Kytovci

Úplně nová a doposud neznámá populace kosatek s vlastním unikátním vzhledem a specializovaným chováním je něco, co se nepodaří objevit každý den. Ani každý rok. Ale teď přesně tohle našla skupina mořských biologů, když pozorovala smečku kosatek na lovu na volném moři, desítky kilometrů od pobřeží Kalifornie a Oregonu.

Ulovit, zabít a sežrat obávaného predátora jí trvalo jenom dvě minuty. Vědci poprvé pozorovali a zaznamenali, jak osamocená kosatka u břehů jižní Afriky úspěšně zaútočila na velkého bílého žraloka. Odborníci už v minulosti viděli, že totéž dokáží kosatky udělat v hejnech, ale teď se naučily lovit natolik dobře, že si na nebezpečného predátora troufnou i samy.

Delfíni opět prokázali, jak inteligentní tvorové jsou. Dokázali se totiž naučit, jak proniknout do velmi složitých pastí. Vadí to místním rybářům, ale také ochráncům zvířat, kteří se bojí, že toto chování může zvířatům ublížit.

Skupina kosatek zaútočila na konci října na polskou jachtu. Stalo se to nedaleko pobřeží Maroka. Agrese trvala 45 minut, loď během té doby utrpěla vážná poškození a nakonec se potopila, informovala tento týden média.

Prvenství největšího živočicha planety nedokázali plejtváku obrovskému sebrat ani ti největší dinosauři, pravěcí hadi nebo krakatice. Teď ho ale o pomyslné zlato možná připravil jiný kytovec. Tvora, který žil před desítkami milionů let u pobřeží dnešního Peru, popsala nová studie.

Incidenty s kosatkami, které útočí na lodě při evropském pobřeží, jsou už tak časté, že portugalské úřady začaly plánovat, jak proti nim zakročit. Testování této technologie v provozu by mělo začít ještě letos.

Nová studie se podívala na to, jak moc se změnily písně velryb. Výsledky naznačují, že oceány v současné době zní písně těchto velkých tvorů stále méně. Z hlediska ochrany přírody je to ale překvapivě dobrá zpráva.

Plejtváci obrovští mohou za den spolknout až deset milionů kusů mikroplastů. Zjištění naznačuje mnohem větší dopady znečištění na největšího živočicha na světě, než se dosud předpokládalo. Uvádí to výzkum, o kterém napsal britský list The Times.

Od roku 2017 nacházeli lidé na jihoafrickém pobřeží mršiny velkých žraloků bílých. Teď vědci získali důkazy o tom, že se novým predátorem v regionu staly kosatky. Využívají totiž možnost skupinového lovu.

Delfíní samci vytvářejí desetiletí trvající sociální vazby a spolupracují, aby si navzájem pomáhali, hlavně při hledání partnerek a v boji s konkurenty. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Podobné jednání bylo podle autorů zatím pozorováno pouze u lidí.

Po mnohaleté snaze o stabilizaci delfíní populace jsou kytovci opět v ohrožení. Válka na Ukrajině způsobuje podmořský hluk, kvůli kterému roste počet mrtvých zvířat na černomořských plážích. S problémy se potýkají i delfíni v zajetí. Ti z Charkova museli být složitě evakuováni do delfinária v Oděse. I když jsou tam v relativním bezpečí, kvůli vibracím spojeným s výbuchy a sirénami neprospívají.

Keporkakové budou vyřazeni z australského seznamu ohrožených druhů. Nezávislá vládní vědecká komise pro ohrožené druhy totiž oznámila, že se populace těchto velkých inteligentních kytovců skvělým způsobem zotavily.

Island plánuje od roku 2024 ukončit lov velryb, oznámilo tamní ministerstvo rybolovu. Ostrovní stát je jednou z mála zemí, které tento komerční lov stále povolují. Od doby, kdy se k němu v roce 2019 vrátilo Japonsko, ale poptávka po velrybím masu z Islandu klesla a s ní i počet velryb zabitých tamními rybáři.

V japonské vesnici Taidži ve středu rybáři zahájili každoroční lov delfínů. Část mořských savců prodávají do delfinárií, zbytek krutým způsobem zabíjejí na maso. Sezona lovu trvá do března. Japonsko omezuje výlov kvótami, ochranáři ale upozorňují, že jsou nastavené tak vysoko, že nefungují.

Mexická vláda oficiálně upustila od politiky udržování zóny bez rybolovu v místech, kde žije poslední asi desítka kriticky ohrožených sviňuch kalifornských. Podle ochránců přírody to znamená, že vzdala snahu o jejich záchranu.

Nová studie o chování lovených velryb v 19. století může pomoci přiblížit, jakým způsobem se kytovci adaptují na změny způsobené člověkem o dvě století později. Hal Whitehead a Luke Rendell, přední odborníci na kytovce a autoři výzkumu, jehož výsledky zveřejnila britská Královská společnost, si položili prastarou otázku – „Když jsou velryby tak chytré, tak proč se nechávaly zabíjet?“ Odpověď je, že nenechávaly.

U břehů novozélandských Chathamských ostrovů uhynula stovka kulohlavců a delfínů, kteří tam o víkendu hromadně uvázli. Záchrana zvířat byla zkomplikována odlehlostí souostroví, které se nachází zhruba 800 kilometrů od východního pobřeží Nového Zélandu, informovala agentura Reuters.

Ve vodách mezi Hongkongem a Macaem se prohání výrazně více delfínů, než se do nich odvážilo dříve. Troufají si tam, protože pandemie onemocnění covid-19 omezila lodní dopravu, rušné vody jsou tak klidnější a ke kytovcům přívětivější. Od března se počet delfínů v oblasti zvýšil o třicet procent.

Po celém světě žije v zajetí přes tři sta běluh a asi šedesát kosatek – většina v oceanáriích a akváriích. Řada expertů již mnoho let varuje, že jde o problém zejména u starších zvířat, která už nejsou schopná vystupovat před diváky a dožívají v nevhodných podmínkách a apatii. Nyní se těmto kytovcům snaží pomoci nový projekt rezervace pro „penzionované kytovce“.