Portugalsko hledá nástroje proti kosatkám, které čím dál častěji útočí na lodě

Incidenty s kosatkami, které útočí na lodě při evropském pobřeží, jsou už tak časté, že portugalské úřady začaly plánovat, jak proti nim zakročit. Testování této technologie v provozu by mělo začít ještě letos.

„Díváme se po akustických odstrašujících prostředcích, které se budou testovat letos v létě. Chceme se pokusit najít lepší možnosti ochrany plachetnic a minimalizovat tak počet interakcí s kosatkami,“ řekl agentuře Lusa prezident portugalského Národního sdružení výletních lodí António Bessa de Carvalho.

Tato organizace, která v zemi podporuje sportovní a rekreační mořeplavbu, spolupracuje na řešení s portugalským válečným námořnictvem a národním institutem pro ochranu přírody. Reaguje tak na stále častější a nebezpečnější konflikty mezi kosatkami a malými až středně velkými plachetnicemi.

Když došlo k prvnímu útoku kosatky na loď, vypadalo to jako nehoda. Ale pak začalo stejných případů rychle přibývat. Scénář je vždy velmi podobný a chování kosatek je podle mořských biologů záměrné.

Černobílí kytovci šťouchají do plachetnic nebo jachet, snaží se je rozkývat nárazem svých těl a někdy jim dokáží i poškodit nebo zcela zničit kormidlo. Vypadá to, jako by si uvědomovali, kde je nejslabší část plavidla. V posledních letech ve vodách poblíž Španělska a Portugalska zcela zničili tři lodě, útoků ale bylo násobně víc.

Stovky útoků, žádní ranění

Experti zatím pro tuto změnu chování nemají vysvětlení, ale naznačuje podle nich, že populace musí být pod značným stresem, jehož původ je doposud neznámý. Útoky jsou totiž dlouhodobé, koncentrované a agresivní.

Situaci dobře ukazuje případ, který se odehrál 29. července roku 2020 u mysu Trafalgar. Na patnáctimetrovou loď zaútočilo devět kosatek a agrese trvala déle než hodinu. Rozbily motor, rozdrtily kormidlo a loď značně poškodily. Celou tu dobu spolu komunikovaly hlasitým hvízdáním. Podle kapitánky lodi událost vypadala jako organizovaná a plánovaná.

Při jednom z posledních incidentů zase poslala skupina tří kytovců minulý měsíc ke dnu švýcarskou jachtu Alboran Champagne. Všichni čtyři lidé na palubě byli zachráněni, zranění ostatně neutrpěl při stovkách zaznamenaných incidentů s kosatkami od roku 2020 žádný člověk.

Opravdu se zdá, že velryby se zaměřují přímo na kormidla – i když proč, to je stále záhadou.

Kosatčí kultura

Mořští biologové zjišťují, zda za všemi těmito útoky stojí jedna skupina živočichů. Podle Ruth Estebanové, která dlouhodobě zkoumá jejich populace u Gibraltaru, je taková možnost pravděpodobná.

Předpokládá se, že za mnoha incidenty stojí jedna konkrétní kosatka, která dostala přezdívku White Gladis. Ta potom naučila stejnému chování další zvířata. 

Jednou z hypotéz, proč se velryby zaměřují na plachetnice, je, že se chtějí „pomstít“ za zranění, které jim v minulosti způsobila loď. Důkazů pro ni je ale málo. Mezi další teorie patří, že si velryby hrají a trhají kormidla lodí pro zábavu, vadí jim přítomnost lodí nebo se prostě jen věnují „módnímu“ chování.

Stejně jako lidé i kosatky si osvojují zdánlivě nelogické návyky, protože to dělají ostatní v jejich okolí. Někteří biologové to označují jako kulturu. Třeba roku 1987 začaly kosatky z Pugetova zálivu nosit na hlavě mrtvé lososy. Vědci popsali, že tento páchnoucí klobouk vymyslela jedna konkrétní samice – a trvalo jen měsíc a půl, než se rozšířil do dalších dvou hejn. Na konci léta ale kytovci bizarní tradici opět opustili.

Odrazení zvukem by nebylo novinkou

Je možné, že kosatky dorážení na plavidla brzy přestane bavit, ale vědci přesto pracují na možných opatřeních. Nedávno oznámený portugalský plán není prvním případem, kdy byl zvuk použit k odrazení mořských živočichů.

Osobní akustická zařízení proti žralokům, která nabízejí způsob, jak snížit riziko napadení, existují už několik let. Také rybářské lodě často používají vysokofrekvenční zvukové vysílače, aby odradily delfíny od svých vlečných sítí, v nichž by delfíni mohli uváznout.

Návrhy na používání takových vysílačů k odrazení kosatek od útoků na jachty se datují přinejmenším do roku 2022. V některých případech se vědci zabývající se rybolovem dokonce uchýlili k bouchání do trubek a odpalování podvodních petard, aby odradili kosatky od ropných skvrn při ekologických haváriích.

Není jasné, jaká konkrétní zařízení nebo zvuky hodlají portugalští úředníci použít, jestli vyvinuli nový přístroj, nebo plánují nasadit stávající techniku. 

8 minut
Zoolog Hulva hovořil o kosatkách útočících na lodě
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 4 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 6 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 21 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
včera v 16:41

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09
Načítání...