Demonstrace

Odbory a levicové strany v Argentině uspořádaly demonstrace proti reformě trhu práce, kterou prosazuje argentinský prezident Javier Milei. Ve středu se protestující v ulicích Buenos Aires střetli s policisty, na které někteří házeli kameny i zápalné láhve. Policisté reagovali slzným plynem, vodními děly i gumovými projektily. Reforma, kterou aktuálně schválila horní komora parlamentu, má omezit mimo jiné právo na stávku, snížit odstupné, prodloužit zkušební dobu u nových zaměstnanců, ale i umožnit výplaty v naturáliích nebo dát zaměstnavatelům právo požadovat od zaměstnanců rozdělení dovolené. Zastánci změn si od toho slibují zvýšení produktivity i flexibility firem.

Přesně před 47 lety skončila v Íránu islámská revoluce. U této příležitosti se konají masivní oslavy a demonstrace podporované tamním teokratickým režimem. Výročí přichází několik týdnů po brutálním potlačení celostátních protestů, při kterých bylo zabito na sedm tisíc lidí.

Íránské bezpečnostní síly začaly hromadně zatýkat představitele reformního hnutí v zemi, včetně řady významných osobností, uvedla agentura AP s odvoláním na lokální média. Vláda je údajně podezřívá z narušování politické situace v zemi během celostátních protivládních protestů, které vypukly na konci prosince.

Sobotní demonstrace odpůrců olympiády v severoitalském Miláně přerostla v násilnosti, když zhruba stovka protestujících házela na policisty dělobuchy, dýmovnice a lahve. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že policie dav rozehnala vodními děly. Zimní olympijské hry, které začaly v pátek, hostí Milán společně s Cortinou d'Ampezzo.

Při další střelbě mezi znepřátelenými arabskými klany zahynuli v Izraeli tři lidé. Narůstající vlna ozbrojeného násilí si jen vloni vyžádala přes 250 obětí. Zástupci dvoumilionové muslimské menšiny i židovské většiny požadují důrazný postup tamní policie a úřadů.

Předseda opoziční TOP 09 Matěj Ondřej Havel považuje za správné, že prezident Petr Pavel zveřejnil zprávy, které mu nepřímo poslal ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). „Připadá mi fér, když takto někdo prezidentovi vyhrožuje přes poradce, (…) že prezident (…) s tím veřejnost seznámí,“ uvedl opoziční politik v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Havel připustil, že vládní „stoosmička“ je pevná, přesto však snahu opozice o konec kabinetu nevidí jako zbytečnou. Parlamentní opozice podle něj zareagovala na kontroverzní zprávy adekvátně. „Občanská společnost, která je v Česku zdravá, (...) v neděli zaplnila dvě velká náměstí v Praze a další po celé republice,“ připomněl předseda TOP 09 demonstrace na Pavlovu podporu.

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) nepřijal nabídku umělců k účasti na veřejné debatě. Uvedl, že s nimi chtěl řešit budoucnost kultury, nikoliv politiku. V pondělí řekl, že pozve umělce, kteří vystoupili na víkendovém shromáždění na podporu prezidenta Petra Pavla, na ministerstvo. Umělci později v reakci naopak pozvali Klempíře na veřejnou debatu.

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) chce pozvat vystupující z nedělních demonstrací na podporu prezidenta Petra Pavla na ministerstvo kultury. Při příchodu na pondělní jednání vlády řekl, že demonstrace považuje za demokracii v nejčistší formě, kdy každý může vyjádřit svůj názor. Umělci, kteří vystoupili na demonstraci, v reakci na Klempířova slova pozvali ministra na veřejnou debatu. Šéf vlády Andrej Babiš (ANO) po jednání kabinetu uvedl, že koalice nechce spor s Hradem eskalovat.

Íránská policie zatkla v souvislosti s protirežimními celostátními protesty čtyři cizince, jejichž národnost zatím neupřesnila. Tamní ministerstvo zahraničí popřelo, že by země dostala od amerického prezidenta Donalda Trumpa ultimátum. V pondělí si předvolalo všechny velvyslance EU v reakci na zařazení íránských revolučních gard na unijní seznam teroristických organizací.

Úřady v USA propustily pětiletého chlapce, kterého před necelými dvěma týdny spolu s otcem zadržel při zásahu v Minneapolisu americký Úřad pro imigraci a cla (ICE). Jeho propuštění nařídil dříve soud, informovala agentura DPA.

Lidé, kteří v neděli odpoledne dorazili na shromáždění spolku Milion chvilek na podporu prezidenta Petra Pavla, zaplnili pražské Staroměstské a spodní část Václavského náměstí. Demonstrovalo se i v dalších městech. Shromáždění jsou reakcí na spor hlavy státu a předsedy Motoristů Petra Macinky kvůli nejmenování poslance Filipa Turka (za Motoristy) ministrem životního prostředí.

Federální agenti ve Spojených státech zatkli amerického novináře a bývalého moderátora stanice CNN Dona Lemona na pokyn ministryně spravedlnosti Pam Bondiové. Ministryně to uvedla na sociální síti X. Lemon byl zatčen v souvislosti s tím, že před několika dny z kostela ve městě Saint Paul v Minnesotě živě přenášel protest proti pastorovi, který zároveň působí jako přední představitel tamní pobočky Úřadu pro imigraci a cla (ICE). Píší o tom americká média.

Ministři zahraničí EU se shodli na zařazení íránských revolučních gard na seznam teroristických organizací, oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Dříve schválili uvalení dalších sankcí na íránské představitele a subjekty, uvedlo české zastoupení při Evropské unii. V Bruselu hovořili také o situaci na Ukrajině, v souvislosti s tím podle Kallasové přidali Rusko na seznam zemí podezřelých z praní špinavých peněz. Česko zastupoval ministr Petr Macinka (Motoristé).

Nová svědectví a videa z Íránu ukazují, že masakry protestujících represe v zemi zdaleka neskončily. Řada Íránců se po brutálním zásahu bezpečnostních složek marně snažila získat pozůstatky svých blízkých. Úřady často pohřbívaly demonstranty na tajných místech nebo zakázaly uspořádat veřejné pohřby. Přesto se řada ceremonií proměnila v protesty. Některé rodiny místo truchlení zvolily cestu oslav s tancem a hudbou, aby tak vyjádřily odpor proti teokratické vládě.

Maďarská prokuratura vznesla obvinění proti starostovi Budapešti Gergelymu Karácsonymu kvůli jeho roli při organizování pochodu hrdosti. Státní zástupce požaduje uložení pokuty bez soudního řízení. Desítky tisíc demonstrantů pochodovaly loni 28. června metropolí navzdory zákazu policie a proměnili pochod hrdosti v masovou protivládní demonstraci.

Oficiální popis okolností střelby, při které federální agenti v sobotu zastřelili ve městě Minneapolis muže, zpochybňují i některá svědectví zaznamenaná u soudu. Píší o tom stanice CBS News a list The New York Times. Svědci neviděli, že by zastřelený muž na federální agenty útočil, nebo že by jim vyhrožoval zbraní, což naopak tvrdili krátce po události představitelé federálních úřadů.

Americká letadlová loď Abraham Lincoln míří spolu s torpédoborci na Blízký východ, což oživilo spekulace o možném vojenském zásahu USA v Íránu. Podle expertů by intervence měla omezený rozsah, protože nasazení pozemních sil Bílý dům vyloučil. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Teheránu, USA ale už v minulosti posílily svou přítomnost v regionu z čistě obranných důvodů.

Íránské bezpečnostní složky zveřejnily bilanci obětí masových pouličních protestů. Tvrdí, že při nich zahynulo 3117 lidí. Kompletní odříznutí země od internetového a telefonického spojení se světem ale znemožňuje informaci ověřit. Podle opozičních zdrojů mohlo zahynout až dvacet tisíc lidí a přes tři sta tisíc dalších utrpět zranění.

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek.

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.