Ledovce

Za katastrofickým sesuvem hornin a ledu, k němuž došlo minulý měsíc na hranici Nepálu a Číny, stála kombinace geologických a klimatických faktorů, popisuje analýza vědců z organizace World Weather Attribution, kteří spolupracovali s několika mezinárodními glaciology neboli experty na ledovce. Klimatické faktory byly podle zprávy ovlivněné desetiletími klimatické změny způsobené spalováním fosilních paliv.

Specialisté z gruzínské Národní agentury pro životní prostředí provedli další kolo monitoringu v ledovcových údolích po celé zemi. Cílem studie je posoudit rizika spojená s ledovci, určit potenciálně ohrožené oblasti a sledovat změny procesů probíhajících v ledovcových údolích.

Počet obětí ničivých záplav v Nepálu a Tibetu dosáhl 1003 poté, co nepálské úřady v úterý zveřejnily aktualizovanou bilanci s 987 mrtvými, píše agentura AFP. Poslední údaje z čínské strany uváděly šestnáct obětí v Tibetu.

Na nejméně 788 vzrostl počet mrtvých po ničivé bleskové povodni, která ve středu zasáhla sever Nepálu. Podle agentury Reuters to uvedl nepálský úřad pro zvládání katastrof. V sousedním Tibetu, který povodeň také zasáhla, zahynulo podle čínských úřadů přinejmenším šestnáct lidí.

Hlavní příčinou ničivé povodňové vlny, která v Nepálu připravila o život stovky lidí, je kolaps ledovce, na který se zřítil obrovský skalní masiv. Záchranáři dál pátrají po pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti zemí.

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.

Závěr týdne přinese do Česka teploty kolem 36 stupňů, v mnoha částech Evropy se ale už připravují na mnohem horší dopady – dlouhou vlnu veder, která se může táhnout řadu dní a může obsahovat i takzvané supertropické noci.

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?

Mezinárodní tým vědců pod vedením Marka Stibala a jeho týmu kryosférické ekologie (CryoEco) z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy přinesl v nové studii důkaz o původu metanu, který se uvolňuje zpod Grónského ledovce. Je jím rozklad organické hmoty nahromaděné během teplejšího období, které skončilo před zhruba čtyřmi tisíci lety. Výsledky studie tak ukazují, že Grónský ledovec je velmi citlivý i k poměrně mírným a krátkým změnám klimatu.

V červenci a srpnu roku 2024 vrcholila na Antarktidě zima. Během těchto měsíců téměř úplné temnoty klesají teploty hluboko pod třicet pod nulu. Jenže toho roku se východ kontinentu na dva týdny ohřál až o osmadvacet stupňů Celsia. Skupina klimatologů teď prokázala, že nešlo jen o neobvyklý výstřelek počasí, ale jednalo se o vzácnou atmosférickou poruchu, zesílenou klimatickými změnami způsobenými člověkem. Naznačuje to, co by se v příštích desetiletích mohlo stát běžnějším jevem.

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.

Oficiální vědecká zpráva pro britskou vládu ukazuje, na jaké scénáře se Spojené království musí připravit ohledně klimatické změny. Dosavadní adaptační opatření jsou podle ní nedostatečná, týkají se totiž zatím jen scénářů oteplení do dvou stupňů Celsia. Možný je ale ještě extrémnější vývoj.

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.

Pouhých padesát hodin po startu do vesmíru začal nový evropský satelit Sentinel posílat data o Zemi. Díky špičkovému radaru přináší vědcům zásadní informace o změnách světa.

Dno oceánu kolem Antarktidy připomíná mimozemský svět. Obývají ho tvorové nepřipomínající nic z pozemského povrchu, kteří využívají tamních jedinečných podmínek. Tým japonských vědců teď zmapoval víc než dva tisíce organismů, pořídil tisíce fotografií a desítky hodin videa. Popsal asi tři desítky doposud neznámých tvorů.

Země se podle zprávy 160 vědců z celého světa dostává do nové reality. Report o klimatických bodech zlomu varuje především před jedním z nich. Tím je bělení korálů, z nichž je postižených asi osmdesát procent, což ohrožuje schopnost těchto organismů přežít.

Švýcarské ledovce se letos potýkají s obrovskou mírou tání, kvůli dopadům globálního oteplování ztratily tři procenta svého objemu, uvedla glaciologická síť GLAMOS, která sleduje ubývání ledovců ve švýcarských Alpách. Jedná se podle ní o čtvrtý nejvyšší roční úbytek v historii měření. Za posledních deset let se ledovce v nejvyšším evropském pohoří zmenšily o čtvrtinu.

Íránský prezident Masúd Pezeškján varoval, že kvůli kritickému nedostatku vody, s nímž se potýká velká část země včetně metropole Teheránu, nelze jako nouzové řešení vyloučit ani přemístění hlavního města. Informovala o tom agentura DPA. Podle ní mnoho obyvatel zhruba 15milionovou metropoli už opustilo a odešlo na sever na pobřeží Kaspického moře, kde problémy se zásobováním vodou zatím nejsou.

Když tají ledovce, voda z nich protéká pod hory. Tam může narušovat stabilitu podloží a způsobovat tak zemětřesení. Vědci teď pro tuto hypotézu přinesli celou řadu důkazů.

Čeští vědci se ve svém výzkumu na Antarktidě zaměřují především na dlouhodobé sledování vlivu klimatické změny na místní ekosystémy. V poslední sezoně zkoumali například dopady znečištění ledovců a mikrobiologickou rozmanitost ohroženou rychlým vysycháním kontinentu. Příprava na další expedici začala v květnu.