Demonstrace

Generální stávka omezila v pátek v Itálii veřejnou dopravu, zdravotnictví i školy. Svolala ji odborová centrála CGIL, a to na protest proti návrhu rozpočtu vlády premiérky Giorgii Meloniové. Protestu se podle CGIL zúčastnilo na půl milionu lidí.

Slovenský parlament hlasy vládních poslanců přehlasoval veto prezidenta Petera Pellegriniho a opět schválil zákon o zrušení současného úřadu na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti. Od ledna tento úřad podle schválené normy nahradí nová instituce, jejíž vedení dosadí vládní koalice.

Maďarská vláda čelí velkému skandálu. Na veřejnost unikla videa z bezpečnostních kamer diagnostického ústavu v Budapešti, která zachycují opakované násilí vůči mladistvým. Bití, kopání a ponižování se dopouštěli ředitel a jeho podřízený. Ve vazbě skončil i předchozí ředitel ústavu, který je vedle zpronevěry a padělání dokumentů obviněný z toho, že se ujímal nezletilých dívek a později je jako dospělé nutil k prostituci. V reakci na aktuální odhalení svolala maďarská opozice na sobotu demonstraci.

Bulharský premiér Rosen Željazkov oznámil, že jeho vláda podala demisi. Stalo se tak den po další ze série masových demonstrací, jedněch z největších protestů v historii moderního Bulharska. Začaly jako protesty proti návrhu rozpočtu, postupně ale přerostly ve vyjádření nespokojenosti s hospodářskou politikou obecně a s korupcí.

Studenti ve městech po celém Česku protestovali proti tomu, aby v čele ministerstva životního prostředí v nové vládě ANO, SPD a Motoristů sobě stál někdo z Motoristů. Podle pořádající iniciativy Univerzity za klima nejsou zástupci Motoristů kompetentní k vedení úřadu. Motoristé v čele resortu by šli svým chováním proti jeho podstatě, jednalo by se o ohrožení ochrany přírody v Česku, míní zástupci iniciativy.

Slovy o „provokaci plánované zahraničními zpravodajskými službami“ reagovala vládnoucí strana Gruzínský sen na článek BBC, který mluví o použití chemické zbraně z první světové války proti demonstrantům ze strany tamních bezpečnostních složek. Strana již avizovala žalobu na britský server. Ten díky sesbíraným svědectvím popsal i následky použití dráždivé substance – pálení očí či zvracení měly trvat týdny.

Vláda bulharského premiéra Rosena Željazkova oznámila, že stáhne svůj návrh rozpočtu, který vyvolal místy násilné demonstrace desetitisíců lidí. Informovala o tom agentura AP. Země se připravuje na vstup do eurozóny na začátku příštího roku. Prezident Rumen Radev vyzval k předčasným volbám.

Tisíce Bulharů demonstrovaly v hlavním městě Sofii a dalších městech proti rozpočtovému plánu tamní vlády na příští rok. Je prvním v historii země, který vláda připravila v eurech. Bulharsko v lednu 2026 přijme společnou evropskou měnu.

Krajský soud v Ostravě zamítl návrh na vydání předběžného opatření na ochranu domu v osadě Bedřiška v Ostravě Mariánských Horách. Vyplývá to z rozhodnutí, které soud zveřejnil. Na domě zůstávají demonstranti. Mluvčí obyvatel Bedřišky Eva Lehotská řekla, že podobné rozhodnutí očekávali, budou ho respektovat, což ale neznamená konec protestní akce.

Desítky tisíc lidí v sobotu protestovaly ve středoněmeckém městě Giessen proti ustavujícímu sjezdu mládežnické organizace strany Alternativa pro Německo (AfD). Proti demonstrantům, kteří blokovali přístupy k místu konání sjezdu, použila policie i vodní děla, informovala agentura DPA. Na místě jsou i zranění. Německá tajná služba označila AfD v květnu za prokazatelně pravicově extremistickou stranu.

Přesně před rokem vypukly v Gruzii protesty proti nové vládní politice. První demonstrace proběhla poté, co premiér Irakli Kobachidze pozastavil jednání o vstupu do Evropské unie. Navíc vláda zrušila antikorupční úřad, který měl pomoci s nutnými reformami. Brusel v nedávné zprávě Tbilisi ostře kritizoval, z Evropské komise zní, že nejen kvůli potlačování odpůrců není teď pro Gruzii v EU místo. Příznivci prozápadního směřování kavkazské země se navzdory sílícím represím ze strany gruzínské vlády scházejí před parlamentem nadále. Výjimkou nebyl ani pátek.

Na pražském Staroměstském náměstí se v pondělí sešli lidé na demonstraci spolku Milion chvilek proti vzniku vlády ANO, SPD a Motoristů. Krátce po začátku protestu prostor výrazně naplnili. Mnozí demonstrující drželi vlajky České republiky, Evropské unie, Ukrajiny i Severoatlantické aliance. Pořadatelé na akci nazvané Česko není na prodej protestovali proti vznikající vládě, která podle nich stojí na mafiánském principu.

Vidět statisíce lidí hovořit jedním hlasem bylo něco mimořádného, uvedl v rozhovoru pro Českou televizi slavný britský historik Timothy Garton Ash, který do Československa dorazil několik dnů po 17. listopadu 1989. Za „fantastickou chvíli“ označil moment na pražském Václavském náměstí, kdy všichni demonstranti vytáhli z kapes klíče a začali s nimi cinkat.

Bangladéšský tribunál odsoudil expremiérku Hasínu Vadžídovou k trestu smrti za zločiny proti lidskosti při loňských protestech. Při zásazích zemřelo čtrnáct set lidí. V zemi stoupá napětí před blížícími se volbami, v pondělí místy vypukly protesty. Do ulic metropole Dháky i v jiných oblastech byly nasazeny policejní a polovojenské síly. Vadžídová, která obvinění odmítá, byla souzena v nepřítomnosti. Loni uprchla do Indie.

Jakeše do koše! volali demonstrující po 17. listopadu 1989. Předznamenali tím řadu změn, ke kterým došlo po pádu komunismu. V pomyslném koši totiž neskončil pouze generální tajemník ÚV KSČ Milouš Jakeš, ale například i cenzura nebo do té doby nezbytné výjezdní doložky. Cesta k demokracii mohla začít, bylo potřeba ale mnohé změnit a Češi lační po demokracii s tím začali téměř okamžitě.

Desítky tisíc Filipínců v Manile vyšly do ulic demonstrovat kvůli rozsáhlému korupčnímu skandálu, který se týká nekvalitně provedených či nerealizovaných projektů protipovodňové ochrany. AP píše, že protestů se celkem účastní stovky tisíc lidí a že jde o dosud největší akci týkající se této kauzy, do níž jsou zapleteni vlivní členové parlamentu a vysoce postavení vládní úředníci.

Listopad 1989 v Československu byl sice především ve znamení událostí v Praze, již týden před 17. listopadem se však konaly nezvykle silné protesty v Teplicích. Na jejich počátku stál vcelku nepolitický impulz – smogová inverze. Třídenní demonstrace za čistý vzduch, které vyvrcholily 13. listopadu 1989, přinutily místní komunistické funkcionáře k dialogu s veřejností. Akce se konaly mimo hlavní struktury disentu.

Desítky původních obyvatel demonstrovaly na místě konání klimatického summitu COP30 v brazilském Belému. Demonstranti se střetli s bezpečnostními složkami a požadovali větší ochranu v oblasti klimatu. Incident, při němž byli zraněni dva členové bezpečnostní služby, vyvolal dočasné uzavření hlavního vchodu do areálu summitu. Zástupci původních obyvatel zároveň požadovali, aby měli silnější hlas při rozhodování o budoucnosti Amazonie.

Dosavadní prezidentka Samie Suluhu Hassanová jasně ovládla volby v Tanzanii, proti jejichž průběhu vypukly tento týden masové demonstrace, na nichž při zásazích bezpečnostních složek umírali lidé. Hassanová získala 97,66 procenta hlasů, uvedla podle médií volební komise. Oponenti protestovali proti zákazu kandidatury dvou politiků hlavních opozičních stran, který výrazně zvýhodnil Hassanovou.

Desítky tisíc lidí z celého Srbska přišly v Novém Sadu manifestovat a uctít památku šestnácti obětí, které přesně před rokem zahynuly při zřícení střechy místního nádraží. Tragédie spustila protestní hnutí, jež od té doby touto balkánskou zemí otřásá. Srbský kabinet první listopad vyhlásil celostátním dnem smutku.

Srbský prezident Aleksandar Vučić se v pátek večer omluvil studentům za to, že je častoval urážkami, když opakovaně protestovali proti vládě po zřícení střechy na nádraží ve městě Novi Sad. Informovala o tom agentura APA. Při neštěstí loni 1. listopadu tam zemřelo šestnáct lidí.

Lotyšský parlament jako první v Evropské unii odhlasoval odstoupení od Istanbulské úmluvy, která má chránit ženy před násilím. Informovaly o tom ve čtvrtek pozdě večer tiskové agentury. Ve středu večer před parlamentem v Rize protestovalo proti odstoupení od úmluvy podle policie přibližně pět tisíc lidí na jedné z největších demonstrací v pobaltské zemi v posledních letech.

V Maroku čelí 2480 lidí trestnímu stíhání v souvislosti s nedávnými protesty vedenými hnutím Gen Z 212. Oznámila to státní prokuratura. Demonstranti požadovali kvalitnější veřejné vzdělávání a zdravotní péči i „konec korupce“. Místy se protesty zvrhly v násilí.

Argentinci v neděli rozhodovali o obměně zhruba poloviny poslanců a třetiny členů horní komory parlamentu. Jde o první celostátní volby během mandátu prezidenta Javiera Mileie, které jsou vnímány jako referendum o jeho vládě a test jeho popularity. Americký prezident Donald Trump navíc podmínil finanční pomoc Argentině vítězstvím Mileiovy koalice. Poslední předvolební průzkumy ukazovaly na těsný souboj prezidentovy strany a jejích pravicových spojenců s opoziční levicí.