Demonstrace

Od přelomových voleb, ve kterých studentské hnutí převálcovalo autoritářského hegemona srbské politiky Aleksandara Vučiče, uplynuly už více než dva týdny. Hnutí sice zveřejňuje různá prohlášení ohledně směřování domácí či zahraniční politiky, stále však neoznámilo, kdo bude zasedat v nové vládě.

Španělsko ve středu ochromila generální stávka, první za 14 let, kterou podpořily hlavní odborové svazy v zemi. Za vyšší platy a dostupnější bydlení stávkovaly miliony lidí. Omezena byla mimo jiné hromadná doprava, školy či některé služby. Protestující blokovali několik silnic vedoucích do Madridu, do Barcelony i dalších měst. Po celé zemi vypukly demonstrace a došlo i ke střetům. Úřady uvedly, že zadrženo bylo v celém Španělsku 52 lidí. V Madridu a v Barceloně vyšly do ulic podle pořadatelů stovky tisíc lidí. Odhady účasti policie a zaměstnavatelů jsou ale podle médií střídmější.

Polsko si ve středu připomínalo obnovu své nezávislosti v roce 1918 a ve Varšavě vyšly na pochod desetitisíce nacionalistů a stoupenců krajní pravice. Do jejich čela se podle médií postavil národně-konzervativní prezident Karol Nawrocki. Oslavy polské samostatnosti letos provázejí přísnější bezpečnostní opatření než obvykle poté, co v sobotu v centru Krakova mladý Polák šest lidí zastřelil a patnáct dalších zranil.

Polská vláda poprvé po víc než dvou a půl letech zveřejnila rozhodnutí ústavního soudu. Premiér Donald Tusk to považuje za počátek nové éry. Ústavní krize v zemi ale nekončí. Opozice nové vedení instituce neuznává a dál ho považuje za nelegální. Objevují se proto hlasy ohledně nutnosti ústavní soud radikálně reformovat.

Demonstranti z řad vysokoškoláků v úterý akcemi v několika českých městech projevili podporu České televizi a Českému rozhlasu a také kultuře. Vládou navrhované zrušení televizních a rozhlasových poplatků by podle nich mohlo ohrozit jejich nezávislost. V Praze na náměstí Republiky studenti ČVUT, VŠCHT, ČZU, UK, VŠE, UMPRUM nebo AVU zahájili protest v symbolický čas 16:36. Veřejné proklamace a další program se konaly také například v Pardubicích, Olomouci, ve Zlíně, v Plzni, Brně či Ostravě.

V Jihoafrické republice v posledních měsících sílí protiimigrační protesty a xenofobní útoky. Vláda po brutálním ubití cizince nasadila stovky vojáků do města Durban a pozastavila přijímání žádostí o azyl. Nespokojení Jihoafričané spojují nelegální migranty s ekonomickými problémy – včetně bující nezaměstnanosti, kriminality a kolabujících veřejných služeb. Podle zastánců přistěhovalců ale nese svůj podíl viny vláda a nečinnost úřadů. Kořeny xenofobie pak sahají k přetrvávající rasové nerovnosti v jihoafrické společnosti.

Francie zažila další vlnu demonstrací organizovanou žlutými vestami. Vláda viní z nepokojů hlavně krajní levici. Její vůdce, předseda strany Nepoddajná Francie Jean-Luc Mélenchon, představil svůj program a oficiálně zahájil předvolební kampaň. Průzkumy ukazují, že by mohl postoupit do druhého kola prezidentských voleb. Mélenchon prosazuje odchod do důchodu v šedesáti letech, výrazné zvýšení minimální mzdy či zavírání jaderných elektráren. Byl by i pro odchod z NATO. Část levice a socialistů má ale jeho program za příliš extrémní. Na to spoléhá další z uchazečů, exprezident Francois Hollande. Věří, že by ho podpořil i politický střed. Zvlášť pokud by se rýsoval souboj dvou kandidátů kraje politického spektra. Šance krajní levice nicméně s dalšími demonstracemi rostou.

Vládou plánovaná změna financování médií veřejné služby byla v sobotu důvodem dvou shromáždění v hlavním městě. Dopoledne Český rozhlas a Českou televizi podpořil Běh pro svobodná média. Odpoledne se naopak sešli kritici veřejnoprávních médií – akci pořádanou spolkem Svatopluk na Kavčích horách podpořili politici hnutí SPD a Stačilo!.

Novým prezidentem Paraguaye se stal Pedro Alliana, v pátek složil přísahu. Do úřadu se dostal několik hodin poté, co tamní úřady umístily exprezidenta Santiaga Peňu do domácího vězení v souvislosti s kauzou krachu digitální banky a finanční krizí. Peňu sesadil paraguayský parlament.

Francouzská odborová organizace CGT uvedla, že po celé zemi vyšlo v rámci celostátní stávky do ulic zhruba 1,6 milionu lidí, z toho 350 tisíc v Paříži. Francouzské ministerstvo vnitra odhadlo účast na 575 tisíc včetně 65 tisíc v hlavním městě, napsal deník Le Monde. Lidé demonstrovali proti rostoucím životním nákladům, vyjádřili podporu studentskému protestnímu hnutí, ale řada z nich se také silně vyhranila vůči krajní pravici. Manifestace, které navazují na studentské protesty, tak podle deníku mohou nabrat zcela nový rozměr.

Evropské instituce opakovaně vyzývaly Polsko k vyřešení deset let trvající ústavní krize a zdůrazňovaly nutnost ochrany nezávislosti soudnictví a zajištění nástupu řádně zvolených soudců do funkcí.

Premiér Andrej Babiš (ANO) vzal úterní stávku České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) a spojené demonstrace na vědomí. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů ale podle něj plány nemění, splní svůj program a zruší poplatky pro občany a firmy. Demonstrace bere jako právo občanů. Zmínil, že sledoval úterní omezené vysílání ČT, bylo podle něj zajímavé, jmenoval archivní pořady o výstavbě metra či panelových domů.

Pařížské náměstí Republiky (Place de la République) se od 17. října jen obtížně vrací k běžnému životu. Zatímco se na čtvrtek chystají další protesty, jeden z místních optiků upozorňuje, že pověst této čtvrti zůstává poškozená.

Policisté z ochranné služby zasahovali v Poslanecké sněmovně při projednávání návrhu na zrušení televizních a rozhlasových poplatků oprávněně a přiměřeně. Několik demonstrantů muselo na příkaz policisty také pokleknout, to už ale podle závěrů policie přiměřené nebylo, uvedl mluvčí ochranné služby Tomáš Procházka. S vyhodnocením zásahu bude policie dál pracovat a zařadí tuto situaci do výcviku. Při zásahu v noci z 23. na 24 října vyvedla ochranná služba ze sněmovní galerie osm lidí. Závěr kontroly nerozptýlil pochybnosti a nesouhlas opozice se zákrokem.

Pařížská prokuratura začala jako pokus o vraždu vyšetřovat incident ze sobotních demonstrací, kdy někdo zaútočil zápalnou lahví na četníky. Informovala o tom v neděli agentura AFP. Ministr vnitra Laurent Nuňez už v sobotu označil útok Molotovovým koktejlem na příslušníka mobilního četnictva v Paříži za pokus o vraždu. Napříč Francií vyšly do ulic stovky tisíc lidí, a to už třetí sobotu v řadě. Činí tak v rámci protestního hnutí proti růstu životních nákladů a stavu školství.

V Polsku graduje spor o ústavní soud. Část soudců spojených s vládou Donalda Tuska oznámila, že dosavadnímu předsedovi a jeho zástupci pozastavila výkon funkce. Ti to ale odmítají uznat a opozice mluví o nezákonném převzetí instituce. Prezident Karol Nawrocki zrušil návštěvu Senegalu a po návratu do země vstoupil do budovy soudu, načež se s vládními nominanty dostal do potyčky. Před sídlem instituce se protestuje. Nawrocki prohlásil, že došlo k porušení ústavního pořádku, a svolal na sobotu schůzku předsedů parlamentních skupin. Premiér Tusk obvinil představitele národně konzervativní opozice, že chtějí zničit demokracii a právní stát.

Třetí sobotu v řadě ve Francii na několika místech pokračovaly demonstrace proti rostoucím životním nákladům a stavu školství. Protestů v poslední říjnový den se podle francouzského ministerstva vnitra zúčastnilo na 320 tisíc lidí, uvedlo dle agentury AFP. V několika francouzských městech včetně Toulouse, Marseille či Paříže vypukly potyčky. Za kvalitnější vzdělávání a nižší životní náklady lidé demonstrovali i v německých městech. Podle agentury Reuters se zapojily desetitisíce lidí.

Stovky ortodoxních židů pobouřilo zatčení člena jejich komunity, který se vyhýbal odvodu do izraelské armády. V izraelském městě Bnei Braku se střetli s policií. Ta ve svém prohlášení uvedla, že „terorizovali kolemjdoucí a napadli novináře“. Tři osoby byly zatčeny. Mnoho lidí z obou stran střetu muselo být hospitalizováno. Demonstranti považují zásah policie za politickou pomstu ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira za výsledky voleb. Policie se odkazuje na násilí a porušování zákona z řad demonstrantů.

Vyvolání děložních bolestí, záchvaty endometriózy, výrazné krevní ztráty, narušení menstruačního cyklu… Na sociálních sítích tisíce lidí popisují potíže s reprodukčním zdravím, které přičítají masivnímu používání slzného plynu ze strany bezpečnostních složek během nedávných protestních akcí ve Francii a Belgii. Někdy již několik hodin po kontaktu s látkou hlásí ženy silné křeče, abnormální krvácení, předčasný nástup menstruace nebo naopak její úplné vynechání. Ve Francii nyní kolektiv „Lacrymo de sang“, který sdružuje zdravotníky, aktivisty a osoby se vzděláním v oblasti reprodukčního zdraví, provádí šetření s cílem shromáždit svědectví o účincích slzného plynu na menstruační cyklus. Cílem je shromáždit empirická data a následně zvýšit povědomí o menstruačním zdraví. Dosud formulář vyplnilo více než devět tisíc zájemců.

Akademická obec divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze (DAMU) vyhlásila časově neomezenou stávkovou pohotovost, obává se o nezávislost kultury a veřejnoprávních médií. Připojí se 3. listopadu ke stávce pracovníků České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). K obdobnému kroku přistoupili také studenti Masarykovy univerzity z iniciativy Média nedáme MUNI a studenti Ostravské univerzity. Vládní politici připravované kroky hájí, ohrožení nezávislosti médií podle nich nehrozí.

Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů návrh na zrušení poplatků nestáhne, prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). O jeho podobě se ale ještě bude jednat. V druhém čtení novely navrhne i dobrovolné placení poplatků, dodal. Právo veřejnosti i zaměstnanců obou médií na protesty respektuje. Na brífinku před odletem do Alžírska také prohlásil, že „má informace, že téma rušení koncesionářských poplatků má být zneužito v rámci odkazu 17. listopadu“.

Za nebývale masivními nepokoji ve Francii stojí podle expertů kromě špatné situace ve školství také růst životních nákladů, stagnující ekonomika, dlouhodobá politická paralýza a celková frustrace zejména mladé generace z „úpadku“ země. K eskalaci přispěla i policejní brutalita, která má kořeny až v Napoleonově éře. Vláda viní z podněcování násilí ultralevicové skupiny a delikventy. Role zahraničních aktérů včetně Ruska se podle unijních činitelů zatím neprokázala, cizí mocnosti ale z chaosu těží. Protestům vedeným generací Z čelí i další země Evropy jako Řecko, Albánie, Itálie či Španělsko.

Vítězství Studentské kandidátky (SL) v srbských parlamentních volbách je symbolickým završením dvou let protivládních protestů, v jejichž čele stáli právě studenti. Ti sice o poslanecké mandáty sami neusilovali, jimi sestavený tým osobností z různých oblastí společnosti ale s výrazným náskokem porazil dlouholetého hegemona srbské politiky Aleksandara Vučiče, jehož autoritativní režim teď slibuje demontovat. Jinak ale SL nemá jasnou ideologii a zatím není ani zřejmé, koho navrhne na premiéra.

Protesty v Albánii, které původně vyvolal spor o výstavbu luxusních resortů na chráněném pobřeží, se v říjnu rozšířily o požadavky studentů a odpůrců korupce. Demonstranti žádají demisi premiéra Ediho Ramy a dochází k nepokojům, zatímco bezpečnostní složky používají slzný plyn, vodní děla i gumové projektily. Napětí proniklo i do parlamentu, kde se střetli poslanci vládní strany a opozice. Krize může ovlivnit i evropské ambice země, která usiluje o členství v EU.