Estonsko chce přenést část odpovědnosti za odpad na výrobce

Estonská vláda připravuje povinnost, podle níž by výrobci textilu, obuvi a potravin museli financovat sběr, recyklaci a snižování odpadu.

Ministerstvo klimatu oznámilo, že poslalo ke schválení návrh novely zákona o odpadech, jehož cílem je snížit množství potravinového odpadu a rozvíjet recyklaci textilu prostřednictvím systému rozšířené odpovědnosti výrobců.

Podle ministra infrastruktury Kuldara Leise má výroba oblečení a potravin významný dopad na životní prostředí a velká část zdrojů v současnosti přichází nazmar, protože použitelné věci končí jako odpad. Pobaltská země každoročně vyprodukuje zhruba 18 tisíc tun textilního odpadu.

„Objem textilního odpadu bohužel roste, zejména kvůli rychlé módě, a současné systémy odděleného sběru a recyklace jsou nedostatečné. Výrobci musí nést větší odpovědnost za životní cyklus svých výrobků,“ uvedl Leis.

Do roku 2028 chce Estonsko zavést rozšířenou odpovědnost výrobců za textil. Znamená to, že firmy, které uvádějí textil, textilní výrobky nebo obuv na trh poprvé, budou muset financovat jejich následný sběr a recyklaci.

Povinnost se bude vztahovat také na e-shopy působící v EU bez ohledu na zemi jejich registrace. Podle plánu ministerstva budou výrobci své povinnosti plnit prostřednictvím zvláštních organizací, které vytvoří celostátní síť pro sběr textilního odpadu. Pro veřejnost má být systém bezplatný.

Podobné mechanismy už v EU fungují u elektroniky, baterií a pneumatik. Podle estonských úřadů se v několika zemích, včetně Lotyšska, Nizozemska a Francie, tento systém osvědčil: náklady na recyklaci činí jen několik centů za kus a nedopadají na daňové poplatníky.

Návrh zákona stanovuje také konkrétní cíle pro snížení potravinového odpadu oproti průměru z let 2021 až 2023.

V tomto období vznikalo v Estonsku každoročně zhruba 180 tisíc tun potravinového odpadu. Do roku 2030 má jeho množství klesnout na přibližně 155 tisíc tun. Odpad v maloobchodě, gastronomii a domácnostech se má snížit zhruba na 85 tisíc tun a v potravinářském průmyslu na 31 tisíc tun.

Leis uvedl, že mnoho firem už opatření ke snižování potravinových ztrát zavádí, tato praxe se však musí stát standardem v celém odvětví, protože zároveň pomáhá snižovat podnikové náklady.

Podle návrhu zákona budou muset velké maloobchodní, velkoobchodní a výrobní firmy měřit množství potravinového odpadu, který vytvářejí, a připravit plány na jeho omezení. Budou také muset rozšířit darování a přerozdělování potravin – firmy budou povinny spolupracovat alespoň s jednou organizací zabývající se jejich redistribucí.

Novela uvádí estonskou legislativu do souladu s aktualizovanou unijní rámcovou směrnicí o odpadech.

Článek od ERR, poprvé byl publikován 29. června 2026, 15:20 (SELČ).

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly další íránské cíle, Teherán udeřil na Jordánsko

Americké síly v úterý zahájily další útoky na íránské cíle, uvedlo na síti X velitelství CENTCOM, které řídí americké operace na Blízkém východě. Íránská média podle agentury Reuters hlásí výbuchy na ostrově Kešm v Hormuzském průlivu. Prezident USA Donald Trump nejnovější útoky označil za rozsáhlé a silné. Teherán pohrozil odvetnými útoky na americké základny v regionu, sirény se rozezněly v jordánských provinciích Mafrak a Akaba. Úderům čelil také Bahrajn.
včeraAktualizovánopřed 29 mminutami

USA získají přístup k pětině venezuelské ropy, Caracas schválil smlouvu

Venezuelský parlament schválil smlouvu, podle níž Spojené státy získají přístup k pětině prokázaných ropných rezerv v zemi. O přijetí smlouvy, kterou americký prezident Donald Trump označil za „největší ve světové historii“, podle agentur Reuters a AFP informoval předseda venezuelského Národního shromáždění Jorge Rodríguez.
před 36 mminutami

Německo trestá Rusko za útok v Lipsku. Moskva hrozí odvetou

Německo obvinilo Rusko z pokusu o útok dronem na ukrajinské nákladní letadlo na letišti v Lipsku. Provést ho měli Moskvou najatí agenti. Berlín v reakci uzavře ruský konzulát v Bonnu, vypoví smlouvu Ruskému domu nebo zpřísní kontroly přijíždějících Rusů. Před necelým měsícem zachránila východoněmecké letiště Lipsko/Halle od katastrofy jen náhoda – selhání rozbušky. Podporu Německu už vyjádřili vrcholní představitelé EU i NATO, o útoku mají jednat ve středu. Česko si v reakci předvolalo ruskou velvyslankyni.
včeraAktualizovánopřed 41 mminutami

Na rozvodnu v Německu útočily „podomácku vyrobené rakety“, došlo ke zkratům

Rozvodna nedaleko elektrárny Jänschwalde na východě Německa se v úterý ráno stala terčem útoku. V tiskové zprávě o tom informovala energetická společnost LEAG, které elektrárna patří. Po útoku došlo k technickému výpadku bloku B elektrárny. Braniborský ministr vnitra Jan Redmann označil incident za pokus o sabotáž. Cílem bylo podle něj způsobit rozsáhlý výpadek proudu. Neznámí pachatelé na rozvodnu zaútočili podomácku vyrobenými raketami a ve dvou případech se jim podařilo způsobit zkrat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Přišly úplně vyděšené.“ Migrantky v Ceutě čelí sexuálnímu násilí, místní nabídli útočiště

Od masového přílivu před měsícem bylo ve španělské exklávě Ceuta nahlášeno 23 případů sexuálního napadení migrantů. Podle vlády zůstává v Ceutě 760 dívek, z nichž je asi tři sta v komunitních centrech.
před 7 hhodinami

Při ruských úderech na Ukrajinu zemřelo 15 lidí, ruské úřady informují o pěti obětech

Celkem 12 lidí včetně jednoho občana Indie přišlo v noci na úterý o život při ruských úderech na Kyjev a okolí hlavního města, které pokračovaly šestý den v řadě, oznámil ráno ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O dalších dvou obětech informoval náčelník Záporožské oblasti Ivan Fedorov. V Chersonu ruské drony zabily jednoho muže a zranily dvě děti, uvedly úřady. Poplach před leteckými útoky v noci zněl i v mnoha dalších částech Ukrajiny. Rusko tvrdí, že se v noci zaměřilo na vojenskou a energetickou infrastrukturu v Kyjevě a Oděse. Také ukrajinská armáda útočila na ruské území, ruské úřady informují o pěti obětech.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Nový norský král Haakon VIII. složil v parlamentu přísahu

Nový norský král Haakon VIII. v úterý v parlamentu složil přísahu, informují agentury. V čele norské konstituční monarchie stanul třiapadesátiletý Haakon v pátek po smrti svého otce Haralda V., který týž den zemřel ve věku 89 let.
před 8 hhodinami

Japonsko je pro nás klíčovým partnerem, řekl Macinka po jednání V4

Český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) na tiskové konferenci po schůzce ministrů zahraničí států visegrádské čtyřky s japonským kolegou řekl, že Japonsko je pro střední Evropu klíčovým partnerem. Šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár uvedl, že středoevropské země z uskupení visegrádská čtyřka (V4 – Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko) chtějí prohloubit spolupráci s Japonskem ve vědě či v oblasti umělé inteligence.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.