Portugalsko hledá nástroje proti kosatkám, které čím dál častěji útočí na lodě

Incidenty s kosatkami, které útočí na lodě při evropském pobřeží, jsou už tak časté, že portugalské úřady začaly plánovat, jak proti nim zakročit. Testování této technologie v provozu by mělo začít ještě letos.

„Díváme se po akustických odstrašujících prostředcích, které se budou testovat letos v létě. Chceme se pokusit najít lepší možnosti ochrany plachetnic a minimalizovat tak počet interakcí s kosatkami,“ řekl agentuře Lusa prezident portugalského Národního sdružení výletních lodí António Bessa de Carvalho.

Tato organizace, která v zemi podporuje sportovní a rekreační mořeplavbu, spolupracuje na řešení s portugalským válečným námořnictvem a národním institutem pro ochranu přírody. Reaguje tak na stále častější a nebezpečnější konflikty mezi kosatkami a malými až středně velkými plachetnicemi.

Když došlo k prvnímu útoku kosatky na loď, vypadalo to jako nehoda. Ale pak začalo stejných případů rychle přibývat. Scénář je vždy velmi podobný a chování kosatek je podle mořských biologů záměrné.

Černobílí kytovci šťouchají do plachetnic nebo jachet, snaží se je rozkývat nárazem svých těl a někdy jim dokáží i poškodit nebo zcela zničit kormidlo. Vypadá to, jako by si uvědomovali, kde je nejslabší část plavidla. V posledních letech ve vodách poblíž Španělska a Portugalska zcela zničili tři lodě, útoků ale bylo násobně víc.

Stovky útoků, žádní ranění

Experti zatím pro tuto změnu chování nemají vysvětlení, ale naznačuje podle nich, že populace musí být pod značným stresem, jehož původ je doposud neznámý. Útoky jsou totiž dlouhodobé, koncentrované a agresivní.

Situaci dobře ukazuje případ, který se odehrál 29. července roku 2020 u mysu Trafalgar. Na patnáctimetrovou loď zaútočilo devět kosatek a agrese trvala déle než hodinu. Rozbily motor, rozdrtily kormidlo a loď značně poškodily. Celou tu dobu spolu komunikovaly hlasitým hvízdáním. Podle kapitánky lodi událost vypadala jako organizovaná a plánovaná.

Při jednom z posledních incidentů zase poslala skupina tří kytovců minulý měsíc ke dnu švýcarskou jachtu Alboran Champagne. Všichni čtyři lidé na palubě byli zachráněni, zranění ostatně neutrpěl při stovkách zaznamenaných incidentů s kosatkami od roku 2020 žádný člověk.

Opravdu se zdá, že velryby se zaměřují přímo na kormidla – i když proč, to je stále záhadou.

Kosatčí kultura

Mořští biologové zjišťují, zda za všemi těmito útoky stojí jedna skupina živočichů. Podle Ruth Estebanové, která dlouhodobě zkoumá jejich populace u Gibraltaru, je taková možnost pravděpodobná.

Předpokládá se, že za mnoha incidenty stojí jedna konkrétní kosatka, která dostala přezdívku White Gladis. Ta potom naučila stejnému chování další zvířata. 

Jednou z hypotéz, proč se velryby zaměřují na plachetnice, je, že se chtějí „pomstít“ za zranění, které jim v minulosti způsobila loď. Důkazů pro ni je ale málo. Mezi další teorie patří, že si velryby hrají a trhají kormidla lodí pro zábavu, vadí jim přítomnost lodí nebo se prostě jen věnují „módnímu“ chování.

Stejně jako lidé i kosatky si osvojují zdánlivě nelogické návyky, protože to dělají ostatní v jejich okolí. Někteří biologové to označují jako kulturu. Třeba roku 1987 začaly kosatky z Pugetova zálivu nosit na hlavě mrtvé lososy. Vědci popsali, že tento páchnoucí klobouk vymyslela jedna konkrétní samice – a trvalo jen měsíc a půl, než se rozšířil do dalších dvou hejn. Na konci léta ale kytovci bizarní tradici opět opustili.

Odrazení zvukem by nebylo novinkou

Je možné, že kosatky dorážení na plavidla brzy přestane bavit, ale vědci přesto pracují na možných opatřeních. Nedávno oznámený portugalský plán není prvním případem, kdy byl zvuk použit k odrazení mořských živočichů.

Osobní akustická zařízení proti žralokům, která nabízejí způsob, jak snížit riziko napadení, existují už několik let. Také rybářské lodě často používají vysokofrekvenční zvukové vysílače, aby odradily delfíny od svých vlečných sítí, v nichž by delfíni mohli uváznout.

Návrhy na používání takových vysílačů k odrazení kosatek od útoků na jachty se datují přinejmenším do roku 2022. V některých případech se vědci zabývající se rybolovem dokonce uchýlili k bouchání do trubek a odpalování podvodních petard, aby odradili kosatky od ropných skvrn při ekologických haváriích.

Není jasné, jaká konkrétní zařízení nebo zvuky hodlají portugalští úředníci použít, jestli vyvinuli nový přístroj, nebo plánují nasadit stávající techniku. 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 11 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 12 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 15 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 16 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
6. 9. 2026

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.