Kvete turistika poslední příležitosti. Lidé chtějí vidět ledovce, než zmizí

V jednom z největších evropských národních parků v srpnu zahynul americký turista, když se nad ním propadl strop ledové jeskyně. Jeho přítelkyně vyvázla se zraněními. Nehodu, která se odehrála na Islandu, sice nejde přímo spojit se změnou klimatu, ale zvyšující se teploty a ústup ledovců zpopularizovaly novou formu cestování – takzvanou turistiku poslední příležitosti, napsal list The New York Times.

Stále více lidí spěchá za ledovými přírodními krásami dřív, než roztají, a místa jako Island díky tomu těží z rozkvětu turismu. Na ledovcové túry se na ostrovním státě na severu Evropy každoročně vydává na půl milionu lidí, uvádí Elin Sigurveigová Sigurdardottirová, šéfka agentury Icelandic Mountain Guides (Islandští horští průvodci). Ta provozuje výlety na ledovec v národním parku Vatnajökull, kde zahynul zmíněný americký turista.

Pár ze Spojených států byl na pěším průzkumu ledovce Breidamerkurjökull, který je proslulý svými jasně modrými ledovými jeskyněmi utvořenými tající vodou. Správa národního parku po incidentu ledovcové túry pozastavila, aby celou událost prošetřila.

„Je to dobrý příklad důsledků klimatické změny na ledovcovou turistiku,“ řekl k nehodě geograf Emmanuel Salim z univerzity ve francouzském Toulouse. Odborníci jako on se domnívají, že když teď ledovcová turistika získává na popularitě, může to vyžadovat větší ochranu výletníků.

Mizející ledovce s sebou přinášejí možná nebezpečí. Například jsou kvůli tání náchylnější ke kolapsu. Moréna ledovce, což je val složený z hornin a půdy, může být kvůli tání ledu nestabilní a způsobit nebezpečné sesuvy půdy.

Turističtí průvodci proto podle Salima pracují na adaptačních strategiích, aby se jejich agentury nezavřely. Častěji mimo jiné udržují turistické stezky, mosty, schody a zábradlí na přístupu k ledovci. Na jeho povrch se někdy umisťují izolační přikrývky, aby se snížila rychlost tání, zejména v blízkosti ledových jeskyní.

Prohlídky „zlatých dolů“ i v létě

Těmto jeskyním, které zpopularizovaly snímky zveřejněné na sociálních sítích, přezdívají islandští průvodci „zlaté doly“. Extrémní horko ale může části jeskyní destabilizovat. Prohlídky, které byly dříve běžné spíše v zimě, se rozšířily i do léta. Letní teploty na Islandu stoupají s tím, jak se Země otepluje, což je z velké části způsobeno spalováním fosilních paliv.

A čím víc lidí do jeskyní chodí, tím víc se zvyšuje riziko nehod.

„Přichází více outdoorových nadšenců, ale ledovce jsou také více nestabilní, než bývaly,“ míní Trevor Kreznar, generální ředitel Exit Glacier Guides z národního parku Kenai Fjords na Aljašce. „Kdyby bylo jen víc lidí, ale ledovce by zůstaly stejné jako v 80. letech, nebyl by to tak velký problém,“ dodal.

Průvodci obvykle hodnotí stav ledovců na základě svých zkušeností, ale s tím, jak klimatické změny ovlivňují dynamické prostředí ledovce, je jejich expertiza složitější, upozorňuje Johannes Theodorus Welling, odborník na ledovcovou turistiku z Islandské univerzity.

„Můžou nastat nové události, které se nikdy v minulosti nestaly,“ domnívá se Welling. Taková rizika si mohou vyžádat systém včasného varování pro kolaps ledovce nebo pohotovostní plány pro záchranáře.

„Svým klientům vždy říkám: 'Lidé neumírají na ledovci, ale pod ledovcem',“ prohlásil Kreznar o jeskyních.

Riziková turistika

Firma IceWalks, která organizuje výlety na ledovec Athabasca v národním parku Jasper v kanadské Albertě, musí podle svého majitele Corina Lohmanna kvůli tání dvakrát až třikrát za sezonu měnit trasy k úpatí ledovce. Cesty také v posledních letech ovlivnily lesní požáry včetně toho, který letos v létě přístup k ledovci uzavřel. Bez uzavírek by letošní rok byl tím nejvytíženějším od založení společnosti v roce 1985, zmínil Lohmann. Růst ale podle něj nebude trvat dlouho.

„Doba trvanlivosti tohoto trendu vyprší v následujících třiceti až padesáti letech – a možná i dřív,“ odhaduje Lohmann. I když jeho společnost ledovcové túry nenabízí jako turistiku poslední příležitosti, na dopady klimatické změny na ledovce i tak upozorňuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Střevní mikrobiom může souviset s rozvojem mentální anorexie, naznačuje český výzkum

Mikroorganismy ve střevech hrají významnou roli v rozvoji mentální anorexie. Jsou důležité také pro zotavení z tohoto závažného psychického onemocnění. O výsledcích studií vědkyň z Mikrobiologického ústavu Akademie věd informovala akademie v tiskové zprávě. S různými poruchami příjmu potravy, mezi které anorexie patří, se loni v Česku léčilo více než deset tisíc lidí. Od roku 2010 se jejich počet podle údajů ministerstva zdravotnictví téměř zdvojnásobil.
před 1 hhodinou

Experimentální vakcína výrazně snižuje riziko návratu melanomu

Očkovací látky na principu mRNA se nejvíc proslavily během pandemie covidu-19, od té doby ale vznikly i proti dalším nemocem. Teď oznámily dvě farmaceutické společnosti výsledky třetí fáze studie, která zkoumala účinnost proti rakovině.
před 1 hhodinou

V Číně objevili obří houbu „D-rex“. Vznikla ve světě zničeném asteroidem

Když něco živého zemře, vždy se v přírodě najde organismus, který toho využije. Doba masových vymírání tomu přeje. Jedno z těch největších nastalo asi před 65 miliony lety, kdy asteroid, který narazil do Země, způsobil vyhynutí dinosaurů a mnoha dalších forem života. Čínští vědci teď našli organismus, který se rozkladem po této katastrofě živil.
před 4 hhodinami

Dětská obezita způsobuje komplikace už v raném věku

Řecká Asociace nezávislých pediatrů Attiky zdůraznila potřebu včasného rozpoznání obezity u dětí a dospívajících a individuálního přístupu k její léčbě, který zahrnuje dlouhodobou péči a aktivní zapojení rodiny, a to v souvislosti s novými doporučeními Světové zdravotnické organizace (WHO) zveřejněnými 7. října.
24. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.