Když kosatky vybily žraloky u JAR, kaskádovitě to poznamenalo ekosystém

Mořští biologové získali jedinečnou příležitost prostudovat, co se stane po zmizení vrcholného predátora z jeho původního loviště, a to na případu velkých bílých žraloků u Jihoafrické republiky. Ukázalo se, že to má dopad rovnou na několik pater potravní pyramidy.

Zátoku False Bay v JAR proslavili velcí bílí žraloci. Byla jich plná a tyto paryby zde byly dobře vidět: když pronásledovaly kořist, vymrštily se nad hladinu, a vystavily tak své až pětimetrové tělo fotografům a filmařům. Jenže vrcholový predátor zde narazil na dva ještě lepší predátory. Člověka a kosatku.

Lidé zde žraloky nekontrolovaně lovili, takže populace žraloků bílých se rychle zmenšovala. A v posledních letech začaly na velké bílé žraloky útočit i místní kosatky – ty mohou být až dvakrát větší a navíc umí spolupracovat. Proč přesně se na ně kosatky zaměřily, to zatím není jasné, ale jsou v tom neobvykle úspěšné. A tak z False Bay tito žraloci v posledních letech zmizeli.

Co zaplní prázdnotu

Situace je pro místní nová, pro vědce představuje skvělou příležitost, jak se něco dozvědět. V tomto případě je zajímá hlavně to, jak ekosystém zareaguje na tak zásadní zvrat, kdy z něj zmizí jeden z hlavních predátorů. Nahradí ho někdo? Přemnoží se nějaký druh? Jak rychle nastane nová rovnováha? A neotevře se prostor pro nějaké doposud nenápadné druhy nebo invazní organismy?

Vědci se pokusili najít odpovědi v nové studii, která vyšla v odborném časopise Frontiers in Marine Science. Tvrdí, že zmizení žraloků má dalekosáhlé následky. V oblasti výrazně přibylo lachtanů jihoafrických a žraloků širokonosých. Tito predátoři byli ve stínů žraloků bílých, teď využívají uprázdněného místa na vrcholu potravního řetězce.

Ale dopady se projevily i na nižších patrech této pyramidy: ubývá totiž ryb, jimiž se lachtani a žraloci širokonosí živí. Je možné, že jsou dopady ještě hlouběji, ale to zatím mořští biologové nesledovali.

Výsledky jsou očekávané

Autoři projevují z výsledků radost, protože odpovídají velmi přesně jejich předpovědím a modelům. „Ztráta tohoto ikonického vrcholového predátora vedla k nárůstu pozorování lachtanů a menších druhů žraloků, což se zase časově shoduje s úbytkem druhů, na které se spoléhají jako na potravu,“ uvedl Neil Hammerschlag, který výzkum vedl. „Tyto změny jsou v souladu s dlouhodobě zavedenými ekologickými teoriemi, které předpovídají, že odstranění vrcholového predátora vede ke kaskádovým účinkům na mořskou potravní síť.“

Vědci tvrdí, že studie poskytuje empirické důkazy o tom, že vymizení velkých bílých žraloků způsobuje hluboké důsledky pro mořské ekosystémy. „Bez těchto vrcholových predátorů, kteří regulují populace, jsme svědky měřitelných změn, které by mohly mít dlouhodobý dopad na zdraví oceánů,“ dodal Hammerschlag.

Výsledky podle něj zdůrazňují význam celosvětové snahy o ochranu žraloků: jejich úbytek by mohl mít dlouhodobé dopady na mořské ekosystémy. Vzhledem k celosvětové závislosti na zdravých oceánech z hlediska potravy, rekreace a ekosystémových služeb je ochrana velkých žraloků zásadní pro zachování biologické rozmanitosti, zakončují autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 51 mminutami

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
včera v 10:00

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
15. 8. 2026

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Nižší počet případů tuberkulózy vede Estonsko k přehodnocení plošného očkování

Klesající výskyt tuberkulózy v Estonsku přiměl tamní ministerstvo sociálních věcí k přípravě změny, která by nahradila plošné očkování novorozenců cílenou vakcinací dětí z rizikových skupin.
14. 8. 2026

Evropu sevřela už pátá letošní vlna veder. Opět za ni může tepelná kupole

Na západě a na jihu Evropy pokračuje vlna veder, teploty nad 35 stupňů Celsia ve čtvrtek pocítilo hlavně ve Francii, Itálii, Španělsku a Británii více než 135 milionů lidí. Přibližně u 340 milionů obyvatel Evropy s výjimkou Turecka a Ruska pak ve čtvrtek teploty překonaly třicet stupňů.
14. 8. 2026

V Řecku stoupá počet případů nákazy západonilskou horečkou, devět lidí zemřelo

Počet případů nákazy virem západonilské horečky v několika řeckých regionech, zejména v Athénách, výrazně stoupá, uvedl řecký Národní zdravotnický úřad (EODY). Během uplynulého týdne bylo hlášeno 45 nových případů, čímž se celkový počet infekcí tímto virem od začátku letošní sezony zvýšil na 110. Devět lidí starších 65 let od té doby zemřelo.
14. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.