Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
Vědci narazili na „hřbitov velryb“ v oblasti zlomového pásma Diamantina na jihovýchodě Indického oceánu v hloubce kolem sedmi kilometrů. Mezinárodní tým expertů z Číny, Itálie a Nového Zélandu tam během 32 ponorů zdokumentoval 485 míst s fosiliemi nebo pozůstatky uhynulých velryb. Výzkumníci hovoří o opravdové nekropoli na mořském dně, jejíž rozsah je dle nich „bezprecedentní“.
Nejde samozřejmě o úmyslně zakládaná pohřebiště, tak se velryby nechovají. Na několik míst, kam těla mrtvých velkých kytovců klesají, je zanesou mořské proudy.
Mezi zatím nejcennější popsané nálezy patří fosilizovaná lebka vyhynulého druhu velryby Pterocetus benguelae, jež je stará přibližně 5,3 milionu let. Vědci také popsali doposud úplně neznámý druh kytovce, který pojmenovali Pterocetus diamantinae podle oblasti, kde ho objevili. Největším objeveným tělem pak byla pět metrů dlouhá plejtvákovitá velryba z antarktických vod.
Pozornost badatelů ale nepřitahují jen samotné kostry pravěkých obrů. Ostatky velryb totiž vytvářejí na mořském dně jedinečné prostředí, které poskytuje potravu a útočiště mnoha organismům. Odborně se těmto místům říká „whalefall“ neboli velrybopád: Jde o lokality, kde živiny z rozkládajících se těl velkých kytovců vytvářejí ekosystémy tvořené desítkami specializovaných druhů.
Vědci tady našli medúzy, červy, korýše a další živočichy, z nichž někteří mohou rovněž představovat dosud nepopsané druhy. Těla velryb, která po jejich smrti klesnou na dno oceánu, dokážou živit celá společenství organismů i po desítky let.
Právě proto jsou takové nálezy pro biology mimořádně cenné. Umožňují sledovat nejen vývoj velryb v průběhu milionů let, ale také fungování hlubokomořských ekosystémů, o nichž se stále ví jen málo. Oblast Diamantinského zlomu navíc patří k místům, kam se výzkumné expedice dostávají jen výjimečně kvůli extrémní hloubce a technické náročnosti průzkumu.
Americký paleontolog Stephen Godfrey označil objev za zcela výjimečný. Podle něj jde teprve o první pohled do lokality, která může skrývat „mnoho dalších překvapení“. Domnívá se, že nález povzbudí další výzkum hlubin oceánu a přinese nové informace o dávné historii života v mořích.
