Ozonová díra nad Antarktidou se letos zacelila nejdříve za pět let

Díra v ozonové vrstvě nad Antarktidou se zacelila 1. prosince. Uvedla to unijní služba Copernicus, podle níž tento každoroční fenomén letos skončil nejdříve od roku 2019. Letošní ozonová díra byla také už druhý rok po sobě relativně malá ve srovnání s velkými a déle trvajícími stavy v letech 2020 až 2023. To podporuje naděje, že se ozonovou díru nad Antarktidou daří uzavírat.

Obvykle se díra v ozonu nad Antarktidou otevírá v září a začíná se zacelovat v listopadu. Letos se začala otevírat relativně brzy v polovině srpna a maximální rozlohy dosáhla na začátku září, kdy zaujímala plochu zhruba 21 milionů kilometrů čtverečních. To bylo o jeden milion kilometrů čtverečních méně než v roce 2024 a o pět milionů kilometrů čtverečních méně než v roce 2023.

Už během září se plocha ozonové díry mírně zmenšila, do konce října zůstala víceméně konstantní a během listopadu se začala rychle uzavírat. To vzbudilo naděje na časné zacelení ozonové díry, k němuž nyní došlo. Podle OSN se daří ozonovou vrstvu obnovovat díky mezinárodní spolupráci a zákazu prodeje látek, které přispívaly k jejímu ničení.

Srovnání maximální velikosti ozonové díry
Zdroj: Copenicus

Podle služby Copernicus vědci stále zkoumají faktory, které v tomto desetiletí ovlivňují plochu a délku trvání zkoumaného narušení v této vrstvě plynu. Vedle lidských aktivit měly na stav ozonové vrstvy vliv i některé meteorologické jevy či mohutná exploze sopky Hunga Tonga v roce 2022.

Vrstva ozonu chrání Zemi před rakovinotvorným ultrafialovým zářením ze Slunce. Rychlý úbytek tohoto plynu, a to zejména na pólech, vědci pozorovali zejména v 80. letech minulého století.

Situace se ale zlepšila díky Montrealskému protokolu z roku 1987, jenž prakticky zastavil výrobu látek, které ozonu škodí. Šlo mimo jiné o freony, které se používaly například v tlakových sprejích nebo jako chladicí média v ledničkách.

Vývoj velikosti ozonové díry
Zdroj: Copernicus

Ozonová vrstva se podle nynějších zjištění obnovuje pomalu. Celosvětové průměrné množství ozonu ve výšce třicet kilometrů v atmosféře se nevrátí na úroveň před rokem 1980 dříve než v roce 2040. Ještě déle bude trvat zacelování ozonové vrstvy na obou pólech.

Nad Arktidou se má stav ozonu vrátit na normální úroveň kolem roku 2045, zatímco nad Antarktidou, kde je ozon tak řídký, že se ve vrstvě každoročně objevuje obrovská díra, se zacelení očekává až kolem roku 2066.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kódy, zdravotní údaje, firemní dokumenty. Co neposílat nástrojům AI?

Chatboti s umělou inteligencí, jako jsou ChatGPT, Claude a Copilot, jsou stále populárnější. Kolik by toho ale o nás měli skutečně vědět?
před 17 hhodinami

Dehonestovaný americký vědec vyhrál soud nad ženou, která ho obvinila. Teď pracuje pro Česko

Sexuální skandál připravil amerického vědce Davida Sabatiniho o prestižní místo i důvěru kolegů. Teprve po pěti letech od začátku kauzy se mu podařilo získat vysoké odškodné od kolegyně, která ho z nevhodného chování obvinila. Vědec v současné době spojil svou kariéru s Českem.
před 18 hhodinami

OSN: Země směřuje k oteplení o 2,8 stupně Celsia proti předindustriálnímu období

Planeta při současné celosvětové klimatické politice směřuje k tomu, že bude do konce století o 2,8 stupně Celsia teplejší než v předindustriálním období, uvedl podle agentury DPA Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Každý zlomek stupně nad hranici 1,5 stupně Celsia přitom podle šéfky UNEP Inger Andersenové zvyšuje riziko smrtících povodní, vln veder a lesních požárů, jaké letos zažila řada zemí.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

El Niño může zdražit potraviny, experti se obávají hlavně globálních dopadů

Přímé důsledky letošního jevu El Niño na Česku by sice měly být zanedbatelné, silněji se ale mohou projevit nepřímé dopady. I když se v Česku urodí dost základních potravin, jako je pšenice nebo kukuřice, jejich ceny mohou stoupnout, hodnotí analytici.
před 20 hhodinami

Padesát milionů za Koperníka. Kdysi zakázanou knihu koupil neznámý sběratel

V přepočtu skoro padesát milionů korun investoval neznámý kupec do prvního vydání přelomového díla Mikuláše Koperníka. Aukční síň Sotheby's vydražila 20. října i dalších 155 knih věhlasných středověkých i novověkých astronomů, matematiků a fyziků, včetně Isaaca Newtona, Galilea Galileiho nebo Tychona Braha. V původním nákladu kdysi vydali nižší stovky knih, dochoval se jich ale jen zlomek – proto mají dnes takovou cenu.
včera v 09:34‌‌

Čínský hacker napadl stovku západních webů. Práci za něj odvedli AI agenti

Kybernetické útoky jsou stále levnější a snadnější, prokazuje odhalený případ, kdy čínští hackeři využili volně dostupné agentské umělé inteligence (AI), aby velmi levně napadli dobře zabezpečené internetové stránky.
včera v 08:23‌‌

Milion gigabitů za sekundu. Nový podmořský kabel propojí USA a Evropu

Nový a extrémně rychlý internetový podmořský kabel – s názvem Petal – propojí Evropu a Spojené státy. Jeho stavbu oznámila společnost Meta. S délkou sedm tisíc kilometrů má jako vůbec první podobný projekt spojit kontinenty petabitovou rychlostí. Teoreticky by mohl zajistit souběžné streamování hudby pro 75 procent světové populace.
20. 10. 2026‌‌

Podezřelý manévr. Ruský satelit se přiblížil k družici finské firmy spolupracující s Kyjevem

Vojensky cenné informace ze satelitů získává Ukrajina nejen od americké vlády, ale také třeba ze soustavy družic Iceye. Vyrábí ji stejnojmenná finská firma a právě s Kyjevem letos prohloubila spolupráci. K jedné z družic, ze které podle expertů může Kyjev získávat data přímo, se zvláštním způsobem přiblížil ruský satelit.
20. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.