Ozonová díra nad Antarktidou se letos zacelila nejdříve za pět let

Díra v ozonové vrstvě nad Antarktidou se zacelila 1. prosince. Uvedla to unijní služba Copernicus, podle níž tento každoroční fenomén letos skončil nejdříve od roku 2019. Letošní ozonová díra byla také už druhý rok po sobě relativně malá ve srovnání s velkými a déle trvajícími stavy v letech 2020 až 2023. To podporuje naděje, že se ozonovou díru nad Antarktidou daří uzavírat.

Obvykle se díra v ozonu nad Antarktidou otevírá v září a začíná se zacelovat v listopadu. Letos se začala otevírat relativně brzy v polovině srpna a maximální rozlohy dosáhla na začátku září, kdy zaujímala plochu zhruba 21 milionů kilometrů čtverečních. To bylo o jeden milion kilometrů čtverečních méně než v roce 2024 a o pět milionů kilometrů čtverečních méně než v roce 2023.

Už během září se plocha ozonové díry mírně zmenšila, do konce října zůstala víceméně konstantní a během listopadu se začala rychle uzavírat. To vzbudilo naděje na časné zacelení ozonové díry, k němuž nyní došlo. Podle OSN se daří ozonovou vrstvu obnovovat díky mezinárodní spolupráci a zákazu prodeje látek, které přispívaly k jejímu ničení.

Srovnání maximální velikosti ozonové díry
Zdroj: Copenicus

Podle služby Copernicus vědci stále zkoumají faktory, které v tomto desetiletí ovlivňují plochu a délku trvání zkoumaného narušení v této vrstvě plynu. Vedle lidských aktivit měly na stav ozonové vrstvy vliv i některé meteorologické jevy či mohutná exploze sopky Hunga Tonga v roce 2022.

Vrstva ozonu chrání Zemi před rakovinotvorným ultrafialovým zářením ze Slunce. Rychlý úbytek tohoto plynu, a to zejména na pólech, vědci pozorovali zejména v 80. letech minulého století.

Situace se ale zlepšila díky Montrealskému protokolu z roku 1987, jenž prakticky zastavil výrobu látek, které ozonu škodí. Šlo mimo jiné o freony, které se používaly například v tlakových sprejích nebo jako chladicí média v ledničkách.

Vývoj velikosti ozonové díry
Zdroj: Copernicus

Ozonová vrstva se podle nynějších zjištění obnovuje pomalu. Celosvětové průměrné množství ozonu ve výšce třicet kilometrů v atmosféře se nevrátí na úroveň před rokem 1980 dříve než v roce 2040. Ještě déle bude trvat zacelování ozonové vrstvy na obou pólech.

Nad Arktidou se má stav ozonu vrátit na normální úroveň kolem roku 2045, zatímco nad Antarktidou, kde je ozon tak řídký, že se ve vrstvě každoročně objevuje obrovská díra, se zacelení očekává až kolem roku 2066.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Geologové přinesli další důkazy, že se Afrika roztrhne

Podoba kontinentů není neměnná. Před miliardami let byla Země jediným světadílem, od té doby se mnohokrát tvář světa proměnila. Tyto procesy probíhají i nadále, ale jsou nesmírně pomalé, proto se jen špatně odhalují. Teď se to podařilo oxfordským vědcům v případě Afriky.
před 17 hhodinami

Mrkání černých děr popsal brněnský student

V odborném časopise Astronomy and Astrophysics vyšla vědecká studie, kterou napsali brněnští vědci. Analyzovali v ní pozoruhodné „pomrkávání“ aktivních galaktických jader, jež může nabídnout pohled do míst, kam se jinak astronomům dívá zatím jen nesmírně obtížně.
před 20 hhodinami

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
včera v 00:09

Česko spustilo svou AI Factory. Pomůže firmám i státu

V národním superpočítačovém centru IT4Innovations v Ostravě zahájil provoz první český uzel evropské infrastruktury pro umělou inteligenci a superpočítače (CZAI). Nabídne výpočetní kapacity i podpůrné služby pro firmy, vědce nebo veřejnou správu. Součástí projektu za zhruba miliardu korun bude také pořízení nového superpočítače.
12. 5. 2026
Načítání...