Sněmovna nedokončila druhé čtení stavební novely, přerušila ho do pátku

Sněmovna ve čtvrtek večer přerušila projednávání koaliční novely stavebního zákona, která má především urychlit stavební řízení. Na návrh poslankyně ANO Evy Fialové přerušila druhé čtení do pátečních 14:00. Čtvrteční debata trvala asi tři hodiny, středeční jednání o předloze asi čtyři hodiny. Poslanci ve čtvrtek probrali také malou část písemných interpelací na členy vlády. Dále se zabývali mimo jiné novelou, která by měla přispět ke zlepšení podmínek pro nakládání se všemi druhy baterií.

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) a jeho předchůdce Marian Jurečka (KDU-ČSL) se ve sněmovně omluvili za počáteční potíže systému jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů. Při interpelaci Jany Patkové (Piráti) o údajně kritickém stavu a chaotickém spuštění hlášení se shodli na tom, že u velkých systémů jsou takové problémy běžné.

Ze dvou desítek písemných interpelací, kterými se poslanci mohli zabývat, jich projednali zlomek. Debatu o většině z nich přerušili kvůli nepřítomnosti členů vlády. Projednávání písemného dotazu Martina Šmídy (Piráti) na ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) o údajném personálním rozkladu, klientelismu a nehospodárném nakládání s penězi na ministerstvu sněmovna přerušit odmítla. Šmídův návrh, aby poslanci s Červeného písemnou odpovědí nesouhlasili, dolní komora zamítla také. Čtveřice interpelací propadla kvůli absenci interpelujících poslanců.

Z jednacího dne nebo z jeho části se omluvilo 14 ze 16 členů vlády. Omluvenku poslalo také pět desítek poslanců.

Interpelace na premiéra a členy vlády

Babiš při ústních interpelacích opět prohlásil, že svůj střet zájmů vyřešil nadstandardně. Evropská komise minulý týden v dopisu českým úřadům požádala o informace o opatřeních, která byla přijata v souvislosti se zabráněním Babišova střetu zájmů. Premiér vložil v únoru akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust.

„Žádný střet zájmů nemám a nikdy jsem ho ani neměl,“ řekl v úvodu vystoupení Babiš. „Zbavil jsem se akcií a nikdy už je nebudu mít, nikdy,“ zdůraznil.

Opoziční udání do Bruselu mohou způsobit škodu českému státu, řekl též ministerský předseda. Předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan se ho ptal, zda si myslí, že právní názor ministerstva zemědělství vyplácet nyní dotace skupině Agrofert je správný, a pokud Evropská komise rozhodne, že Česko dotace vyplácet nemělo, kdo je zaplatí. Babiš na tyto dotazy přímo neodpověděl. Opozice chce k věci svolat mimořádnou schůzi sněmovny.

Útočně se Babiš vyjadřoval také vůči předsedovi ODS Martinu Kupkovi a lidovci Marku Výbornému. Výborný konstatoval, že sněmovna se nedozvěděla nic o tom, proč by občané měli sponzorovat Babišovo podnikání. Premiér označil jeho vyjádření za drzost a vinil ho z toho, že se neumí uživit pořádně. Kupka se stejně jako Gabriela Svárovská (Piráti/Zelení) zajímal o společnosti SynBiol a Hartenberg Holding, které Babiš do fondu nevložil. Babiš o Kupkovi mimo jiné řekl, že byl u všech leváren ODS. Kupka reagoval slovy, že ministerský předseda neodpověděl na to, jak zabrání ekonomickému parazitování.

Dále Babiš při interpelacích zmínil, že pracovní skupina ke změně financování České televize a Českého rozhlasu se má sejít v úterý 9. června ráno. Přizvat si chce generální ředitele obou médií Hynka Chudárka a Reného Zavorala. „Komise vznikla. Komise jsem já, Nacher a další partneři z koalice,“ řekl v odpovědi na dotaz Výborného.

Výborný se ptal na dopis EK i ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD). Ten prohlásil, že výklad dopisu tak, že byly pozastaveny dotace, není správný. Dopis Generálního ředitelství pro regionální a městskou politiku (DG Regio) je právně nezávazný, uvedl Šebestyán.

Stavební novela

Po Vondráčkově dopoledním návrhu na zařazení stavební novely se u řečniště střídali se svými požadavky na změny nebo doplnění programu opoziční řečníci. Nekonala se kvůli tomu ani obědová přestávka v jednání. Opoziční vystoupení k programu pokračovala i po pravidelných ústních interpelacích na členy vlády, které vyplnily dobu mezi 14:30 a 18:00.

Blok změn programu sněmovní schůze zabral celkem zhruba pět hodin. Doplnění programu o všechny nové body, jak je navrhovali opoziční zákonodárci, vetovala za trojici koaličních klubů předsedkyně frakce ANO Taťána Malá. Sněmovna tak absolvovala k programu jen několik hlasování o přesunech předloh v původním programu, všechny opoziční požadavky odmítla.

Rozsáhlá stavební novela má urychlit povolování staveb a zavést kromě jiného státní stavební správu. Opozice jí ale vyčítá například nepřipravenost nebo nevyčíslené dopady.

Druhé čtení předlohy poslanci nedokončili zhruba po čtyřech hodinách diskuse ve středu večer. Sněmovní systém evidoval tři desítky přihlášek do běžné debaty. Jako první vystoupila s přednostním právem předsedkyně klubu STAN Michaela Šebelová, která předlohu označila za paskvil. Předkladatele vinila z toho, že přinášejí pouze chaos.

Skupina poslanců ze zemědělského výboru chce v reakci na novelu ztížit možnost vynětí zemědělské půdy nejvyšší kvality ze zemědělského půdního fondu podél dopravních staveb. Návrh předložil poslanec ANO David Pražák, ale jsou pod ním podepsaní i jeho kolegové z klubů SPD, STAN, TOP 09, KDU-ČSL a Pirátů. Podepsala ho například předsedkyně výboru Monika Oborná (ANO) i bývalý ministr zemědělství Marek Výborný spolu s exministrem životního prostředí Petrem Hladíkem (oba KDU-ČSL).

Další body jednání

Novela o výrobcích s ukončenou životností by měla podle vlády zajistit recyklaci baterií a jejich opětovné využití tak, aby na ni nedopláceli obyvatelé nebo obce.

Vychází z unijního nařízení, které obsahuje celková pravidla pro nakládání s bateriemi s cílem snížit jejich dopady na životní prostředí. Vztahuje se na všechny druhy baterií a posiluje rozšířenou odpovědnost výrobců.

Předloha upravuje zejména nakládání s průmyslovými bateriemi, tedy především s bateriovými úložišti. Jejím cílem je také posílení kontroly nad dodržováním pravidel, zpřísnění postihů a uzákonění přesných lhůt pro certifikaci zpracovatelů odpadních elektrozařízení.

Rovněž novela o látkách poškozujících ozonovou vrstvu převádí do českého práva evropskou legislativu. Nařízení zpřísňují současná opatření, zakazují také uvádět na trh některé výrobky a zařízení, u kterých existují komerčně běžně dostupné náhrady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

O čem plánujeme informovat ve středu 18. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoProměny české společnosti po 17. listopadu probrali hosté Událostí, komentářů Speciál

Česko si připomnělo Den boje za svobodu a demokracii. Význam 17. listopadu v současné době či reflexi 37 let svobody probrali ve speciálním díle Událostí, komentářů bývalá senátorka za ODS Miroslava Němcová, místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček, předsedkyně Mladých starostů a nezávislých Zdena Kašparová a předseda Svobodných Libor Vondráček. Debatou provázel moderátor Petr Obrovský.
před 7 hhodinami

Česko si připomnělo výročí 17. listopadu

Na pražské Národní třídě lidé zapálili svíčky a připomněli si události 17. listopadu. Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva se ale slavil po celém Česku. Centrem oslav 37. výročí sametové revoluce je tradičně právě Národní třída, kde proběhl celodenní program Korzo Národní v rámci Festivalu svobody. Výročí si tam přišla připomenout i řada politiků. Vzpomínalo se však nejen na pád komunistického režimu v roce 1989, ale také na perzekuci studentů během nacistické okupace v roce 1939.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Video17. listopad je spíš soukromý svátek, jako společnost jsme něco ztratili, míní pamětník

Ještě jako student Matfyzu byl Martin Klíma před 37 lety u akce, která se stala prvním kamínkem historické laviny. „Dnes nebudeme jen pietně vzpomínat, jde nám o přítomnost!“ pronesl tehdy na shromáždění a jeho výzvu si demonstranti vzali za svou. Klíma si myslí, že konfrontace s bezpečnostními silami byla zbytečná a kontraproduktivní, protože plánovaná akce na Václavském náměstí by nejspíš po chvíli skandování poklidně skončila. Dnes má úspěšný vývojář počítačových her 17. listopad i za promarněnou příležitost. Tím, že Češi vnímají svátek spíše jako soukromý či individuální, podle něj společnost ztratila věc, která mohla sjednocovat.
před 9 hhodinami

VideoZa členství ve Skautu lágry v Jáchymově. Pamětníci si připomněli 17. listopad

Totalitní režim zakusili skauti Jiří Lukšíček a Jindřich Valenta o něco více než ostatní. Komunistické orgány je na několik let zavřely v lágrech na Jáchymovsku. Byli členy v tehdy ilegálním skautském středisku Ostříž a účastnili se také protikomunistického odboje. Oba si během oslav 17. listopadu připomněli, co pro ně znamená svoboda. Na pražskou Národní třídu došli oba v krojích, za které by za bývalého režimu hrozil postih. Oběma je nyní přes 90 let.
před 10 hhodinami

VideoZa zásah proti demonstrantům v listopadu 1989 padlo 15 rozsudků

Přesně před 37 lety násilně zakročilo proti studentům 600 policistů a příslušníků ministerstva vnitra na Národní třídě v Praze. Obvinění si později vyslechlo jen 28 z nich, justice jich nakonec potrestala 15, z toho tři vězením. Vojenská prokuratura skončila vyšetřování až po dvou letech – v listopadu roku 1991. První rozsudek, tedy 4,5 roku nepodmíněně za zbití těhotné studentky, přitom padl už v březnu roku 1990. Nelibost vzbudilo zastavení stíhání příslušníka StB Ludvíka Zifčáka, který měl na Národní třídě sehrát roli mrtvého studenta, nakonec byl odsouzen na rok a půl do vězení až v roce 1994. Vyšetřování většinou mířilo do ztracena. Jeden z prvních polistopadových požadavků veřejnosti na potrestání konkrétních viníků tak zůstal ve velké míře nenaplněný.
před 10 hhodinami

Srážka vlaků v Praze si vyžádala přes čtyřicet zraněných

Při ranní srážce vlaků u hlavního nádraží v Praze se zranilo 46 lidí, z toho čtyři těžce. Jsou mezi nimi i dva strojvedoucí. Vlaky se střetly čelně. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) řekl novinářům, že jeden z nich projel návěstidlo, které mu zakazovalo jízdu. Škoda přesáhne 16 milionů korun. Provoz u hlavního nádraží byl kolem 13:00 obnoven v plném rozsahu. Omezení na trati trvalo zhruba šest hodin.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vláda nemůže nereagovat na názory občanů, řekl Pavel

Vláda by podle prezidenta Petra Pavla měla reflektovat názory občanů a případně podle toho také upravovat svůj program. Pavel to řekl ČT při oslavách 17. listopadu na Národní třídě v Praze v reakci na nedělní demonstraci na Letné. Podle hlavy státu tam zaznělo mnoho podnětů, které si zaslouží diskusi. Nepřítomnost premiéra Andreje Babiše (ANO) na připomínkových akcích k 17. listopadu označil za jeho rozhodnutí a upozornil, že účast není povinná. K samotnému výročí Pavel uvedl, že lidé by si neměli idealizovat minulost a věřit, že před rokem 1989 bylo lépe.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.