Americký Kongres potvrdil návrat Trumpa do Bílého domu

Nahrávám video
90′: Kongres potvrdil Trumpovo vítězství a komentář zpravodaje Vostala
Zdroj: ČT24

Americký Kongres oficiálně potvrdil návrat Donalda Trumpa do Bílého domu. Společnému zasedání obou komor předsedala viceprezidentka Kamala Harrisová. Ve Washingtonu panují zvýšená bezpečnostní opatření – právě před čtyřmi lety se dav Trumpových stoupenců dostal do Kapitolu ve snaze překazit potvrzení volebního vítězství Joea Bidena.

Vzápětí po hlasování Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social uvedl, že jde o „významný okamžik v dějinách“ a „potvrzení obrovského volebního vítězství“.

Harrisová již před zasedáním na síti X avizovala, že splní svou ústavní povinnost a potvrdí výsledky voleb. „Tato povinnost je posvátným závazkem – budu ji plnit vedena láskou k vlasti, loajalitou k naší ústavě a neochvějnou vírou v americký lid,“ dodala.

Trump se vrací do úřadu poté, co vyhrál volby, které začaly kláním s Bidenem a skončily jeho vítězstvím nad viceprezidentkou Harrisovou. Ta tak předsedala certifikaci své vlastní prohry a plnila ústavní roli stejným způsobem, jakým to dělal Trumpův viceprezident Mike Pence poté, co 6. ledna 2021 utichlo násilí.

Obvykle rutinní záležitost – společné zasedání Kongresu 6. ledna každé čtyři roky je posledním krokem k opětovnému potvrzení prezidentských voleb. Schůzka je vyžadována ústavou a zahrnuje několik různých kroků.

Podle federálních zákonů se Kongres musí sejít 6. ledna, aby otevřel zapečetěné certifikáty z každého státu, které obsahují záznam jejich volebních hlasů. Hlasy se do síně přinášejí ve speciálních mahagonových krabicích, které se pro tuto příležitost používají.

Podle zpravodaje ČT v USA Bohumila Vostala proběhlo zasedání v poklidu. „Naprosto poklidné, ceremoniální předání moci. (..) Viceprezidentka Kamala Harrisová přišla, spočítaly se výsledky – vše trvalo třicet šest minut,“ shrnul atmosféru zpravodaj.

Trumpův bývalý viceprezident Mike Pence podle zpravodaje uvedl, že „chování Harrisové bylo obdivuhodné“. „Připomeňme si, že právě Miku Pencovi před čtyřmi lety dav vyhrožoval oběšením. Byla pro něj připravená šibenice a Donald Trump dlouhé hodiny odmítal vyzvat dav, aby útok zastavil, a svého viceprezidenta se nezastal,“ dodal Vostal.

Útok na Kapitol proces změnil

Při ceremoniálu zástupci obou komor předčítají výsledky nahlas, a provádějí tak oficiální sčítání. Viceprezident společně s předsedou Senátu řídí zasedání a vyhlašuje vítěze. V případě shodného počtu volitelů rozhoduje o prezidentovi Sněmovna reprezentantů, nicméně to se podle agentury AP nestalo od osmnáctého století a nestalo se to ani tentokrát, protože Trumpova volební výhra nad Harrisovou byla přesvědčivá – 312 ku 226.

Zasněžený Kapitol, 6. ledna 2025
Zdroj: Reuters/Marko Djurica

Kongres zpřísnil pravidla pro certifikaci po násilí v roce 2021 a Trumpových pokusech uzurpovat tento proces.

Zejména upravený zákon o počítání volitelů přijatý v roce 2022 jasněji definuje roli viceprezidenta poté, co Trump tlačil na Pence, aby se pokusil vznést námitku proti jeho porážce – což je akce, která by šla daleko za Penceovu ceremoniální roli. Pence Trumpa odmítl a nakonec uznal porážku.

Zpravodaj ČT v USA Vostal uvedl, že vůbec poprvé je certifikace výsledku prezidentských voleb označená za „bezpečnostní celonárodní událost“. „Starostka Washingtonu nařídila a požádala o to, aby všichni policisté v hlavním městě byli ve službě. K tomu posily čtyř tisíc dalších policistů z celých USA,“ popsal situaci zpravodaj s tím, že v pohotovosti je osm tisíc příslušníků národní gardy a asi pět set vojáků.

Trump podle Vostala o útočnících na Kapitol v kampani mluvil jako o „patriotech“. Trump také sliboval, že řadě z nich udělí milost. „Takže v posledních dnech a týdnech vyšetřovatelé říkají, že u tří set obžalovaných, se kterými se chtěli domluvit na tom, že když přiznají vinu za útok na Kapitol, dostanou nižší tresty, nyní vyčkávají na to, až 20. ledna převezme Trump moc,“ vysvětlil zpravodaj.

Nahrávám video
Bohumil Vostal o certifikaci výsledku prezidentských voleb
Zdroj: ČT24

Vyšetřování útoku na Kapitol bylo podle Vostala největší vyšetřování v amerických dějinách.

Dosluhující prezident Biden podle Vostala v komentáři pro list Washington Post vyzval k tomu, aby nebyla přepisována historie a aby Američané nezapomněli na to, co se 6. ledna 2021 v Kapitolu stalo. „Označil to za jeden z nejtvrdších a nejtěžších dnů v celé americké historii,“ sdělil zpravodaj, podle kterého Biden vyzval ke každoročnímu připomínání tehdejších událostí.

Pátrání po některých útočnících pokračuje

Policie bezprostředně po incidentu před čtyřmi roky zadržela padesát osob. Z federálních trestných činů souvisejících s útokem na Kapitol bylo však v posledních čtyřech letech obviněno už asi šestnáct set lidí, tisíc z nich bylo usvědčeno a odsouzeno, píše server CBS News. Zhruba dvě třetiny výtržníků dostaly tresty odnětí svobody v rozmezí od několika dnů až po mnoho let.

Nejtvrdší verdikt, 22 let za mřížemi, si vyslechl v září 2023 bývalý lídr krajně pravicové skupiny Proud Boys (Hrdí hoši) Enrique Tarrio, usvědčený z rozvratného spiknutí, což je vzácně používané obvinění značící snahu svrhnout či zničit vládu Spojených států.

Soudce Timothy Kelly tehdy zdůraznil, že Tarrio sice nebyl fyzicky přítomen, ale i tak sehrál ve spiknutí ústřední roli, byl jeho konečným vůdcem. Tarrio před soudem svých činů litoval. „To, co se stalo 6. ledna, byla celostátní ostuda,“ uvedl.

Akce Trumpových příznivců ve Washingtonu
Zdroj: Shannon Stapleton/Reuters

Federální agenti pátrají v souvislosti s nepokoji i po čtyřech letech po několika osobách, takže se očekává, že zatýkání bude pokračovat. FBI nabízí odměnu až půl milionu dolarů (12,24 milionu korun) za informace spojené s pachateli, kteří umístili 5. ledna 2021 ve Washingtonu trubkové bomby.

Dále hledá Evana Neumanna a Adama Villarreala obžalované z napadení policie během útoku na Kapitol. Za údajnou účast na násilné akci v Kongresu chce stíhat rovněž uprchlého Paula Belosice či Jeffreyho Dalea Snydera, uvádí FBI na webu.

Nahrávám video
Amerikanista Jiří Pondělíček o jednání Kongresu USA
Zdroj: ČT24

Podle amerikanisty Jiřího Pondělíčka je potvrzení výsledku prezidentských voleb formalita. Trumpovy soudní procesy jsou podle něj něčím, co si voliči vyhodnotili jako nedůležité. „Důležitější pro ně byly jiné otázky – především ekonomika,“ řekl amerikanista, podle kterého je možné, že Trumpovi soudní tahanice vadí. „Bude to nějaká skvrna na jeho odkazu, ale vzhledem k tomu, že se očekává, že rozsudek bude sice uznání viny, ale bude vlastně bezpodmínečně zahlazen, tak z praktického hlediska to žádný vliv nemá,“ vysvětlil Pondělíček.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...