Více než stoletý vrak americké ponorky ukázaly nové záběry

Nahrávám video
Zdroj: Woods Hole Oceanographic Institution/Bruce Strickrott

Trvalo více než sto let, než se podařilo dostat k potopené americké ponorce, která při katastrofě v roce 1917 klesla do hloubky 400 metrů. Vědecká expedice přinesla záběry jejího vraku.

Námořníkům na palubě americké ponorky USS F-1 se 17. prosince 1917 stalo něco výrazně nepravděpodobného a současně smrtícího. V temných vodách u pobřeží San Diega došlo ke srážce s jinou ponorkou. Při katastrofě klesla F-1 do hlubin během pouhých několika sekund, devatenáct členů posádky při tom zahynulo, ale pět přežilo. Právě díky nim bylo možné najít místo, kde vrak leží.

Podmořští archeologové a další experti z Oceánografického institutu ve Woods Hole (WHOI) nyní pořídili velmi kvalitní snímky lodě, která je v překvapivě dobrém stavu. Experti se na začátku letošního roku sedmkrát vydali na místo, kde měl vrak ležet. Z paluby výzkumné lodi WHOI Atlantis spustili do hlubiny čtyř set metrů, tedy až na úplné dno, miniponorku Alvin, která pak oblast detailně prozkoumala. V daném místě americké námořnictvo na vrak narazilo už před půlstoletím, ale nemělo prostředky na to podrobněji ho prozkoumat.

Krátká kariéra vojenské ponorky

F-1 byla postavena v roce 1901 a spuštěna na vodu v roce 1911. Hned rok poté vytvořila nový rekord americké ponorkové flotily, když se ponořila do hloubky 84 metrů. O rok později měla první vážnější nehodu, při níž uvázla na mělčině a zahynuli přitom dva členové posádky, ale pak bez problémů fungovala několik dalších let ze základny na Honolulu – jejím hlavním úkolem bylo patrolovat v okolí Havaje.

Prošla modernizací, nikdy se ale nezapojila do válečného konfliktu a její kariéra skončila při vojenském cvičení ponorek u kalifornského pobřeží při výše popsané srážce s ponorkou F-3. Kdyby ji přečkala, nakonec by se mohla účastnit bojů, protože v té době už byly USA půl roku účastníky první světové války.

Na cestě k vraku

Nový výzkum vycházel z možností, které vědcům poskytují moderní technologie, zejména vylepšení kamer, jež jsou nyní schopné zachytit i dříve neviditelné detaily. „Hlavní roli při pořizování těchto nových snímků hrály pokročilá oceánská technologie a jednoduchá týmová práce,“ uvedl v prohlášení vedoucí skupiny Alvin z WHOI Bruce Strickrott. „Jakmile jsme vrak identifikovali a zjistili, že je bezpečné se do něj ponořit, mohli jsme pořídit dosud nevídané pohledy na ponorku.“

Nahrávám video
Zdroj: Woods Hole Oceanographic Institution/Bruce Strickrott

Tým použil vícepaprskové sonarové systémy na plavidlech Atlantis a Sentry k vytvoření map F-1 a okolních oblastí. Pak kamery s vysokým rozlišením na Alvinu pořídily fotografie a videa vraku. Tyto snímky vědci spojili dohromady a vytvořili podrobné 3D fotogrammetrické modely. Snímky ukázaly, že F-1 leží na mořském dně na pravém boku, obrácený k severozápadu a je pozoruhodně neporušený, prohlásil Strickrott pro časopis Live Science.

Expedice z vraku nic neodebírala, nechala ho pietně nedotčený. Kromě ponorky tato mise prozkoumala ještě jeden vrak, cvičný torpédový bombardér námořnictva, který se zřítil nedaleko v roce 1950.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a intenzivní zemědělství ničí české ptactvo, upozorňují ornitologové

Každý rok v Česku ubude 1,6 procenta ptáků. Od roku 1982 se už jejich početnost snížila o 13,4 procenta, tento jev se stále zhoršuje. Upozorňuje na to Česká společnost ornitologická (ČSO) v nově vydané knize Stav ptactva v Česku 2026. Na téměř sto stranách popisuje, kolik je u nás ptáků a jak se jim daří, jakým problémům musí čelit a jaká jsou řešení.
před 2 hhodinami

Střevní mikrobiom může souviset s rozvojem mentální anorexie, naznačuje český výzkum

Mikroorganismy ve střevech hrají významnou roli v rozvoji mentální anorexie. Jsou důležité také pro zotavení z tohoto závažného psychického onemocnění. O výsledcích studií vědkyň z Mikrobiologického ústavu Akademie věd informovala akademie v tiskové zprávě. S různými poruchami příjmu potravy, mezi které anorexie patří, se loni v Česku léčilo více než deset tisíc lidí. Od roku 2010 se jejich počet podle údajů ministerstva zdravotnictví téměř zdvojnásobil.
před 5 hhodinami

Experimentální vakcína výrazně snižuje riziko návratu melanomu

Očkovací látky na principu mRNA se nejvíc proslavily během pandemie covidu-19, od té doby ale vznikly i proti dalším nemocem. Teď oznámily dvě farmaceutické společnosti výsledky třetí fáze studie, která zkoumala účinnost proti rakovině.
před 6 hhodinami

V Číně objevili obří houbu „D-rex“. Vznikla ve světě zničeném asteroidem

Když něco živého zemře, vždy se v přírodě najde organismus, který toho využije. Doba masových vymírání tomu přeje. Jedno z těch největších nastalo asi před 65 miliony lety, kdy asteroid, který narazil do Země, způsobil vyhynutí dinosaurů a mnoha dalších forem života. Čínští vědci teď našli organismus, který se rozkladem po této katastrofě živil.
před 8 hhodinami

Dětská obezita způsobuje komplikace už v raném věku

Řecká Asociace nezávislých pediatrů Attiky zdůraznila potřebu včasného rozpoznání obezity u dětí a dospívajících a individuálního přístupu k její léčbě, který zahrnuje dlouhodobou péči a aktivní zapojení rodiny, a to v souvislosti s novými doporučeními Světové zdravotnické organizace (WHO) zveřejněnými 7. října.
24. 10. 2026‌‌

Letošní vlny veder zabily v evropských městech 50 tisíc lidí, ukazuje model

Autoři nových výzkumů odhadují, že v městských oblastech v Evropě zemřelo během letošního dusného léta o 50 tisíc lidí více, než je běžné. Za dvě třetiny těchto úmrtí je podle nich zodpovědná klimatická změna. Tento údaj získaný pomocí modelování je podstatně vyšší než v předchozích nejhorších letech 2003 a 2022.
24. 10. 2026‌‌

Skončilo slavné herní studio BioWare

Jen několik týdnů poté, co skupina saúdských investorů a zeť amerického prezidenta Jared Kushner odkoupili videoherní společnost Electronic Arts (EA), zrušila tato firma jedno ze svých nejznámějších studií, BioWare, které během tří desítek let vytvořilo jedny z nejslavnějších videoher vůbec.
23. 10. 2026‌‌

Čeští krotitelé molekul umí zpomalit světlem jejich pohyb. Je to cesta k molekulárním strojům

Molekulární stroje je složité vyrobit, protože molekuly jsou neustále v pohybu. Čeští vědci teď ale přišli na způsob, jak pohyb zpomalit. Využívají k tomu světlo.
23. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.