Demonstrace

Soud v Texasu nařídil propuštění pětiletého chlapce, kterého před necelými dvěma týdny spolu s otcem zadržel při zásahu v Minneapolisu americký Úřad pro imigraci a cla (ICE). Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na vyjádření soudu.

Federální agenti ve Spojených státech zatkli amerického novináře a bývalého moderátora stanice CNN Dona Lemona na pokyn ministryně spravedlnosti Pam Bondiové. Ministryně to uvedla na sociální síti X. Lemon byl zatčen v souvislosti s tím, že před několika dny z kostela ve městě Saint Paul v Minnesotě živě přenášel protest proti pastorovi, který zároveň působí jako přední představitel tamní pobočky Úřadu pro imigraci a cla (ICE). Píší o tom americká média.

Ministři zahraničí EU se shodli na zařazení íránských revolučních gard na seznam teroristických organizací, oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Dříve schválili uvalení dalších sankcí na íránské představitele a subjekty, uvedlo české zastoupení při Evropské unii. V Bruselu hovořili také o situaci na Ukrajině, v souvislosti s tím podle Kallasové přidali Rusko na seznam zemí podezřelých z praní špinavých peněz. Česko zastupoval ministr Petr Macinka (Motoristé).

Nová svědectví a videa z Íránu ukazují, že masakry protestujících represe v zemi zdaleka neskončily. Řada Íránců se po brutálním zásahu bezpečnostních složek marně snažila získat pozůstatky svých blízkých. Úřady často pohřbívaly demonstranty na tajných místech nebo zakázaly uspořádat veřejné pohřby. Přesto se řada ceremonií proměnila v protesty. Některé rodiny místo truchlení zvolily cestu oslav s tancem a hudbou, aby tak vyjádřily odpor proti teokratické vládě.

Maďarská prokuratura vznesla obvinění proti starostovi Budapešti Gergelymu Karácsonymu kvůli jeho roli při organizování pochodu hrdosti. Státní zástupce požaduje uložení pokuty bez soudního řízení. Desítky tisíc demonstrantů pochodovaly loni 28. června metropolí navzdory zákazu policie a proměnili pochod hrdosti v masovou protivládní demonstraci.

Oficiální popis okolností střelby, při které federální agenti v sobotu zastřelili ve městě Minneapolis muže, zpochybňují i některá svědectví zaznamenaná u soudu. Píší o tom stanice CBS News a list The New York Times. Svědci neviděli, že by zastřelený muž na federální agenty útočil, nebo že by jim vyhrožoval zbraní, což naopak tvrdili krátce po události představitelé federálních úřadů.

Americká letadlová loď Abraham Lincoln míří spolu s torpédoborci na Blízký východ, což oživilo spekulace o možném vojenském zásahu USA v Íránu. Podle expertů by intervence měla omezený rozsah, protože nasazení pozemních sil Bílý dům vyloučil. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Teheránu, USA ale už v minulosti posílily svou přítomnost v regionu z čistě obranných důvodů.

Íránské bezpečnostní složky zveřejnily bilanci obětí masových pouličních protestů. Tvrdí, že při nich zahynulo 3117 lidí. Kompletní odříznutí země od internetového a telefonického spojení se světem ale znemožňuje informaci ověřit. Podle opozičních zdrojů mohlo zahynout až dvacet tisíc lidí a přes tři sta tisíc dalších utrpět zranění.

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek.

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.

Íránská státní televize navzdory pokračujícím protivládním protestům tvrdí, že se situace od nedělního večera uklidnila, píše server BBC. Íráncům podle něj chodí SMS, které je zvou na manifestace na podporu režimu v řadě íránských měst. Podle platformy pro monitoring internetu NetBlocks íránské úřady celostátně blokují internet už 84 hodin. Řada Íránců BBC sdělila, že mají blokované telekomunikační spojení. EU hrozí Teheránu sankcemi.

Demonstrace na podporu protirežimně naladěných Íránců se v neděli konaly v Londýně, Paříži či Istanbulu, zatímco v samotném Íránu pokračovaly násilně potlačované celostátní protesty proti teokratickému režimu. Za poslední dva týdny při nich bylo v Íránu zabito nejméně 544 lidí, uvedla nevládní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA). V evropských metropolích byly demonstrace poklidnější a často se jich účastnili místní Íránci, kteří požadovali konec islámské republiky, vyplývá ze zpravodajství tiskových agentur.

Bývalý vůdce Venezuely Nicolás Maduro, který je s manželkou Ciliou Floresovou od minulé soboty v newyorské vazbě, přes své právníky vzkázal, že jsou oba v pořádku a že jsou bojovníci. Informovala o tom agentura AFP, podle níž Spojené státy vyzvaly své občany ve Venezuele, aby zemi okamžitě opustili.

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy země, strategickou infrastrukturu a veřejný majetek, zatímco v Íránu pokračují protirežimní protesty, píše agentura Reuters. Americký ministr zahraničí Marco Rubio zároveň vyjádřil íránskému lidu podporu USA. Server Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) píše, že v zemi je stále blokován internet. Další zdroje hovoří i o odříznutí od telefonního spojení. Protivládní protesty si po dvou týdnech podle AP vyžádaly nejméně 65 obětí. Podporu demonstrantům vyjádřila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Syn sesazeného šáha Rezá Pahlaví se pasoval do role lídra roztříštěné íránské opozice, burcuje davy do ulic a slibuje hladký přechod k demokracii. Část Íránců sice žádá návrat „krále“, osobnost Pahlavího žijícího v exilu ale vyvolává v řadě lidí negativní vzpomínky na zkorumpovanou monarchii používající represe proti opozici. Jeho návrat by tak vyvolal politické zemětřesení a možná i chaos, píše americký think tank Middle East Forum.

Protirežimní protesty v Íránu se podle agentury AP rozšířily do všech provincií. Lidé vyjadřovali nesouhlas křikem z oken a masově demonstrovali v ulicích. Podpořil je syn bývalého šáha Rezá Pahlaví. Podle některých zpráv demonstranti zapalovali vládní budovy a v ulicích byla slyšet střelba. V noci celou zemi zasáhlo odstřižení od internetu. Prezident Masúd Pezeškján vyzval ke zdrženlivosti. Protesty si od konce prosince vyžádaly už nejméně 45 obětí, informovala agentura AFP s odvoláním na organizaci Iran Human Rights (IHR).