Kvete turistika poslední příležitosti. Lidé chtějí vidět ledovce, než zmizí

V jednom z největších evropských národních parků v srpnu zahynul americký turista, když se nad ním propadl strop ledové jeskyně. Jeho přítelkyně vyvázla se zraněními. Nehodu, která se odehrála na Islandu, sice nejde přímo spojit se změnou klimatu, ale zvyšující se teploty a ústup ledovců zpopularizovaly novou formu cestování – takzvanou turistiku poslední příležitosti, napsal list The New York Times.

Stále více lidí spěchá za ledovými přírodními krásami dřív, než roztají, a místa jako Island díky tomu těží z rozkvětu turismu. Na ledovcové túry se na ostrovním státě na severu Evropy každoročně vydává na půl milionu lidí, uvádí Elin Sigurveigová Sigurdardottirová, šéfka agentury Icelandic Mountain Guides (Islandští horští průvodci). Ta provozuje výlety na ledovec v národním parku Vatnajökull, kde zahynul zmíněný americký turista.

Pár ze Spojených států byl na pěším průzkumu ledovce Breidamerkurjökull, který je proslulý svými jasně modrými ledovými jeskyněmi utvořenými tající vodou. Správa národního parku po incidentu ledovcové túry pozastavila, aby celou událost prošetřila.

„Je to dobrý příklad důsledků klimatické změny na ledovcovou turistiku,“ řekl k nehodě geograf Emmanuel Salim z univerzity ve francouzském Toulouse. Odborníci jako on se domnívají, že když teď ledovcová turistika získává na popularitě, může to vyžadovat větší ochranu výletníků.

Mizející ledovce s sebou přinášejí možná nebezpečí. Například jsou kvůli tání náchylnější ke kolapsu. Moréna ledovce, což je val složený z hornin a půdy, může být kvůli tání ledu nestabilní a způsobit nebezpečné sesuvy půdy.

Turističtí průvodci proto podle Salima pracují na adaptačních strategiích, aby se jejich agentury nezavřely. Častěji mimo jiné udržují turistické stezky, mosty, schody a zábradlí na přístupu k ledovci. Na jeho povrch se někdy umisťují izolační přikrývky, aby se snížila rychlost tání, zejména v blízkosti ledových jeskyní.

Prohlídky „zlatých dolů“ i v létě

Těmto jeskyním, které zpopularizovaly snímky zveřejněné na sociálních sítích, přezdívají islandští průvodci „zlaté doly“. Extrémní horko ale může části jeskyní destabilizovat. Prohlídky, které byly dříve běžné spíše v zimě, se rozšířily i do léta. Letní teploty na Islandu stoupají s tím, jak se Země otepluje, což je z velké části způsobeno spalováním fosilních paliv.

A čím víc lidí do jeskyní chodí, tím víc se zvyšuje riziko nehod.

„Přichází více outdoorových nadšenců, ale ledovce jsou také více nestabilní, než bývaly,“ míní Trevor Kreznar, generální ředitel Exit Glacier Guides z národního parku Kenai Fjords na Aljašce. „Kdyby bylo jen víc lidí, ale ledovce by zůstaly stejné jako v 80. letech, nebyl by to tak velký problém,“ dodal.

Průvodci obvykle hodnotí stav ledovců na základě svých zkušeností, ale s tím, jak klimatické změny ovlivňují dynamické prostředí ledovce, je jejich expertiza složitější, upozorňuje Johannes Theodorus Welling, odborník na ledovcovou turistiku z Islandské univerzity.

„Můžou nastat nové události, které se nikdy v minulosti nestaly,“ domnívá se Welling. Taková rizika si mohou vyžádat systém včasného varování pro kolaps ledovce nebo pohotovostní plány pro záchranáře.

„Svým klientům vždy říkám: 'Lidé neumírají na ledovci, ale pod ledovcem',“ prohlásil Kreznar o jeskyních.

Riziková turistika

Firma IceWalks, která organizuje výlety na ledovec Athabasca v národním parku Jasper v kanadské Albertě, musí podle svého majitele Corina Lohmanna kvůli tání dvakrát až třikrát za sezonu měnit trasy k úpatí ledovce. Cesty také v posledních letech ovlivnily lesní požáry včetně toho, který letos v létě přístup k ledovci uzavřel. Bez uzavírek by letošní rok byl tím nejvytíženějším od založení společnosti v roce 1985, zmínil Lohmann. Růst ale podle něj nebude trvat dlouho.

„Doba trvanlivosti tohoto trendu vyprší v následujících třiceti až padesáti letech – a možná i dřív,“ odhaduje Lohmann. I když jeho společnost ledovcové túry nenabízí jako turistiku poslední příležitosti, na dopady klimatické změny na ledovce i tak upozorňuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 11 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 13 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 17 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
14. 1. 2026
Načítání...