Experti z různých vědních oborů jsou silně znepokojeni změnou klimatu. Řada z nich už změnila svůj životní styl nebo se zapojili do propagace a protestů a ještě více z nich je ochotno tak učinit v budoucnu. Ukázal to unikátní výzkum.
Obávají se a burcují k aktivitě, ukázal průzkum mezi vědci o klimatu
Studií a výzkumů o změně klimatu vycházejí desítky denně. Toto globální téma ovlivňuje většinu oblastí lidského života, takže to není nelogické. Ale jak na to reagují samotní vědci? Když píší o tom, jak negativně působí emise automobilů, snaží se sami jezdit méně? A jaké emocionální reakce v nich nové informace o oteplování planety vyvolávají?
V samotných studiích se to poznat nedá, tam autoři zachovávají emocionální neutralitu a nepromítají do nich své osobní postoje. Teď to ale popsal jiný výzkum, jehož autory z Amsterdamské univerzity zajímalo právě tohle. Tedy, jak vědci z celého světa vnímají právě probíhající změnu klimatu a jak na ni osobně reagují.
Výsledky studie vyšly v odborném časopise Nature Climate Change. „Změna klimatu představuje pro lidstvo existenční hrozbu,“ konstatuje Fabian Dablander z Institutu pro biodiverzitu a dynamiku ekosystémů, který výzkum vedl. „Abychom zajistili budoucnost, v níž se dá žít, musí si každý z nás položit otázku: Jak mohu v tomto klíčovém okamžiku lidských dějin nejlépe pomoci? Vědci mají dobré předpoklady k tomu, aby se podíleli na řešení klimatických změn nejen prováděním akademického výzkumu. O jejich širší angažovanosti v této problematice se ale ví jen málo. Proto vznikla naše studie, v níž jsme provedli kvantitativní a kvalitativní analýzu průzkumu mezi více než devíti tisíci vědci ze všech oborů, nejen z klimatologie.“
Vědci se změn obávají
Většina respondentů (83 procent) v průzkumu uvedla, že se změny klimatu obává „docela dost“ nebo „hodně“. Naprostá většina z nich (91 procent) je přesvědčena, že ke skutečnému řešení je zapotřebí zásadních změn v sociálních, politických a ekonomických systémech.
Většina respondentů (84 procent) si také myslí, že je třeba výrazně změnit osobní chování a životní styl. Mnoho z nich tvrdí, že sami už provedli významné změny ve svém životním stylu: méně jezdí autem (69 procent), méně létají (51 procent) a přešli na rostlinnou stravu (39 procent). Autoři tato vyjádření nemohli nijak ověřit, jde tedy jen o tvrzení vědců.
Většina oslovených vědců v průzkumu věří, že skupiny klimatických aktivistů mohou přinést pozitivní změny a že by se vědci měli více zapojit do obhajoby klimatu, a dokonce i do protestů. Část respondentů uvedla, že se už zapojila do obhajoby klimatu (29 procent), účastnila se legálních protestů (23 procent) a/nebo se dokonce zapojila do občanské neposlušnosti (10 procent). Přibližně polovina z nich prohlásila, že by byla ochotna se do některé z těchto aktivit zapojit i v budoucnu.
„Vlády a korporace stále dávají prázdné sliby, které ale bagatelizují úroveň změn, které jsou nutné, abychom zabránili klimatickému kolapsu,“ říká profesor psychologie na Kalifornské univerzitě v San Diegu a spoluautor studie Adam Aron. „Tato studie jasně ukazuje, že vědci ze všech oborů jsou velmi znepokojeni a volají po takové zásadní transformaci. Doufám, že to pomůže lidi probudit a zapojit se – vědců, kteří to dělají, je stále více.“
Načítání...
Devět tisíc
Výzkumníci ve své studii vybrali vzorek vědecké komunity tak, že rozeslali cílené e-maily více než 250 tisícům akademických pracovníků. Víc než devět tisíc z nich, kteří nakonec na průzkum odpověděli, pocházelo ze 115 zemí, ze všech akademických oborů a ze všech kariérních stupňů.
Výzkumníci připouštějí možnost, že se průzkumu mohli častěji účastnit vědci, kteří se již zabývali změnou klimatu, což by mohlo ovlivnit míru reprezentativnosti uváděných procentních údajů pro celou vědeckou komunitu.
