Washington, D.C.

V republikánských primárkách poprvé zvítězila bývalá velvyslankyně Spojených států při OSN Nikki Haleyová, když exprezidenta Donalda Trumpa v neděli porazila v americkém hlavním městě – Washingtonu, D. C. Jde ale hlavně o úspěch symbolický, protože Trump nadále nominačnímu procesu dominuje.

O šestitýdenním příměří v Pásmu Gazy se v neděli jedná v Káhiře. Na místo dorazila delegace teroristického hnutí Hamás, naopak zástupci židovského státu podle listu The Times of Israel (ToI) do egyptské metropole nedorazili. Podle médií totiž teroristé nezaslali do Jeruzaléma seznam žijících rukojmích a požadavky na výměnu. Na místě jsou podle agentury AFP také prostředníci – zástupci Spojených států, Kataru a hostitelského Egypta.

Více než dvanáct set obviněných, na devět set lidí, kteří přiznali vinu nebo byli odsouzeni, a více než sedm set trestů. Taková je podle médií aktuální bilance vyšetřování, které před třemi lety spustily bezprecedentní povolební nepokoje v sídle amerického Kongresu. Podle deníku The New York Times (NYT) by konečný počet obviněných mohl být až dvojnásobný.

Dcera bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa Ivanka vypovídala před newyorským soudem v občanskoprávním procesu, v němž její otec čelí obvinění z podvodných podnikatelských aktivit. Exprezidentovi a jeho firmě Trump Organization hrozí stamilionová pokuta a doživotní zákaz podnikání ve státě New York.

V sobotu po vážné nemoci zemřel novinář, publicista, komentátor a zpravodaj Hospodářských novin a Aktuálně.cz Daniel Anýž. Bylo mu 59 let. Profesně se věnoval dění ve Spojených státech, analyzoval především americkou politickou situaci nebo prezidentské volby. Byl ale také autorem knihy Jdu s hlavou vztyčenou o osudech Milady Horákové.

Americký národní úřad pro letectví (NASA) by měl hrát větší roli ve zkoumání neidentifikovaných anomálních jevů (UAP), existující záznamy o nich jsou z většiny příliš nekvalitní, než aby mohly být použity pro vědecké zkoumání. Ve zprávě vydané ve čtvrtek 14. září se na tom shodl panel 16 nezávislých odborníků.

Bývalý lídr krajně pravicové skupiny Proud Boys („hrdí hoši“) Enrique Tarrio, usvědčený z rozvratného spiknutí, byl odsouzen k 22 letům ve vězení za roli v násilnostech 6. ledna 2021. Federální soudce ve Washingtonu tak uložil dosud nejvyšší trest spojený s událostmi v Kapitolu, kdy příznivci končícího prezidenta Donalda Trumpa narušili projednávání volebních výsledků v Kongresu.

Federální soud ve Washingtonu ve čtvrtek vyměřil bývalému vůdci krajně pravicové skupiny Proud Boys Josephu Biggsovi sedmnáctiletý trest vězení za účast na rozvratném spiknutí v souvislosti s útokem na sídlo Kongresu z 6. ledna 2021. Prokuratura pro Biggse žádala 33 let odnětí svobody. Trest je druhým nejvyšším, který byl dosud v USA uložen při procesech s útočníky na sídlo zákonodárné moci. Soudce vynesl trest i pro dalšího lídra skupiny Proud Boys – Zachary Rehl dostal patnáct let vězení za účast na rozvratném spiknutí.

Bývalý americký prezident Donald Trump se v noci na pátek vydal úřadům ve státě Georgie, kde čelí obvinění z nelegálních zásahů do posledních prezidentských voleb. Ve věznici v okrese Fulton byl 77letý politik, který je veden jako vězeň číslo P01135809, vyfocen, jak je běžné u čerstvě zatčených. Stal se tak prvním exprezidentem USA, který se tomu musel podrobit.

Jednou z hlavních brzd ukrajinské protiofenzivy je rozsáhlá síť ruských minových polí. Kyjev však v posledních dnech neortodoxně nasadil kazetovou munici od Spojených států amerických a zdá se, že bude postupovat rychleji. Podle zástupce Bílého domu pro národní bezpečnost Johna Kirbyho používají Ukrajinci zmíněnou munici efektivně.

Pro až 80 milionů Američanů od hranic s Kanadou po východní pobřeží a jižně až na úroveň Kentucky ve středu platilo varování před špatnou kvalitou ovzduší. Města zavírají veřejné pláže, ruší koncerty a vyzývají lidi k pobytu uvnitř. Nad území USA se po třech týdnech opět vrátil kouř z hořících kanadských lesů, které trpí nejhorší sezonou lesních požárů od počátku vedení záznamů. Z téměř pěti set aktuálních požárů jich hasiči nemají pod kontrolou více než polovinu.

Česká zahraniční politika se podle předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) ve Washingtonu těší uznání amerického Kongresu. Na závěr čtyřdenního jednání uvedla, že sněmovní delegace se ujistila hlavně o stejném přístupu ohledně pokračující pomoci napadené Ukrajině či podpoře Tchaj-wanu vůči potenciální čínské hrozbě.

Washington se rozhodl, že nebude blokovat dodávky stíhaček F-16, po nichž Ukrajina dlouho volala. Ukrajina americké stíhačky nemůže využívat bez souhlasu Washingtonu a víkendové oznámení je vnímáno jako zásadní zlom, neboť USA se dosud k poskytnutí F-16 stavěly spíše odmítavě. Americký bojový letoun General Dynamics F-16 je nejrozšířenější západní stroj svého druhu a již se zapojil do mnoha světových konfliktů.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov tento týden vyrazil sbírat podporu jihoamerických států. Zatím poslední zastávkou Putinova ministra byla Kuba, už ve středu Lavrova přivítal brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva. Ten během jednání prohlásil, že za konflikt na Ukrajině mohou obě strany a Západ jej navíc umocňuje dodávkami zbraní. Proti těmto slovům se Washington obratem vymezil. Brazílie přitom oficiálně zaujala k ruské invazi na Ukrajinu neutrální stanovisko a volá po urovnání války diplomatickou cestou.

Desítky tisíc Izraelců v sobotu v Tel Avivu opět protestovaly proti reformě soudnictví prosazované vládou premiéra Benjamina Netanjahua. Demonstranti vyšli do ulic i navzdory zvýšeným obavám o bezpečnost vzhledem ke dvěma útokům, které se v zemi odehrály v pátek, napsala agentura Reuters. Nová série protestů přichází v době, kdy Izrael čelí zvýšenému napětí na několika frontách. Demonstrace neutichly ani poté, co Netanjahu rozhodl, že reformu odloží.

Čínský špionážní balon, který v únoru u pobřeží Spojených států sestřelila americká stíhačka, dokázal získat zpravodajské informace z několika amerických vojenských areálů, i když se tomu USA snažily zabránit. S odvoláním na dva vysoce postavené americké činitele to napsal zpravodajský server NBC News. Bílý dům a Pentagon podle agentury Reuters poznamenaly, že tuto zprávu nemohou potvrdit.

Americké letouny budou dál létat všude tam, kde to mezinárodní právo dovoluje, řekl ve středu americký ministr obrany Lloyd Austin, který hovořil po telefonu se svým ruským protějškem Sergejem Šojguem v návaznosti na úterní havárii amerického dronu. Austin a Šojgu spolu mluvili poprvé od října, uvedla agentura AP. Kvůli zničení amerického dronu nad Černým mořem, které podle Washingtonu zapříčinil náraz ruské stíhačky, se obě země podle AP zatím víc než kdy dřív za dobu ruské invaze na Ukrajinu přiblížily potenciálnímu přímému konfliktu.

Americká armáda vyzvedla část trosek čínského balonu, který v sobotu sestřelil americký stíhací letoun nad americkými teritoriálními vodami. Podle agentury AFP to v pondělí uvedl mluvčí Bílého domu John Kirby. „USA se budou snažit najít co nejvíce zbytků balonu, aby mohly určit jeho špionážní schopnosti. Vrátit trosky balonu Číně nemá Washington v úmyslu,“ dodal. Čína se zároveň omluvila za balon, který přeletěl nad kostarickým územím.

Čínské ministerstvo zahraničí zkritizovalo zásah Spojených států, které v sobotu sestřelily nad Atlantickým oceánem čínský balon. Ten několik dní letěl nad USA včetně místa se silem s jadernými raketami a podle Washingtonu byl vybaven špionážní technikou. Peking označil sestřelení za „vážné porušení mezinárodní praxe“ a pohrozil důsledky, které tento krok může mít, napsala agentura AP. Trosky balonu chtějí americké úřady vyzvednout.

Čínský prezident Si Ťin-pching ve středu přiletěl na návštěvu do Saúdské Arábie. Peking cestu označil za svou největší diplomatickou iniciativu v arabském světě, neboť Rijád rozšiřuje globální spojenectví nad rámec dlouhodobého partnerství se Západem, uvedla agentura Reuters.

Zatímco Moskva pokračuje ve válečném tažení způsobem, který ve 21. století očekával jen málokdo, Washington s Pekingem vedou souboj daleko současnější. Administrativa prezidenta Joea Bidena zakázala vývoz čipů a souvisejících technologií do Číny a tento trend dopadá i na evropské transakce. Důvod je prostý – obavy o národní bezpečnost.

Obyvatelé amerických států Kalifornie, Vermont a Michigan si v referendech odhlasovali zakotvení práva na potrat do svých ústav. V Kentucky, které je považováno za republikánskou baštu, stále podle projekcí není jasné, zda se tuto iniciativu podařilo prosadit. V Montaně rozhodují o trestech pro lékaře za provedení potratu. Voliči v Marylandu a Missouri si v referendu odsouhlasili rekreační užívání marihuany a v několika státech také definitivní konec otroctví, které tam dosud bylo povoleno jako trest za zločin.

Letadlo s předsedkyní americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiovou odlétlo z letiště v Tchaj-peji, uvedlo podle agentury Reuters kolem středečního poledne našeho času tchajwanské ministerstvo zahraničí. Pelosiová opouští Tchaj-wan po méně než 24 hodinách a pokračuje ve své cestě po Asii. Nyní míří do Jižní Koreje. Předtím předsedkyně vystoupila v tchajwanském parlamentu, kde jeho místopředsedovi Cchaj Čch'-čchangovi řekla, že chce s Tchaj-wanem rozšířit spolupráci na úrovni parlamentu. Čína, jež považuje ostrov za svou součást, mezitím na Tchaj-wan uvalila s platností od středy ekonomické sankce a předvolala si amerického velvyslance v Pekingu.

Výbor americké Sněmovny reprezentantů vyšetřující povolební nepokoje v sídle Kongresu při úterním slyšení předložil zjištění o tom, jak slova prezidenta Donalda Trumpa přispěla k násilnostem ze 6. ledna loňského roku. Podle kongresmanů jeho výzva k manifestaci ve Washingtonu představovala „povolání do akce“, na které okamžitě reagovala připravená síť aktivistů a extremistů. Komise poukázala na to, že výzva přišla těsně po vypjaté schůzce v Bílém domě, při které Trumpovi spolupracovníci znovu vyvraceli jeho verzi událostí o zmanipulovaných volbách.