V neděli to bude rok od vypuknutí protestů v souvislosti s parlamentními volbami v Gruzii – a demonstrace stále nepolevují. Lidé požadují kromě svobodných voleb a evropské integrace také svobodná média či větší podporu Západu. Mezitím byli v zemi pozatýkáni lídři opozičních stran. Represivní politika vládnoucí strany vyhovuje Rusku, říká Dita Sutterová z Ostravské univerzity.
Před rokem prohlásila ústřední volební komise vítězem parlamentních voleb vládnoucí stranu Gruzínský sen, která měla obdržet téměř 54 procent odevzdaných hlasů. Agentura Reuters tehdy napsala, že výsledek je ranou pro prozápadně orientované Gruzínce, kteří věřili v úspěch opozice. Ta dodnes označuje volby za zfalšované.
Loňské parlamentní volby odsoudil také Evropský parlament s tím, že nebyly ani svobodné, ani spravedlivé, což je „dalším projevem pokračujícího úpadku demokracie v této zemi, za který nese plnou odpovědnost vládnoucí strana Gruzínský sen“.
„Poslanci europarlamentu odsuzují četná a závažná porušení volebních pravidel, včetně zdokumentovaných případů zastrašování voličů, manipulace s hlasy, zasahování do činnosti volebních pozorovatelů a médií a hlášených manipulací s elektronickými hlasovacími zařízeními,“ stojí v prohlášení z 28. listopadu.
Demonstranti vycházeli do tbiliských ulic již v dubnu minulého roku, kdy protestovali proti návrhu zákona o zahraničním vlivu, který byl později schválen. Zákon má zajišťovat průhlednější financování nevládních organizací.
Průběh a výsledky loňských voleb do gruzínského parlamentu vyvolaly další vlnu protestů v kavkazské zemi, které byl na konci roku 2023 udělen Evropskou unií kandidátský status – proces přistoupení se však v roce 2024 de facto zastavil.
„Nechceme Rusko, ani zpět do Ruska nebo do Sovětského svazu,“ řekla loni v říjnu agentuře AP jedna z protestujících zahalená do gruzínské vlajky. Protesty se později rozšířily i do dalších měst v zemi – například Kutaisi, Zugdidi nebo Batumi.
„Revoluce nastane dnes, nebo nikdy“
Proevropští demonstranti protestují už více než tři sta dní, sobota 4. října se však vymykala – byla reakcí na tamní komunální volby. „Ty bojkotovalo mnoho opozičních stran, stejně jako velká část voličů – volební účast byla jen čtyřicet procent,“ popsala z Tbilisi pro web ČT24 doktorandka Dita Sutterová z Přírodovědné fakulty Ostravské univerzity, která se Gruzií dlouhodobě zabývá a jezdí do země provádět výzkum.
Vítězem voleb se vyhlásil vládnoucí Gruzínský sen, který dle Sutterové získal více než osmdesát procent odevzdaných hlasů a vyhrál ve všech oblastech kavkazské země. „To je absurdní,“ poznamenala doktorandka. „V zemi nebylo mnoho zahraničních pozorovatelů, nestátní neziskové organizace jsou v Gruzii pod velkým tlakem, skutečná čísla se tak jako během voleb z roku 2024 nikdy nedozvíme,“ vysvětlila.
Tisíce lidí v říjnovou sobotu vyjadřovaly svůj protest proti vládnoucí straně, cílem mělo být její „mírové svržení“. Podle některých prohlášení organizátorů chtěli ukázat, že svrhnout režim může pouze revoluce, zmínil právník a předseda Gruzínské demokratické iniciativy (GDI) Eduard Marikašvili s tím, že důraz byl kladen právě na slovo „mírová“. „Když zazněla výzva k fyzickému převzetí hlídaných institucí, většina lidí zaváhala. To mělo být povzbudivé. Ukázalo to, že gruzínská společnost stále věří v demokratické změny a stále odmítá násilí jako řešení,“ napsal Marikašvili.
„Mírové svržení“ však nakonec vyústilo v pokus o obsazení prezidentského paláce. „Atmosféra připomínala minulý rok, kdy se protestovalo proti takzvanému ruskému zákonu a protesty byly násilné. Reakcí ze strany vlády bylo i tentokrát nasazení slzného plynu, což vyvolalo chaos a požár a prezident Michail Kavelašvili utekl zadním vchodem. Mezi demonstranty zaznívala hesla jako ‚Revoluce nastane dnes, nebo už nikdy‘,“ popsala události 4. října Sutterová.
K 17. říjnu bylo v souvislosti s těmito protesty zadrženo 62 lidí – je mezi nimi všech pět opozičníků, kteří se označili za organizátory demonstrace. Hrozí jim až devět let vězení, informoval kavkazský web OC Media.
Marikašvili uvedl, že existují dvě verze událostí ze 4. října. Podle jedné z nich šlo o skutečné povstání proti nelegitimnímu vládci, které selhalo, možná za pomoci režimu, který pak využil jeho následků k dosažení svých vlastních cílů. Podle druhé verze se jednalo o pečlivě připravenou provokaci, jejímž cílem bylo ospravedlnit následné tvrdé zásahy.
Kobachidze: Nikdo nezůstane nepotrestán
Gruzínský právník Marikašvili se domnívá, že ať už je pravda o událostech ze 4. října jakákoli, poskytly Gruzínskému snu dokonalou záminku k dokončení represivních zásahů. Premiér Irakli Kobachidze totiž v reakci na protesty pohrozil, že nikdo nezůstane nepotrestán za účast na „pokusu o převrat“, který podle něj podpořila Evropská unie.
Ani Kobachidzeho výhružky však protestující nezastavily. „Jsme tady, bojujeme, nebyli jsme poraženi,“ prohlásil na další z demonstrací 8. října člen hlavní opoziční strany Sjednocené národní hnutí (UNM) Gota Chanturia.
Gruzínský sen už mezitím připravil další změny, které omezují pořádání mítinků. Účast na protestech se zakrytým obličejem, použití slzného nebo toxického plynu, zablokování silnice či instalace dočasných konstrukcí mají být trestány zatčením až na patnáct dnů, pro organizátory až o pět dní více.
Za držení zbraní, pyrotechniky nebo „podobných předmětů“ během akce hrozí až šedesát dnů vězení. Stejný trest má postihnout i ty, kteří odmítnou uposlechnout výzvu ministerstva vnitra na ukončení shromáždění. Opakované porušení může vést až k dvěma letům odnětí svobody.
Zákon proti opozici
Gruzínský parlament podnikl minulý víkend také další krok přímo proti tamní opozici, když v konečném čtení schválil balík zákonů, které zbavují práva být zvolen do parlamentu politiky právě z opozičních stran.
Nové zákony zbavují osoby spjaté s „protiústavními“ stranami také práva zakládat politické strany nebo se k nim připojovat či zastávat veřejné funkce. Tyto zákony lze svévolně použít proti široké škále politických stran i individuálních odpůrců vládnoucí strany, napsal Civil.ge.
Gruzínský sen se navíc podle serverů Civil.ge a Gruzija online chystá prostřednictvím ústavního soudu zakázat hlavní opoziční stranu UNM uvězněného exprezidenta Michaila Saakašviliho a také její spojence v opozici. Vládnoucí strana označuje všechny hlavní opoziční síly za „kolektivní UNM“.
Gruzínská policie navíc minulý týden prohledávala domy někdejších vysoce postavených činitelů, včetně bývalého premiéra Irakliho Garibašviliho, bývalého šéfa státní bezpečnosti Grigola Liluašviliho a bývalého generálního prokurátora Otara Parcchaladzeho. Server Civil.ge připomíná, že domovní prohlídky navazují na širší zásah vládnoucí strany Gruzínský sen proti bývalým vysoce postaveným představitelům v rámci vyšetřování různých trestních případů.
Nespokojenost společnosti s prací opozice
Sutterová z Ostravské univerzity zmínila, že v souvislosti s opozicí ve společnosti postupně roste frustrace. „Mnozí mají pocit, že mírový protest, který trvá už víc než rok, nikam nevede,“ informovala. „I když opozice částečně souzněla s myšlenkou obsazení prezidentského paláce a účastnila se této ‚novinky‘, neshodla se na jednotlivých krocích,“ zmínila doktorandka neorganizovanost opozice na příkladu říjnových událostí.
Společnost dle Sutterové opozici kritizuje za to, že nikdy úplně nepostupovala společně. Zmínila sice, že částečná kooperace probíhá, mezi jednotlivými opozičními stranami však stále přetrvává rivalita.
Je nutné také zmínit, že hlavní lídři opozice jsou nyní ve vězení. „Je těžké odhadovat, jak silné jednotlivé strany bez nich jsou, určitě je to ale oslabilo,“ poznamenala.
„Lelo pro Gruzii (v parlamentních volbách 2024 kandidovala v koalici Silná Gruzie, pozn. red.) – strana spojená s Mamukou Khazaradzem a s jedním z největších finančních zázemí, která vždy financovala určité části protestního hnutí – se teď stáhla, jelikož ji zbytek opozice začal obviňovat ze spolupráce s Gruzínským snem,“ zmínila Sutterová.
Požadavky protestujících
Požadavky demonstrantů zůstávají po roce protestů víceméně stejné, informuje Sutterová. „Nejde však jen o svobodné volby a evropskou integraci. Požadují i svobodná média a nestátní neziskové organizace, propuštění veškerých politických vězňů, uvalení sankcí na Gruzínský sen a zastavení směřování ruským směrem,“ vyjmenovala.
Lidé dále požadují svobodné soudy. „Nedávno se například zjistilo, že soudkyně Lela Maridašvili dohlížející na proces se zadrženými účastníky sobotní demonstrace (4. října) byla členkou Gruzínského snu. A tak vypadá soudnictví v Gruzii – striktně pod kontrolou vládnoucí strany,“ popsala Sutterová.
Zmínila také to, že lidé chtějí cítit podporu ze zahraničí, která podle nich nepřichází. „V situaci, kdy jsou lídři pěti opozičních stran ve vězení, (bývalý premiér) Giorgi Gacharia je v Německu nebo jinde v EU a dva lídři Lelo byli sice propuštěni z vězení, ale veřejně je mnozí považují, podle mě chybně, za spolupracovníky Gruzínského snu, je těžké věřit, že si Gruzie pomůže sama,“ dodala.
Role Moskvy
„Gruzínský sen během posledních dvou voleb využíval silně proruský a protiunijní diskurz. Poslední týdny si tamní ministerstvo zahraničí předvolalo britského, německého i další velvyslance, aby je obvinili z vměšování do gruzínské politiky,“ informovala Sutterová s tím, že tato situace vyhovuje Rusku a rozpoložení v zemi dále destabilizuje.
„Je jasné, že v Rusku jsou (…) spokojeni, všechno se jim to líbí – čím dál se (gruzínská) vláda vzdaluje od Západu, tím (pro Rusko) lépe,“ řekl serveru Echo Kavkazu ředitel Institutu pro výzkum Ruska David Darčiašvili.
Miliardáře a zakladatele Gruzínského snu Bidzinu Ivanišviliho, který stranu ovládá, označuje Sutterová za oportunistu, který posledních deset let nedůvěřuje Západu. „Jestli ho ke spolupráci s Ruskem přivádí strach, nedůvěra k Západu, potřeba spojence, vydírání, nikdo neví. Každopádně v Rusku vydělal peníze, stále tam má své podniky, kancelář a byt v Moskvě, zaměstnance i asistentky. Zaznívá tak, že Rusko žádné přímé vměšování nepotřebuje, protože to Gruzínský sen dělá sám, práci za něj odvádějí samotní politici a političky této strany,“ popsala.
„Lze bohužel očekávat, že se gruzínská vláda i část společnosti bude stále více odklánět od evropského nastavení,“ uzavřela Sutterová.
