Více než stoletý vrak americké ponorky ukázaly nové záběry

6 minut
Průzkum vraku ponorky F-1
Zdroj: Woods Hole Oceanographic Institution/Bruce Strickrott

Trvalo více než sto let, než se podařilo dostat k potopené americké ponorce, která při katastrofě v roce 1917 klesla do hloubky 400 metrů. Vědecká expedice přinesla záběry jejího vraku.

Námořníkům na palubě americké ponorky USS F-1 se 17. prosince 1917 stalo něco výrazně nepravděpodobného a současně smrtícího. V temných vodách u pobřeží San Diega došlo ke srážce s jinou ponorkou. Při katastrofě klesla F-1 do hlubin během pouhých několika sekund, devatenáct členů posádky při tom zahynulo, ale pět přežilo. Právě díky nim bylo možné najít místo, kde vrak leží.

Podmořští archeologové a další experti z Oceánografického institutu ve Woods Hole (WHOI) nyní pořídili velmi kvalitní snímky lodě, která je v překvapivě dobrém stavu. Experti se na začátku letošního roku sedmkrát vydali na místo, kde měl vrak ležet. Z paluby výzkumné lodi WHOI Atlantis spustili do hlubiny čtyř set metrů, tedy až na úplné dno, miniponorku Alvin, která pak oblast detailně prozkoumala. V daném místě americké námořnictvo na vrak narazilo už před půlstoletím, ale nemělo prostředky na to podrobněji ho prozkoumat.

Krátká kariéra vojenské ponorky

F-1 byla postavena v roce 1901 a spuštěna na vodu v roce 1911. Hned rok poté vytvořila nový rekord americké ponorkové flotily, když se ponořila do hloubky 84 metrů. O rok později měla první vážnější nehodu, při níž uvázla na mělčině a zahynuli přitom dva členové posádky, ale pak bez problémů fungovala několik dalších let ze základny na Honolulu – jejím hlavním úkolem bylo patrolovat v okolí Havaje.

Prošla modernizací, nikdy se ale nezapojila do válečného konfliktu a její kariéra skončila při vojenském cvičení ponorek u kalifornského pobřeží při výše popsané srážce s ponorkou F-3. Kdyby ji přečkala, nakonec by se mohla účastnit bojů, protože v té době už byly USA půl roku účastníky první světové války.

Na cestě k vraku

Nový výzkum vycházel z možností, které vědcům poskytují moderní technologie, zejména vylepšení kamer, jež jsou nyní schopné zachytit i dříve neviditelné detaily. „Hlavní roli při pořizování těchto nových snímků hrály pokročilá oceánská technologie a jednoduchá týmová práce,“ uvedl v prohlášení vedoucí skupiny Alvin z WHOI Bruce Strickrott. „Jakmile jsme vrak identifikovali a zjistili, že je bezpečné se do něj ponořit, mohli jsme pořídit dosud nevídané pohledy na ponorku.“

8 minut
Průzkum vraku ponorky F-1
Zdroj: Woods Hole Oceanographic Institution/Bruce Strickrott

Tým použil vícepaprskové sonarové systémy na plavidlech Atlantis a Sentry k vytvoření map F-1 a okolních oblastí. Pak kamery s vysokým rozlišením na Alvinu pořídily fotografie a videa vraku. Tyto snímky vědci spojili dohromady a vytvořili podrobné 3D fotogrammetrické modely. Snímky ukázaly, že F-1 leží na mořském dně na pravém boku, obrácený k severozápadu a je pozoruhodně neporušený, prohlásil Strickrott pro časopis Live Science.

Expedice z vraku nic neodebírala, nechala ho pietně nedotčený. Kromě ponorky tato mise prozkoumala ještě jeden vrak, cvičný torpédový bombardér námořnictva, který se zřítil nedaleko v roce 1950.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 3 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 17 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 20 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 22 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 23 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...