Americký Kongres potvrdil návrat Trumpa do Bílého domu

10 minut
90′: Kongres potvrdil Trumpovo vítězství a komentář zpravodaje Vostala
Zdroj: ČT24

Americký Kongres oficiálně potvrdil návrat Donalda Trumpa do Bílého domu. Společnému zasedání obou komor předsedala viceprezidentka Kamala Harrisová. Ve Washingtonu panují zvýšená bezpečnostní opatření – právě před čtyřmi lety se dav Trumpových stoupenců dostal do Kapitolu ve snaze překazit potvrzení volebního vítězství Joea Bidena.

Vzápětí po hlasování Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social uvedl, že jde o „významný okamžik v dějinách“ a „potvrzení obrovského volebního vítězství“.

Harrisová již před zasedáním na síti X avizovala, že splní svou ústavní povinnost a potvrdí výsledky voleb. „Tato povinnost je posvátným závazkem – budu ji plnit vedena láskou k vlasti, loajalitou k naší ústavě a neochvějnou vírou v americký lid,“ dodala.

Trump se vrací do úřadu poté, co vyhrál volby, které začaly kláním s Bidenem a skončily jeho vítězstvím nad viceprezidentkou Harrisovou. Ta tak předsedala certifikaci své vlastní prohry a plnila ústavní roli stejným způsobem, jakým to dělal Trumpův viceprezident Mike Pence poté, co 6. ledna 2021 utichlo násilí.

Obvykle rutinní záležitost – společné zasedání Kongresu 6. ledna každé čtyři roky je posledním krokem k opětovnému potvrzení prezidentských voleb. Schůzka je vyžadována ústavou a zahrnuje několik různých kroků.

Podle federálních zákonů se Kongres musí sejít 6. ledna, aby otevřel zapečetěné certifikáty z každého státu, které obsahují záznam jejich volebních hlasů. Hlasy se do síně přinášejí ve speciálních mahagonových krabicích, které se pro tuto příležitost používají.

Podle zpravodaje ČT v USA Bohumila Vostala proběhlo zasedání v poklidu. „Naprosto poklidné, ceremoniální předání moci. (..) Viceprezidentka Kamala Harrisová přišla, spočítaly se výsledky – vše trvalo třicet šest minut,“ shrnul atmosféru zpravodaj.

Trumpův bývalý viceprezident Mike Pence podle zpravodaje uvedl, že „chování Harrisové bylo obdivuhodné“. „Připomeňme si, že právě Miku Pencovi před čtyřmi lety dav vyhrožoval oběšením. Byla pro něj připravená šibenice a Donald Trump dlouhé hodiny odmítal vyzvat dav, aby útok zastavil, a svého viceprezidenta se nezastal,“ dodal Vostal.

Útok na Kapitol proces změnil

Při ceremoniálu zástupci obou komor předčítají výsledky nahlas, a provádějí tak oficiální sčítání. Viceprezident společně s předsedou Senátu řídí zasedání a vyhlašuje vítěze. V případě shodného počtu volitelů rozhoduje o prezidentovi Sněmovna reprezentantů, nicméně to se podle agentury AP nestalo od osmnáctého století a nestalo se to ani tentokrát, protože Trumpova volební výhra nad Harrisovou byla přesvědčivá – 312 ku 226.

Zasněžený Kapitol, 6. ledna 2025
Zdroj: Reuters/Marko Djurica

Kongres zpřísnil pravidla pro certifikaci po násilí v roce 2021 a Trumpových pokusech uzurpovat tento proces.

Zejména upravený zákon o počítání volitelů přijatý v roce 2022 jasněji definuje roli viceprezidenta poté, co Trump tlačil na Pence, aby se pokusil vznést námitku proti jeho porážce – což je akce, která by šla daleko za Penceovu ceremoniální roli. Pence Trumpa odmítl a nakonec uznal porážku.

Zpravodaj ČT v USA Vostal uvedl, že vůbec poprvé je certifikace výsledku prezidentských voleb označená za „bezpečnostní celonárodní událost“. „Starostka Washingtonu nařídila a požádala o to, aby všichni policisté v hlavním městě byli ve službě. K tomu posily čtyř tisíc dalších policistů z celých USA,“ popsal situaci zpravodaj s tím, že v pohotovosti je osm tisíc příslušníků národní gardy a asi pět set vojáků.

Trump podle Vostala o útočnících na Kapitol v kampani mluvil jako o „patriotech“. Trump také sliboval, že řadě z nich udělí milost. „Takže v posledních dnech a týdnech vyšetřovatelé říkají, že u tří set obžalovaných, se kterými se chtěli domluvit na tom, že když přiznají vinu za útok na Kapitol, dostanou nižší tresty, nyní vyčkávají na to, až 20. ledna převezme Trump moc,“ vysvětlil zpravodaj.

9 minut
Bohumil Vostal o certifikaci výsledku prezidentských voleb
Zdroj: ČT24

Vyšetřování útoku na Kapitol bylo podle Vostala největší vyšetřování v amerických dějinách.

Dosluhující prezident Biden podle Vostala v komentáři pro list Washington Post vyzval k tomu, aby nebyla přepisována historie a aby Američané nezapomněli na to, co se 6. ledna 2021 v Kapitolu stalo. „Označil to za jeden z nejtvrdších a nejtěžších dnů v celé americké historii,“ sdělil zpravodaj, podle kterého Biden vyzval ke každoročnímu připomínání tehdejších událostí.

Pátrání po některých útočnících pokračuje

Policie bezprostředně po incidentu před čtyřmi roky zadržela padesát osob. Z federálních trestných činů souvisejících s útokem na Kapitol bylo však v posledních čtyřech letech obviněno už asi šestnáct set lidí, tisíc z nich bylo usvědčeno a odsouzeno, píše server CBS News. Zhruba dvě třetiny výtržníků dostaly tresty odnětí svobody v rozmezí od několika dnů až po mnoho let.

Nejtvrdší verdikt, 22 let za mřížemi, si vyslechl v září 2023 bývalý lídr krajně pravicové skupiny Proud Boys (Hrdí hoši) Enrique Tarrio, usvědčený z rozvratného spiknutí, což je vzácně používané obvinění značící snahu svrhnout či zničit vládu Spojených států.

Soudce Timothy Kelly tehdy zdůraznil, že Tarrio sice nebyl fyzicky přítomen, ale i tak sehrál ve spiknutí ústřední roli, byl jeho konečným vůdcem. Tarrio před soudem svých činů litoval. „To, co se stalo 6. ledna, byla celostátní ostuda,“ uvedl.

Akce Trumpových příznivců ve Washingtonu
Zdroj: Shannon Stapleton/Reuters

Federální agenti pátrají v souvislosti s nepokoji i po čtyřech letech po několika osobách, takže se očekává, že zatýkání bude pokračovat. FBI nabízí odměnu až půl milionu dolarů (12,24 milionu korun) za informace spojené s pachateli, kteří umístili 5. ledna 2021 ve Washingtonu trubkové bomby.

Dále hledá Evana Neumanna a Adama Villarreala obžalované z napadení policie během útoku na Kapitol. Za údajnou účast na násilné akci v Kongresu chce stíhat rovněž uprchlého Paula Belosice či Jeffreyho Dalea Snydera, uvádí FBI na webu.

7 minut
Amerikanista Jiří Pondělíček o jednání Kongresu USA
Zdroj: ČT24

Podle amerikanisty Jiřího Pondělíčka je potvrzení výsledku prezidentských voleb formalita. Trumpovy soudní procesy jsou podle něj něčím, co si voliči vyhodnotili jako nedůležité. „Důležitější pro ně byly jiné otázky – především ekonomika,“ řekl amerikanista, podle kterého je možné, že Trumpovi soudní tahanice vadí. „Bude to nějaká skvrna na jeho odkazu, ale vzhledem k tomu, že se očekává, že rozsudek bude sice uznání viny, ale bude vlastně bezpodmínečně zahlazen, tak z praktického hlediska to žádný vliv nemá,“ vysvětlil Pondělíček.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěJen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Pozornost na konferenci přilákala i početná a personálně silná americká delegace, oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump sdělil, že se s ním ve středu setká.
13:19Aktualizovánopřed 1 mminutou

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 18 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 27 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 46 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...