Aby se udržel u moci, uchýlil se ke zločinům, píší vyšetřovatelé o Trumpovi

Americký prezident Donald Trump musel po volbách roku 2020 vědět, že prohrál, ovšem „uchýlil se ke zločinům“ ve snaze udržet se u moci, uvedli federální prokurátoři stíhající Trumpa za snahu zvrátit výsledek hlasování. Jejich shrnutí případu, které soud ve Washingtonu zveřejnil ve středu, přináší podle amerických médií řadu nových důkazů o Trumpových činech mezi prohranými volbami a vpádem jeho stoupenců do sídla Kongresu.

Dokument popisuje i Trumpovo chování v den, kdy rozzuřený dav jeho stoupenců vtrhl do washingtonského Kapitolu při projednávání výsledků voleb. Když nejmenovaný poradce 6. ledna 2021 přišel Trumpovi sdělit, že kvůli nepokojům musel být z Kongresu evakuován jeho viceprezident Mike Pence, obžalovaný podle prokurátorů odpověděl: „No a co?“

Tým zvláštního vyšetřovatele Jacka Smithe, který Trumpa viní ze zločinného spolčení s cílem narušit volební proces, se více než 150stránkovým shrnutím argumentů snaží přesvědčit soudkyni Tanyu Chutkanovou, že soud s exprezidentem musí pokračovat. Osud obžaloby je nejistý vzhledem k červencovému verdiktu nejvyššího soudu USA, podle kterého se na oficiální činy prezidentů vykonané během jejich mandátu vztahuje široká imunita vůči stíhání.

„Na detailech nezáleží“

Podle Smithova týmu ale důkazy svědčí o tom, že Trumpova kampaň po minulých volbách představovala jednání „zoufalého kandidáta“, spíše než oficiální prezidentské úkony, napsal deník The New York Times (NYT). Prokurátoři uvedli, že nynější republikánský exprezident „použil klamání ve snaze ovlivnit veškeré fáze volebního procesu“.

„Obžalovaný tvrdí, že je imunní vůči trestnímu stíhání za svůj zločinný plán na zvrácení prezidentských voleb v roce 2020, protože podle něj zahrnoval úřední jednání,“ napsali žalobci. „Není tomu tak. Ačkoli byl obžalovaný v době inkriminovaného spiknutí úřadujícím prezidentem, jeho plán byl v zásadě soukromý,“ cituje vyšetřovatele server NYT.

Mimo jiné popisují, že Trump prohlásil, že „na detailech nezáleží“, když mu jeden z jeho právníků sdělil, že pro jeho tvrzení o rozsáhlých volebních podvodech nejsou důkazy. Jiný svědek zase po volbách zaslechl Trumpa, jak říká svým rodinným příslušníkům: „Je jedno, jestli jste volby vyhráli nebo prohráli. Stejně musíte bojovat jako o život.“

Trump po minulých volbách nikdy veřejně neuznal porážku a místo toho šířil fámy o tom, že hlasování bylo zmanipulované. Zároveň společně se skupinou spojenců vyvíjel tlak na volební činitele na různých úrovních včetně viceprezidenta Pence, který ale nakonec odmítl do schvalování výsledků zasáhnout. Exprezident kvůli tomu čelí čtyřem různým obviněním, zatímco do Bílého domu letos kandiduje znovu.

Zmínka o letošních volbách se objevuje i v novém dokumentu Smithova týmu, který uvádí, že Pence se na konci roku 2020 pokoušel Trumpa přesvědčit, aby snahu zvrátit výsledky voleb vzdal. V jednom rozhovoru mu naznačil, že může za čtyři roky kandidovat znovu. „Já nevím, rok 2024 je tak daleko,“ odvětil podle prokurátorů Trump.

Protiústavní dokument, tvrdí Trump

Nová odhalení nechala soudkyně Chutkanová zveřejnit v době, kdy v některých státech USA již existuje možnost hlasovat v prezidentských volbách, v nichž se Trump utká o Bílý dům s viceprezidentkou Kamalou Harrisovou.

Americký tisk popisuje odtajněný dokument jako dosud nejdetailnější přehled důkazů, které by chtěli federální vyšetřovatelé předložit porotě, pokud by případ dospěl k hlavnímu líčení. Zda se tak stane, ovšem stále není jisté. Vyhraje-li Trump listopadové volby, mohlo by to znamenat konec procesu, a i v opačném případě by se na jeho hlavní fázi čekalo nejméně měsíce.

Trumpův štáb na zveřejnění Smithových argumentů reagoval prohlášením, že dokument je „protiústavní“ a plný nepravd. Sám exprezident uvedl, že celá kauza skončí jeho „naprostým vítězstvím“, napsala agentura AP.

Trump se loni stal prvním obžalovaným exprezidentem v dějinách Spojených států a podle jedné ze čtyř obžalob, které proti němu prokurátoři vznesli, porota na jaře uznala jeho vinu. V procesu kolem falšování podnikatelských záznamů nyní lídr Republikánské strany čeká na oznámení trestu. Ve zbylých třech kauzách se obvinění před porotu nedostala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...