Více než stoletý vrak americké ponorky ukázaly nové záběry

Nahrávám video
Zdroj: Woods Hole Oceanographic Institution/Bruce Strickrott

Trvalo více než sto let, než se podařilo dostat k potopené americké ponorce, která při katastrofě v roce 1917 klesla do hloubky 400 metrů. Vědecká expedice přinesla záběry jejího vraku.

Námořníkům na palubě americké ponorky USS F-1 se 17. prosince 1917 stalo něco výrazně nepravděpodobného a současně smrtícího. V temných vodách u pobřeží San Diega došlo ke srážce s jinou ponorkou. Při katastrofě klesla F-1 do hlubin během pouhých několika sekund, devatenáct členů posádky při tom zahynulo, ale pět přežilo. Právě díky nim bylo možné najít místo, kde vrak leží.

Podmořští archeologové a další experti z Oceánografického institutu ve Woods Hole (WHOI) nyní pořídili velmi kvalitní snímky lodě, která je v překvapivě dobrém stavu. Experti se na začátku letošního roku sedmkrát vydali na místo, kde měl vrak ležet. Z paluby výzkumné lodi WHOI Atlantis spustili do hlubiny čtyř set metrů, tedy až na úplné dno, miniponorku Alvin, která pak oblast detailně prozkoumala. V daném místě americké námořnictvo na vrak narazilo už před půlstoletím, ale nemělo prostředky na to podrobněji ho prozkoumat.

Krátká kariéra vojenské ponorky

F-1 byla postavena v roce 1901 a spuštěna na vodu v roce 1911. Hned rok poté vytvořila nový rekord americké ponorkové flotily, když se ponořila do hloubky 84 metrů. O rok později měla první vážnější nehodu, při níž uvázla na mělčině a zahynuli přitom dva členové posádky, ale pak bez problémů fungovala několik dalších let ze základny na Honolulu – jejím hlavním úkolem bylo patrolovat v okolí Havaje.

Prošla modernizací, nikdy se ale nezapojila do válečného konfliktu a její kariéra skončila při vojenském cvičení ponorek u kalifornského pobřeží při výše popsané srážce s ponorkou F-3. Kdyby ji přečkala, nakonec by se mohla účastnit bojů, protože v té době už byly USA půl roku účastníky první světové války.

Na cestě k vraku

Nový výzkum vycházel z možností, které vědcům poskytují moderní technologie, zejména vylepšení kamer, jež jsou nyní schopné zachytit i dříve neviditelné detaily. „Hlavní roli při pořizování těchto nových snímků hrály pokročilá oceánská technologie a jednoduchá týmová práce,“ uvedl v prohlášení vedoucí skupiny Alvin z WHOI Bruce Strickrott. „Jakmile jsme vrak identifikovali a zjistili, že je bezpečné se do něj ponořit, mohli jsme pořídit dosud nevídané pohledy na ponorku.“

Nahrávám video
Zdroj: Woods Hole Oceanographic Institution/Bruce Strickrott

Tým použil vícepaprskové sonarové systémy na plavidlech Atlantis a Sentry k vytvoření map F-1 a okolních oblastí. Pak kamery s vysokým rozlišením na Alvinu pořídily fotografie a videa vraku. Tyto snímky vědci spojili dohromady a vytvořili podrobné 3D fotogrammetrické modely. Snímky ukázaly, že F-1 leží na mořském dně na pravém boku, obrácený k severozápadu a je pozoruhodně neporušený, prohlásil Strickrott pro časopis Live Science.

Expedice z vraku nic neodebírala, nechala ho pietně nedotčený. Kromě ponorky tato mise prozkoumala ještě jeden vrak, cvičný torpédový bombardér námořnictva, který se zřítil nedaleko v roce 1950.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Miliardy těles, biliony pixelů. Astronomové zveřejnili největší mapu vesmíru

Vědci dokončili jeden z nejambicióznějších vědeckých projektů současnosti – rozsáhlou mapu, která zachycuje tři čtvrtiny oblohy a většinu viditelných objektů na ní.
před 8 hhodinami

Při červnové vlně veder zemřelo v Česku více lidí, než je obvyklé

Český statistický úřad tento týden zveřejnil data o úmrtnosti za duben až červen. Čísla ukazují, kolik lidí umřelo v průběhu první letošní vlny veder na konci června, a zasazují je do kontextu úmrtí v celé Evropě ve stejném období.
před 8 hhodinami
Doporučujeme

Když zatmění měnilo dějiny. Tři příběhy, v nichž temnota ve dne ovlivnila historii

Zatímco v současnosti se zatmění Slunce chápe většinou už jen jako velký spektákl, tak v minulosti taková událost doslova „psala dějiny“.
8. 4. 2024Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Sopka Santorini chrlila stovky let masivní množství jedů. Přesto ji kolonizoval život

Vulkán Santorini ve Středozemním moři měl po tisíce let přes extrémně toxické podmínky velmi bujný ekosystém složený z organismů, které se dokázaly na toto prostředí adaptovat, ukázala studie.
před 13 hhodinami

Motýli se kvůli změně klimatu i intenzivnímu zemědělství přesouvají

Na lidmi způsobené klimatické změny reagují i motýli, v přírodě se přesouvají do jiných lokalit. Vadí jim vysoké teploty, sucho nebo třeba časný nástup oteplování po zimě. Vyplývá to z mezinárodní studie, na níž se podíleli i čeští experti. Analyzovali 1758 druhů motýlů ve 105 zemích. Zjistili, že osmdesát procent přesunů motýlů souvisí právě s klimatickými změnami.
před 15 hhodinami
Doporučujeme

Zatmění Slunce přinese „býčí rohy“ a dva soumraky. Jak se připravit?

Výjimečný souběh dvou zajímavých astronomických událostí se odehraje na obloze ve středu večer. Nejprve oblohu ztemní zatmění Slunce, jen aby ji poté rozzářily Slzy svatého Vavřince, neboli meteorický roj Perseidů. Přinášíme užitečné rady a informace.
11. 8. 2026

AI měla muži rezervovat cvičení. Hackla fitko a vyházela jiné zájemce

Australská média popsala další případ, kdy umělá inteligence (AI) splnila svůj úkol jinak než měla. Místo, aby jednoduše zařídila rezervaci v posilovně, napadla její server, změnila rezervační systém a vyřadila další zájemce.
11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.