Odpady

Hasiči spolu s Českou inspekcí životního prostředí zjistili, že v některých provozech se s odpady nakládá nezodpovědně a místy i rizikově. Skládky nejsou řádně zakryté, často překračují povolenou plochu a nebezpečné látky nejsou dostatečně zabezpečeny. Kontroly se konaly od července, pochybení se objevilo u téměř poloviny z osmdesáti tří prověřených zařízení.

Jednatel německé odpadové firmy, která podle úřadů vyvezla do Česka nelegálně stovky tun odpadu, je od čtvrtka ve vazbě, řekl mluvčí státního zastupitelství ve Weidenu Matthias Bauer. Prokuratura dvaapadesátiletého muže viní z toho, že od roku 2022 vyvezl do zahraničí bez patřičných povolení běžný i nebezpečný odpad, a to v jednadvaceti případech.

Odvoz německého odpadu nelegálně uloženého v soukromém areálu bývalé pily v Jiříkově na Bruntálsku se opozdí. Původně měl Českou republiku opustit v době od 25. srpna do 5. září. To už neplatí, dopravní firmy nedodaly německým úřadům potřebné doklady, uvedl na síti X ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Starostka obce Barbora Šišková (Jiná volba) řekla, že postup německé strany je pro ni zklamáním.

Rostlinný odpad z domácností už separuje většina měst a obcí. Jen zlomek z nich ale nabízí svým obyvatelům také možnost třídění živočišného odpadu. Patří mezi ně třeba dvouapůltisícový Rudolfov na Českobudějovicku. Obci krok ušetří peníze za skládkování.

Znečištění plastem představuje „vážné, rostoucí a nedostatečně uznávané nebezpečí“ pro zdraví, které stojí svět nejméně 1,5 bilionu dolarů ročně, varovali odborníci v rozsáhlé studii, která vyšla na začátku srpna v odborném časopisu The Lancet.

Obcím se prodražuje svoz tříděného textilu. Firmy, které kontejnery vyvážejí, totiž evidují velký nárůst tohoto materiálu, a naopak malý zájem o jeho recyklaci. V minulých týdnech proto navýšily poplatky za jeho odvoz. Od 1. ledna začala platit povinnost mít kontejner na textil ve všech obcích.

Celníci při kontrolách přepravovaného odpadu v prvním pololetí odhalili porušení předpisů ve čtyřiapadesáti případech a zabavili přes dvě stě tun materiálu. Při podezření na nedovolený tranzit ho musí stát zabezpečit, dokud úřady nerozhodnou o jeho navrácení na původní místa. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) situaci řeší na unijní úrovni. Navrhuje digitalizaci, jednotnou databázi o pokutovaných firmách či lepší sdílení informací mezi státy. Odpad, který kontroly nezachytí, často končí na černých skládkách.

Přírodní materiály, jako jsou sláma, konopí nebo odpadní hlína, stále častěji lákají architekty i stavaře. Například sláma využívaná při stavbě zdí má dobré izolační vlastnosti. Hlína, která vzniká jako vedlejší produkt při hloubení tunelů linky pražského metra D, zase slouží architektonickému studiu k výrobě stolů. Při práci se chová podobně jako beton. Stavění z přírodních materiálů ale zatím není příliš rozšířené a vyžaduje od architektů chuť experimentovat. Odrazující může být i vyšší cena těchto materiálů ve srovnání s těmi běžnými – to by se ale v budoucnu mohlo změnit.

Kriminalisté obvinili pět osob kvůli rozsáhlé kontaminaci vojenského areálu Milovice azbestem. Škoda je podle vyšetřovatelů 2,2 miliardy korun, uvedlo Policejní prezidium. Kauza se týká likvidace odpadu po demolici objektů, namísto bezpečné likvidace byl materiál podle policistů rozvezen po různých místech areálu. Pozemky patří Středočeskému kraji. Hejtmanka Petra Pecková (STAN) uvedla, že kauza se týká období do roku 2020, kdy kraj vedlo ANO. Krajští radní se budou kauzou zabývat ve čtvrtek.

Zařízení na energetické využití odpadu, tedy spalovna, v Náchodě zatím nevznikne. Investor, společnost innogy, informovala radnici dopisem, že od záměru odstupuje. S městem přitom na přípravách spolupracovala bezmála tři roky.

Ústavní soud (ÚS) zrušil přechodné ustanovení zákona o odpadech, kvůli kterému obce zpětně přišly o část poplatku za ukládání odpadů na skládky. Šlo o nepřípustnou retroaktivitu, tedy zpětnou účinnost, plyne z nálezu soudce zpravodaje Zdeňka Kühna. Sdružení místních samospráv (SMS ČR) rozhodnutí soudu vítá.

Některá ptačí hnízda jsou tak plná umělohmotných odpadků, že podle nich vědci mohou detailně rekonstruovat průběh hnízdění některých druhů. Tentokrát se zaměřili na lysky, kde dokázali popsat příběh třicet let starého hnízda.

Češi mohou třídit kovové obaly do žlutých kontejnerů určených na plasty na stále více místech. Doposud správně patřily k vytřídění pouze do šedých sběrných nádob, ale ty všude nejsou. Plechovky lze vhodit do žlutých kontejnerů s nálepkou. Přinášíme odpovědi na základní otázky spojené s tříděním tohoto typu odpadu.

Obce se snaží motivovat obyvatele k lepšímu třídění. Cena za likvidaci komunálního odpadu se nicméně zvyšuje každým rokem. V Havlíčkově Brodě na Vysočině teď proto úplně změnili systém komunálních poplatků. Lidé už neplatí za roční svoz na osobu, ale za množství odpadků, které do popelnice vyhodí.

Vánoce typicky provází tuny různých odpadků, kterých je nutné se zbavit. I čistírny odpadních vod stále bojují s tím, že lidé vylévají přepálené oleje a tuky přímo do odpadu, a to přesto, že se to podle zákona nesmí. V mnoha městech už navíc fungují speciální kontejnery na jejich sběr, případně je bývá možné odevzdat ve sběrném dvoře.

Možnosti, jak třídit plechovky, se mají rozšířit. Podle České asociace odpadového hospodářství by je lidé mohli dávat i do žlutých kontejnerů s plastem. Stát se tak má v příštím roce po celém Česku. Asociace to dojednává s obcemi i příslušnými firmami. Třídění odpadů to má zjednodušit a navýšit.

Plastové obaly by se mohly zálohovat digitálně pomocí QR kódu. Je to varianta, kterou představili zástupci podnikatelů a obcí. Podle nich je modernější a levnější než návrh ministerstva životního prostředí. To od ledna 2026 plánuje vykupovat PET lahve a plechovky přímo v obchodech. Hlavním argumentem je, že právě tímto způsobem se vytřídí a znovu použije víc plastového odpadu. Vláda by měla novelu zákona probrat v létě.

Češi vyprodukovali předloni téměř šest milionů tun komunálního odpadu. Tedy přes půl tuny na obyvatele, jak spočítalo ministerstvo životního prostředí. Jde o patnáct procent veškerého odpadu, oproti roku předtím ho bylo o něco méně. Nejčastěji – z 45 procent – končil odpad stále na skládkách, i když tento podíl postupně klesá. Jednačtyřicet procent se podařilo recyklovat, což je naopak nárůst. Vzhledem k množství připravovaných spaloven zřejmě do budoucna poroste význam využití komunálního odpadu k výrobě energie. Předloni se ho takto využilo dvanáct procent.

Ani miliardové evropské dotace nezměnily v Česku způsob nakládání s komunálními odpady. Nejvyužívanější metodou zůstává dál skládkování, i když je nejméně vhodné. Státu se také nedařilo zvyšovat kapacity pro recyklaci odpadů ani budovat či modernizovat zařízení na energetické využití odpadů. Neklesá ani produkce odpadů, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle ministerstva životního prostředí je vysoká míra skládkování odpadů problém, řada přijatých i chystaných opatření ale v nejbližších letech situaci zlepší.

Kontejnery na tříděný odpad jsou dnes v každé obci. Začátkem 90. let však separace odpadů v Československu teprve začínala. Například v Jindřichově Hradci mohli první zájemci třídit tři druhy surovin. Město jim k tomu navíc zapůjčilo i speciální koše.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Zájem o recyklovaný polyethylentereftalát (PET) roste. Za tři roky se bude muset povinně přidávat do lahví, takže se vrací diskuze o možném zálohování. Výrobci plastů tvrdí, že právě recyklované PET lahve nejsou takovou hrozbou přírodě, jak se obecně soudí.

Vedení obce Chbany u Nechranické přehrady doplácí chatařům za svoz odpadů. Díky nim se totiž v obci daří udržet hospodu. Přes léto do obce přijede až dvacet tisíc lidí.

V cementárně v Čížkovicích na Litoměřicku se otevřelo výzkumné centrum, kde se ověřuje mimo jiné technologie na získávání lithia. V Krušných horách v okolí Cínovce na Teplicku by se tento kov mohl těžit. Centrum CirkTek s experimentální rotační pecí vybudovala Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT) v Praze za čtyřicet milionů korun. Roční provozní náklady se odhadují na dvacet milionů korun.

Špatné nakládání s odpady byl jeden z problémů totalitního dědictví. Začátkem 90. let se stále tři čtvrtiny odpadu zaváželo na skládky. Ministerstvo životního prostředí tehdy řešilo nejen velké množství smetí, ale i kompetence obcí a okresů. Ty se měly dohodnout, jak se skládkami naloží.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.