Ozonová díra nad Antarktidou se letos zacelila nejdříve za pět let

Díra v ozonové vrstvě nad Antarktidou se zacelila 1. prosince. Uvedla to unijní služba Copernicus, podle níž tento každoroční fenomén letos skončil nejdříve od roku 2019. Letošní ozonová díra byla také už druhý rok po sobě relativně malá ve srovnání s velkými a déle trvajícími stavy v letech 2020 až 2023. To podporuje naděje, že se ozonovou díru nad Antarktidou daří uzavírat.

Obvykle se díra v ozonu nad Antarktidou otevírá v září a začíná se zacelovat v listopadu. Letos se začala otevírat relativně brzy v polovině srpna a maximální rozlohy dosáhla na začátku září, kdy zaujímala plochu zhruba 21 milionů kilometrů čtverečních. To bylo o jeden milion kilometrů čtverečních méně než v roce 2024 a o pět milionů kilometrů čtverečních méně než v roce 2023.

Už během září se plocha ozonové díry mírně zmenšila, do konce října zůstala víceméně konstantní a během listopadu se začala rychle uzavírat. To vzbudilo naděje na časné zacelení ozonové díry, k němuž nyní došlo. Podle OSN se daří ozonovou vrstvu obnovovat díky mezinárodní spolupráci a zákazu prodeje látek, které přispívaly k jejímu ničení.

Srovnání maximální velikosti ozonové díry
Zdroj: Copenicus

Podle služby Copernicus vědci stále zkoumají faktory, které v tomto desetiletí ovlivňují plochu a délku trvání zkoumaného narušení v této vrstvě plynu. Vedle lidských aktivit měly na stav ozonové vrstvy vliv i některé meteorologické jevy či mohutná exploze sopky Hunga Tonga v roce 2022.

Vrstva ozonu chrání Zemi před rakovinotvorným ultrafialovým zářením ze Slunce. Rychlý úbytek tohoto plynu, a to zejména na pólech, vědci pozorovali zejména v 80. letech minulého století.

Situace se ale zlepšila díky Montrealskému protokolu z roku 1987, jenž prakticky zastavil výrobu látek, které ozonu škodí. Šlo mimo jiné o freony, které se používaly například v tlakových sprejích nebo jako chladicí média v ledničkách.

Vývoj velikosti ozonové díry
Zdroj: Copernicus

Ozonová vrstva se podle nynějších zjištění obnovuje pomalu. Celosvětové průměrné množství ozonu ve výšce třicet kilometrů v atmosféře se nevrátí na úroveň před rokem 1980 dříve než v roce 2040. Ještě déle bude trvat zacelování ozonové vrstvy na obou pólech.

Nad Arktidou se má stav ozonu vrátit na normální úroveň kolem roku 2045, zatímco nad Antarktidou, kde je ozon tak řídký, že se ve vrstvě každoročně objevuje obrovská díra, se zacelení očekává až kolem roku 2066.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 3 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 5 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.