Demonstrace

Ve Francii dle odborů v sobotu protestuje proti životním nákladům na 800 tisíc lidí, v Paříži vyšlo do ulic 250 tisíc lidí. Demonstrace jsou pokojnější než před týdnem, objevují se ale i zprávy o střetech a rozhánění demonstrantů slzným plynem. Většina velkých měst omezila lokality, kde se shromáždění smějí konat. Krajní levice to odsuzuje a hrozí generální stávkou. Nejvýznamnější pařížská muzea zůstala v sobotu zavřená a střeží je policie. Na udržení pořádku mělo být nasazeno celkem na 70 tisíc policistů a četníků.

Lidé v několika městech v sobotu vyjadřovali nesouhlas s chystanými změnami ve financování veřejnoprávních médií. Účastníci shromáždění přišli podpořit nezávislost České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), které podle nich mají patřit občanům, nikoli politikům. Demonstrace se konaly v Brně, Liberci či Českých Budějovicích. Koaliční poslanci v noci poslali návrh na zrušení poplatků do druhého čtení navzdory odporu opozice.

Opoziční politici kritizují podobu projednávání návrhu na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Opozice avizovala, že proti návrhu bude bojovat ve zbytku legislativního procesu. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně v sobotu uvedl, že financování obou médií po zrušení poplatků zaručí zákon jako mandatorní výdaj a bude navázáno na inflaci. Veřejnoprávní média podle něj získají větší jistotu, stabilitu a nezávislost.

Lidé se v pátek odpoledne sešli na demonstraci na pražském Malostranském náměstí u sněmovny proti záměru vládní koalice zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Narychlo svolaný protest, který dle ČTK do večera náměstí zaplnil, reagoval na to, že koaliční poslanci ve sněmovně prosadili přednostní projednání tohoto návrhu v prvním čtení. Podle organizátorů protestu poslanci zvolili tento postup, protože se bojí reakce občanské společnosti. Večer se na místě objevili i policejní těžkooděnci. Protestující se sešli už dříve během dne také v Olomouci.

Francie se opět bouří, ale tentokrát v tom studenti nejsou sami. Odbory i stíny Žlutých vest vytvářejí koalici, se kterou si vláda v Paříži zatím neví rady. Proč přilévá plošný zásah policie olej do ohně a jak se ze sociálního neklidu stává mezigenerační střet? Vedoucí Katedry sociologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Jiří Navrátil v podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozkrývá mechaniku aktuálních protestů – od hořících popelnic až po akademické debaty o fiskální disciplíně státu. Ptá se Veronika Chraščová.

Francie na očekávané mohutné sobotní protesty nasadí 70 tisíc policistů a četníků, oznámil podle médií tamní ministr vnitra Laurent Nuňez. Na sociálních sítích se opět množí výzvy k násilnostem a rabování a bezpečnostní složky jsou připraveny tvrdě zasáhnout, dodal ministr. Tvrdí také, že za přípravou nových nepokojů jsou krajně levicové skupiny.

Srbové půjdou v neděli k parlamentním volbám, které by se mohly stát referendem o pokračování dlouholeté vlády pravicového populisty Aleksandara Vučiče. Koalici kolem jeho Srbské pokrokové strany (SNS) totiž zřejmě čeká těsný souboj se Studentskou kandidátkou (SL), která vzešla z protestního protivládního hnutí a slibuje radikální změny. Vučić vede proti SL agresivní kampaň a bez důkazů mluví o jejím ovlivňování ze zahraničí. Srbští i mezinárodní pozorovatelé poukazují na možné volební manipulace a obávají se povolebního násilí.

Statisíce příznivců protestního studentského hnutí se ve čtvrtek v Srbsku sešly na závěrečném předvolebním shromáždění před nedělními parlamentními volbami, které představují výzvu pro populistického vůdce země Aleksandara Vučiče. Informovala o tom agentura AP.

Obyvatelky Polska se ve čtvrtek večer na demonstracích ve dvou desítkách polských měst domáhaly, aby proevropská vláda premiéra Donalda Tuska splnila někdejší slib voličkám, že zmírní téměř úplný zákaz interrupcí, který dosud v této převážně katolické zemi platí. Na řadě míst se současně konaly protidemonstrace s modlitbami, informovala média. Protesty se odehrály při příležitosti šestého výročí nálezu ústavního soudu, který ještě více omezil možnost legálních potratů.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek po schůzce zástupců vlády a tajných služeb prohlásil, že za sobotními nepokoji stály „rozvratné ultralevicové“ skupiny, které plánovaly svrhnout republiku. Francie v příštích dnech zakáže „nelegitimní“ protesty, oznámil také prezident. Demonstracím organizovaných skupin, jako jsou odbory, budou podle něj nabídnuty alternativní cesty pro protestní průvody, aby byly ochráněny živnosti. Úřady večer oznámily, že zakázaly všechny demonstrace v Marseille a okolí plánované na sobotu jako protesty proti drahému bydlení. Ve čtvrtek se pokojně demonstrovalo v Paříži a několika dalších městech.

Sociální hnutí ve Francii inspirují některé sousední země, například Belgii a Itálii. Rozsah demonstrací však lze vysvětlit také socioekonomickými podmínkami specifickými pro každou zemi.

V některých částech Paříže bude ve středu večer potřetí v řadě platit noční zákaz vycházení, informovala agentura AFP s odvoláním na policejní prefekturu. Policie toto krajní opatření zavedla po násilnostech, které provázely sobotní demonstrace proti vysokým životním nákladům. Současně zakázala i shromáždění a pochody, které se měly konat ve čtvrtek přes den v některých částech města.

Výsledky senátních voleb a jejich dopady na českou politiku probírali v Událostech, komentářích senátoři Jan Schiller (ANO), David Smoljak (za STAN) a Václav Láska (SEN21) a poslanec Radek Koten (SPD). Podle Smoljaka dostal premiér od voličů jasný vzkaz, který sám označil za fiasko. Schiller namítl, že ve druhém kole senátních voleb se podle něj voliči spojují především proti kandidátům ANO. Koten se vyslovil pro jednokolovou volbu, která by podle něj lépe odrážela vůli většiny. Láska naopak neočekává výraznější změny v politickém dění. Hosté diskutovali také o masivních demonstracích ve Francii, souvisejících násilnostech a hranicích práva na protest. K této části debaty se připojila také vrchní ředitelka sekce evropské a zahraniční politiky ministerstva zahraničních věcí Veronika Stromšíková. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.

Po víkendových nepokojích a násilnostech v řadě francouzských měst jejich úřady vyhlašují zákaz vycházení od večerních hodin do následujícího rána. Podle agentury Reuters se to týká Lille a okolních měst na severu země, dle AFP také centra Lyonu. Francouzská BFM TV zase informuje o zákazu vycházení pro celou veřejnost v Paříži na Place de la République a kolem Les Halles. Ke kroku dříve vyzval premiér Sebastien Lecornu. Ministr vnitra Laurent Nuňez podal kvůli událostem z víkendu demisi, prezident Emmanuel Macron ji však nepřijal.

Francouzská policie zadržela v souvislosti s násilím při sobotních demonstracích 2397 lidí, oznámil v neděli ministr vnitra Laurent Nuňez, který také informoval o 997 zraněných policistech, hasičích a materiálních škodách. O zraněných z řad demonstrantů se nezmínil. Prezident Emmanuel Macron večer slíbil tvrdě zasáhnout proti lidem, kteří se dopustili v sobotu střetů v ulicích.

Ve Francii se konalo na 110 protestních shromáždění kvůli vysokým cenám a rozpadu modelu, jenž měl poskytovat základní úroveň příležitostí a sociálního zabezpečení. Podle organizátorů se jich zúčastnilo na osm set tisíc lidí, ministr vnitra Laurent Nuňez mluví o 550 tisících lidí. Ve městě Limoges zachvátil sídlo radnice z 19. století požár, místní představitel hovoří o „úmyslném činu vandalů“. Protestující se ve velkých městech dostávali do střetů s policií. V Marseille a Lille demonstranti vtrhli na radnice. Nuňez uvedl, že během dne bylo zadrženo na 400 lidí.

Tisíce mladých lidí v pátek při pokračujících násilných studentských protestech pochodovaly albánskou metropolí. Rozbíjeli okna a semafory, informovala agentura Reuters. Albánský premiér Edi Rama vyzval k uklidnění situace, napsala AFP. Podle něj za demonstracemi stojí někdo ze zahraničí. Protestující požadují premiérovo odstoupení nejen kvůli špatnému stavu školství a vysokému školnému.

Několik dní před začátkem podzimních školních prázdnin, které ve Francii začínají v sobotu 17. října, vyvstává otázka, zda budou středoškolské protesty pokračovat. Někteří studenti počítají s koordinací protestních akcí s dalšími hnutími, zejména se žlutými vestami.

V severoněmeckém Hamburku ve středu za velkého zájmu médií začal soud s ukrajinským občanem Serhijem K., který čelí obžalobě z válečných zločinů kvůli podezření z útoku na plynovody Nord Stream. Informovala o tom agentura DPA, podle které se před budovou konaly dvě menší demonstrace. Termín verdiktu není znám, očekává se ale nejdříve v roce 2027, neboť přinejmenším do února chce soud případ projednávat. Ukrajinec účast na útoku popřel.

Demonstrací středoškoláků se v úterý po celé Francii zúčastnilo 480 tisíc lidí, tvrdí podle agentur představitelé jejich sdružení. Protestující, kteří kritizují mimo jiné podfinancování školství, nedostatek učitelů, špatný stav škol a přetížené rozvrhy, nedaleko Paříže podpořila i prominentní švédská aktivistka Greta Thunbergová. Francouzská policejní inspekce IGPN v úterý uvedla, že dosud vede 36 vyšetřování případů sporných střetů mezi policisty a demonstranty.

Indická policie během soboty v ulicích hlavního města Dillí zadržela nejméně dva tisíce demonstrantů. Vyplývá to z informací světových tiskových agentur a místních médií. Zadržení se účastnili protestů organizovaných opozičním hnutím Švábí lidová strana (CJP), které požaduje odstoupení předsedy volební komise Gjanéše Kumára. Zajištěni byli i vysocí představitelé strany. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva vyzval Indii k bezpodmínečnému propuštění všech bezdůvodně zadržených osob.

Francouzští studenti středních škol účastnící se demonstrací se většinou narodili mezi lety 2008 a 2011. Během svého života byli svědky mnoha otřesů, jako je pandemie covid-19 nebo vzestup umělé inteligence.

Agent amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) ve čtvrtek odpoledne v New Yorku postřelil osmadvacetiletého muže z Dominikánské republiky, který jel v automobilu s pětiletým chlapcem. Muž přežil a byl převezen do nemocnice, chlapec nebyl zraněn. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) tvrdí, že šlo o „cílenou policejní akci“ kvůli jeho zatčení, kritici a místní politici ji však odsoudili jako ukázku nebezpečné imigrační politiky Trumpovy administrativy. Informovala o tom v noci na pátek agentura AP.

Francouzští studenti ve čtvrtek opět blokovali některé střední školy a pochodovali ulicemi měst. Vláda už slíbila, že se bude zabývat jejich stížnostmi na nedostatek učitelů a zchátralé školní budovy, nebyla ale příliš konkrétní, napsala agentura Reuters. Někteří protestující v Paříži mezitím házeli dlažební kostky na policii, která reagovala nasazením vodních děl, zatímco v Lormontu u Bordeaux na jihozápadě země demonstranti vyrabovali a zapálili části jednoho lycea, dodala agentura AFP. Po celé zemi demonstrovalo přes 71 tisíc lidí, sdělilo ministerstvo vnitra.