Kosatky

Mexičtí vědci poprvé popsali, že kosatky ve smečkách umí ulovit i největší žijící parybu – až čtrnáctimetrového žraloka obrovského. Útoky jsou zatím spojené s jedním dospělým samcem.

Vědci popsali novou populaci kosatek, která žije u pobřeží jihoamerického Chile. Umí lovit delfíny a o kořist se spravedlivě dělí, ukázal výzkum zveřejněný v odborném žurnálu Frontiers in Marine Science.

Úplně nová a doposud neznámá populace kosatek s vlastním unikátním vzhledem a specializovaným chováním je něco, co se nepodaří objevit každý den. Ani každý rok. Ale teď přesně tohle našla skupina mořských biologů, když pozorovala smečku kosatek na lovu na volném moři, desítky kilometrů od pobřeží Kalifornie a Oregonu.

Ulovit, zabít a sežrat obávaného predátora jí trvalo jenom dvě minuty. Vědci poprvé pozorovali a zaznamenali, jak osamocená kosatka u břehů jižní Afriky úspěšně zaútočila na velkého bílého žraloka. Odborníci už v minulosti viděli, že totéž dokáží kosatky udělat v hejnech, ale teď se naučily lovit natolik dobře, že si na nebezpečného predátora troufnou i samy.

Skupina kosatek zaútočila na konci října na polskou jachtu. Stalo se to nedaleko pobřeží Maroka. Agrese trvala 45 minut, loď během té doby utrpěla vážná poškození a nakonec se potopila, informovala tento týden média.

Incidenty s kosatkami, které útočí na lodě při evropském pobřeží, jsou už tak časté, že portugalské úřady začaly plánovat, jak proti nim zakročit. Testování této technologie v provozu by mělo začít ještě letos.

Vědci popsali klíčovou roli seniorek v ochraně dětí před epidemiemi. V minulosti byla podle nového výzkumu značně silná, v současné době se ale už v moderní společnosti vytrácí.

Podle nové studie Univerzity Britské Kolumbie nemá ohrožená populace kosatek jižních dostatek potravy, a to už od roku 2018. Úbytek lososů nezastavilo ani omezení komerčního lovu v polovině 90. let. Kosatky tak strádají.

Slavný román Až delfín promluví Roberta Merleho je příběhem o tom, jak se lidé pokoušejí komunikovat s delfíny. Ve své době to byla sci-fi, dnes se ale díky umělé inteligenci tato myšlenka mění v realitu.

Nová studie o chování lovených velryb v 19. století může pomoci přiblížit, jakým způsobem se kytovci adaptují na změny způsobené člověkem o dvě století později. Hal Whitehead a Luke Rendell, přední odborníci na kytovce a autoři výzkumu, jehož výsledky zveřejnila britská Královská společnost, si položili prastarou otázku – „Když jsou velryby tak chytré, tak proč se nechávaly zabíjet?“ Odpověď je, že nenechávaly.

Španělsko už několik měsíců zažívá útoky kosatek na čluny a menší lodě. Dokonce kvůli tomu muselo vydat zákaz pro plavidla menší než 15 metrů – musejí se vyhýbat oblasti, kde zvířata útočí nejčastěji. Vědci teď poprvé prostudovali možné příčiny této agrese.

Už delší dobu se mezi vědci spekuluje o evolučním smyslu menopauzy. Ztrátu schopnosti rozmnožovat se mají jen lidé, kosatky a několik dalších kytovců. Právě výzkum kosatek vrhá nové světlo na roli menopauzy i u lidí.

Během posledních 18 měsíců v moři kolem Kapského města úplně zmizeli žraloci bílí, největší predátoři, kteří se v těchto vodách v minulosti běžně vyskytovali. Příčiny jsou neznámé.