V Tbilisi se policie snažila rozehnat demonstranty plynem i vodním dělem

Gruzínské pořádkové síly a demonstranti se v úterý večer střetli v centru hlavního města u sídla parlamentu, který v druhém čtení jednal o kontroverzním návrhu zákona o zahraničním vlivu. Policie použila pepřový i slzný plyn, vodní dělo a omračující granáty k rozehnání demonstrace. Při srážkách byla zraněna i jedna opoziční poslankyně z uskupení uvězněného exprezidenta Michaila Saakašviliho.

Policie použila pepřový plyn a obušky, aby rozehnala demonstranty, kteří se pokoušeli zabránit zákonodárcům opustit parlament zadním vchodem. Někteří demonstranti pokřikovali na policisty, že jsou „otroci“ a „Rusové“, uvedla agentura Reuters.

Při potyčkách s policií byla zraněna i jedna opoziční poslankyně, Anna Citlidzeová, napsala agentura TASS s odvoláním na gruzínskou televizi. Pravděpodobně se nadýchala plynu, lékaři jí poskytli první pomoc.

Předloha rozděluje společnost v jihokavkazské zemi. Podle vládní strany Gruzínský sen má vnést větší jasno do financování nevládních organizací. Odpůrci ji označují za „ruský zákon“, sepsaný po vzoru Ruska, kde podobné zákony umožnily Kremlu rozdrtit opozici a umlčet nezávislá média.

Předloha vyžaduje, aby se organizace, která dostává více než pětinu svého rozpočtu ze zahraničí, zaregistrovala jako „zahraniční agent“. Úterní jednání skončilo bez hlasování, rozprava má pokračovat ve středu. Opozice slibuje další protesty.

Miliardář tvrdí, že zákon uchrání suverenitu země

Gruzínský sen má v parlamentu dostatečnou většinu, aby nejenže zákon přijala, ale i přehlasovala očekávané veto prezidentky Salome Zurabišviliové. Ta označila policejní zásah za neopodstatněný, nevyprovokovaný a použití síly proti protestujícím jako nepřiměřené. „Plná odpovědnost je zcela na vládě. Gruzínskému lidu je odepřeno právo na pokojný protest,“ uvedla.

V pondělí strana Gruzínský sen svolala své přívržence na shromáždění před sídlem parlamentu. Její čestný předseda, miliardář Bidzina Ivanišvili tam ostře kritizoval Západ a sliboval tvrdě zúčtovat s opozicí po říjnových parlamentních volbách.

Tvrdil, že chce, aby Gruzie vstoupila do Evropské unie, ale momentálně EU a NATO ovládá „globální strana války“, snažící se využít tyto instituce k rozvrácení gruzínské svrchovanosti. Naopak zákon o zahraničním vlivu má podle něj uchránit suverenitu. Také podle agentury Reuters naznačoval, že prozápadní opozici řídí zahraniční tajné služby prostřednictvím nevládních organizací.

Předseda Evropské rady Charles Michel uvedl, že návrh zákona není slučitelný s přáním Gruzie vstoupit do EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Rusko tvrdí, že zneškodnilo 660 ukrajinských dronů, což je jeden z nejvyšších počtů od začátku války.
08:11Aktualizovánopřed 23 mminutami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 48 mminutami

New York schválil zastropování nájemného u milionu bytů, splnil Mamdaniho slib

New York ve čtvrtek schválil zastropování nájemného u přibližně milionu bytů s regulovaným nájemným, kde žijí obyvatelé s jednoletou či dvouletou nájemní smlouvou, uvedla agentura AP. Splnil tak předvolební slib newyorského starosty a demokratického socialisty Zohrana Mamdaniho, který do funkce nastoupil v lednu. Opatření přijala nezávislá městská komise pro směrnice o nájemném, jejíž členy jmenuje starosta města.
před 1 hhodinou

EK navrhla prodloužit ochranu Ukrajinců o rok s omezeními pro muže

Dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky v zemích Evropské unie by měla být prodloužena o další rok do 4. března 2028, nicméně s omezeními pro muže, na které se vztahuje branná povinnost. Návrh Evropské komise představil komisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner. Navrhovaná opatření podle něj komise intenzivně diskutovala jak s ukrajinskými představiteli, tak se státy EU, zejména těmi, které hostí nejvíce ukrajinských uprchlíků. Mezi ně patří i Česká republika.
10:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 2 hhodinami

Za útok na vánoční trhy v Magdeburku uložil soud doživotí

Na doživotí poslal v pátek německý soud do vězení saúdskoarabského lékaře, který předloni v prosinci zaútočil na vánoční trhy v Magdeburku. Jednapadesátiletý Tálib Abdalmuhsin zabil při zběsilé jízdě po magdeburském hlavním náměstí šest lidí a přes 300 dalších zranil. Soud vinu obžalovaného označil za zvlášť těžkou, což v německém právním řádu znemožňuje propuštění odsouzeného na doživotí z vězení po patnácti letech.
10:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k deportaci statisíců Haiťanů a Syřanů

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek rozhodl, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa může odebrat ochranu před deportací statisícům migrantů z Haiti a Sýrie, kteří do USA uprchli před násilím či kvůli přírodním katastrofám. Zvrátil tak rozhodnutí federálních soudců, kteří vládě zakázali zrušit status dočasné ochrany (TPS) 350 tisícům Haiťanů a 6100 Syřanů. Rozsudek otevírá vládě cestu ke zrušení TPS i pro migranty z dalších zemí. Program v USA chrání před vyhoštěním 1,3 milionu lidí ze sedmnácti zemí, píší agentury.
před 3 hhodinami

Roste počet migrantů mířících přes Libyi. Řecko hodlá držet tvrdý kurz

V centrálním Středomoří v uplynulých dnech zahynulo nejméně 46 lidí při pokusu nelegálně překonat námořní hranice a dostat se ze severní Afriky do Evropy. Jedním z hlavních tranzitních uzlů se stala Libye. Řecko proto v současné době uplatňuje kvůli nárůstu počtu migrantů tvrdý přístup. Podle statistik nicméně míra nelegální migrace na některých sledovaných trasách klesá.
před 5 hhodinami
Načítání...