Demonstrace

Počet mrtvých v důsledku násilností v Bangladéši v posledních dnech vzrostl na nejméně 173, a to včetně policistů. Informuje o tom v úterý agentura AFP s odkazem na tamní policii. Úřady podle AFP také zatkly už více než 2,5 tisíce lidí. Násilí provázelo protesty proti systému přidělování pracovních míst ve veřejném sektoru. Bangladéšský nejvyšší soud v neděli většinu těchto kvót zrušil.

V Bangladéši platí celou sobotu zákaz vycházení, který úřady vyhlásily kvůli studentským demonstracím. Počet obětí, které si střety studentů s bezpečnostními složkami vyžádaly, činí podle agentury Reuters nejméně 110, AFP píše o 115. Podle úřadů byly tento týden při střetech zraněny také tři stovky policistů. Premiérka šajch Hasína Vadžídová zrušila kvůli situaci v zemi plánované návštěvy Španělska a Brazílie.

Republikánská strana na sjezdu v Milwaukee podle očekávání v pondělí nominovala exprezidenta Donalda Trumpa jako svého kandidáta pro listopadové prezidentské volby. Ten mezitím oznámil, že po jeho boku půjde do těchto voleb jako kandidát na viceprezidenta Spojených států senátor J. D. Vance. Trump také po víkendovém atentátu předeslal, že jeho čtvrteční projev bude výrazně jiný, než původně plánoval.

Ruský vojenský soud v pondělí odsoudil ruskou režisérku Jevgeniji Berkovičovou a dramatičku Svetlanu Petrijčukovou za jejich divadelní hru, dříve oceněnou prestižní cenou, k šesti letům vězení. Obě ženy byly obviněny a posléze odsouzeny za schvalování terorismu kvůli hře Finist, jasný sokol, pojednávající o ženách, které se rozhodnou provdat za islámské bojovníky a vydat se za nimi do Sýrie. Agentura AP označila rozsudek za nejnovější zásah v neutuchajícím tažení proti disentu, které se v Rusku vystupňovalo po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu před více než dvěma lety.

V Keni nadále panuje vyhrocená atmosféra. Tamní demonstranty neodradil od dalších protestů ani víkendový slib prezidenta Williama Ruta, že stáhne kritizovaný plán na zvýšení daní. Nepokoje se místo toho rozšířily do několika měst. Při potírání předchozích protestů zemřely desítky lidí a množí se hlasy požadující demisi hlavy státu.

Tisíce ortodoxních židů (charedim) protestovaly v Jeruzalémě proti povinnosti narukovat do armády, část z nich se střetla s policií. Nejméně jeden policista utrpěl zranění, pět protestujících bylo zadrženo. Policie k rozehnání davu použila vodní děla naplněná zapáchající vodou, napsala agentura AP.

Keňský prezident William Ruto nepodepíše spornou daňovou reformu, která v zemi vyvolala násilné protesty. Vláda v úterý nasadila proti demonstrantům armádu poté, co se nepokoje vyhrotily kvůli tomu, že parlament postoupil zákon do třetího čtení. Nepokoje si podle tamních humanitárních organizací vyžádaly nejméně 23 obětí a dalších tři sta zraněných.

Keňská vláda v úterý večer oznámila nasazení armády proti násilným protivládním protestům, informovala agentura AFP. Při demonstracích proti navrhované reformě financí u hlavního města Nairobi zemřelo deset lidí a nejméně 31 jich bylo zraněno. Protestující vnikli do parlamentu a část budovy zapálili. Policie použila také vodní děla a slzný plyn a uzavřela vládní budovy.

Jaroslav Popelka, který vyzýval ke stržení ukrajinské vlajky z Národního muzea během protivládní demonstrace, musí na dva měsíce do vězení. Porušil totiž osmnáctiměsíční zákaz pobytu na území hlavního města a odvolací pražský městský soud nyní odnětí svobody na dva měsíce potvrdil. Soud navíc ještě rozhodne, jestli se doba ve vězení pro Popelku neprodlouží – zákaz pobytu v Praze totiž porušil poté, co mu soud vyměřil čtyřměsíční podmínku za zmíněné výzvy ke stržení ukrajinské vlajky.

V Keni se rozhořely tisícihlavé protesty proti vládním plánům na zvýšení daní. Policie v ulicích hlavního města Nairobi i jinde zadržela stovky lidí, místní média informují i o úmrtích. Protesty z veliké části vedou mladí lidé z takzvané generace Z, podle kterých vyšší daně jen zmizí v kapsách politiků a nezlepší ekonomický stav země. Třetí a závěrečné čtení kontroverzního zákona se očekává v úterý 25. června.

Nejsilnější slovenská vládní strana Smer-sociálna demokracia (Smer) premiéra Roberta Fica mírní po kritice ze strany opozice a nevládních organizací podobu návrhů na omezení shromažďovacího práva a jiných opatření, která vláda navrhla po květnovém atentátu na Fica. Vyplývá to z pátečního vyjádření poslance Smeru a policejního exprezidenta Tibora Gašpara. Vládní koalice ale dál trvá na tom, aby součástí změn bylo zavedení doživotní renty a státní ochranky pro další bývalé vrcholné politiky, byť by to pomohlo patrně pouze Ficovi samotnému. Zákon o RTVS nicméně vládní strany v parlamentu prosadily a ten tak míří k podpisu prezidentovi.

V americkém New Yorku hrozí zákaz nošení roušek v prostředcích hromadné dopravy. Obnovením tohoto nařízení guvernérka státu hodlá ukončit výtržnictví a zločiny, ke kterým dochází „pod rouškou anonymity“. Debatu o zákazu odstartovaly mimo jiné nedávné propalestinské demonstrace, kdy měli někteří maskovaní protestující vykřikovat nenávistná hesla.

Přísnější bezpečnostní opaření na Slovensku se mají dotknout politiků, online prostoru i demonstrací. Lidé třeba nebudou moci protestovat u vládních budov. Dlouhodobí premiéři mají získat doživotní rentu. Zákon zvaný „lex atentát“ podle útoku na premiéra Roberta Fica začal řešit parlament. Opozice varuje před možným zneužitím. Vicepremiér Robert Kaliňák připustil, že ve sporném návrhu může dojít ke změnám, v některých pasážích však úpravy předlohy odmítl.

Centrem Bratislavy v úterý vpodvečer prošel protestní pochod svolaný občanskými organizacemi proti řadě vládních návrhů, které podle organizátorů akce podkopávají základní občanská práva, svobodu institucí a ohrožují ochranu životního prostředí. Asi tisícovka demonstrantů šla z bratislavského Náměstí Slovenského národního povstání na náměstí Svobody, kde posléze začal koncert na podporu svobody médií. Protestující skandovali hesla jako „svobodu nedáme“ nebo „nebudeme zticha“.

Násilné protesty v ulicích Buenos Aires a střety demonstrantů s policií, při nichž byly zraněny desítky lidí, provázely ve středu hlasování horní komory argentinského parlamentu. Ta po více než jedenáctihodinovém jednání jen těsně schválila zákon obsahující rozsáhlý plán ekonomických a sociálních reforem, přezdívaný podle šíře záběru zákon „ómnibus“. Některá média, například server BBC Mundo, to označila za velké legislativní vítězství prezidenta Javiera Mileie, který chce takzvanou šokovou terapií ozdravit argentinskou ekonomiku.

Arménie vystoupí z postsovětského vojenského paktu vedeného Ruskem, Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB). Termín ještě neurčila, řekl ve středu arménský premiér Nikol Pašinjan při interpelacích v parlamentu. Šéf arménské vlády podle ruských médií rovněž ohlásil, že Jerevan je připraven do měsíce podepsat mírovou smlouvu s Baku. Na středeční demonstraci za odstoupení Pašinjana v Jerevanu byly zraněny desítky lidí.

Pražská Technická správa komunikací (TSK) ohradila místo, kde táboří před Úřadem vlády ČR aktivisté kolem Ondřeje Thora. Starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská (TOP 09) věří, že se místo podaří vyklidit ještě ve středu. Aktivista před Úřadem vlády táboří více než rok a podle svých dřívějších vyjádření tam chce zůstat do demise kabinetu. Tábořiště označil za petiční stánek, jeho odstranění je podle něj protiústavní.

Za navýšení peněz na vysoké školství demonstrovalo v pondělí odpoledne v centru Prahy podle ČTK několik stovek lidí. Po proslovech na náměstí Jana Palacha se poté vydali k ministerstvu školství, zastavili se také u úřadu vlády a ministerstva financí. Akci nazvanou Kolaps systému pořádala iniciativa Hodina pravdy. Žádá navýšení peněz na vysoké školství o jedenáct miliard korun a plán na stabilizaci financování na období let 2025 až 2030. Akce se účastnili studenti, zaměstnanci vysokých škol i zástupci školských odborů.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu uvedl, že v Pásmu Gazy nedojde k trvalému příměří, dokud nebudou zničeny vojenské kapacity Hamásu a schopnost tohoto teroristického palestinského hnutí vládnout. Reagoval tak na oznámení amerického prezidenta Joea Bidena, že izraelští vyjednavači předali Hamásu nový návrh komplexní třífázové dohody o příměří a propuštění rukojmí, a vyzval lídry hnutí i členy izraelské vlády, aby návrh přijali a válku ukončili. V Tel Avivu v sobotu opět vyšli do ulic lidé požadující propuštění rukojmí zajatých Hamásem a odstoupení Netanjahuovy vlády.

Český prezident Petr Pavel během návštěvy Jordánska jednal s představiteli země o situaci na Blízkém východě, která je po loňském teroristickém útoku Hamásu na Izrael a následné ofenzivě Jeruzaléma v Pásmu Gazy napjatá. Jordánsko se od té doby ocitlo v obtížné situaci, ve které balancuje mezi požadavky veřejnosti a západních spojenců.

Izraelský útok v Rafahu si podle úřadů ovládaných teroristickým hnutím Hamás vyžádal desítky mrtvých i raněné. Jeruzalém čelí kritice mezinárodního společenství a mluví o tragickém incidentu. V pondělí byl pak při přestřelce s izraelskými silami u hranic s Pásmem Gazy zabit egyptský voják. Podle agentury DPA to potvrdil egyptský vojenský mluvčí.

Tisíce lidí protestovaly na španělských Baleárských ostrovech proti masovému turismu. Do ulic hlavního města Palma de Mallorca vyšlo zhruba deset tisíc obyvatel, stovky se účastnily menších demonstracích na Menorce a Ibize. Místním vadí zejména skupování nemovitostí za účelem pronájmu a s tím spojené šroubování cen.

V izraelském Tel Avivu se v sobotu odehrály potyčky mezi policií a protivládními demonstranty, informovaly zpravodajské agentury. Protestující mimo jiné žádali návrat rukojmí, která od loňského října až dosud zadržuje v Pásmu Gazy teroristické hnutí Hamás. Agentura Reuters s odkazem na prohlášení činitele Červeného půlměsíce a zprávu egyptské televize al-Káhira zároveň v neděli ráno napsala, že do Gazy začala znovu proudit humanitární pomoc přes přechod Kerem Šalom, který byl téměř nepřetržitě uzavřen od začátku května, kdy na něj zaútočil Hamás.

Protivládní protesty, které v roce 2019 hýbaly Hongkongem, provázela píseň Glory to Hong Kong (Sláva Hongkongu). Neoficiální hymna dráždila Číně nakloněné politiky i po potlačení demonstrací. Potřebu zákazu zdůvodnili „zajištěním národní bezpečnosti“. Letos v květnu soud skladbu zakázal, aby nemohla být použita jako „zbraň“ proti státu. YouTube v Hongkongu obsah odstranil, jakkoliv je prý „zklamán“. Mezi kritiky vlády soudní rozhodnutí prohloubilo obavy z omezování svobod v Hongkongu.