Více než stoletý vrak americké ponorky ukázaly nové záběry

Nahrávám video
Průzkum vraku ponorky F-1
Zdroj: Woods Hole Oceanographic Institution/Bruce Strickrott

Trvalo více než sto let, než se podařilo dostat k potopené americké ponorce, která při katastrofě v roce 1917 klesla do hloubky 400 metrů. Vědecká expedice přinesla záběry jejího vraku.

Námořníkům na palubě americké ponorky USS F-1 se 17. prosince 1917 stalo něco výrazně nepravděpodobného a současně smrtícího. V temných vodách u pobřeží San Diega došlo ke srážce s jinou ponorkou. Při katastrofě klesla F-1 do hlubin během pouhých několika sekund, devatenáct členů posádky při tom zahynulo, ale pět přežilo. Právě díky nim bylo možné najít místo, kde vrak leží.

Podmořští archeologové a další experti z Oceánografického institutu ve Woods Hole (WHOI) nyní pořídili velmi kvalitní snímky lodě, která je v překvapivě dobrém stavu. Experti se na začátku letošního roku sedmkrát vydali na místo, kde měl vrak ležet. Z paluby výzkumné lodi WHOI Atlantis spustili do hlubiny čtyř set metrů, tedy až na úplné dno, miniponorku Alvin, která pak oblast detailně prozkoumala. V daném místě americké námořnictvo na vrak narazilo už před půlstoletím, ale nemělo prostředky na to podrobněji ho prozkoumat.

Krátká kariéra vojenské ponorky

F-1 byla postavena v roce 1901 a spuštěna na vodu v roce 1911. Hned rok poté vytvořila nový rekord americké ponorkové flotily, když se ponořila do hloubky 84 metrů. O rok později měla první vážnější nehodu, při níž uvázla na mělčině a zahynuli přitom dva členové posádky, ale pak bez problémů fungovala několik dalších let ze základny na Honolulu – jejím hlavním úkolem bylo patrolovat v okolí Havaje.

Prošla modernizací, nikdy se ale nezapojila do válečného konfliktu a její kariéra skončila při vojenském cvičení ponorek u kalifornského pobřeží při výše popsané srážce s ponorkou F-3. Kdyby ji přečkala, nakonec by se mohla účastnit bojů, protože v té době už byly USA půl roku účastníky první světové války.

Na cestě k vraku

Nový výzkum vycházel z možností, které vědcům poskytují moderní technologie, zejména vylepšení kamer, jež jsou nyní schopné zachytit i dříve neviditelné detaily. „Hlavní roli při pořizování těchto nových snímků hrály pokročilá oceánská technologie a jednoduchá týmová práce,“ uvedl v prohlášení vedoucí skupiny Alvin z WHOI Bruce Strickrott. „Jakmile jsme vrak identifikovali a zjistili, že je bezpečné se do něj ponořit, mohli jsme pořídit dosud nevídané pohledy na ponorku.“

Nahrávám video
Průzkum vraku ponorky F-1
Zdroj: Woods Hole Oceanographic Institution/Bruce Strickrott

Tým použil vícepaprskové sonarové systémy na plavidlech Atlantis a Sentry k vytvoření map F-1 a okolních oblastí. Pak kamery s vysokým rozlišením na Alvinu pořídily fotografie a videa vraku. Tyto snímky vědci spojili dohromady a vytvořili podrobné 3D fotogrammetrické modely. Snímky ukázaly, že F-1 leží na mořském dně na pravém boku, obrácený k severozápadu a je pozoruhodně neporušený, prohlásil Strickrott pro časopis Live Science.

Expedice z vraku nic neodebírala, nechala ho pietně nedotčený. Kromě ponorky tato mise prozkoumala ještě jeden vrak, cvičný torpédový bombardér námořnictva, který se zřítil nedaleko v roce 1950.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 12 mminutami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 22 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
včera v 08:00

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...