Americký Kongres potvrdil návrat Trumpa do Bílého domu

Nahrávám video

Americký Kongres oficiálně potvrdil návrat Donalda Trumpa do Bílého domu. Společnému zasedání obou komor předsedala viceprezidentka Kamala Harrisová. Ve Washingtonu panují zvýšená bezpečnostní opatření – právě před čtyřmi lety se dav Trumpových stoupenců dostal do Kapitolu ve snaze překazit potvrzení volebního vítězství Joea Bidena.

Vzápětí po hlasování Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social uvedl, že jde o „významný okamžik v dějinách“ a „potvrzení obrovského volebního vítězství“.

Harrisová již před zasedáním na síti X avizovala, že splní svou ústavní povinnost a potvrdí výsledky voleb. „Tato povinnost je posvátným závazkem – budu ji plnit vedena láskou k vlasti, loajalitou k naší ústavě a neochvějnou vírou v americký lid,“ dodala.

Trump se vrací do úřadu poté, co vyhrál volby, které začaly kláním s Bidenem a skončily jeho vítězstvím nad viceprezidentkou Harrisovou. Ta tak předsedala certifikaci své vlastní prohry a plnila ústavní roli stejným způsobem, jakým to dělal Trumpův viceprezident Mike Pence poté, co 6. ledna 2021 utichlo násilí.

Obvykle rutinní záležitost – společné zasedání Kongresu 6. ledna každé čtyři roky je posledním krokem k opětovnému potvrzení prezidentských voleb. Schůzka je vyžadována ústavou a zahrnuje několik různých kroků.

Podle federálních zákonů se Kongres musí sejít 6. ledna, aby otevřel zapečetěné certifikáty z každého státu, které obsahují záznam jejich volebních hlasů. Hlasy se do síně přinášejí ve speciálních mahagonových krabicích, které se pro tuto příležitost používají.

Podle zpravodaje ČT v USA Bohumila Vostala proběhlo zasedání v poklidu. „Naprosto poklidné, ceremoniální předání moci. (..) Viceprezidentka Kamala Harrisová přišla, spočítaly se výsledky – vše trvalo třicet šest minut,“ shrnul atmosféru zpravodaj.

Trumpův bývalý viceprezident Mike Pence podle zpravodaje uvedl, že „chování Harrisové bylo obdivuhodné“. „Připomeňme si, že právě Miku Pencovi před čtyřmi lety dav vyhrožoval oběšením. Byla pro něj připravená šibenice a Donald Trump dlouhé hodiny odmítal vyzvat dav, aby útok zastavil, a svého viceprezidenta se nezastal,“ dodal Vostal.

Útok na Kapitol proces změnil

Při ceremoniálu zástupci obou komor předčítají výsledky nahlas, a provádějí tak oficiální sčítání. Viceprezident společně s předsedou Senátu řídí zasedání a vyhlašuje vítěze. V případě shodného počtu volitelů rozhoduje o prezidentovi Sněmovna reprezentantů, nicméně to se podle agentury AP nestalo od osmnáctého století a nestalo se to ani tentokrát, protože Trumpova volební výhra nad Harrisovou byla přesvědčivá – 312 ku 226.

Zasněžený Kapitol, 6. ledna 2025
Zdroj: Reuters/Marko Djurica

Kongres zpřísnil pravidla pro certifikaci po násilí v roce 2021 a Trumpových pokusech uzurpovat tento proces.

Zejména upravený zákon o počítání volitelů přijatý v roce 2022 jasněji definuje roli viceprezidenta poté, co Trump tlačil na Pence, aby se pokusil vznést námitku proti jeho porážce – což je akce, která by šla daleko za Penceovu ceremoniální roli. Pence Trumpa odmítl a nakonec uznal porážku.

Zpravodaj ČT v USA Vostal uvedl, že vůbec poprvé je certifikace výsledku prezidentských voleb označená za „bezpečnostní celonárodní událost“. „Starostka Washingtonu nařídila a požádala o to, aby všichni policisté v hlavním městě byli ve službě. K tomu posily čtyř tisíc dalších policistů z celých USA,“ popsal situaci zpravodaj s tím, že v pohotovosti je osm tisíc příslušníků národní gardy a asi pět set vojáků.

Trump podle Vostala o útočnících na Kapitol v kampani mluvil jako o „patriotech“. Trump také sliboval, že řadě z nich udělí milost. „Takže v posledních dnech a týdnech vyšetřovatelé říkají, že u tří set obžalovaných, se kterými se chtěli domluvit na tom, že když přiznají vinu za útok na Kapitol, dostanou nižší tresty, nyní vyčkávají na to, až 20. ledna převezme Trump moc,“ vysvětlil zpravodaj.

Nahrávám video

Vyšetřování útoku na Kapitol bylo podle Vostala největší vyšetřování v amerických dějinách.

Dosluhující prezident Biden podle Vostala v komentáři pro list Washington Post vyzval k tomu, aby nebyla přepisována historie a aby Američané nezapomněli na to, co se 6. ledna 2021 v Kapitolu stalo. „Označil to za jeden z nejtvrdších a nejtěžších dnů v celé americké historii,“ sdělil zpravodaj, podle kterého Biden vyzval ke každoročnímu připomínání tehdejších událostí.

Pátrání po některých útočnících pokračuje

Policie bezprostředně po incidentu před čtyřmi roky zadržela padesát osob. Z federálních trestných činů souvisejících s útokem na Kapitol bylo však v posledních čtyřech letech obviněno už asi šestnáct set lidí, tisíc z nich bylo usvědčeno a odsouzeno, píše server CBS News. Zhruba dvě třetiny výtržníků dostaly tresty odnětí svobody v rozmezí od několika dnů až po mnoho let.

Nejtvrdší verdikt, 22 let za mřížemi, si vyslechl v září 2023 bývalý lídr krajně pravicové skupiny Proud Boys (Hrdí hoši) Enrique Tarrio, usvědčený z rozvratného spiknutí, což je vzácně používané obvinění značící snahu svrhnout či zničit vládu Spojených států.

Soudce Timothy Kelly tehdy zdůraznil, že Tarrio sice nebyl fyzicky přítomen, ale i tak sehrál ve spiknutí ústřední roli, byl jeho konečným vůdcem. Tarrio před soudem svých činů litoval. „To, co se stalo 6. ledna, byla celostátní ostuda,“ uvedl.

Akce Trumpových příznivců ve Washingtonu
Zdroj: Shannon Stapleton/Reuters

Federální agenti pátrají v souvislosti s nepokoji i po čtyřech letech po několika osobách, takže se očekává, že zatýkání bude pokračovat. FBI nabízí odměnu až půl milionu dolarů (12,24 milionu korun) za informace spojené s pachateli, kteří umístili 5. ledna 2021 ve Washingtonu trubkové bomby.

Dále hledá Evana Neumanna a Adama Villarreala obžalované z napadení policie během útoku na Kapitol. Za údajnou účast na násilné akci v Kongresu chce stíhat rovněž uprchlého Paula Belosice či Jeffreyho Dalea Snydera, uvádí FBI na webu.

Nahrávám video

Podle amerikanisty Jiřího Pondělíčka je potvrzení výsledku prezidentských voleb formalita. Trumpovy soudní procesy jsou podle něj něčím, co si voliči vyhodnotili jako nedůležité. „Důležitější pro ně byly jiné otázky – především ekonomika,“ řekl amerikanista, podle kterého je možné, že Trumpovi soudní tahanice vadí. „Bude to nějaká skvrna na jeho odkazu, ale vzhledem k tomu, že se očekává, že rozsudek bude sice uznání viny, ale bude vlastně bezpodmínečně zahlazen, tak z praktického hlediska to žádný vliv nemá,“ vysvětlil Pondělíček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kuba se ocitla bez elektřiny, rozvodná síť opět zkolabovala

Kubánská energetická síť v neděli opět zkolabovala. V pondělí o tom informovala agentura AFP s tím, že obyvatelé ostrovní země včetně Havany se ocitli ve tmě a bez dodávek elektřiny.
před 44 mminutami

USA a Írán začnou podle Trumpa znovu jednat

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež.
před 5 hhodinami

Marocká vláda se poprvé vyjádřila ke krizi v Ceutě, obvinila z ní pašeráky

Marocká vláda obvinila z migrační krize ve španělském městě Ceuta pašeráky a šíření dezinformací, informují v neděli média. Jde o první oficiální vyjádření Rabatu ke čtvrtečním událostem, kdy z Maroka do sousední Ceuty dle španělských úřadů proniklo na 50 tisíc migrantů. Vedení Ceuty hovořilo dokonce o 60 tisících. Marocké ministerstvo vnitra nyní tvrdí, že jich bylo méně. Téměř všichni už v pátek španělské město opustili, zůstává tam ale ještě několik tisíc běženců.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajina zasáhla ruskou leteckou základnu, rafinerii i další sklad Wildberries

Ukrajinské drony zaútočily na leteckou vojenskou základnu a rafinerii v ruské Saratovské oblasti. O tamních náletech informoval jak ukrajinský generální štáb, tak telegramové kanály, a údery v regionu potvrdily i ruské úřady. Ukrajina dále uvedla, že útočila i na ruské průmyslové či vojenské cíle v Kalužské, Brjanské a také v Samarské oblasti, kde vzplál další sklad společnosti Widlberries. Ukrajina hlásí oběti po ruských útocích, jejich cílem byl i poštovní terminál.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Exploze u restaurace v Moskvě zabíjela, zamýšleným terčem mohl být ruský generál

Explozi u luxusní restaurace v Moskvě, která v sobotu zabila pět lidí a další zranila, způsobila podomácku vyrobená výbušnina, oznámil dle agentury TASS Národní protiteroristický výbor. Zatím není jasné, zda šlo o politický motiv. Podle některých ruských médií mohl být zamýšleným terčem ruský generál, který se dle Ukrajiny podílel na masakru v Buči. Podle informací serveru Verstka mezi zraněnými může být generálova dcera.
1. 8. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

V Řecku se při hašení srazily vrtulníky, dva mrtví. Požáry trápí i část USA

Západně od Athén se v neděli při hašení lesních požárů srazily dva vrtulníky. Oba členové posádky jednoho z nich zemřeli, posádku druhého stroje se podařilo zachránit, uvádí Reuters s odkazem na řecké hasiče. Požáry v této oblasti od pátku zničily už přes deset tisíc hektarů porostu. Byli také zatčeni dva lidé, kteří jsou podezřelí, že vypuknutí požáru nedbalostí způsobili. Stav nouze kvůli rychle se šířícím požárům vyhlásil americký stát Washington. Hasičům na jihozápadě Francie se naopak daří držet oheň nadále pod kontrolou.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Úřady v Gaze hlásí, že Izrael za dva dny zabil v Pásmu přes dvacet lidí

Izraelská armáda v neděli v Pásmu Gazy zabila nejméně třináct Palestinců, informovala podle agentury AFP místní civilní obrana. Útoky zasáhly i stany, v nichž žijí obyvatelé vysídlení válkou, a mezi oběťmi je i devítileté dítě, tvrdí místní zdravotníci dle agentury Reuters. Už v sobotu zemřelo při izraelských úderech v Pásmu Gazy podle tamních institucí osm lidí. Izraelská armáda uvedla, že zabila tři teroristy.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Zdravotnictví na Kubě kolabuje. Chybí léky i doktoři, na operaci čekají tisíce lidí

Kubánské zdravotnictví, svého času jedno z nejlepších v Latinské Americe, se potýká s krizí, kterou letos bezprecedentně zhoršilo americké ropné embargo. Časté výpadky elektřiny i dodávek vody postihují také nemocnice, které i proto mají na čekacích listinách na chirurgickou operaci přes sto tisíc pacientů. Zároveň rostou počty nakažených horečkou chikungunya, kterou přenášejí komáři množící se v haldách odpadků na ulicích, na jejichž odvoz není palivo, popsal server CiberCuba.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.