Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.

Japonský glaciolog Jošinori Iizuka, oblečený do oranžové zimní bundy, vstupuje do chladicí komory Hokkaidské univerzity. V místnosti s teplotou okolo minus padesáti stupňů Celsia odebírá vzorek ledovce z Tádžikistánu, který byl získán v rámci mezinárodního projektu zaměřeného na pochopení, proč tamní ledovce odolávají rychlému tání pozorovanému jinde ve světě, napsala agentura AFP.

„Kdybychom dokázali pochopit mechanismus, který stojí za nárůstem objemu ledu v této oblasti, mohli bychom tyto poznatky využít k ochraně všech ostatních ledovců na světě,“ věří profesor z Hokkaidské univerzity a ukazuje vzorek ledu o velikosti pěsti. „V ideálním případě by to mohlo dokonce pomoci jejich regeneraci,“ dodává. „Možná je to příliš ambiciózní, ale doufám, že naše studie lidem pomůže.“

V září odebrali vědci, včetně Iizuky, dva vzorky z jádra ledovce v pohoří Pamír v Tádžikistánu, v nadmořské výšce 5810 metrů. Jde o jedinou hornatou oblast na planetě, kde ledovce nejen odolávají tání, ale dokonce mírně rostou. Jev je známý jako „pamírsko-karákóramská anomálie“.

Led, který nehraje podle pravidel

Každý ze získaných vzorků byl odebrán z plochy o délce přibližně 105 metrů na délku. První vzorek byl odeslán do laboratoře Hokkaidské univerzity, kde se Iizuka společně s dalšími vědci snaží porozumět tomu, proč a jak ledovec odolal tání. Druhý z nich bude uchován v podzemním trezoru nadace Ice Memory na Antarktidě, která expedici podpořila společně se Švýcarským polárním institutem.

Někteří vědci pamírsko-karákóramskou anomálii připisují chladnému klimatu nebo zvýšené spotřebě vody v zemědělství v sousedním Pákistánu. To podle vědců generuje více vodní páry, která má za následek růst ledu.

Odebrané vzorky z ledovce však nabízejí první příležitost k vědeckému výzkumu tohoto jevu. „Informace z minulosti jsou klíčové,“ zdůrazňuje Iizuka. „Pochopením příčin neustálého hromadění sněhu od minulosti až po současnost můžeme objasnit, proč ledovec narůstal a dále narůstá,“ dodal.

Od listopadu, kdy vzorky dorazily do Japonska, jeho tým pracuje v chladicích komorách na analýze hustoty, orientace sněhových zrn a struktury ledových vrstev. Získaný led vypráví příběh o povětrnostních podmínkách v průběhu desetiletí, ba i staletí. Průhledná vrstva ledu naznačuje teplé období, kdy ledovec tál před opětovným zamrznutím, zatímco tenká vrstva naznačuje zhutněný sníh, což je užitečné pro odhad srážek. Stopy sopečného materiálu zase slouží jako časové značky.

Vědci doufají, že naleznou stopy staré až deset tisíc let, nebo dokonce starší, a to navzdory tomu, že velká část ledovce roztála při oteplení, které nastalo před asi šesti tisíci lety. Starověký led by mohl podle Iizuka určit, jaký druh sněhu v této oblasti padal před deseti tisíci lety a co obsahoval. „Mohli bychom studovat, kolik a jaké typy jemných částic byly v atmosféře během doby ledové. Opravdu doufám, že tam nějaký starodávný led je,“ dodal profesor.

Analýza trvá roky

Práce prozatím postupuje pomalu. Členové vědeckého týmu, jako je student univerzity Sora Jaginuma, pečlivě rozřezávají vzorek ledu na menší části. „Jádro ledovce je mimořádně cenné,“ zdůrazňuje Jaginuma. „Z tohoto jediného jádra provádíme řadu chemických a fyzikálních analýz,“ upřesňuje student. Vědecký tým doufá, že první výsledky zveřejní příští rok, řekl Iizuka.

Analýzy na Hokkaidské univerzitě však odhalí pouze některá tajemství ledu. S dalšími vzorky uloženými na Antarktidě bude možný další výzkum, například k určení, jak těžba historicky ovlivňovala kvalitu ovzduší, teplotu a srážky v regionu. „Můžeme pochopit, jak se životní prostředí Země vyvíjelo v reakci na činnost člověka,“ říká Iizuka.

V důsledku globálního oteplování způsobeného člověkem mizí každý rok tisíce ledovců a v příštích několika desetiletích tento trend bude pokračovat, uvádí studie zveřejněná v časopise Nature Climate Change. Vědci tvrdí, že pouze omezení oteplování může účinně zpomalit tání ledovců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česká studentka se stala vítězkou světové olympiády v astronomii a astrofyzice

Česká výprava zaznamenala mimořádný úspěch na 5. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory (IOAA-jr), která se konala v Thajsku. Přiváží domů jednu zlatou, dvě stříbrné a jednu bronzovou medaili a jedno čestné uznání. Hlavním úspěchem ale je, že absolutní vítězkou soutěže se stala Viktorie Snášelová, která získala také ocenění za nejlepší výsledek v teoretickém kole a cenu pro nejlepší dívku soutěže.
před 17 hhodinami

Polární vír opravdu slábne, ukazují data. Rozpad může nastat do 20. listopadu

Rozpad polárního víru letos zřejmě nastane dříve, než kdykoliv předtím v dějinách měření. Přineslo by to vpád studeného vzduchu, zatím ale není jasné, kam konkrétně.
před 18 hhodinami

USA mají letos už dvakrát víc případů spalniček než za celý loňský rok

Spojené státy letos zaznamenaly nejvíce případů spalniček od roku 1991. Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) uvedlo, že potvrzených případů je už 5182, přičemž pouze osmnáct připadá na zahraniční návštěvníky USA. Pro srovnání – za celý minulý rok bylo v zemi evidováno 2289 případů.
před 19 hhodinami

Celoživotní léky na autoimunitní nemoci selhávají, vědci testují nové terapie

Vědci zkoušejí revoluční přístup k léčbě revmatoidní artritidy, roztroušené sklerózy, lupusu a dalších závažných autoimunitních onemocnění, a to přeprogramováním narušeného imunitního systému pacientů, píše agentura AP.
před 21 hhodinami

AI průmysl by měl být regulován stejně jako léčiva nebo jádro, říká pro Bilanci analytik Brakel

Nejpokročilejší nástroje umělé inteligence nahrazují činnost člověka v řadě oblastí. Do vývoje generativní AI a cestě k superinteligenci jen letos míří rekordní bilion dolarů (přes 21,6 bilionu korun). Objevují se ale také první závažné incidenty, kdy agenti AI jednají mimo stanovené mantinely. Vývoji AI se věnuje nová epizoda pořadu ČT Bilance s podtitulem Na prahu AI apokalypsy. Tento díl odvysílá ČT1 od 22:15. AI průmysl by měl být regulován stejně jako léčiva nebo jaderná energetika, říká v rozhovoru analytik Future of Life Institutu Mark Brakel.
před 23 hhodinami

Česká firma navrhla letoun, který má vynášet náklad na hranici vesmíru

Rychlostí až 4300 kilometrů za hodinu by měl doletět na hranici vesmírného prostoru, tam by měl vyložit náklad a pak se vrátit na Zemi, kde přistane na běžném letišti. Autoři nového českého projektu věří, že by jejich stroj mohl létat už od roku 2032.
včera v 06:30‌‌

Obrněný obojživelník vládl dnu pravěkých oceánů. Fosilie našli v Číně

Před 237 miliony lety žil v pravěkých mořích na území dnešní Číny predátor, o němž až doposud věda nevěděla. Teď ho popsali paleontologové v odborném časopise Nature. Zjistili, že byl velmi výjimečný.
8. 11. 2026‌‌

Na jihozápadě USA se kvůli záplavám a dešťům hroutí pouštní památky

Na úsecích náhorní pouště na severozápadě Nového Mexika v USA matka příroda pomocí větru, deště a plynutí času vytvarovala nadpozemské tvary, napsala agentura AP. Masivní kamenné desky vzdorují gravitaci a balancují na štíhlých hliněných podstavcích, zatímco některé pískovcové sloupy připomínají krajku, kterou roční období důkladně vymlela.
7. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.