Kvete turistika poslední příležitosti. Lidé chtějí vidět ledovce, než zmizí

V jednom z největších evropských národních parků v srpnu zahynul americký turista, když se nad ním propadl strop ledové jeskyně. Jeho přítelkyně vyvázla se zraněními. Nehodu, která se odehrála na Islandu, sice nejde přímo spojit se změnou klimatu, ale zvyšující se teploty a ústup ledovců zpopularizovaly novou formu cestování – takzvanou turistiku poslední příležitosti, napsal list The New York Times.

Stále více lidí spěchá za ledovými přírodními krásami dřív, než roztají, a místa jako Island díky tomu těží z rozkvětu turismu. Na ledovcové túry se na ostrovním státě na severu Evropy každoročně vydává na půl milionu lidí, uvádí Elin Sigurveigová Sigurdardottirová, šéfka agentury Icelandic Mountain Guides (Islandští horští průvodci). Ta provozuje výlety na ledovec v národním parku Vatnajökull, kde zahynul zmíněný americký turista.

Pár ze Spojených států byl na pěším průzkumu ledovce Breidamerkurjökull, který je proslulý svými jasně modrými ledovými jeskyněmi utvořenými tající vodou. Správa národního parku po incidentu ledovcové túry pozastavila, aby celou událost prošetřila.

„Je to dobrý příklad důsledků klimatické změny na ledovcovou turistiku,“ řekl k nehodě geograf Emmanuel Salim z univerzity ve francouzském Toulouse. Odborníci jako on se domnívají, že když teď ledovcová turistika získává na popularitě, může to vyžadovat větší ochranu výletníků.

Mizející ledovce s sebou přinášejí možná nebezpečí. Například jsou kvůli tání náchylnější ke kolapsu. Moréna ledovce, což je val složený z hornin a půdy, může být kvůli tání ledu nestabilní a způsobit nebezpečné sesuvy půdy.

Turističtí průvodci proto podle Salima pracují na adaptačních strategiích, aby se jejich agentury nezavřely. Častěji mimo jiné udržují turistické stezky, mosty, schody a zábradlí na přístupu k ledovci. Na jeho povrch se někdy umisťují izolační přikrývky, aby se snížila rychlost tání, zejména v blízkosti ledových jeskyní.

Prohlídky „zlatých dolů“ i v létě

Těmto jeskyním, které zpopularizovaly snímky zveřejněné na sociálních sítích, přezdívají islandští průvodci „zlaté doly“. Extrémní horko ale může části jeskyní destabilizovat. Prohlídky, které byly dříve běžné spíše v zimě, se rozšířily i do léta. Letní teploty na Islandu stoupají s tím, jak se Země otepluje, což je z velké části způsobeno spalováním fosilních paliv.

A čím víc lidí do jeskyní chodí, tím víc se zvyšuje riziko nehod.

„Přichází více outdoorových nadšenců, ale ledovce jsou také více nestabilní, než bývaly,“ míní Trevor Kreznar, generální ředitel Exit Glacier Guides z národního parku Kenai Fjords na Aljašce. „Kdyby bylo jen víc lidí, ale ledovce by zůstaly stejné jako v 80. letech, nebyl by to tak velký problém,“ dodal.

Průvodci obvykle hodnotí stav ledovců na základě svých zkušeností, ale s tím, jak klimatické změny ovlivňují dynamické prostředí ledovce, je jejich expertiza složitější, upozorňuje Johannes Theodorus Welling, odborník na ledovcovou turistiku z Islandské univerzity.

„Můžou nastat nové události, které se nikdy v minulosti nestaly,“ domnívá se Welling. Taková rizika si mohou vyžádat systém včasného varování pro kolaps ledovce nebo pohotovostní plány pro záchranáře.

„Svým klientům vždy říkám: 'Lidé neumírají na ledovci, ale pod ledovcem',“ prohlásil Kreznar o jeskyních.

Riziková turistika

Firma IceWalks, která organizuje výlety na ledovec Athabasca v národním parku Jasper v kanadské Albertě, musí podle svého majitele Corina Lohmanna kvůli tání dvakrát až třikrát za sezonu měnit trasy k úpatí ledovce. Cesty také v posledních letech ovlivnily lesní požáry včetně toho, který letos v létě přístup k ledovci uzavřel. Bez uzavírek by letošní rok byl tím nejvytíženějším od založení společnosti v roce 1985, zmínil Lohmann. Růst ale podle něj nebude trvat dlouho.

„Doba trvanlivosti tohoto trendu vyprší v následujících třiceti až padesáti letech – a možná i dřív,“ odhaduje Lohmann. I když jeho společnost ledovcové túry nenabízí jako turistiku poslední příležitosti, na dopady klimatické změny na ledovce i tak upozorňuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
před 10 hhodinami

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
před 12 hhodinami

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
před 16 hhodinami

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
před 18 hhodinami

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 19 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
2. 7. 2026

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
2. 7. 2026

Evropský pohled