Demonstrace

Desítky tisíc lidí vyšly v noci na pondělí do ulic po celém Turecku po zatčení, obvinění a uvěznění jednoho z lídrů opozice a starosty Instanbulu Ekrema Imamoglua. Policie proti demonstrantům použila vodní děla, slzný plyn a gumové projektily, píše server BBC. Imamoglu je rivalem prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Ten v televizním projevu podle agentury Reuters obvinil opozici z provokace obyvatel a připsal jí odpovědnost za ničení majetku a zranění policistů.

Izraelský vzdušný úder v neděli večer zasáhl Násirovu nemocnici v Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy. Podle zdravotníků, na něž odkazuje agentura Reuters, si úder vyžádal pět mrtvých a několik zraněných. Agentura AP s odvoláním na vyjádření nemocnice píše o jednom mrtvém. Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac později uvedl, že při úderu zemřel Ismáíl Barhúm, jenž byl podle něj novým premiérem Hamásu v Gaze. Jeho smrt potvrdil později i samotný Hamás.

Turecký soud vzal do vazby jednoho z lídrů turecké opozice Ekrema Imamoglua kvůli obvinění z korupce, byl také zbaven funkce starosty Instanbulu. Imamoglu je pokládán za hlavního soupeře prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, kterého předstihl v některých průzkumech veřejného mínění. Veškerá obvinění odmítá a vyzval své příznivce k masovým demonstracím. Jeho obhájci se chtějí proti vazbě odvolat.

V Istanbulu v pátek už třetí den v řadě lidé vyšli protestovat proti zadržení starosty a jednoho z lídrů turecké opozice Ekrema Imamoglua. Šéf největší opoziční strany CHP Özgur Özel řekl v pátek večer, že před radnicí největšího tureckého města se shromáždilo na 300 tisíc lidí. Úřady protesty v Istanbulu zakázaly.

V několika slovenských městech opět vyšli do ulic lidé na protest proti současné vládě premiéra Roberta Fica (Smer). Podle demonstrantů kabinet „likviduje právní stát, kulturu, životní prostředí i demokratické principy a hodnoty“. Zástupci občanského sektoru v Bratislavě kritizovali také připravované změny ve fungování nevládních organizací. Účast na akci v hlavním městě podle odhadu sice dosáhla úrovně srovnatelné s předchozími dvěma demonstracemi, byla ale výrazně nižší než například na začátku února.

Stovky lidí protestujících proti zadržení starosty Istanbulu Ekrema Imamoglua se ve středu odpoledne a večer střetly s policisty. Ti k rozehnání demonstrujících studentů použili i pepřové spreje. Opozičního politika a jednoho z hlavních rivalů prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana úřady viní z korupce a podpory teroristické organizace. Opozice mluví o politicky motivovaném kroku.

Izrael v noci na středu uskutečnil další vlnu vzdušných úderů v Pásmu Gazy proti zhruba dvaceti cílům spojeným s teroristickými skupinami Hamás a Palestinský islámský džihád. Informovala o tom armáda židovského státu. Podle palestinské civilní ochrany zemřelo při útocích ve městech Gaza a Chán Júnis nejméně třináct lidí a desítky dalších včetně žen a dětí byly zraněny. V Jeruzalémě i proto protestovaly tisíce lidí.

Turecká policie zatkla desítky lidí, včetně istanbulského starosty Ekrema Imamoglua (CHP), který je předním opozičním politikem a dlouholetým kritikem prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana (AKP). Obvinění se týká korupce, podvodu, napomáhání teroristické organizaci a vedení zločinecké organizace. Úřady omezily přístup k několika sociálním sítím v zemi, uzavřely několik silnic v okolí Istanbulu a do neděle ve městě zakázaly demonstrace. Imamoglu na středu plánoval v Istanbulu velkou demonstraci.

Ústavní soud (ÚS) zrušil rozsudek nad Ladislavem Vrabelem, ten tak nemusí zaplatit peněžitý trest za šíření poplašné zprávy. Pořadatel protivládních demonstrací tvrdil, že Česko plánuje zaútočit jadernými zbraněmi ze stíhaček na Rusko a varoval před odvetným ruským útokem. Tuzemsko přitom jadernými zbraněmi nedisponuje. Případ se nyní vrací k Obvodnímu soudu pro Prahu 1.

Ekonom Miroslav Ševčík oznámil, že k 28. březnu rezignuje na funkci proděkana Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE). Rozhodnutí zdůvodnil podle něj politicky a ideově motivovaným nátlakem ze strany rektora školy Petra Dvořáka. Dvořák jeho rezignaci vítá, Radiožurnálu řekl, že Ševčík měl skončit dříve.

Srbský prezident Aleksandar Vučić po sobotním masivním protestu v Bělehradě bez bližších detailů slíbil změny. Pamětníci popisují demonstraci jako největší od pádu Slobodana Miloševiče před čtvrt stoletím. Protesty spuštěné vysokoškolskými studenty mají podporu napříč celou společností. Volají po vládě práva a odpovědnosti veřejných činitelů. Pomyslnou rozbuškou se stalo neštěstí na nádraží v Novém Sadu.

Desítky tisíc lidí vedených vysokoškolskými studenty vyšly do ulic Bělehradu protestovat proti vládě. Viní ji z korupce a nedostatečného prošetření loňského neštěstí v Novém Sadu. Kabinet pochybení odmítá. Do ulic vyšli i zastánci vlády a stoupenci prezidenta Aleksandara Vučiče, který čelí kritice za stav země. Ke konci protestu policie zaznamenala potyčky mezi příznivci obou táborů.

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis představil nové složení své vlády, v níž vyměnil několik ministrů v reakci na masové demonstrace vyvolané nejhorším vlakovým neštěstím v historii země. Mitsotakis vybral mimo jiné nové ministry financí, dopravy, migrace a civilní obrany, informoval podle agentur AFP a Reuters vládní mluvčí.

Nebývalá fronta se vytvořila v Argentině proti politice razantních škrtů tamního prezidenta Javiera Mileie. Při protivládních demonstracích spojili své síly důchodci s tvrdým jádrem fanoušků různých fotbalových klubů. Při střetech s policií patnáct lidí utrpělo zranění, z toho jeden těžká. Zhruba stovka dalších skončila v poutech.

Stovky demonstrantů v noci zablokovaly budovu srbské státní televize a rozhlasu RTS v Bělehradě. Protestují tak proti způsobu, jakým médium informuje o studentském protivládním hnutí, napsala agentura AFP. Jedna z moderátorek dříve označila demonstrující studenty za „hordu“.

Srbsko v pátek zaznamenalo stávku vědců, učitelů, umělců a některých soukromých podniků. Dotyční tak vyjádřili podporu studentům, kteří v zemi od listopadu vedou protivládní demonstrace kvůli korupci. Podle agentury Reuters centrem Bělehradu prošel průvod s desítkami tisíc účastníků s píšťalkami a transparenty. Největší protest se má uskutečnit v sobotu 15. března.

Na Slovensku v pátek pokračovaly protivládní demonstrace, které začaly po prosincové schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Občanští aktivisté svolali shromáždění mimo jiné za proevropské směřování Slovenska opět do několika desítek měst po celé zemi a do zahraničí, včetně Česka.

Největší odborová organizace působící v Pražských službách (PSAS) vyhlásila stávkovou pohotovost kvůli postupu náměstkyně primátora Jany Komrskové (Piráti), která se opakovaně snažila odvolat ředitele městské odpadové firmy Patrika Romana kvůli údajnému střetu zájmů. Předseda odborové organizace ZO DOSIA Miloslav Jukl oslovil dopisem vedení města. Dozorčí rada firmy v pondělí o Romanově odvolání hlasovala a neschválila ho.

V Řecku se uskutečnily desítky protestů za plné a nezávislé prošetření předloňské srážky vlaků u Soluně, při které zahynulo 57 lidí. Demonstrace provázela také generální stávka. V celé zemi protestovaly podle médií statisíce lidí. V Athénách a Soluni došlo ke střetům mezi policií a demonstranty. Menší manifestace uspořádali podle agentury AP i Řekové v zahraničí. V kostelech v Řecku se konaly vzpomínkové mše.

Zemědělci budou ve čtvrtek protestovat ve všech krajích se stovkami traktorů. Akce zaměřené proti dovozům ze zemí mimo EU začnou dopoledne, někteří farmáři vyjedou s technikou na silnice, další plánují demonstrace na náměstích nebo debaty, oznámili ve středu zástupci zemědělských organizací. Do Prahy farmáři nepřijedou. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v reakci na protesty řekl, že „mnoha důvodům“ nerozumí a že o akci předem nevěděl.

Desítky tisíc lidí v sobotu, den před parlamentními volbami, demonstrovaly v Německu proti krajní pravici a spolupráci s ní. V Hamburku se sešlo podle policie až čtyřicet tisíc lidí, až 25 tisíc lidí napočítali policisté v jihoněmeckém Freiburgu. Stovky lidí se sešly také na protestu v bydlišti kandidátky na kancléřku za Alternativu pro Německo (AfD) Alice Weidelové ve Švýcarsku.

Od vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové uplynulo už sedm let. Na Slovensku tehdy vyvolala největší porevoluční vlnu protestů, které vyústily v demisi tehdejšího premiéra Roberta Fica (Smer). Ten se v roce 2023 vrátil do čela slovenské vlády a čelí kritice, že ohrožuje principy právního státu a že zemi otáčí směrem k Rusku. Na výročí zmíněné události se i proto na Slovensku demonstrovalo.

Masakr ze 7. října 2023, zabíjení a destrukce následné války i návraty zubožených rukojmí hluboce zraňují kolektivní psychiku Izraelců a Palestinců a vytváří hluboké příkopy.

Před Arcibiskupským palácem na Hradčanském náměstí v Praze protestovali lidé v reakci na dění spojené s arcibiskupem Janem Graubnerem a dalšími představiteli katolické církve, kteří čelí obvinění z krytí sexuálního zneužívání. Vadí jim i netransparentní jednání, které vyústilo v odvolání Marka Orko Váchy z pozice vikáře pražské akademické farnosti. Organizátoři z Iniciativy pro čistou církev požadují odchod Graubnera.