Ozonová díra nad Antarktidou se letos zacelila nejdříve za pět let

Díra v ozonové vrstvě nad Antarktidou se zacelila 1. prosince. Uvedla to unijní služba Copernicus, podle níž tento každoroční fenomén letos skončil nejdříve od roku 2019. Letošní ozonová díra byla také už druhý rok po sobě relativně malá ve srovnání s velkými a déle trvajícími stavy v letech 2020 až 2023. To podporuje naděje, že se ozonovou díru nad Antarktidou daří uzavírat.

Obvykle se díra v ozonu nad Antarktidou otevírá v září a začíná se zacelovat v listopadu. Letos se začala otevírat relativně brzy v polovině srpna a maximální rozlohy dosáhla na začátku září, kdy zaujímala plochu zhruba 21 milionů kilometrů čtverečních. To bylo o jeden milion kilometrů čtverečních méně než v roce 2024 a o pět milionů kilometrů čtverečních méně než v roce 2023.

Už během září se plocha ozonové díry mírně zmenšila, do konce října zůstala víceméně konstantní a během listopadu se začala rychle uzavírat. To vzbudilo naděje na časné zacelení ozonové díry, k němuž nyní došlo. Podle OSN se daří ozonovou vrstvu obnovovat díky mezinárodní spolupráci a zákazu prodeje látek, které přispívaly k jejímu ničení.

Srovnání maximální velikosti ozonové díry
Zdroj: Copenicus

Podle služby Copernicus vědci stále zkoumají faktory, které v tomto desetiletí ovlivňují plochu a délku trvání zkoumaného narušení v této vrstvě plynu. Vedle lidských aktivit měly na stav ozonové vrstvy vliv i některé meteorologické jevy či mohutná exploze sopky Hunga Tonga v roce 2022.

Vrstva ozonu chrání Zemi před rakovinotvorným ultrafialovým zářením ze Slunce. Rychlý úbytek tohoto plynu, a to zejména na pólech, vědci pozorovali zejména v 80. letech minulého století.

Situace se ale zlepšila díky Montrealskému protokolu z roku 1987, jenž prakticky zastavil výrobu látek, které ozonu škodí. Šlo mimo jiné o freony, které se používaly například v tlakových sprejích nebo jako chladicí média v ledničkách.

Vývoj velikosti ozonové díry
Zdroj: Copernicus

Ozonová vrstva se podle nynějších zjištění obnovuje pomalu. Celosvětové průměrné množství ozonu ve výšce třicet kilometrů v atmosféře se nevrátí na úroveň před rokem 1980 dříve než v roce 2040. Ještě déle bude trvat zacelování ozonové vrstvy na obou pólech.

Nad Arktidou se má stav ozonu vrátit na normální úroveň kolem roku 2045, zatímco nad Antarktidou, kde je ozon tak řídký, že se ve vrstvě každoročně objevuje obrovská díra, se zacelení očekává až kolem roku 2066.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může poškodit dovednosti, varuje studie. Záleží ale, jak ji lidé používají

Psychologové stále více řeší, jak se projevuje stále intenzivnější využívání umělých inteligencí (AI) na lidských dovednostech, schopnostech a znalostech. Nový výzkum varuje před poškozením dovedností, pokud se chatboty používají nevhodně.
před 17 mminutami

Brno je zřejmě starší, než se předpokládalo, ukazuje archeologický objev

Brno pravděpodobně vzniklo před rokem 1000 našeho letopočtu, zjistili archeologové Muzea města Brna. V laboratoři nechali otestovat lidskou kost nalezenou při dřívějších průzkumech na Starém Brně. Dosud konkrétní doklad o počátcích města chyběl.
před 1 hhodinou

Vědci našli u Beninu korálové útesy. Čekali přitom, že jen zmapují „hřbitov“

Když se skupina francouzských mořských biologů vydávala zkoumat korálový útes poprvé popsaný v šedesátých letech minulého století, očekávala, že bude jen mapovat mrtvý ekosystém. Jenže badatelé naopak narazili na životem kypící oblast.
před 2 hhodinami

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 18 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 19 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
před 21 hhodinami

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
před 22 hhodinami

Egyptské princezny nebyly žádné křehotinky. Vědci našli těla s fyzičkou bojovnic

Egyptští archeologové popsali čtyři těla velmi netypických starověkých princezen. Všechny měly hypertrofovanou muskulaturu, některé i zranění z velmi náročné fyzické aktivity. A navíc byly dobře ozbrojené.
včera v 09:24

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.