Více než dvanáct set obviněných, na devět set lidí, kteří přiznali vinu nebo byli odsouzeni, a více než sedm set trestů. Taková je podle médií aktuální bilance vyšetřování, které před třemi lety spustily bezprecedentní povolební nepokoje v sídle amerického Kongresu. Podle deníku The New York Times (NYT) by konečný počet obviněných mohl být až dvojnásobný.
Rozkrývání událostí 6. ledna 2021, kdy příznivci končícího amerického prezidenta Donalda Trumpa vtrhli do washingtonského Kapitolu, zdaleka není u konce. Federální úřady oznamují další a další zatčení a soud ve Washingtonu čelí záplavě soudních procesů a jednání o výši trestů souvisejících s nepokoji.
Úřady se stále snaží identifikovat více než osmdesát jedinců podezřelých z násilných činů, píše agentura AP. Kromě toho ani po třech letech neobjasnily, kdo v předvečer násilného protestu umístil v centru Washingtonu dvě podomácku vyrobené bomby. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve čtvrtek připomenul, že za informace vedoucí k dopadení pachatele je odměna půl milionu dolarů (přes 11 milionů korun).
Útok Trumpových stoupenců na Kapitol přišel dva měsíce po posledních prezidentských volbách, v nichž Trump prohrál s nynější hlavou státu Joem Bidenem. Tehdejší prezident nikdy porážku neuznal a místo toho bez důkazů tvrdil, že mu byly volby „ukradeny“. Nedaleko Kapitolu 6. ledna 2021 uspořádal shromáždění, kde bezprostředně před vypuknutím nepokojů dál své příznivce burcoval.
Odhaduje se, že u sídla Kongresu bylo kolem deseti tisíc lidí, z nichž se zhruba tisícovka dostala přes policejní barikády dovnitř. V budově právě začínala schůze zákonodárců k výsledkům voleb a kvůli vniknutí výtržníků museli kongresmani a senátoři prchat do různých úkrytů. Během nepokojů či krátce po nich zemřelo pět lidí včetně ženy, kterou zastřelila policie, a dva policisté, kteří se tehdy účastnili zásahu, do několika dní spáchali sebevraždu.
Útočníci: extremisté, bývalí policisté či olympionik
Podle AP prokurátoři v této souvislosti vznesli federální obvinění proti asi 1230 lidem. Skupina obviněných, stejně jako celý dav, který se před třemi lety u Kongresu shromáždil, je velmi různorodá. Zahrnuje členy extremistických skupin, bývalé vojáky a policisty, řidiče kamionů, realitní makléře i někdejšího olympionika.
Na sto sedmdesát lidí bylo podle amerického tisku odsouzeno porotami či soudci a dalších více než sedm set uzavřelo s prokurátory dohodu o vině a trestu. Pouze dva obžalovaní byli plně zproštěni viny.
AP uvádí, že z přibližně 750 trestů, které padly, šlo téměř ve dvou třetinách o odnětí svobody. Verdikty se pohybují od několika dní za mřížemi až po 22 let, které v září dostal bývalý lídr krajně pravicové skupiny Proud Boys („hrdí hoši“). Porota jej podobně jako v procesech s některými dalšími extremisty uznala vinným z rozvratného spiknutí kvůli plánování násilného protestu.
NYT: Počet obžalovaných by se mohl zdvojnásobit
Počet obžalovaných by nakonec mohl narůst až na dvojnásobek, napsal deník NYT. Zatímco vyšetřování pokračuje, mnozí z odsouzených už si své tresty odpykali. Patří mezi ně i Jacob Chansley, který se stal jednou z tváří šokujících událostí 6. ledna, když se s kožešinovou čepicí s rohy a americkou vlajkou připevněnou na kopí dostal až do jednacího sálu Senátu. Po loňském propuštění dal najevo, že chce kandidovat do Kongresu.
Názory Američanů na nepokoje, podobně jako na volby roku 2020, se různí. Zatímco mnozí násilnosti považují za útok na americkou demokracii, v očích jiných občanů situace nebyla až tak vážná a někteří věří nepodloženým teoriím, že šlo o výsledek spiknutí proti Trumpovu táboru. V novém průzkumu vypracovaném pro list The Washington Post uvedlo 25 procent respondentů, že nepokoje „pravděpodobně“ nebo „rozhodně“ vyvolali agenti FBI.
