Kvete turistika poslední příležitosti. Lidé chtějí vidět ledovce, než zmizí

V jednom z největších evropských národních parků v srpnu zahynul americký turista, když se nad ním propadl strop ledové jeskyně. Jeho přítelkyně vyvázla se zraněními. Nehodu, která se odehrála na Islandu, sice nejde přímo spojit se změnou klimatu, ale zvyšující se teploty a ústup ledovců zpopularizovaly novou formu cestování – takzvanou turistiku poslední příležitosti, napsal list The New York Times.

Stále více lidí spěchá za ledovými přírodními krásami dřív, než roztají, a místa jako Island díky tomu těží z rozkvětu turismu. Na ledovcové túry se na ostrovním státě na severu Evropy každoročně vydává na půl milionu lidí, uvádí Elin Sigurveigová Sigurdardottirová, šéfka agentury Icelandic Mountain Guides (Islandští horští průvodci). Ta provozuje výlety na ledovec v národním parku Vatnajökull, kde zahynul zmíněný americký turista.

Pár ze Spojených států byl na pěším průzkumu ledovce Breidamerkurjökull, který je proslulý svými jasně modrými ledovými jeskyněmi utvořenými tající vodou. Správa národního parku po incidentu ledovcové túry pozastavila, aby celou událost prošetřila.

„Je to dobrý příklad důsledků klimatické změny na ledovcovou turistiku,“ řekl k nehodě geograf Emmanuel Salim z univerzity ve francouzském Toulouse. Odborníci jako on se domnívají, že když teď ledovcová turistika získává na popularitě, může to vyžadovat větší ochranu výletníků.

Mizející ledovce s sebou přinášejí možná nebezpečí. Například jsou kvůli tání náchylnější ke kolapsu. Moréna ledovce, což je val složený z hornin a půdy, může být kvůli tání ledu nestabilní a způsobit nebezpečné sesuvy půdy.

Turističtí průvodci proto podle Salima pracují na adaptačních strategiích, aby se jejich agentury nezavřely. Častěji mimo jiné udržují turistické stezky, mosty, schody a zábradlí na přístupu k ledovci. Na jeho povrch se někdy umisťují izolační přikrývky, aby se snížila rychlost tání, zejména v blízkosti ledových jeskyní.

Prohlídky „zlatých dolů“ i v létě

Těmto jeskyním, které zpopularizovaly snímky zveřejněné na sociálních sítích, přezdívají islandští průvodci „zlaté doly“. Extrémní horko ale může části jeskyní destabilizovat. Prohlídky, které byly dříve běžné spíše v zimě, se rozšířily i do léta. Letní teploty na Islandu stoupají s tím, jak se Země otepluje, což je z velké části způsobeno spalováním fosilních paliv.

A čím víc lidí do jeskyní chodí, tím víc se zvyšuje riziko nehod.

„Přichází více outdoorových nadšenců, ale ledovce jsou také více nestabilní, než bývaly,“ míní Trevor Kreznar, generální ředitel Exit Glacier Guides z národního parku Kenai Fjords na Aljašce. „Kdyby bylo jen víc lidí, ale ledovce by zůstaly stejné jako v 80. letech, nebyl by to tak velký problém,“ dodal.

Průvodci obvykle hodnotí stav ledovců na základě svých zkušeností, ale s tím, jak klimatické změny ovlivňují dynamické prostředí ledovce, je jejich expertiza složitější, upozorňuje Johannes Theodorus Welling, odborník na ledovcovou turistiku z Islandské univerzity.

„Můžou nastat nové události, které se nikdy v minulosti nestaly,“ domnívá se Welling. Taková rizika si mohou vyžádat systém včasného varování pro kolaps ledovce nebo pohotovostní plány pro záchranáře.

„Svým klientům vždy říkám: 'Lidé neumírají na ledovci, ale pod ledovcem',“ prohlásil Kreznar o jeskyních.

Riziková turistika

Firma IceWalks, která organizuje výlety na ledovec Athabasca v národním parku Jasper v kanadské Albertě, musí podle svého majitele Corina Lohmanna kvůli tání dvakrát až třikrát za sezonu měnit trasy k úpatí ledovce. Cesty také v posledních letech ovlivnily lesní požáry včetně toho, který letos v létě přístup k ledovci uzavřel. Bez uzavírek by letošní rok byl tím nejvytíženějším od založení společnosti v roce 1985, zmínil Lohmann. Růst ale podle něj nebude trvat dlouho.

„Doba trvanlivosti tohoto trendu vyprší v následujících třiceti až padesáti letech – a možná i dřív,“ odhaduje Lohmann. I když jeho společnost ledovcové túry nenabízí jako turistiku poslední příležitosti, na dopady klimatické změny na ledovce i tak upozorňuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 21 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 23 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...