Kvete turistika poslední příležitosti. Lidé chtějí vidět ledovce, než zmizí

V jednom z největších evropských národních parků v srpnu zahynul americký turista, když se nad ním propadl strop ledové jeskyně. Jeho přítelkyně vyvázla se zraněními. Nehodu, která se odehrála na Islandu, sice nejde přímo spojit se změnou klimatu, ale zvyšující se teploty a ústup ledovců zpopularizovaly novou formu cestování – takzvanou turistiku poslední příležitosti, napsal list The New York Times.

Stále více lidí spěchá za ledovými přírodními krásami dřív, než roztají, a místa jako Island díky tomu těží z rozkvětu turismu. Na ledovcové túry se na ostrovním státě na severu Evropy každoročně vydává na půl milionu lidí, uvádí Elin Sigurveigová Sigurdardottirová, šéfka agentury Icelandic Mountain Guides (Islandští horští průvodci). Ta provozuje výlety na ledovec v národním parku Vatnajökull, kde zahynul zmíněný americký turista.

Pár ze Spojených států byl na pěším průzkumu ledovce Breidamerkurjökull, který je proslulý svými jasně modrými ledovými jeskyněmi utvořenými tající vodou. Správa národního parku po incidentu ledovcové túry pozastavila, aby celou událost prošetřila.

„Je to dobrý příklad důsledků klimatické změny na ledovcovou turistiku,“ řekl k nehodě geograf Emmanuel Salim z univerzity ve francouzském Toulouse. Odborníci jako on se domnívají, že když teď ledovcová turistika získává na popularitě, může to vyžadovat větší ochranu výletníků.

Mizející ledovce s sebou přinášejí možná nebezpečí. Například jsou kvůli tání náchylnější ke kolapsu. Moréna ledovce, což je val složený z hornin a půdy, může být kvůli tání ledu nestabilní a způsobit nebezpečné sesuvy půdy.

Turističtí průvodci proto podle Salima pracují na adaptačních strategiích, aby se jejich agentury nezavřely. Častěji mimo jiné udržují turistické stezky, mosty, schody a zábradlí na přístupu k ledovci. Na jeho povrch se někdy umisťují izolační přikrývky, aby se snížila rychlost tání, zejména v blízkosti ledových jeskyní.

Prohlídky „zlatých dolů“ i v létě

Těmto jeskyním, které zpopularizovaly snímky zveřejněné na sociálních sítích, přezdívají islandští průvodci „zlaté doly“. Extrémní horko ale může části jeskyní destabilizovat. Prohlídky, které byly dříve běžné spíše v zimě, se rozšířily i do léta. Letní teploty na Islandu stoupají s tím, jak se Země otepluje, což je z velké části způsobeno spalováním fosilních paliv.

A čím víc lidí do jeskyní chodí, tím víc se zvyšuje riziko nehod.

„Přichází více outdoorových nadšenců, ale ledovce jsou také více nestabilní, než bývaly,“ míní Trevor Kreznar, generální ředitel Exit Glacier Guides z národního parku Kenai Fjords na Aljašce. „Kdyby bylo jen víc lidí, ale ledovce by zůstaly stejné jako v 80. letech, nebyl by to tak velký problém,“ dodal.

Průvodci obvykle hodnotí stav ledovců na základě svých zkušeností, ale s tím, jak klimatické změny ovlivňují dynamické prostředí ledovce, je jejich expertiza složitější, upozorňuje Johannes Theodorus Welling, odborník na ledovcovou turistiku z Islandské univerzity.

„Můžou nastat nové události, které se nikdy v minulosti nestaly,“ domnívá se Welling. Taková rizika si mohou vyžádat systém včasného varování pro kolaps ledovce nebo pohotovostní plány pro záchranáře.

„Svým klientům vždy říkám: 'Lidé neumírají na ledovci, ale pod ledovcem',“ prohlásil Kreznar o jeskyních.

Riziková turistika

Firma IceWalks, která organizuje výlety na ledovec Athabasca v národním parku Jasper v kanadské Albertě, musí podle svého majitele Corina Lohmanna kvůli tání dvakrát až třikrát za sezonu měnit trasy k úpatí ledovce. Cesty také v posledních letech ovlivnily lesní požáry včetně toho, který letos v létě přístup k ledovci uzavřel. Bez uzavírek by letošní rok byl tím nejvytíženějším od založení společnosti v roce 1985, zmínil Lohmann. Růst ale podle něj nebude trvat dlouho.

„Doba trvanlivosti tohoto trendu vyprší v následujících třiceti až padesáti letech – a možná i dřív,“ odhaduje Lohmann. I když jeho společnost ledovcové túry nenabízí jako turistiku poslední příležitosti, na dopady klimatické změny na ledovce i tak upozorňuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jak se svět blíží ke katastrofickým klimatickým jevům, rozebírá agentura AP

Agentura AP varuje v rozsáhlém textu před příliš optimistickým pohledem na katastrofální události současnosti i vykreslováním budoucnosti pozitivními scénáři.
před 9 hhodinami

V hlubinách ostravsko-karvinských dolů objevili geologové králíkit

V ostravsko-karvinských dolech objevili odborníci dosud neznámý minerál. Pojmenovali ho po českém geologovi Jiřímu Králíkovi, nese tak jméno králíkit. Minerál je natolik drobný, že ho nelze pozorovat ani běžným optickým mikroskopem, k jeho popisu proto museli využít několik specializovaných metod, uvedli zástupci olomoucké přírodovědecké fakulty, kteří se na výzkumu podíleli s odborníky z olomouckého vysokoškolského ústavu CATRIN, ostravské univerzity, ale i ze zahraničí.
před 11 hhodinami

Ruský dron řízený AI zabil tři civilisty. Brzo to bude jako ve filmu Terminátor, varují Ukrajinci

Američtí novináři popsali první případ, kdy umělá inteligence (AI) v dronu připravila o život lidi. Byli to tři ukrajinští civilisté, na které ruská zbraň vybavená pokročilým algoritmem zaútočila v Záporoží.
před 12 hhodinami

Osm miliard let na cestě. Dalekohledy zachytily záblesk vzdálené galaxie

Dalekohledy LST-1 a MAGIC na Kanárských ostrovech zachytily záření, které letělo vesmírem déle, než existuje Slunce a Země. Vyslalo ho aktivní galaktické jádro poháněné obří černou dírou, popsali čeští vědci, kteří se na objevu podíleli.
před 13 hhodinami

Záhadná nemoc zabíjí keňské slony, zvířata trpí ochrnutím

Nejméně devatenáct slonů uhynulo od června v jižní Keni na záhadné onemocnění, jehož příčinu se dosud nepodařilo zjistit. Zvířata trpí mimo jiné částečným ochrnutím a mají potíže se postavit. Keňská služba pro ochranu přírody (KWS) původně upozornila na vysoké koncentrace kyanidu v tělech uhynulých slonů a možnost otravy pesticidy, někteří odborníci ale tuto teorii zpochybňují. Informovala o tom agentura AFP.
před 14 hhodinami

Invazní sršeň asijskou zaznamenali na Mělnicku. Hnízdo se zatím nenašlo

V Liběchově na Mělnicku se v červenci a počátkem srpna opakovaně objevil jeden jedinec sršně asijské. Jde o invazní druh, který představuje významné riziko především pro včelstva a volně žijící hmyz. Pátrání po dalších jedincích nebo hnízdě bylo zatím neúspěšné. Není jasné, jestli se v okolí Liběchova vyskytuje hnízdo, anebo jde o dovezeného osamoceného jedince. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR prosí veřejnost o pomoc s hlášením výskytů tohoto druhu.
24. 8. 2026

„Pluto je mrtvé,“ zaznělo před dvaceti lety v Praze. Osudnou se mu stala Xena

Pluto už není planetou dvacet let. Rozhodli o tom vědci na kongresu, který se konal v Praze a přinesl přesvědčivé argumenty pro jeho vyřazení a současně vytvoření zcela nové kategorie vesmírných těles.
24. 8. 2026

Obří gigantopithekové byli podobnější lidem, než se myslelo

Moderní věda toho zjistila v posledních letech o pravěkých předcích člověka už tolik, že to bourá konstrukce jejich řazení. Vlivný vědecký časopis navrhuje, že by se měly kategorie přestavět – a mohlo by se to týkat i záhadných obřích gigantopitheků.
24. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.