Portugalsko hledá nástroje proti kosatkám, které čím dál častěji útočí na lodě

Incidenty s kosatkami, které útočí na lodě při evropském pobřeží, jsou už tak časté, že portugalské úřady začaly plánovat, jak proti nim zakročit. Testování této technologie v provozu by mělo začít ještě letos.

„Díváme se po akustických odstrašujících prostředcích, které se budou testovat letos v létě. Chceme se pokusit najít lepší možnosti ochrany plachetnic a minimalizovat tak počet interakcí s kosatkami,“ řekl agentuře Lusa prezident portugalského Národního sdružení výletních lodí António Bessa de Carvalho.

Tato organizace, která v zemi podporuje sportovní a rekreační mořeplavbu, spolupracuje na řešení s portugalským válečným námořnictvem a národním institutem pro ochranu přírody. Reaguje tak na stále častější a nebezpečnější konflikty mezi kosatkami a malými až středně velkými plachetnicemi.

Když došlo k prvnímu útoku kosatky na loď, vypadalo to jako nehoda. Ale pak začalo stejných případů rychle přibývat. Scénář je vždy velmi podobný a chování kosatek je podle mořských biologů záměrné.

Černobílí kytovci šťouchají do plachetnic nebo jachet, snaží se je rozkývat nárazem svých těl a někdy jim dokáží i poškodit nebo zcela zničit kormidlo. Vypadá to, jako by si uvědomovali, kde je nejslabší část plavidla. V posledních letech ve vodách poblíž Španělska a Portugalska zcela zničili tři lodě, útoků ale bylo násobně víc.

Stovky útoků, žádní ranění

Experti zatím pro tuto změnu chování nemají vysvětlení, ale naznačuje podle nich, že populace musí být pod značným stresem, jehož původ je doposud neznámý. Útoky jsou totiž dlouhodobé, koncentrované a agresivní.

Situaci dobře ukazuje případ, který se odehrál 29. července roku 2020 u mysu Trafalgar. Na patnáctimetrovou loď zaútočilo devět kosatek a agrese trvala déle než hodinu. Rozbily motor, rozdrtily kormidlo a loď značně poškodily. Celou tu dobu spolu komunikovaly hlasitým hvízdáním. Podle kapitánky lodi událost vypadala jako organizovaná a plánovaná.

Při jednom z posledních incidentů zase poslala skupina tří kytovců minulý měsíc ke dnu švýcarskou jachtu Alboran Champagne. Všichni čtyři lidé na palubě byli zachráněni, zranění ostatně neutrpěl při stovkách zaznamenaných incidentů s kosatkami od roku 2020 žádný člověk.

Opravdu se zdá, že velryby se zaměřují přímo na kormidla – i když proč, to je stále záhadou.

Kosatčí kultura

Mořští biologové zjišťují, zda za všemi těmito útoky stojí jedna skupina živočichů. Podle Ruth Estebanové, která dlouhodobě zkoumá jejich populace u Gibraltaru, je taková možnost pravděpodobná.

Předpokládá se, že za mnoha incidenty stojí jedna konkrétní kosatka, která dostala přezdívku White Gladis. Ta potom naučila stejnému chování další zvířata. 

Jednou z hypotéz, proč se velryby zaměřují na plachetnice, je, že se chtějí „pomstít“ za zranění, které jim v minulosti způsobila loď. Důkazů pro ni je ale málo. Mezi další teorie patří, že si velryby hrají a trhají kormidla lodí pro zábavu, vadí jim přítomnost lodí nebo se prostě jen věnují „módnímu“ chování.

Stejně jako lidé i kosatky si osvojují zdánlivě nelogické návyky, protože to dělají ostatní v jejich okolí. Někteří biologové to označují jako kulturu. Třeba roku 1987 začaly kosatky z Pugetova zálivu nosit na hlavě mrtvé lososy. Vědci popsali, že tento páchnoucí klobouk vymyslela jedna konkrétní samice – a trvalo jen měsíc a půl, než se rozšířil do dalších dvou hejn. Na konci léta ale kytovci bizarní tradici opět opustili.

Odrazení zvukem by nebylo novinkou

Je možné, že kosatky dorážení na plavidla brzy přestane bavit, ale vědci přesto pracují na možných opatřeních. Nedávno oznámený portugalský plán není prvním případem, kdy byl zvuk použit k odrazení mořských živočichů.

Osobní akustická zařízení proti žralokům, která nabízejí způsob, jak snížit riziko napadení, existují už několik let. Také rybářské lodě často používají vysokofrekvenční zvukové vysílače, aby odradily delfíny od svých vlečných sítí, v nichž by delfíni mohli uváznout.

Návrhy na používání takových vysílačů k odrazení kosatek od útoků na jachty se datují přinejmenším do roku 2022. V některých případech se vědci zabývající se rybolovem dokonce uchýlili k bouchání do trubek a odpalování podvodních petard, aby odradili kosatky od ropných skvrn při ekologických haváriích.

Není jasné, jaká konkrétní zařízení nebo zvuky hodlají portugalští úředníci použít, jestli vyvinuli nový přístroj, nebo plánují nasadit stávající techniku. 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 12 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 12 hhodinami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 18 hhodinami

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
před 19 hhodinami

Pražští lékaři nasadili pacientce proti zlatému stafylokokovi bakteriofágy

Bakterie zlatého stafylokoka u lidí způsobují spoustu zdravotních problémů, které se projevují vážnými záněty, jež se dají jen špatně léčit. V přírodě ale existují jejich predátoři – bakteriofágy. Právě ty teď vědci využili u pacientky v Praze.
před 20 hhodinami

OBRAZEM: Nejkrásnější snímky Mléčné dráhy ukazují mizející nádheru

Přes 6500 snímků se letos pokusilo dostat do výběru nejlepších fotografií Mléčné dráhy. Poslali je astrofotografové z patnácti zemí světa. Vybrané naleznete v přiložené fotogalerii.
před 22 hhodinami

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
21. 5. 2026Aktualizováno21. 5. 2026

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
21. 5. 2026
Načítání...