evropská muzea dál čelí problémům se zabezpečením

Série krádeží v muzeích ve Francii a Španělsku vyvolala otázky ohledně zabezpečení cenných uměleckých děl. Odborníci upozorňují, že samotné kamery ani moderní technologie jejich ochranu nezaručí. Muzea navíc často sídlí v historických budovách, které nejsou na současné bezpečnostní hrozby připravené, a náklady na účinnější zabezpečení mohou dosahovat desítek tisíc eur za jediný obraz.
před 11 hhodinami

Alberta hlasuje o rozvodu s Kanadou. Jde hlavně o ropu

Alberta v pondělí pořádá nezávazné referendum, v němž se obyvatel ptá, zda chtějí zůstat součástí Kanady. Příznivci odtržení kritizují, že Ottawa provincii bohatou na ropu využívá a ohrožuje jeho průmysl. Stoupenci statu quo varují před možnými ekonomickými problémy v případě odluky. Kanadský premiér Mark Carney uvedl, že „v sázce je hodně“ a přirovnal referendum k hlasování o brexitu. Očekává se vysoká účast.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.