Demonstrace

Několik desítek účastníků demonstrace v Dole Bílina v roce 2018 musí zaplatit Severočeským dolům náhradu škody, která vznikla zastavením těžby. Rozhodl o tom Krajský soud v Ústí nad Labem, který zamítl odvolání proti rozhodnutí Okresního soudu v Chomutově. Škodu těžař vyčíslil na 661 473 korun. Společně musí žalovaní uhradit také náklady řízení. Rozsudek je pravomocný, možné je proti němu pouze dovolání, které však samo o sobě nemá odkladný účinek.

Během oslav výročí 17. listopadu se konaly různé protestní akce. V centru Prahy se sešli lidé kritizující současnou vládu a její přístup k podpoře Ukrajiny nebo Izraele. U Národního muzea odpůrci vlády přečetli petici za stažení ukrajinských vlajek z budov spravovaných státem. Policie tam kvůli přestupkům zajistila pět lidí. Následně se protestující vydali přes nábřeží k Úřadu vlády. Na Staroměstském náměstí naopak byla demonstrace varující před nástupem autoritářských politiků.

Ani 35 let od pádu komunistického režimu není podrobně zmapováno, kolik přesně prošlo Komunistickou stranou Československa členů. Historik a ředitel Muzea paměti XX. století Petr Blažek číslo odhaduje na šest milionů lidí za celou dobu trvání strany. Za první republiky přitom masová nebyla, spíše naopak. To, že komunistický režim zažilo několik generací, přineslo závažnější dědictví než období okupace, uvedl Blažek v rámci vědecké konference na téma (Ne)vyrovnání se s komunistickou minulostí.

Unie bezpečnostních složek (UBS) ani po příslibu ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) ohledně zvýšení platů policistů a hasičů o 2500 korun neustoupila od plánovaného protestu ve čtvrtek 21. listopadu před budovou ministerstva. Odbory chtějí nadále upozornit na nízké platy policistů, hasičů i dalších příslušníků a zaměstnanců sborů.

Listopad 1989 v Československu byl sice především ve znamení událostí v Praze, již týden před 17. listopadem se však konaly nezvykle silné protesty v Teplicích. Na jejich počátku stál vcelku nepolitický impulz – smogová inverze. Třídenní demonstrace za čistý vzduch, které vyvrcholily 13. listopadu 1989, přinutily místní komunistické funkcionáře k dialogu s veřejností. Akce se konaly mimo hlavní struktury disentu.

Dauhá připouští pokračování vyjednávání příměří v Gaze mezi Izraelem a Hamásem. Obě strany podle něj musí projevit ochotu válku ukončit. Světové agentury dříve napsaly, že Katar oznámil svůj konec v roli prostředníka, ale katarské ministerstvo zahraničí to později popřelo s tím, že země oběma stranám při posledním kole rozhovorů oznámila, že je napříště zastaví a vrátí se k nim až ve chvíli, kdy prokážou ochotu a vážný úmysl válku ukončit. Mezitím do izraelských ulic vyšly tisíce demonstrantů, kteří požadují návrat rukojmí.

Jedenáct dní po ničivých záplavách ve Španělsku, při kterých podle dosud dostupných údajů zemřelo 223 lidí, pokračuje úklid, pátrání po desítkách pohřešovaných i počítání milionových ztrát. Roste také nespokojenost s jednáním úřadů. V sobotu se ve Valencii na demonstraci proti místní vládě sešlo na 130 tisíc lidí. Protestující požadují odstoupení regionálního šéfa Carlose Mazóna.

Před gruzínským parlamentem v pondělí demonstrovaly tisíce lidí proti oficiálním výsledkům nedávných voleb do zákonodárného sboru a žádaly nové hlasování pod mezinárodním dohledem nebo vyšetření hlášených volebních nesrovnalostí, píše agentura AP. Opoziční strany už dříve označily výsledky za zmanipulované ve prospěch vládnoucí strany Gruzínský sen a prohlásily, že do nového parlamentu nevstoupí.

Na výročí vzniku Československa v roce 1989 došlo k poslední velké demonstraci před sametovou revolucí. Do ulic vyšly navzdory zákazu statisíce lidí. Komunistický režim se snažil protestům zabránit všemi možnými způsoby.

V sobotu 26. října čekají Gruzii parlamentní volby, v nichž se zřejmě rozhodne o tom, zda se země přikloní směrem k Rusku, nebo zda zvolí cestu k evropské integraci. Vztahy s Evropskou unií přitom v poslední době nejsou ideální. Brusel zmrazil proces přistoupení zakavkazské země k EU poté, co vládnoucí strana Gruzínský sen schválila zákon o zahraničním vlivu. Strana, která je svými kritiky označovaná za proruskou a vládne v Gruzii už dvanáct let, je podle průzkumů hlavním favoritem voleb. Opoziční uskupení ale mají velkou šanci získat dostatek hlasů, aby vytvořila koaliční vládu a odstavila Gruzínský sen od moci.

Úřady v Kamerunu učinily přítrž všem spekulacím o zdravotním stavu jedenadevadesátiletého prezidenta Paula Biyy. Jakékoliv veřejné debaty na toto téma tamní ministr vnitra postavil mimo zákon s tím, že jde o otázku národní bezpečnosti. Spekulace o Biyově nemoci se v médiích vyrojily poté, co se dlouho neobjevoval na veřejnosti.

Obvodní soud pro Prahu 1 v úterý prodloužil Jaroslavu Popelkovi trest vězení o další čtyři měsíce. Aktivista si původně vyslechl čtyřměsíční podmíněný trest za výzvy ke stržení ukrajinské vlajky z Národního muzea během loňské protivládní demonstrace. Kvůli porušení pravidel podmínky mu ale teď soud změnil trest na nepodmíněný. Muž si proti rozhodnutí na místě podal stížnost. Popelka už si odpykává šestiměsíční trest za další výzvy týkající se ukrajinské vlajky na muzeu a dva měsíce za porušení zákazu vstupu do Prahy. Celkem by tak měl být ve vězení rok.

Protesty v Tiraně, které svolala opoziční Demokratická strana, si vyžádaly nejméně deset zraněných policistů. Demonstranti útočící na vládní budovy požadovali odstoupení socialistického premiéra Edi Ramy. Pořádkové síly je rozháněly granáty se slzným plynem.

Tisíce lidí vyšly do ulic v několika evropských městech při propalestinských demonstracích, které se konají před prvním výročím útoku palestinského teroristického hnutí Hamásu na Izrael a následného začátku války v Pásmu Gazy. Demonstranti vyzývají hlavně k zastavení palby, píše agentura AP.

Policie dopadla aktivistu Jaroslava Popelku, který si má odpykat dva měsíce vězení v souvislosti s výzvou ke stržení ukrajinské vlajky z pražského Národního muzea. Na dotaz ČT to uvedla mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1 Eva Švíglerová. Po muži vyhlásila police pátrání poté, co nenastoupil do vězení. V policejním pátrání byl muž podle dostupných informací od srpna.

Tisíce lidí po celé Francii v sobotu demonstrovaly proti jmenování pravicového politika Michela Barniera premiérem. Průvody se podle francouzských médií sešly v Paříži, Nantes, Rennes nebo Nice. Menší či větší protestní akce byly ohlášeny ve 150 městech a obcích. K demonstracím proti francouzskému prezidentu Emmanuelu Macronovi ještě před Barnierovým jmenováním vyzvala levice, která sice vyhrála volby, ale nedostala šanci sestavit vládu.

Soud ve Venezuele vydal zatykač na Edmunda Gonzáleze Urrutiu, který kandidoval v červencových prezidentských volbách a podle opozice, některých západních zemí i organizací hlasování vyhrál. O vydání zatykače požádal úřad generálního prokurátora kvůli tomu, že González nereagoval na tři předvolání. Krok odsoudily mimo jiné USA, Chile, Argentina a Evropská unie. Spojené státy mezitím v rámci uplatňování sankcí zabavily letadlo venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura.

V Británii si vyslechly výši trestu další desítky účastníků nedávných násilných demonstrací. Rozsudek měl padnout i pro vůbec nejmladšího obviněného, jehož identita se ze zákona nesmí odhalit. Dvanáctiletý chlapec se přiznal, že napadal policisty. Soudkyně však nakonec verdikt odložila. Jeho matka totiž místo přelíčení dala přednost dovolené na Ibize.

Soud v Izraeli nařídil konec generální stávky, která v zemi začala v pondělí ráno. Podle verdiktu měla skončit ve 14:30 tamního času (13:30 středoevropského letního času). Do protestu se zapojili i zaměstnanci zdravotnického nebo bankovního sektoru. Požadovali, aby tamní vláda okamžitě uzavřela dohodu, která povede k propuštění rukojmí zadržovaných teroristickým hnutím Hamás. Šéf největšího odborového svazu Histadrut Arnon Bar-David v reakci na soudní verdikt vyzval členy odborů, aby se vrátili do práce.

Guvernér Minnesoty Tim Walz na sjezdu Demokratické strany v Chicagu oficiálně přijal nominaci na viceprezidenta do prezidentských voleb, které Spojené státy čekají v listopadu. Jako svého volebního partnera si ho vybrala Kamala Harrisová, současná americká viceprezidentka a kandidátka demokratů na hlavu státu.

Už několik dní před výročím okupace se v srpnu 1969 začali potkávat lidé na pražském Václavském náměstí. Právě 20. a 21. srpna demonstrovaly desítky tisíc z nich a režim se proto rozhodl zakročit nejdřív výzvami k opuštění náměstí a poté obušky, slzným plynem a vodními děly. Vyhnání protestů z Václavského náměstí přineslo první oběti.

Znásilnění a vražda mladé lékařské praktikantky v Kalkatě vyvolaly v Indii celonárodní protesty. Zločin opět upozornil na sexuální násilí páchané na ženách v zemi, v níž přetrvává vysoká míra sexuálního násilí navzdory právním reformám, které však podle aktivistů změnily jen málo, píše Reuters. Indický nejvyšší soud v reakci na srpnový případ nařídil vytvořit pracovní skupinu složenou z lékařů, jejímž úkolem bude sepsat doporučení ke zvýšení bezpečnosti na zdravotnických pracovištích. Soud také nařídil federálním polovojenským silám, aby zajistily bezpečnost v nemocnici.

Stovky lidí se v úterý za soumraku sešly u ruské ambasády v Praze, aby si připomněly výročí vpádu sovětských a dalších vojsk Varšavské smlouvy do Československa a zároveň aby vyjádřily solidaritu Ukrajině napadené Ruskem. Zaměstnancům oploceného komplexu i dalším zástupcům ruského režimu poslali demonstranti symbolický tichý vzkaz zapálením prskavek.

První večer volebního sjezdu americké Demokratické strany patřil nejen její kandidátce na prezidentku Kamale Harrisové, ale také prezidentovi Joeu Bidenovi, který se v projevu ohlížel za svým působením a zároveň předával vedení strany do rukou své viceprezidentky. Ostatní řečníci mu děkovali za jeho vůdcovství a sálem v Chicagu se opakovaně rozléhal pokřik „milujeme tě, Joe“. Biden kromě vyzdvihování Harrisové ostře kritizoval lídra Republikánské strany a svého předchůdce v Bílém domě Donalda Trumpa.