Portugalsko hledá nástroje proti kosatkám, které čím dál častěji útočí na lodě

Incidenty s kosatkami, které útočí na lodě při evropském pobřeží, jsou už tak časté, že portugalské úřady začaly plánovat, jak proti nim zakročit. Testování této technologie v provozu by mělo začít ještě letos.

„Díváme se po akustických odstrašujících prostředcích, které se budou testovat letos v létě. Chceme se pokusit najít lepší možnosti ochrany plachetnic a minimalizovat tak počet interakcí s kosatkami,“ řekl agentuře Lusa prezident portugalského Národního sdružení výletních lodí António Bessa de Carvalho.

Tato organizace, která v zemi podporuje sportovní a rekreační mořeplavbu, spolupracuje na řešení s portugalským válečným námořnictvem a národním institutem pro ochranu přírody. Reaguje tak na stále častější a nebezpečnější konflikty mezi kosatkami a malými až středně velkými plachetnicemi.

Když došlo k prvnímu útoku kosatky na loď, vypadalo to jako nehoda. Ale pak začalo stejných případů rychle přibývat. Scénář je vždy velmi podobný a chování kosatek je podle mořských biologů záměrné.

Černobílí kytovci šťouchají do plachetnic nebo jachet, snaží se je rozkývat nárazem svých těl a někdy jim dokáží i poškodit nebo zcela zničit kormidlo. Vypadá to, jako by si uvědomovali, kde je nejslabší část plavidla. V posledních letech ve vodách poblíž Španělska a Portugalska zcela zničili tři lodě, útoků ale bylo násobně víc.

Stovky útoků, žádní ranění

Experti zatím pro tuto změnu chování nemají vysvětlení, ale naznačuje podle nich, že populace musí být pod značným stresem, jehož původ je doposud neznámý. Útoky jsou totiž dlouhodobé, koncentrované a agresivní.

Situaci dobře ukazuje případ, který se odehrál 29. července roku 2020 u mysu Trafalgar. Na patnáctimetrovou loď zaútočilo devět kosatek a agrese trvala déle než hodinu. Rozbily motor, rozdrtily kormidlo a loď značně poškodily. Celou tu dobu spolu komunikovaly hlasitým hvízdáním. Podle kapitánky lodi událost vypadala jako organizovaná a plánovaná.

Při jednom z posledních incidentů zase poslala skupina tří kytovců minulý měsíc ke dnu švýcarskou jachtu Alboran Champagne. Všichni čtyři lidé na palubě byli zachráněni, zranění ostatně neutrpěl při stovkách zaznamenaných incidentů s kosatkami od roku 2020 žádný člověk.

Opravdu se zdá, že velryby se zaměřují přímo na kormidla – i když proč, to je stále záhadou.

Kosatčí kultura

Mořští biologové zjišťují, zda za všemi těmito útoky stojí jedna skupina živočichů. Podle Ruth Estebanové, která dlouhodobě zkoumá jejich populace u Gibraltaru, je taková možnost pravděpodobná.

Předpokládá se, že za mnoha incidenty stojí jedna konkrétní kosatka, která dostala přezdívku White Gladis. Ta potom naučila stejnému chování další zvířata. 

Jednou z hypotéz, proč se velryby zaměřují na plachetnice, je, že se chtějí „pomstít“ za zranění, které jim v minulosti způsobila loď. Důkazů pro ni je ale málo. Mezi další teorie patří, že si velryby hrají a trhají kormidla lodí pro zábavu, vadí jim přítomnost lodí nebo se prostě jen věnují „módnímu“ chování.

Stejně jako lidé i kosatky si osvojují zdánlivě nelogické návyky, protože to dělají ostatní v jejich okolí. Někteří biologové to označují jako kulturu. Třeba roku 1987 začaly kosatky z Pugetova zálivu nosit na hlavě mrtvé lososy. Vědci popsali, že tento páchnoucí klobouk vymyslela jedna konkrétní samice – a trvalo jen měsíc a půl, než se rozšířil do dalších dvou hejn. Na konci léta ale kytovci bizarní tradici opět opustili.

Odrazení zvukem by nebylo novinkou

Je možné, že kosatky dorážení na plavidla brzy přestane bavit, ale vědci přesto pracují na možných opatřeních. Nedávno oznámený portugalský plán není prvním případem, kdy byl zvuk použit k odrazení mořských živočichů.

Osobní akustická zařízení proti žralokům, která nabízejí způsob, jak snížit riziko napadení, existují už několik let. Také rybářské lodě často používají vysokofrekvenční zvukové vysílače, aby odradily delfíny od svých vlečných sítí, v nichž by delfíni mohli uváznout.

Návrhy na používání takových vysílačů k odrazení kosatek od útoků na jachty se datují přinejmenším do roku 2022. V některých případech se vědci zabývající se rybolovem dokonce uchýlili k bouchání do trubek a odpalování podvodních petard, aby odradili kosatky od ropných skvrn při ekologických haváriích.

Není jasné, jaká konkrétní zařízení nebo zvuky hodlají portugalští úředníci použít, jestli vyvinuli nový přístroj, nebo plánují nasadit stávající techniku. 

8 minut
Zoolog Hulva hovořil o kosatkách útočících na lodě
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
před 9 hhodinami

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
včera v 09:00

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025

Za americkou včelí apokalypsu může roztoč odolávající pesticidům

Během letošní zimy došlo v Severní Americe k částečnému kolapsu včelstev. Ztráty překonaly šedesát procent populace. Teď vědci konečně oznámili příčinu.
6. 6. 2025

Napadené servery vyhoďte, Čína se dostane kamkoliv, říká „bílý hacker“

Útok čínských hackerů na české severy je podle amerického experta Williama Hagestada signálem, že by se česká vláda měla zbavit pro důležitou komunikaci svých serverů a vše důležité odříznout od internetu. Bývalý příslušník amerického námořnictva to řekl v rozhovoru pro ČT s Danielem Stachem.
6. 6. 2025

Japonský pokus o přistání na Měsíci opět selhal

Japonský modul Resilience, který měl ve čtvrtek večer dosednout na Měsíci, se při pokusu o přistání pravděpodobně zřítil na měsíční povrch, uvedla japonská společnost ispace. Tento neúspěch přišel dva roky po selhání první mise.
6. 6. 2025

Začíná sezona oblačných pavučinek

Pozoruhodná oblaka, jež jsou nyní občas vidět na soumračné obloze, nejsou obyčejné mraky. Jedná se o astronomicko-meteorologický fenomén, který vzniká vysoko v atmosféře za extrémních podmínek.
6. 6. 2025

Pražské planetárium se pochlubí největší promítací kopulí na světě

Po dvou letech se pro veřejnost 14. června znovu otevře pražské planetárium. Výsledkem rekonstrukce je první plně digitální LED planetárium v Evropě, a to s největší promítací kopulí na světě. Její rekonstrukce stála dvě stě milionů korun, dalších bezmála sto milionů město investovalo i do vylepšení zbývajících částí planetária. Díky tomu využijí i odpadní teplo, které diody vyzařují. Nově se navíc do kopule vejde o skoro sto diváků víc – dohromady 290.
6. 6. 2025
Načítání...