Ve Washingtonu se demonstrovalo proti nasazení Národní gardy

Tisíce obyvatel Washingtonu vyšly v sobotu do ulic na protest proti nasazení Národní gardy vládou amerického prezidenta Donalda Trumpa v hlavním městě Spojených států, píše agentura Reuters.

Účastníci protestu skandovali „Trump musí odejít“, „osvoboďte D.C.“ či „postavte se tyranii“. Mezi přítomnými byli podle Reuters mimo jiné neregistrovaní přistěhovalci a podporovatelé Palestiny.

Jeden z účastníků, Alex Laufer, sdělil Reuters, že přišel protestovat proti „okupaci“ Washingtonu. „Jsme proti autoritářskému režimu, federální policie a Národní garda musejí opustit naše ulice,“ dodal.

Trump Národní gardu do demokraty ovládaného hlavního města Spojených států vyslal v srpnu s odůvodněním, že je tam potřeba bojovat proti vysoké kriminalitě. Zároveň podřídil washingtonskou policii federální vládě a vyslal do ulic také příslušníky amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) .

Demonstrace ve Washingtonu
Zdroj: ČTK/AP/Jose Luis Magana

Data ministerstva spravedlnosti však dokládají, že četnost násilných trestných činů v hlavním městě v loňském roce klesla na nejnižší úroveň za posledních třicet let, poznamenal Reuters. Národní garda podléhá guvernérům padesáti států, kromě případů, kdy je povolána do federální služby. V hlavním městě garda podléhá přímo prezidentovi.

„To, co se snaží dělat ve Washingtonu, je to, co se snaží dělat i v jiných diktaturách,“ řekl Casey, který nechtěl uvést své příjmení. Dodal, že Trumpova administrativa zkouší, co budou lidé tolerovat, a je tomu třeba zabránit, dokud to jde.

Ve městě nyní hlídkuje více než dva tisíce vojáků, včetně těch ze šesti republikány ovládaných států. Není jasné, kdy jejich mise skončí, i když armáda tento týden prodloužila nasazení Národní gardy ve Washingtonu až do 30. listopadu, poznamenal Reuters.

Žaloba s cílem zablokovat nasazení gardy

Nejvyšší státní zástupce federálního distriktu District of Columbia, na jehož území se nachází metropole Washington, Brian Schwalb ve čtvrtek podal žalobu ve snaze zablokovat nasazení gardy v hlavním městě s odůvodněním, že krok je protiústavní a porušuje řadu federálních zákonů. Část obyvatel Washingtonu ale nasazení Národní gardy uvítala, a to zejména v chudších oblastech, kde je kriminalita rozšířená. Gardisté jsou však podle Reuters nejvíce vidět v centru a v turisticky frekventovaných oblastech.

Starostka Washingtonu Muriel Bowserová ocenila Trumpovo nasazení federálních orgánů ve městě, zároveň však vyjádřila naději, že mise Národní gardy brzy skončí. Bowserová uvedla, že od nasazení došlo k výraznému poklesu kriminality, včetně krádeží vozidel. Tento týden starostka podepsala nařízení, které vyžaduje, aby město koordinovalo svou činnost s federálními bezpečnostními úřady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele stoupl na 235 mrtvých a 4300 zraněných

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl zhruba na 235 mrtvých a nejméně 4300 zraněných, oznámil podle tiskových agentur AP a DPA v noci na pátek SELČ tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado. Předchozí bilance hovořila o 188 mrtvých, více než 1500 zraněných a stovkách zavalených. Americká armáda oznámila, že na podporu záchranných operací nasadí dvě vojenské lodě, letadla a vrtulníky.
04:25Aktualizovánopřed 2 mminutami

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 5 hhodinami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 7 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 9 hhodinami
Načítání...