Portugalsko hledá nástroje proti kosatkám, které čím dál častěji útočí na lodě

Incidenty s kosatkami, které útočí na lodě při evropském pobřeží, jsou už tak časté, že portugalské úřady začaly plánovat, jak proti nim zakročit. Testování této technologie v provozu by mělo začít ještě letos.

„Díváme se po akustických odstrašujících prostředcích, které se budou testovat letos v létě. Chceme se pokusit najít lepší možnosti ochrany plachetnic a minimalizovat tak počet interakcí s kosatkami,“ řekl agentuře Lusa prezident portugalského Národního sdružení výletních lodí António Bessa de Carvalho.

Tato organizace, která v zemi podporuje sportovní a rekreační mořeplavbu, spolupracuje na řešení s portugalským válečným námořnictvem a národním institutem pro ochranu přírody. Reaguje tak na stále častější a nebezpečnější konflikty mezi kosatkami a malými až středně velkými plachetnicemi.

Když došlo k prvnímu útoku kosatky na loď, vypadalo to jako nehoda. Ale pak začalo stejných případů rychle přibývat. Scénář je vždy velmi podobný a chování kosatek je podle mořských biologů záměrné.

Černobílí kytovci šťouchají do plachetnic nebo jachet, snaží se je rozkývat nárazem svých těl a někdy jim dokáží i poškodit nebo zcela zničit kormidlo. Vypadá to, jako by si uvědomovali, kde je nejslabší část plavidla. V posledních letech ve vodách poblíž Španělska a Portugalska zcela zničili tři lodě, útoků ale bylo násobně víc.

Stovky útoků, žádní ranění

Experti zatím pro tuto změnu chování nemají vysvětlení, ale naznačuje podle nich, že populace musí být pod značným stresem, jehož původ je doposud neznámý. Útoky jsou totiž dlouhodobé, koncentrované a agresivní.

Situaci dobře ukazuje případ, který se odehrál 29. července roku 2020 u mysu Trafalgar. Na patnáctimetrovou loď zaútočilo devět kosatek a agrese trvala déle než hodinu. Rozbily motor, rozdrtily kormidlo a loď značně poškodily. Celou tu dobu spolu komunikovaly hlasitým hvízdáním. Podle kapitánky lodi událost vypadala jako organizovaná a plánovaná.

Při jednom z posledních incidentů zase poslala skupina tří kytovců minulý měsíc ke dnu švýcarskou jachtu Alboran Champagne. Všichni čtyři lidé na palubě byli zachráněni, zranění ostatně neutrpěl při stovkách zaznamenaných incidentů s kosatkami od roku 2020 žádný člověk.

Opravdu se zdá, že velryby se zaměřují přímo na kormidla – i když proč, to je stále záhadou.

Kosatčí kultura

Mořští biologové zjišťují, zda za všemi těmito útoky stojí jedna skupina živočichů. Podle Ruth Estebanové, která dlouhodobě zkoumá jejich populace u Gibraltaru, je taková možnost pravděpodobná.

Předpokládá se, že za mnoha incidenty stojí jedna konkrétní kosatka, která dostala přezdívku White Gladis. Ta potom naučila stejnému chování další zvířata. 

Jednou z hypotéz, proč se velryby zaměřují na plachetnice, je, že se chtějí „pomstít“ za zranění, které jim v minulosti způsobila loď. Důkazů pro ni je ale málo. Mezi další teorie patří, že si velryby hrají a trhají kormidla lodí pro zábavu, vadí jim přítomnost lodí nebo se prostě jen věnují „módnímu“ chování.

Stejně jako lidé i kosatky si osvojují zdánlivě nelogické návyky, protože to dělají ostatní v jejich okolí. Někteří biologové to označují jako kulturu. Třeba roku 1987 začaly kosatky z Pugetova zálivu nosit na hlavě mrtvé lososy. Vědci popsali, že tento páchnoucí klobouk vymyslela jedna konkrétní samice – a trvalo jen měsíc a půl, než se rozšířil do dalších dvou hejn. Na konci léta ale kytovci bizarní tradici opět opustili.

Odrazení zvukem by nebylo novinkou

Je možné, že kosatky dorážení na plavidla brzy přestane bavit, ale vědci přesto pracují na možných opatřeních. Nedávno oznámený portugalský plán není prvním případem, kdy byl zvuk použit k odrazení mořských živočichů.

Osobní akustická zařízení proti žralokům, která nabízejí způsob, jak snížit riziko napadení, existují už několik let. Také rybářské lodě často používají vysokofrekvenční zvukové vysílače, aby odradily delfíny od svých vlečných sítí, v nichž by delfíni mohli uváznout.

Návrhy na používání takových vysílačů k odrazení kosatek od útoků na jachty se datují přinejmenším do roku 2022. V některých případech se vědci zabývající se rybolovem dokonce uchýlili k bouchání do trubek a odpalování podvodních petard, aby odradili kosatky od ropných skvrn při ekologických haváriích.

Není jasné, jaká konkrétní zařízení nebo zvuky hodlají portugalští úředníci použít, jestli vyvinuli nový přístroj, nebo plánují nasadit stávající techniku. 

8 minut
Zoolog Hulva hovořil o kosatkách útočících na lodě
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Letošek může být s rokem 2023 druhým nejteplejším v historii měření

Letošek může být společně s rokem 2023 druhým nejteplejším rokem v dějinách měření. V úterý to uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle které se letošní listopad stal třetím nejteplejším v historii záznamů. Nejteplejším rokem v historii podle měření je rok 2024.
před 1 hhodinou

Na Chebsku se opět třese země. Zaznamenali to přístroje i lidé

Zemětřesný roj na pomezí Chebska a Sokolovska, který začal v listopadu, neutichá ani v prosinci. I v posledních dnech se některé otřesy dostaly nad magnitudo dva stupně. Poslední silný otřes byl zaznamenám automatickými stanicemi i v pondělí odpoledne. Od počátku letošního zemětřesného roje bylo podle ověřených dat Geofyzikálního ústavu Akademie věd zaznamenáno už jedenáct otřesů se silou nad dva stupně.
před 2 hhodinami

Africké kolonie tučňáků se za sotva dekádu zmenšily o 95 procent

Kde se ještě před dvěma dekádami rozléhalo kejhání desítek tisíc tučňáků, panuje dnes ticho. Ptáci většinou vyhladověli k smrti. Stalo se to poté, co u břehů Jižní Afriky, kde žili, zmizely sardinky.
před 19 hhodinami

Česko je na prahu chřipkové epidemie

Tuzemsko stojí podle hlavní hygieničky Barbory Mackové na prahu chřipkové epidemie. Podle dat za minulý týden přibylo v Česku od týdne předchozího nemocných asi o šestinu, roste zejména počet nemocných dětí ve školním věku. Mezi různými infekcemi dýchacích cest se zvýšil podíl chřipky, pacientů za týden přibylo skoro o třetinu, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ).
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Británie a Španělsko kvůli nebývale silné chřipkové vlně doporučují roušky

Letos přišla do západní Evropy chřipková epidemie dříve a silněji než v minulých letech. Navíc ji tvoří kmen viru, který je spíše vzácnější, takže proti němu hůř chrání protilátky z očkování i prodělání nemoci v minulosti.
před 20 hhodinami

Večer ho přemalovali, ráno tam byl zas. Lennonova pomníku se komunisté báli

Místem jedněch z prvních protirežimních akcí v komunistickém Československu, které předznamenaly listopad 1989, byla i takzvaná Lennonova zeď. Ta v Praze na Velkopřevorském náměstí vznikla několik dnů poté, co se před 45 lety v New Yorku poblíž Central Parku ozvalo pět výstřelů. Duševně nemocný Mark Chapman tam 8. prosince 1980 před jedenáctou hodinou večer postřelil hudebníka Johna Lennona. Bývalý člen skupiny Beatles pak během několika minut zemřel. Po celém světě se následně zvedla mohutná vlna piety, která se přelila až do mírových happeningů.
včera v 11:25

Do Lužických hor se vrátily divoké kočky. Fotopasti ukázaly koťata

Vzácné kočky divoké už zase žijí v Lužických horách. Že se tam úspěšně usadily, prokazují nejen genetické analýzy z odebraných vzorků srsti a trusu, ale také fotopasti Hnutí Duha, které odhalily jejich mláďata.
včera v 10:41

Nanotyrannus nebyl jen mladý T. rex, definitivně potvrdili vědci

Vědci desetiletí debatovali o tom, zda masožravý dinosaurus Nanotyrannus nebyl ve skutečnosti jen mladým jedincem druhu Tyrannosaurus rex. Zdá se však, že během pěti týdnů byla tato záležitost definitivně vyřešena dvěma novými studiemi. Ty ukazují, že Nanotyrannus se od Tyranosaura rexe značně lišil.
včera v 09:30
Načítání...